AUGUSTA, Josef - paleontolog
* 17.03.1903 Boskovice
† 04.02.1968 Praha
Životopis:
Vystudoval přírodní vědy na Masarykově univerzitě v Brně, kde v roce 1926 získal doktorát. V roce 1937 se habilitoval z oboru paleontologie a od roku 1945 byl jmenován profesorem paleontologie na Univerzitě Karlově v Praze. S permokarbonskými zkamenělinami Boskovické brázdy byl spojen už od svých studentských let. V četných publikacích přispěl k poznání tamní karbonské flory a stegocefalů. Objevil mnohé lokality, které se staly světoznámými bohatými nálezy hmyzu a krytolebců. Nejvíce proslul svou prací na paleontologických rekonstrukcích spolu se Zdeňkem Burianem. Jejich rekonstrukce lze vidět v četných muzeích a institucích celého světa a jejich výpravné knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.
Zdroj:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009, 350 s.
BRUNIAN, Johann Joseph – herec, ředitel divadelní společnosti
* 19.03.1733 Praha 6
† 15.06.1781 Altona (Německo)
Životopis:
Pocházel ze zchudlého šlechtického rodu. Roku 1745 nastoupil divadelní dráhu u herecké společnosti blíže neznámého principála Hölzela, pak u skupiny provazolezců a nedlouho poté byl angažován v Kremži. Před roku 1750 působil ve Vídni u principála J. M. Brennera, s nímž se dostal do Olomouce, Znojma a Norimberku. Samostatně hrál zprvu s loutkami na Moravě, přičemž vystoupení doplňoval vlastními tanečními produkcemi, poté cestoval s malou společností, kterou údajně po smrti svého prvního principála Hölzela převzal a oženil se s jeho vdovou.
Zdroj:
- JAKUBCOVÁ, Alena. Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století: osobnosti a díla. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav; Academia, 2007, s. 80-84.
BÜCHINGER, Josef - děkan
* 16.03.1803 Oleksovice
† 18.01.1886
Životopis:
Děkan ve Štýrském Hradci.
Zdroj:
- PEŘINKA, František Václav. Znojemský okres. II. 1. vyd. Brno: GARN, 2008. S. 357-551. ISBN 978-80-86347-82-0.
BURGHART, Ottokar - stavební inženýr, spisovatel, hrabě
* 10.03.1843
† 18.01.1908 Brno
Životopis:
Čestný občan města Znojma (1879). Rytíř řádu císaře Františka Josefa I., držitel Zlatého záslužného kříže s korunou.
Zdroj:
- VRBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926: Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg: A. Bartosch, 1927, 592 s.
CVEK, Vojtěch - vlastivědný pracovník, archivář, novinář, učitel
* 29.03.1903 Český Těšín
† 20.01.1979 Brno
Životopis:
Jeho prvním učitelským místem se staly Mramotice, kde působil na dvoutřídní obecné škole.
Zdroj:
- NOVÁK, Pavel. Vzpomínka. Znojemsko. 1989, roč. 29, č. 8, s. 4
DIAMANT, Adolf - rabín
* 24.03.1843 Bohdanovce nad Trnavou
† 25.02.1906 Šafov
Životopis:
Rabínem v Šafově byl v letech 1884-1905 a patřil pravděpodobně mezi nejvýznamnější postavy Šafova. Studoval postupně v Bratislavě, Vídni a Praze, kde také získal doktorát filosofie. Proslavil se zejména svým bohatým vědeckým dílem v oblasti talmudu a náboženských problémů. Místo jeho posledního odpočinku se nachází na šafovském židovském hřbitově mezi hroby Abrahama Liebschitze a Naftali Benedikta.
Zdroj:
- STEHLÍK, Michal. Židovská náboženská obec v Šafově - milníky historického vývoje 1670-1938. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1997. S. 97-100.
- ČERNÝ, Miroslav. Židovský hřbitov v Šafově. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1996. S. 67-70.
DOMÍNEK, Jan – pedagog, dramatik
* 23.01.1867 Skreje
† 02.03.1933 Znojmo
Životopis:
Navštěvoval 5 let obecnou jednotřídní školu ve svém rodišti, gymnázium v Třebíči. Studium zakončil maturitou na vyšším gymnáziu v Litomyšli. Nejprve působil jako výpomocný učitel v Jevišovicích. Od 1. září 1889 do 18. října 1890 nastoupil jako prozatímní učitel v Bítově. Na krátkou dobu odešel do Lesonic a 1. března 1902 se vrátil jako nadučitel zpět do Bítova. v roce 1921 byl jmenován ředitelem zdejší měšťanské školy. Prokázal mnoho neocenitelných zásluh škole i obci. Roku 1919 založil kroniku s názvem Kronika učitelstva, měšťanské školy v Bítově. Každý učitel do ní napsal svůj životopis. Pokud ze školy odcházel, zapsal místo svého nového působiště. Všemožně posiloval v místních lidech sebevědomí a národní hrdost. O prázdninách zřizoval ve škole turistickou ubytovnu. V létě 1902 byl pořádán na jeho návrh šestinedělní malířský kurz. Vedli jej malíř Roman Havelka a ilustrátor, profesor František Zvěřina.
Zdroj:
- BINDER, Jan. Hrad Bítov - stavební a uměleckohistorický vývoj, se zaměřením na romantickou přestavbu hradu v 19. století: diplomová práce [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné na: https://is.muni.cz/th/izu6r/HRAD_BITOV_O_STAVEBNI_A_UMELECKOHISTORICKY_VYVOJ__SE_ZAMERENIM_NA_ROMANTICKOU_PRESTAVBU_HRADU_V_19._STOLETI.pdf
FERNKORN, Antonín - sochař
* 17.03.1813 Erfurt
† 16.11.1878 Vídeň
Životopis:
Autor pomníku postaveného plukovníku Kopalovi na Komenského náměstí ve Znojmě (1853).
Zdroj:
- LÍBAL, Dobroslav. Znojmo: Městská památková rezervace a památky v okolí. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakl., 1961, 85 s.
