Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2022
  3. Prosinec

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 135

Prosinec

z ALTHANNU, Michal Jan II. – hrabě (320. výročí úmrtí)

*26. 8. 1643 - Vídeň

†28. 12. 1702 - Jaroslavice

Životopis:

Říšský hrabě, svobodný a korouhevní pán z Goldburgu a Murstettenu. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších členů rodu. Kvůli otcově předčasné smrti byl jeho vychovatelem přísný poručník Ferdinand z Dietrchsteinu. Vystudoval univerzitu ve Vídni a poté působil jako právník. Vypracoval se postupně až na skutečného císařského komořího, tajného radu a přísedícího moravského zemského soudu. Mimo dolnorakouských panství vlastnil rozsáhlé moravské dominium Jaroslavice a roku 1680 koupil Nový Hrádek a vranovské panství, na kterém začal o sedm let později uskutečňovat rozsáhlou přestavbu bývalého hradu na reprezentativní sídlo Althannů. Vedle něj vybudoval i kapli s rodinnou hrobkou, ve které jsou dodnes pochováni příslušníci rodu. Na neprosperujícím panství začal uskutečňovat své plány.  Obnovil provoz v zanedbaných dolech a za pomoci císaře Leopolda a raabského biskupa Kolowrata otevřel i železné hamry.  Dohlížel na správné fungování poplužních dvorů, pivovaru, mlýnů či hostinců. Úpravám se nevyhýbal ani v Jaroslavicích. Jeho manželkou byla Marie Terezie z Lichtensteina. Vedle tří dcer měli dva syny. Michal Jan II. zemřel v Jaroslavicích a je pochován v rodinné hrobce ve Vranově nad Dyjí.   

Zdroj:

  • BRYCHTOVÁ, Květa. Erby rodu Althannů na architektonických, sochařských a vybraných movitých památkách na Znojemsku: bakalářská práce. Znojmo, 2008, 38 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc.

BAUER, Karel – spisovatel (150. výročí úmrtí)

*2. 11. 1840 - Martínkov

†13. 12. 1872 - Martínkov

Životopis:

Byl otcem Březinova spolužáka a přítele Františka Bauera a synem sestry Václava Kosmáka. U Kosmákova otce se učil krejčovskému řemeslu. Při práci si spolu zpívali a po večerech čítávali v kronikách. Zemřel na černé neštovice.

Zdroj:

  • PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě : Kulturně-historický nástin. Přerov: Strojil, J., [19--?], s. 48.

BELCREDI, Richard – politik (120. výročí úmrtí)

*12. 2. 1823 - Jimramov

†2. 12. 1902 - Gmunden (Rakousko)

Životopis:

Hrabě Belcredi studoval v Praze a Vídni práva, a v roce 1854 byl povolán jako okresní hejtman do Znojma, roku 1860 do Moravského Zemského sněmu a poté do sněmu říšského. V roce 1862 se stal hlavou zemské vlády Rakouského Slezska, a konečně roku 1864 tajným radou a místodržitelem Čech. Byl členem panské sněmovny. Zasloužil se o zřízení prvního českého gymnázia v Brně. Za své zásluhy byl vyznamenán Řádem Zlatého rouna a velkokřížem Královského uherského řádu sv. Štěpána.   

Zdroj:

BERGMANN, Franz - vlastivědný pracovník (100. výročí narození)

*1. 12. 1922 - Pohořelice

†30. 1. 2015 - Weiler, Německo

Zdroj:

BÖHM, Paul – podnikatel (190. výročí narození)

*7. 12. 1832 – Jevišovice

†?

Životopis:

Šest let působil u četnictva v policejním sboru, poté se roku 1860 stal podnikatelem v Třebíči. V Třebíči také založil různé spolky - finanční, vojensko-veteránský, založil městskou hudební kapelu, založil německou dívčí školu. Obecní radní v Třebíči v letech 1878-1884.

Zdroj:

  • HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart: biographisches Lexicon. Brünn: H. Heller, 1890.