FORMÁNEK, Jan - kněz
* 18.03.1923 Brno
† 19.04.1989 Dyjákovičky
Životopis:
Vysvěcen 5. 7. 1949. Po dvou kaplanských místech od roku 1959 působil v duchovní službě ve Vrbovci, Chvalovicích a Dyjákovičkách, kde pobýval na faře až do své smrti. Je pohřben v Dyjákovičkách.
Zdroj:
- Výročí. Život farností Znojma. Č. 2 (2019), s. 11.
FREY, Jaroslav - knihovník, spisovatel, prozaik, vydavatel
* 22.05.1902 Znojmo
† 20.03.1983 Znojmo
Životopis:
Absolvent gymnázia (1921), Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1921-1925) a jednoleté knihovnické školy (státní zkouška, 1926). Praktikant městské knihovny ve Znojmě, knihovník v Hodoníně a v řadě dalších míst. Majitel a vydavatel Časopisu pro psychologii a pedagogiku čtenáře (1933). V letech 1930-1952 zaměstnanec Ústřední knihovny hlavního města Prahy a od r. 1948 jejím ředitelem. Instruktor vojenských knihoven Ministerstva národní obrany (1953-1956), vedoucí knihovník pokusné knihovny v Hodonicích (od r. 1956). V r. 1962 odešel do důchodu.
Dílo: Beletrie: Ruské a české pohádky (1946), Co bylo a co bude (1950), Pohádka o dvou bratřích (1950), Vyprávění o veliké válce (1950). Ostatní práce: Psychologie čtenáře (1929), Základy československého knihovnictví (1932), Literární místopis Moravy a Slezska (1933), Literární místopis země České a Moravskoslezské (1938), Jak číst a co číst nejmenším dětem (1941), Jak číst českou literaturu (1947), Plán historické četby (1949), Postavy a dějiště souboru spisů A. Jiráska (1953), Knihovnická kronika (1967) aj. Redigoval časopisy: Knihovna (Hodonín, 1926-30), Časopis pro psychologii a pedagogiku čtenáře (1933), Knihy a čtenáři (1937-1948), Čtenář (1948-1952). Publikoval v novinách a časopisech: Časopis pro psychologii a pedagogiku, Čtenář, Pionýr, Knihovna, Knihovník, Knihy a čtenáři, Předvoj, Rudé právo, Zemědělské noviny. Šifry: J. F. , jf.
Zdroj:
- KURKA, Ladislav. Jaroslav Frey. Bulletin SKIP. 2005, roč. 14, č. 2, s. 17-18.
FRIEDENFELD, Othmar Frauß von – malíř, restaurátor
* 11.03.1883 Znojmo
† 19.05.1959 Bad Mergentheim
Zdroj:
- Othmar Frauß von Friedenfeld [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembedurl=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FOthmar_Frau%25C3%259F_von_Friedenfeld&wikiembed-title=Frau%DF+Othmar+von+Friedenfeld
HÁJEK, Eduard - šachista
* 03.03.1923
† 17.12.1989
Zdroj:
- DOLEŽAL, Ladislav. 80 let královské hry v královském městě Znojmě. Znojmo: Šachové sdružení, 2001, 68 s.
HÁJEK, Mojmír – sociolog, pedagog
* 27.10.1913 Miroslav
† 26.03.1993 Brno
Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (I. A. Bláha). V letech 1937- 1944 středoškolský profesor na gymnáziích v Ivančicích, Hlučíně a v Brně-Husovicích. Po válce krátce působil jako asistent profesora Arnošta Bláhy. Účastnil se výzkumů moravské vesnice, postavení a životního způsobu horníků. Po administrativním zákazu sociologie v roce 1948 působil jako učitel na středních a učňovských školách. V 60. letech se habilitoval ze sociologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1969 - 1978 docent Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Patřil k čelním představitelům naší průmyslové sociologie.
Dílo: Sociologie horníka (1949), Podíl Brněnské sociologické školy na rozvoji terénního výzkumu u nás (1968) aj..
Zdroj:
- NEŠPOR, Zdeněk R. Slovník českých sociologů. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013, 467 s. ISBN 978-80-200-2221-9.
HENDRYCH,Jan - učitel
* 12.03.1903 Brno-Líšeň
† 10.07.1980 Brno
Životopis:
Narodil se jako syn dělníka. Po skončení základní školy vystudoval v Brně učitelský ústav. Působil jako učitel v několika obcích kolem Brna. Již od dob studií pracoval v Lidové straně, v Orlu, hrál a režíroval ochotnická divadla s dospělými a se školními dětmi pořádal různé bsídky a hry. V Dolních Kounicích se v roce 1930 oženil. Když se začalo schylovat k válce, žádal Hendrych o místo řídícího v Maršovicích, kde se mu zdálo bezpečněji. O prázdninách v roce 1938 se celá rodina stěhuje do Maršovic. V květnu 1939 vstupuje tajně jako záložní důstojník do domácího odboje zvaného Obrana národa. Stává se velitelem domobrany pro Maršovice, Jezeřany, Vedrovice a Zábrdovice. V Maršovicích zakládá ovocnou školku a kromě školy pracuje také na obci jako tajemník. 19. dubna 1943 si pro jejího manžela přijelo Gestapo. Byl vězněn v Brně, ve Vratislavi a opět v Brně. V roce 1944 se vrací z vězení, do konce války nesmí učit, ale na škole zůstává. Přichází květen 1945. Hendrych se opět ujímá řízení školy, pracuje jako člen rady ONV v Moravském Krumlově. V roce 1946 je zvolen do funkce předsedy ONV v Moravském Krumlově. Roku 1948 byl zbaven své funkce a několik dní byl vězněn někde v Brně, kde byl vyslýchán. Během několika dnů přichází dopis ze Zemského národního výboru v Brně, z něhož se dozvídá: Jan Hendrych je přeložen na školu v Horákově u Brna, musí okamžitě opustit Maršovice a až do smrti má zákaz vstupu na okres Moravský Krumlov, zejména do Maršovic-Jezeřan.
Zdroj:
- Jan Hendrych: 12.03.1903-10.07.1980. Zpravodaj občanů Jezeřan a Maršovic. 2013, č. 81, s. 14-15.
HOLÍK, Josef - zámečník, protifašistický bojovník
* 05.03.1913 Blížkovice
† 24.06.1942 Brno
Životopis:
Zde chodil do obecné školy, do měšťanské v Moravským Budějovicích. Vyučil se zámečníkem u Jana Gestingera v Blížkovicích, kde také několik let pracoval. Potom pracoval dva roky u firmy LUTIN-ZIKMUND, jako soustružník Škodových závodů v Dubnici nad Váhom, nakonec v továrně na letadla Letov v Praze. Zatčen byl 8. června 1942, když byl doma na dovolené. Konfidentka Rašková se dozvěděla, že Josef Holík se několikrát setkal se Štěpánem Bouzarem v Praze. Hlásila to na gestapo do Jihlavy, které dalo příkaz četnické stanici v Blížkovicích k jeho zatčení. Po zatčení byl předán do vězení v Moravských Budějovicích, kam si pro něho gestapo za tři dni přijelo. Když ho gestapáci převáželi ještě s jinými do Jihlavy, stavili se v Želetavě a opili se. Všechny převážené delikventy pustili na svobodu. Josef se vydal pěšky zpátky do Blížkovic. U Martínkova ho zastavil četník a zjišťoval jeho totožnost. Když vypověděl, kde byl a že byl propuštěn, byl vyzván, aby šel na četnickou stanici do Lesonic. Odtud volali četníci do Jihlavy a dostali z gestapa příkaz, aby byl zadržen. Byl převezen a vyslýchán na gestapu v Jihlavě, odeslán do Brna, obviněn, že nehlásil, že se Štěpán Bouzar skrývá v Praze pod cizím jménem. To stačilo podle stanného práva okupantům k tomu, aby byl odsouzen k trestu smrti. Byl společně s Bouzarovými, Novákovými a Jiřím Láníkem popraven v Brně.
Zdroj:
- KOUKAL, Ladislav. Blížkovice: Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice: JZD Družba, 1982, 55 s.
CHATARDOVÁ, Marie - velvyslankyně
* 06.03.1963 Znojmo
Životopis: Marie Chatardová se narodila ve Znojmě. Ve věku deseti let se přestěhovala s rodiči do Brna. Po maturitě na gymnáziu Křenová pokračovala ve studiu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, které zakončila v roce 1985 získáním titulu JUDr. Poté krátce pracovala v oboru ochranných známek. Na Ministerstvo zahraničních věcí, do odboru analýz a plánování, nastoupila v roce 1994. V letech 1995 až 1999 působila na Stálém zastoupení ČR v Bruselu, kde se věnovala především spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitra. V roce 2000 se stala na MZV ředitelkou odboru komunikační strategie, o dva roky později byla jmenována prezidentem Václavem Havlem velvyslankyní ve Švédsku, kde setrvala pět let. Po návratu do Prahy se stala ředitelkou Diplomatického protokolu. Velvyslankyní ve Francii, Monaku a stálou představitelkou ČR při Mezinárodní organizaci Frankofonie ji v roce 2010 jmenoval prezident Václav Klaus. Od 2013 se navíc stala stálou představitelkou ČR při UNESCO. V Paříži setrvala v těchto funkcích do července 2016, kdy byla jmenována prezidentem Milošem Zemanem stálou představitelkou ČR při OSN v New Yorku. Tentýž měsíc byla v sídle OSN zvolena místopředsedkyní Ekonomické a sociální rady OSN a o rok později předsedkyní. Tento post zastával zástupce ČR naposledy před dvaceti lety. Za zásluhy v rozvoji česko-francouzských vztahů obdržela vysoké francouzské vyznamenání Řád čestné legie v hodnosti komandér (velitel); je první ženou z ČR, která získala toto významné ocenění. Za zásluhy v rozvoji česko-monackých vztahů obdržela vysoké monacké vyznamenání Řád svatého Karla v hodnosti důstojník. Marie Chatardová se věnovala rovněž pedagogické činnosti, přednášela na Institutu západoevropských studií Karlovy univerzity, na Anglo-American University Prague, na Institutu veřejné správy či na Diplomatické akademii.
Zdroj:
- Marie Chatardová [online]. edit. 7.6.2020 [cit. 2020-08-07]. Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Chatardov%C3%A1
CHOTKOVÁ, Aloisie - hraběnka
* 16.03.1813
† 30.06.1887
Životopis:
Dcera Aloise hraběte Ugarte. Provdaná Chotková. Po otci převzala panství v Kravsku. Jako památku na otce umístila do parku sochu sv. Aloise. Mladí manželé přistavili novobarokní zámecké kaple s kruhovými okny, spojené se zámkem chodbami.
Zdroj:
- ŠEFČÍKOVÁ, Alena. Kravsko. Toulky historií regionu naší školy: regionální učebnice vlastivědy. Kravsko: Základní škola a mateřská škola, Kravsko, příspěvková organizace, [2009?]. S. 10-24.
JANOVSKÝ, Jan – malíř, písničkář, zpěvák
* 1806 Jevišovice
† 03.03.1883 Jevišovice
Zdroj:
- Kalendárium regionálních událostí a osobností pro rok 1988: příloha. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1986. Znojmo 1988. Znojmo: Okresní archiv, 1987, s. 7.
KLAMMERTH, Johann - keramik
* 05.03.1813 Znojmo
† 1873
Životopis:
Narodil se ve Znojmě-Dolním předměstí. Syn znojemského měšťana Martina Klammertha a od roku 1837 působící ve Znojmě jako hrnčířský mistr. Klamerth se učil po čtyři roky hrnčířem v továrně v Kravsku a poté ještě zde pracoval jako točíř, dále měl získávat zkušenosti po dvanáct dalších let jako točíř v tuzemských a zahraničních podnicích.