BOUZEK, Rostislav – nadporučík (100. výročí narození)

*2. 12. 1922

†?

Zdroj:

  • VANĚK, Pavel. Vojenská kronika 4. znojemské pohraniční brigády 1945-1955. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. 286 s. ISBN 978-80-87211-37-3.

BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír – učitel (90. výročí úmrtí)

*20. 11. 1844 - Ždánice

†12. 12. 1932 - Klobouky

Životopis:

Po studiu na učitelském ústavu ve Znojmě a Brně podučitel v Archlebově, poté v Kloboukách, kde jeho přičiněním vznikl čtenářsko-pěvecký spolek Lev kloboucký. 1867-1870 učitel v Krumvíři, do roku 1874 na soukromé škole knížete Salma v Polské Ostravě, pak na státní škole. od roku 1876 nadučitel, 1885 ředitel, 1907 odešel na odpočinek. V Moravské Ostravě inicioval vznik Lumíra (1881), ve Slezské Ostravě spolku Záboje (1893). 1898 byl císařem za celoživotní zásluhy vyznamenán zlatým záslužným křížem.   

Zdroj:

  • HLAVÁČEK, Petr. Proměny jihomoravských kantorů v 2. polovině 19. století. Část II. osoby. Jižní Morava 2016. 259-289. V Brně : Moravský zemský archiv, 2016.

DOLEŽEL, František – učitel (150. výročí narození)

*18. 12. 1872 - Nemilany u Olomouce

†?

Životopis:

Odborný učitel chemie a chemické technologie. Roku 1901 prováděl chemické analýzy keramického průmyslu c. k. monarchie. Roku 1908 pobýval na stáži v Ostravě, Opavě a Jeseníku. Od roku 1909 ředitel školy, odborný konzultant vídeňského UMPRUM muzea ve Vídni a soudní znalec keramiky.   

Zdroj:

  • ŠTURC, Libor. Učitelé odborných předmětů Odborné keramické školy ve Znojmě (1872-1922). Odborná keramická škola ve Znojmě: 1872-1922. Znojmo: Jihomoravské muzeum, 1997, s. 13-14.

HAUGWITZ, Bedřich Vilém – hrabě (320. výročí narození)

*11. 12. 1702

†30. 8. 1765 - Miroslavské Knínice

Životopis:

Rakouský státník, jeden z organizátorů reforem Marie Terezie. Roku 1742 byl postaven do čela nově zřízené slezské státní kanceláře. V roce 1743 vypracoval návrh na reformu rakouské správy, kterou začal realizovat v Korutanech a v Kraňsku. V letech 1749–1761 byl prezidentem úřadu directorium in publicis et cameralibus, který sjednotil politické a finanční záležitosti monarchie a převzal agendu české a rakouské dvorské kanceláře. Od roku 1760 byl členem státní rady.   

Zdroj:

  • HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012, 306 s.

HUMBERGER, Jaroslav – spisovatel (120. výročí narození)

*20. 12. 1902 - Nové Dvory u Kutné Hory

†6. 3. 1945 - asi Dachau

Životopis:

Pocházel z rodiny obchodníka s koloniálním zbožím. Od r. 1909 navštěvoval obecnou školu v Nových Dvorech, v letech 1915-1918 měšťanskou školu v Kutné Hoře. Tam se také učil elektrotechnikem a přitom studoval na dvouleté živnostenské pokračovací škole v Nových Dvorech (1918-1920). Ve 20. -30. letech působil jako žurnalista, psal nejdříve lokálky, později i fejetony, soudničky, reportáže apod. , a to hlavně do Lidových novin a Národního osvobození. Za 2. světové války byl pro svůj židovský původ perzekuován. 10. 8. 1942 byl z Prahy i s rodinou transportován do Terezína a odtud pak 1. 10. 1944 do Osvětimi (žena a dcera až 12. 10. 1944). Z Osvětimi byl převezen do Dachau (zaregistrován ke dni 26. 1. 1945), kde se stopy po něm ztrácejí.