Zdroj:
- SMUTNÝ, Bohumír. K počátkům tovární výroby kameniny na Znojemsku v 1. polovině 19. století: poznámky k první fázi průmyslové revoluce ve Znojemském kraji a na Znojemsku = Zur fabriksmäßigen Steinguterzeugung im Znaimer Gebiet in der 1. Hälfte des 19. Jahrhunderts. Hranice. Historie. Lidé: Grenze. Geschichte. Menschen: Colloquium Vranov nad Dyjí 2013: der Tagungsband. S. 175-193. ISBN 978-3-901863-44-8.
- TOMAN, Prokop Hugo. Klamerth, Jan. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 1. Praha: Ivo Železný, 2000. S. 486.
KOHN, Michael Lazar - rabín
* 02.02.1811 Miroslav
† 18.03.1893 Písečné
Životopis:
V letech 1869-1873 byl rabínem v Šafově.
Zdroj:
- STEHLÍK, Michal. Židovská náboženská obec v Šafově - milníky historického vývoje 1670-1938. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1997. S. 97-100.
KOVÁŘ, František - voják
* 29.03.1893 Petrovice
† 1918 Itálie
Životopis:
Narukoval k 8. pěšímu pluku a zúčastnil se bojů v Itálii.
Zdroj:
- GRUNA, Bronislav. Pohledy do minulosti : spěte tiše padlí bratři .... Zpravodaj obce Petrovice. Roč. 11, č. 3 (2018), s. 21-30.
KRISTIÁN, Josef - fotograf, muzikant, kapelník
* 19.03.1930 Moravský Krumlov
† 11.03.2013 Moravský Krumlov
Životopis:
Od školních let se zajímal o fotografii. Za druhé světové války pomáhal svému otci při zhotovování fotografických snímků v temné komoře a po válce začal fotografovat s takzvaným měcháčkem 6x6. Při výkonu prezenční vojenské služby v letech 1951 až 1953 jako specialista fotograf získal Kristián vzdělání v oboru a rovněž tak i nezbytnou praxi. Po ukončení vojenské služby byl zaměstnán v národním podniku Vertex. Mimo zaměstnání se pak i nadále věnoval fotografii. Spolupracoval s fotografickými kluby, zúčastňoval se soutěží, mapových okruhů, přednášek a seminářů.
Zdroj:
- ROUPEC, Jiří. Vzpomínky plné muziky: pohledy na znojemskou taneční, beatovou a country hudbu druhé poloviny 20. století očima zúčastněných; IV. část. Brno: Jiří Roupec, 2010, 145 s.
LÁNÍK, Jiří – zámečník, protifašistický bojovník
* 03.03.1913 Vídeň
† 24.06.1942 Brno
Životopis:
Obecnou školu navštěvoval v Blížkovicích, měšťanskou v Šumné, dva ročníky obchodní školy v Moravských Budějovicích. Vyučil se zámečníkem u frimy Gestinger v Blížkovicích, kde také až do nastoupení vojenské služby pracoval. V armádě zůstal jako délesloužící. Po obsazení republiky okupanty pracoval nějakou dobu jako cestář, pak v Praze jako kancelářský pracovník u Statistického úřadu až do svého zatčení. Se Štěpánem Bouzarem byli velcí kamarádi a přátelé. Proto mu pomohl obstarat v Praze zaměstnání, falešné doklady a spojení s rodiči a příbuznými. Několik dní po zatčení Bouzarových a Novákových přijel domů na návštěvu a když se od bratra Karla dozvěděl, co se stalo, šel ještě večer pěšky do Mor. Budějovic na rychlík, aby se co nejdříve vrátil do Prahy a Štěpána varoval. V Jihlavě byl ale gestapáky očekáván na nádraží a zatčen. Byl vyslýchán a vězněn na gestapu v Jihlavě, převezen do Brna, obviněn z napomáhání lidem nepřátelským Říši. Stanným soudem byl odsouzen k trestu smrti a spolu s Bouzarovými a Novákovými dne 24. června 1942 v Brně popraven.
Zdroj:
- KOUKAL, Ladislav. Blížkovice: Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice: JZD Družba, 1982, 55 s.
MÜHLBERGER, Franz – kněz, farář
* 1850 Hrádek
† 07.03.1923 Lesná
Životopis:
Roku 1873 byl vysvěcen na kněze. Jako kněz působil ve Znojmě-Louce (1873), u sv. Mikuláše ve Znojmě (1873-74), v Brně u sv. Jakuba (1874-78), ve Starém Petříně (1878-87), v Horním Břečkově (1887-1901) a ve Slavonicích (1901-12). V roce 1895 spoluzakládal okrašlovací spolek v Liliendorfu (Lesná) a ihned po založení se stal jeho předsedou. Po odchodu do penze se vrátil do Liliendorfu, kde zemřel a je pochován na místním hřbitově.
Zdroj:
- Miniseriál zajímavostí z historie obce. Lesňácké listy. Roč. 5, č. 1 (2019), s. 5.
NAVRKAL, Josef - Mons., kněz, vikář, farář, osobní kaplan papeže
* 25.01.1912 Vídeň
† 15.03.2003 Lechovice
Životopis:
S rodiči se po vzniku Československa odstěhoval z Vídně do Znojma, kde také vystudoval gymnázium. Poté studoval teologii v Brně, kde byl 5.7.1936 vysvěcen na kněze. Po vysvěcení působil jako vikář u sv. Václava v Mikulově na Moravě a v kostele Svatých Janů současně vedl duchovní správu. Po okupaci Mikulova byl v letech 1938-1939 ustanoven kaplanem v Modřicích u Brna, kde nastoupil základní vojenskou službu. Od dubna 1939 byl administrátorem na Moravci u Nového Města na Moravě. Později, po vážné operaci protrženého slepého střeva, byl ustanoven kooperátorem v Mutěnicích u Hodonína, kde působil až do roku 1942. Od srpna 1942 byl ustanoven 3. vikářem při biskupské katedrále v Brně a roku 1946 byl jmenován 1. vikářem a správcem dómu v Brně. Současně zastával funkci konsistorního účetního a expeditora. V letech 1949-1950 byl půl roku ve vyšetřovací vazbě a v květnu 1950 propuštěn bez soudu a bez amnestie. Úřad a funkce zastával až do roku 1954, kdy byl státními úřady ohodnocen jako nespolehlivý a ustanoven administrátorem fary v Hodonicích. Zde působil až do srpna 1957, kdy byl vzat státní bezpečností do vazby a v listopadu téhož roku odsouzen na tři a půl roku odnětí svobody a ke ztrátě občanských práv na 6 let pro podvracení republiky. Výkon trestu si odpykával v NPT na Bitízu u Příbrami v uranových dolech a od května 1958 ve Valdicích u Jíčína ve sklárnách. Dne 9.5.1960 mu byla udělena amnestie s připomínkou, že se nemůže vrátit ke svému původnímu povolání. Pracoval tedy 2 měsíce ve Znojemské keramice jako přípravář hmot, pak 5 měsíců jako vařič a po úrazu jako skladový dělník ve Frutě. Po sezóně byl propuštěn a po měsíci přijat jako skladník ČSAO, kde působil až do roku 1969. Po rozvázání pracovního poměru byl ustanoven administrátorem v Olbramkostele, když už předtím téměř tři roky vypomáhal v duchovní správě v Popicích, Konicích, Prosiměřicích a Únanově každou neděli bohoslužbami a kázáním. Od 1.1.1978 s ním okresní církevní tajemník ve Znojmě rozvázal pracovní poměr bez písemného oznámení a vysvětlení. Církevně byl vyvázán z duchovní správy v Olbramkostele a od 1.4.1978 mu byla, jako důchodci, za místo pobytu určena prázdná fara ve Starém Hobzí. 1.6.1978 mu byl udělen státní souhlas k výpomoci v duchovní správě ve Starém Hobzí, kterou vykonával až do roku 1993. V Hobzí navázal po roce 1989 kontakt i s rakouskými knězi, zejména s Floriánem Schweitzerem z farnosti Thaya, který se významnou měrou zasloužil o opravu božích muk v širokém okolí Starého Hobzí. Posledních 10 let sloužil Josef Navrkal jako farář a duchovní správce sester III. řádu sv. Františka v Lechovicích. 16.1.2000 byl jmenován kaplanem Jeho svátosti, s možností užívat titul Monsignor. Mons. Josef Navrkal zemřel 15.3.2003 ve věku 91 let a poslední rozloučení se uskutečnilo 22.3.2003 v chrámu Nalezení sv. Kříže ve Znojmě.
Zdroj:
- Josef Navrkal. Život farností Znojma. 1996, č. 6, s. 8-9.
NOVÁK, Josef
* 18.03.1913 Kloboučky
† 03.07.1982 Znojmo
Životopis:
Holič Jožka Novák vystupoval pod uměleckým jménem Gaston. V roce 1956 získal první cenu v soutěži o Putovní pohár KMK. Jeho asistentkou se stala manželka Jiřina. Předváděli spolu pestrou škálu triků, které diváky pobavily. Byl nejen dobrý kouzelník, ale i vypravěč různých historek a vtipů.
Zdroj:
- NEVRKLA, Ladislav. Lidé, na které se nezapomíná... Noviny Niva. 2002, č. 4, s. 10.
ODSTRČIL, Mořic - lékař
* 02.03.1843 Bezděčí
† 17.06.1923 Moravský Krumlov
Životopis:
Mecenáš a hlavní organizátor založení české obecné matiční školy. Narodil se jako prvorozený syn Matěje Odstrčila, hospodáře a rolníka. Vystudoval gymnázium v Moravské Třebové, později pokračoval v Brně, kde maturoval roku 1866. V oktávě šťastně překonal infekci břišního tyfu. V době této infekce bylo v Brně málo lékařů a snad i toto přispělo k jeho rozhodnutí studovat medicínu. Po válce roku 1866 odešel nejprve na lékařskou fakultu do Vídně, po roce přešel do Prahy, kde 1871 promoval. V okresním městě Moravský Krumlov se jako praktický lékař usadil počátkem května 1872. Vykonával tu službu jako lékař obvodní, městský, železniční, soudní, panský a později i státní okresní. Od počátku stál v čele českého hnutí a českého společenského života v městě a v okolí. Byl spoluzakladatelem a dlouholetým předsedou Besedy moravskokrumlovské. Později spoluzaložil místní odbor Ústřední matice školské a v roce 1908 byl zvolen prvním předsedou Matice moravskokrumlovské. V roce 1892 se podílel na založení místního Sokola. Ve všech jeho aktivitách mu byla oporou žena Leontina. K uctění památky manželů Odstrčilových byla roku 1924 odhalena pamětní bronzová deska. Za II. světové války však byla odstraněna a zničena. V roce 1960 byla pamětní deska obnovena, po MUDr. Odstrčilovi byla pojmenována přilehlá ulice. V zámku je umístěna malá expozice - pracovna MUDr. Odstrčila.
Zdroj:
- GRUNOVÁ, Eva. Osobnosti českého školství a vlastenecké spolky v Moravském Krumlově. Ke stému jubileu české měšťanky v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov: Základní škola, 2009, s. 87-93.
PAULSEN, Rudolf – antropolog, etnolog, prehistorik, numismatik, profesor
* 25.03.1893 Znojmo
Životopis:
Studoval ve Vídni antropologii, etnologii, prehistorii, starověké dějiny a numismatiku. Habilitoval v Erlangenu, kde založil Ústav pro pravěk a ranou historii a vyučoval na univerzitách ve Würzburgu, Norimberku a Grazu. Studoval keltsko-iberskou kulturu na severu a jihu Španělska a prováděl vykopávky v Korutanech, ve východních Alpách, na Balkáně a ve Francii. Byl členem Rakouského archeologického ústavu ve Vídni, Německého archeologického institutu v Berlíně, Španělské společnosti pro antropologii, etnologii a prehistorii v Madridu a Francouzské společnosti numismatiky v Paříži. Byl také profesorem prehistorie na univerzitě ve Vídni.