Zdroj:

CHVOJKA, Adam – historik (280. výročí narození)

*24. 12. 1742 - Lišov

†12. 7. 1802 - Znojmo

Životopis:

Člen jezuitského řádu (od r. 1765). Profesor na jezuitském gymnáziu v Kutné Hoře a od r. 1775 ve Znojmě. Zabýval se historií.   

Zdroj:

  • Osobnosti Znojma: při příležitosti 770. výročí povýšení města Znojma na město královské. vyd. Znojmo: Okresní knihovna, 1996, 118 s.

KÖSTLER, Julius - divadelní ředitel (140. výročí úmrtí)

*1818

†prosinec 1882 - Znojmo

Zdroj:                       

  • HAVLÍČKOVÁ, Margita. Rejstřík ředitelů. Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, s. 141. ISBN 978-80-244-2891-8.

KOUDELKA, Alois – překladatel (80. výročí úmrtí)

*18. 11. 1861 - Kyjov

†9. 12. 1942 - Brno

Životopis:

Narodil se v hornické rodině. Studoval na německém gymnáziu v Kyjově a v Brně. Po maturitě (1879) vstoupil do brněnského bohosloveckého semináře. Už tehdy začal studovat jazyky a tento zájem se stal východiskem jeho pozdější literární aktivity. Studium teologie dokončil 1883, byl vysvěcen na jáhna a během působení v Hrádku u Znojma po dosažení kanonického věku 1884 na kněze. Vystřídal řadu působišť, kaplanoval v Bučovicích a v Kobylí a po krátkém pobytu v Brně (1887-88), kdy byl výpomocným katechetou na české reálce a současně spoluredaktorem brněnského Hlasu, se stal farářem v Rovečíně (1888-91), pak v Nikolčicích (1891-1907) a konečně v Praci u Slavkova (1907-22). Jména míst, kde žil, podnítila vznik mnoha jeho pseudonymů nejznámější z nich je O. S. Vetti, byl utvořen podle názvu bučovického spolku Osvěta, na jehož činnosti se významně podílel. V roce 1922 odešel do výslužby. Stáří strávil jako poloslepý v brněnském útulku pro přestárlé kněze Augustinium. Pohřben byl na ústředním hřbitově v Brně.

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 49, s. 11.

z LICHTENŠTEJNA, Ferdinand Jan – voják (400. výročí narození)

*27. 12. 1622

†1666

Životopis:

V letech 1645 až 1660 se věnoval vojenské kariéře v císařské armádě.   

Zdroj:          

  • Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009, 350 s.

z LICHTENŠTEJNA, Josef Jan Adam – kníže (290. výročí úmrtí)

*27. 5. 1690 - Vídeň

†17. 12. 1732 - Valtice

Životopis:

Byl čtyřikráte ženatý, poprvé se svou příbuznou Gabrielou z Lichtenštejna, se kterou získal panství Úsov, Šternberk a Karlsber. Se třetí ženou Marianou Kateřinou měl 5 dětí, z nichž se dožili dospělého věku jen syn Jan Nepomuk Karel a jeho sestra Marie Terezie. Josef Jan Adam strávil své mládí v Barceloně ve Španělsku a bojoval také s Evženem Savojským na Rýně, za což byl vyznamenán Řádem zlatého rouna. Působil jako císařský vyslanec v Berlíně a v Paříži. Zemřel náhle na mrtvici ve Valticích a pochován byl do rodinné hrobky ve Vranově.   

Zdroj:

  • JUŘÍK, Pavel. Španělský grand Antonín Florián. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009, s. 65-67.

MATHES von Bilabruck, Karl – generál (180. výročí narození)

*7. 12. 1842 - Terezín

†3. 5. 1899 - Preßburg

Životopis:

1857-1861 absolvoval Vojenskou akademii v Louckém klášteře ve Znojmě.   