Zdroj:
- Rudolf Paulsen [online]. [cit. 2012-03-23]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FRudolf_Paulsen&wikiembed-title=Paulsen+Rudolf
POSPÍCHAL, Karel Alexandr – generálmajor, protifašistický bojovník
* 23.03.1913 Dačice
† 07.07.2006 Londýn
Životopis:
Po vyučení pracoval ve firmě Baťa, kterou zastupoval obchodně i na Dálném východě. Týden před vypuknutím druhé světové války pobýval služebně ve Francii. Po její okupaci v roce 1940 odjel do Anglie. Zde absolvoval leteckou školu pro dvoumotorová letadla a posléze nastoupil do známé 311. bombardovací perutě českých letců v Británii. Stal se velitelem letounu Liberator. Patřil do letecké posádky, ve které bojoval znojemský rodák Josef Košťál. Po těžkém zranění ležel řadu měsíců ve Skotsku a zbytek války strávil v Londýně. Zůstal natrvalo v Anglii, kde žije dosud. Poprvé navštívil Československo v roce 1961 a po roce 1989 v roce 1995. Je jednatelem Svazu letců Svobodného Československa a členem Československé obce legionářské v zahraničí. V Londýně v roce 1990 navrhl pamětní medaile pro naše letce v Anglii. Je nositelem pěti válečných křížů, tří medailí za chrabrost a řady ocenění za zásluhy.
Zdroj:
- ALEXA, V. Bojovali za vlast: Generál Karel Alexander Pospíchal. Znojemské listy. 1998, roč. 7, č. 15, s. 3.
POSTL, Karl Anton – spisovatel, cestovatel, žurnalista, teolog
* 03.03.1793 Popice
† 26.05.1864 Solothurn
Životopis:
Absolvent znojemského gymnázia (1803-1807). V r. 1813 vstoupil do řádu Křížovníků s červenou hvězdou a v následujícím roce složil klášterní slib. Vystudoval teologii a byl v r. 1816 vysvěcen na kněze. Stal se tajemníkem řádu. V r. 1823 odjel do Vídně, kde se ucházel o místo dvorního sekretáře řádu. Tam však nebyl úspěšný a od té doby o Postlovi už nikdo neslyšel. Na podzim r. 1923 přijel do Ameriky. Změnil si jméno na Charles Sealsfield. Po třech letech pobytu v USA získal americké státní občanství. Pracoval jako žurnalista v New Yorku, pak v Paříži a v Londýně. Procestoval jihozápadní státy Ameriky, které se staly dějištěm jeho pozdějších románů. V r. 1832 se natrvalo usadil v Solothurnu (Švýcarsko). Teprve po jeho smrti vyšlo najevo z jeho závěti, v níž odkazoval své jmění příbuzným v Popicích, že Sealsfield je totožný se zmizelým Postlem. V r. 1881 mu byl na dolním nádvoří hradu ve Znojmě postaven pomník. Kameninová replika pomníku stojí též v horní části Husových sadů. Na rodném domě v Popicích se nachází pamětní deska, instalována v r. 1984. Další památkou je Sealsfieldův kámen nad meandrem Dyje. Jeho 150. výročí narození bylo ve Znojmě vzpomenuto příležitostným razítkem - dne 3. 3. 1943. V roce 2002 se město Znojmo stalo členem Mezinárodní společnosti Charlese Sealsfielda. Dílo: O demokracii v Americe, Kniha o kajutě, Rakousko jaké je, Tokeah aneb Bílá růže, Místodržitel a šlechta, Jih a sever (3 svazky), Obrazy ze západní polokoule (6 svazků) aj.
Zdroj:
- IROVSKÝ, Bohuslav. Charles Sealsfield - Karel Postel. Znojemský zpravodaj. 1984, č. 3, s. 16-17.
PŘEČEK, František - středoškolský učitel, architekt, malíř
* 15.03.1893 Kroměříž
Životopis:
Profesor kreslení a krajinář. Studoval architekturu a profesuru kreslení na ČVUT v Praze a malbu u profesorů V. Nechleby a J. Preislera na AVU v Praze (1916-1919). Působil jako středoškolský profesor kreslení ve Znojmě a Brně. Věnoval se krajinomalbě, motivy ke svým obrazům krajin čerpal z Beskyd, okolí Znojma a Českomoravské vrchoviny. Zabýval se rovněž portrétní malbou, maloval zátiší a kytice. Účastnil se výstav pořádaných Kulturní radou v Brně, brněnských výstav akademických malířů profesorů a např. výstavy Český národ Rudé armádě.
Zdroj:
- ŠTURC, Libor. Výtvarná kultura ve Znojmě mezi dvěma světovými válkami. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. 1999, s. 10-29.
SCHNEIDER, Fritz - ředitel
* 10.03.1863 Brašov v Sedmihradsku
Životopis:
Ředitel Zemské rolnické a vinařské školy ve Znojmě, předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku v letech 1902-1905. V září 1905 odešel do Nového Jičína, kde působil na tamní zemědělské škole.
Zdroj:
- BOUDA, Otto, ČERNOŠEK, Lubomír, KOZDAS, Jan. 15 let obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2007. 2008, s. 10-20.
SCHNEIDEROVÁ, Jitka - herečka
* 23.03.1973 Znojmo
Životopis:
Jitka si původně přála být učitelkou a vystudovala střední pedagogickou školu. Byla pohybově a hudebně nadaná a rozhodla se pokračovat ve studiu na brněnské JAMU, kde se věnovala tanci a zpěvu. Během studia hostovala v Městském divadle Brno. Hrála také v původních českých muzikálech pro brněnskou a pražskou produkci (Hair, Pěna dní). Po pozvání do Divadla bratří Mrštíků se rozhodla působit nadále v činohře a v roce 1995 nastoupila na DAMU, kde byl jejím profesorem Jan Kačer. Svého manžela Davida Švehlíka poznala na zkouškách hry Král Lear na Letních shakespearovských slavnostech. Má dceru. K jejím koníčkům patří zejména sport. Ve škole závodně plavala, ráda lyžuje a hraje squash.
Dílo: Absolventským představením byli Nezvalovi Milenci z kiosku, kde si zahrála hlavní roli Heleny. V Praze hrála v Divadle ABC, kde vytvořila hlavní roli Frances v muzikálu Tmavomodrá revue. Epizodně se objevila i na jevišti divadla Rokoko, stálé angažmá ale získala až v roce 1997 ve studiu Ypsilon. Vystupovala v řadě úspěšných představení, jako byla např. Prodaná nevěsta, kde si zahrála Esmeraldu, Horké to někdo rád, Oprátka nebo Mozart v Praze. Divadelní hru Vše pro firmu, kde se Schneiderová objevila jako sekretářka, natočila jako televizní inscenaci Česká televize. V televizi se Jitka začala objevovat po přestěhování do Prahy. Zahrála si v podprůměrném sitcomu Nováci z produkce TV Nova a v řadě televizních pohádek, jako byly Zkřížené meče a Hejkalka. Diváci ji mohli spatřit také v seriálu Arrowsmith. Vyzkoušela si i pozici televizní moderátorky ve sportovně soutěžním pořadu Extravýzva, který odpovídal jejímu sportovnímu založení. Vlna popularity se dostavila na přelomu tisíciletí, kdy byla obsazena do jedné z hlavních rolí úspěšného snímku Samotáři. Z její filmové tvorby stojí za zmínku ještě pohádka Jezerní královna či snímek Paralelní světy. V poslední době se objevila např. v roli fotografky v seriálu Letiště nebo jako učitelka ve snímku Marie Poledňákové Jak se krotí Krokodýli. Po sedmiletém působení v Ypsilone našla odvahu vzdát se stálého angažmá a odešla na volnou nohu. Hostovala např. v Divadle Kolovrat, hrála Violu ve Večeru tříkrálovém na Pražském hradě nebo Regan v Králi Learovi na Letních shakespearovských slavnostech. TV Seriály: Nováci (1995), Arrowsmith (1999), 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem (2005), Letiště (2006), Černá sanitka (2008). TV filmy: Zkřížené meče (1997), Smůla (1997), O spanilé Jašince (1997), O sirotkovi z Radhoště (1997), O Držgrešlovi a Drždukátovi (1997), Hejkalka (1998), Zakletý vrch (1999), Zvonící meče (2000), Manželka Ronalda Sheldona (2001), Ideální manžel (2001), Ruth to vidí jinak (2004), Don Juán (2004), Milovníci aneb Naprosto nevydařené rande (2005), Kája a Zabi (2007), Kouzla králů (2008). Ostatní filmy: Nebeský pláč (1994), Jezerní královna (1998), Samotáři (2000), Paralelní světy (2001), Jak se krotí krokodýli (2006), Princip K. (2009).
Zdroj:
- Kdybych nebyla herečkou, založila bych si kavárnu. Znojemské noviny. 2008, roč. 6, č. 13, s. 1.
SCHOLTZ, Zikmund - kazatel
* 13.04.1675 Brno
† 20.03.1733 Znojmo
Životopis:
9. října 1690 vstoupil v Brně do jezuitského noviciátu, 15. srpna 1708 vysvěcen na kněze v Praze. Jeho mimořádné kazatelské schopnosti ho předurčovaly k této apoštolské činnosti, hlásal evangelium ze všech předních kazatelen měst Prahy, Chebu, JIndřichova Hradce, Kladska, Jihlavy, Brna, Olomouce, Znojma, Hlohova, Nisy a Vratislavi.
Zdroj:
- P. Zikmund Scholtz, SJ [online]. aktualiz. 14. 2. 2018 [cit. 2019-10-01]. Dostupné na: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=32488
SMUTNÁ, Růžena - kavárnice, herečka
* 17.03.1953 Valtice
Zdroj:
- Divadelní soubor Rotunda a jeho členové: Manželé Smutní a jejich veselé vdávání. Znojemské listy. 1994, roč. 3, č. 20, s. 5.
SOBOTKA, Josef - JUDr.
* 26.03.1873 Černíkovice
† 07.11.1942 Praha
Životopis:
Vystudoval právnickou fakultu české univerzity v Praze. Po promoci v roce 1898 působil nejdříve u pražského magistrátu, poté u okresního hejtmanství v Moravském Krumlově a Přerově. V letech 1902-1906 byl úředníkem českého místodržitelství v Praze a v letech 1906-1918 pracoval jako úředník a později jako ministerský rada na ministerstvu vnitra ve Vídni. Po vzniku Československa pomáhal organizovat české ministerstvo vnitra v Praze, kde působil od roku 1919 jako sekční rada a od roku 1926 prezidiální šéf. V letech 1933-1939 byl zemským prezidentem v Čechách.
Zdroj:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 45, s. 11.
ŠTOLPA, David - politik
* 03.03.1983 Znojmo
Životopis:
Pracuje jako živnostník, podniká s prodejem výpočetní techniky a elektroniky. David Štolpa žije ve městě Znojmo, konkrétně v části Oblekovice. Je členem hnutí ANO 2011. V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval za hnutí ANO 2011 do Zastupitelstva města Znojmo, ale neuspěl (skončil jako první náhradník). Kvůli nesouhlasu se zprostředkovanou účastí KSČM na vedení Znojma však složil ještě před první schůzí městského zastupitelstva mandát jeho stranický kolega Daniel Hudeček a Štolpa se tak stal městským zastupitelem. V únoru 2015 byl navíc zvolen radním města. Ve volbách v roce 2018 mandát zastupitele města obhájil. Zůstal také ve funkci radního města. V krajských volbách v roce 2016 kandidoval za hnutí ANO 2011 do Zastupitelstva Jihomoravského kraje na 37. místě a neuspěl. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl za hnutí ANO 2011 zvolen poslancem v Jihomoravském kraji, a to ze sedmého místa kandidátky.
Zdroj:
- David Štolpa [online]. edit. 7.6.2020 [cit. 2020-08-07]. Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/David_%C5%A0tolpa
TASOVICKÁ Z TASOVA, Anna - abatyše
† 14.03.1613
Životopis:
V letech 1598-1613 byla abatyší ženského řádu cisterciaček na Starém Brně. Postarala se o to, aby do té doby česká tasovická obecní zřízení byla přeložena do němčiny.
Zdroj:
- MITREGOVÁ, Miluše. Historie obce Tasovice. Tasovice: Obecní úřad Tasovice, c2005. S. 96.
VACEK, Pavel - spisovatel
* 08.07.1905 Únanov (Česko)
Životopis:
Absolvent čtyř ročníků znojemského gymnázia. Poté pracoval v keramickém závodě v Kravsku. Po vojenské službě působil nějaký čas na severu Čech (Hradec Králové), kde napsal a vydal řadu knih. Po obsazení pohraničí odešel do Prostějova.
Dílo: Příboj, Bouře mládí, Olověný déšť, Dvoje spojení, Zelené prokletí, Propast, Soumrak duší, Obecní mesiáš, Modrý plamen, Černá tůň, Stříbrná noc - děj se odehrává v okolí Plavče. "Díky dokonalé znalosti postav, jejich osudů i prostředí, se mu podařilo vytvořit dobrou a vkusnou lidovou četbu, která zaujme poměrně jednoduchým, ale dramatickým dějem, a k jejíž přednostem patří i poetické líčení přírody a jejich proměn."(Citace Svoboda, J.: Před čtvrtstoletím zemřel spisovatel Pavel Vacek. Znojemsko, 27.1.1998).
Zdroj:
- Před čtvrtstoletím zemřel spisovatel Pavel Vacek. Znojemsko. 1998, roč. 8, č. 4, s. 3.
VALNÍČEK, Emanuel - tajemník
* 20.03.1863 Slavkov
† 01.03.1922 Znojmo
Životopis:
Městský tajemník Jaroměřic (1894-1920).
Zdroj:
- Emanuel Valníček [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné na: https://www.prijmeni.cz/osobnost/49033/emanuel_valnicek
WAGNER, Hans – učitel, politik
* 03.03.1893 Lechovice
† 17.03.1984 Vídeň
Životopis:
Pocházel ze zemědělské rodiny. Otec byl farmář a starosta Lechovic, 1905-1918 člen parlamentu Moravy a 1907-1918 člen rakouského císařského parlamentu. Hans Wagner navštěvoval gymnázium ve Znojmě a přípravu učitelů v Hollabrunnu. Poté pracoval na různých školách na jižní Moravě. V roce 1914 byl povolán do vojenské služby, kde byl dvakrát těžce raněn. V listopadu 1918 se vrátil zpátky domů. Byl zatčen, odsouzen k trestu odnětí svobody a propuštěn ze školy. Po připojení Sudet k říši v letech 1939-1942 se stal farmářem a v roce 1945 začal učit v Boroticích.
Zdroj:
- Lebens- und Arbeitsbilder sudetendeutscher Lehrer. Bd. 1. Pohrlitz: Bezirklehrerverein, 1932.
WACHTL, Fritz – entomolog, lesník
* 18.07.1840 Braitava
† 04.03.1913 Vídeň
Životopis:
Absolvoval reálnou školu ve Znojmě. V roce 1854 se stal lesním praktikantem v lesním revíru Čížov a v roce 1856 ve Štítarech.
Zdroj:
- Wachtl, Fritz [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné na:
https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_W/Wachtl_Fritz_1840_1913.xml
Z ALTHANNU, Maximiliána - majitelka panství
* 06.04.1776
† 07.03.1833
Životopis:
Majitelka panství Hrušovany nad Jevišovkou v letech 1799-1833.
Zdroj:
- FOUSEK, Miroslav. Hrušovany nad Jevišovkou: (od dávné minulosti po současnost): sestaveno z materiálů sesbíraných v letech 1981-2019. Vydání první. Břeclav: Petr Brázda - vydavatelství ve spolupráci s městem Hrušovany nad Jevišovkou, 2020. 241 stran. ISBN 978-80-87387-68-9.
Z HARDEGGU, Anna Maximiliana - majitelka panství
* 06.04.1776
† 07.03.1833
Životopis:
Roku 1799 byla prohlášena za plnoletou a převzala hrušovanské panství. Ve stejném roce se provdala za hraběte Dominika z Hardeggu.
Zdroj:
- VOGEL, Adolf. Hevlín: od pravěku do roku 2000. [Hevlín]: [s.n.], 2000. 304 s.
ZIMA, Rudolf - umělecký fotograf
* 21.03.1873 Znojmo
† 27.11.1965 Vídeň
Zdroj:
- ŠTURC, Libor. Významní absolventi Odborné keramické školy ve Znojmě v letech 1872-1922. Odborná keramická škola ve Znojmě: 1872-1922. Znojmo: Jihomoravské muzeum, 1997, s. 15-16.
ZOUBEK, Eduard – učitel, ředitel
* 02.10.1856 Jaroměřice
† 19.03.1933
Životopis:
V Olomouci navštěvoval střední školu, poté složil maturitní zkoušku na gymnáziu. Přestěhoval se do Vídně, kde byl posluchačem filozofické fakulty na univerzitě. Vzhledem k tomu, že neměl dostatek financí, byl nucen vrátit se domů k rodičům. Vystudoval učitelský ústav a v roce 1891 začal učit na jednotřídní základní škole v Krhovicích. V roce 1897 nastoupil jako vrchní učitel do nově založené základní školy v Oblekovicích-Novém Šaldorfu. Zde působil 32 let jako vedoucí učitel, získal titul ředitel a v roce 1923 odešel do trvalého důchodu.
Zdroj:
- Lebens- und Arbeitsbilder sudetendeutscher Lehrer. Bd. 1. Pohrlitz: Bezirklehrerverein, 1932.
Kalendárium pro Vás sestavila Monika Mandátová