Zdroj:

MOŘIC, Adolf Karel – biskup (320. výročí narození)

*1. 12. 1702 - Moritzburg

†20. 6. 1759 - Znojmo-Hradiště

Životopis:

Narodil se v zámku Moriztburg jako vévoda sasko-zeitzsko-neustadtský. Jeho rodiči byli vévoda Bedřich Jindřich z vedlejší větve kurfirtského saského rodu luterského vyznání a jeho manželka Anna Frederika Filipína Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Wiesenburská. Byl svým strýcem Kristiánem Augustem odňat matce a dán katolickým učitelům. Tento strýc, sám konvertita, se roku 1707 stal ostřihomským arcibiskupem. Do jeho rukou složil mladý Mořic v kterémsi maďarském, podle jiných v lužickém klášteře v Marienthalu, vyznání víry roku 1716 a v sedmnácti letech se stal členem kapituly v Kolíně nad Rýnem. Papež Benedikt XIII. jej 8. února 1730 jmenoval titulárním arcibiskupem z Farsaly. Vysvěcen byl v Drážďanech a Karel VI. ho jmenoval biskupem v Hradci Králové, kde byl intronizován 8. října 1731. Na vlastní žádost byl pak 4. července 1733 přeložen do litoměřické diecéze, intronizace proběhla 7. listopadu 1733. Smrt ho překvapila v Hradišti u Znojma na křižovnickém proboštství, kam se utekl před nepříjemnostmi sedmileté války 20. června 1759. Na proboštství v Hradišti byl umístěn k celému zaopatření na nátlak vídeňského dvora. Tamější probošt Hauer mu přidělil za obydlí celé východní křídlo reprezentační budovy, po předchozím ujištění saského dvora, že všechny výlohy spojené s vydržováním „serenissima“ budou zaplaceny. To se však ani za pět let po smrti vévodského hosta nestalo. Křižovnický probošt Hauer však ani na okamžik nepochyboval, že se tak stane a proto se dal na účet tohoto dluhu do svého dávného plánu - generální opravy proboštské svatyně sv. Hypolita. Nešetřil při tom nákladu a dal vyzdobit kostel slavnými obrazy freskaře Maulpertsche, kterého poznal při práci v blízkém Louckém klášteře. Saský dvůr zaplatil nejdříve na úhradu pohřbu zesnulého biskupa 7000 zlatých a později na vyrovnání celého dluhu poukázal ještě 14 150 zlatých prostřednictvím saského rezidenta ve Vídni Zikmunda z Pezoldu. K tomu řádu bylo ponecháno zařízení celého bytu a některé jiné věci. Tak rocheta s pravými bruselskými krajkami, dvě kasule a dva pluviály z pravého brokátu, nábytek ve stylu Ludvíka XV. potažený bledězeleným a karmazínovým sametem, všechno věci, které byly možná kdysi majetkem litoměřického biskupství.

Zdroj:

PEJSKAR, Josef – novinář (110. výročí narození)

*7. 12. 1912 - Česká Skalice

†22. 9. 1999 - Fallbrook (USA)

Životopis:

Narodil se v Malé Skalici, dnes Česká Skalice. Mládežnický pracovník v sekretariátě Čs. strany národně socialistické v Boskovicích (1931-1934), oblastní tajemník Čs. strany národně socialistické v Hustopečích u Brna (1935), obvodní tajemník v Novém Městě na Moravě (1936-1938). Během světové války žil v Polné a Přibyslavi. Činný v protinacistickém odboji. Od r. 1945-1948 působil ve Znojmě jako redaktor Melantricha (Slovo národa) - z politických důvodů odvolán. Ustavil odbojovou skupinu Rozvodněná Dyje, která převáděla pronásledované přes hranice do Rakouska. Když hrozilo zatčení, podařilo se mu, za dramatických okolností, prchnout do Rakouska. Redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově, kde vysílal relace pod jménem Jožka Pero (1951-1979). Od r. 1979 žil v USA. V roce 1993 mu byl udělen doktorát Windsorské univerzity, v roce 1995 obdržel medaili Za zásluhy I. stupně.   

Zdroj:

  • Jak Jožka Pero utíkal ze Znojma. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 51, s. 6.

POLÁČEK, František – sportovec (80. výročí narození)

*1. 12. 1942 - Ctidružice

Životopis:

1965 - mistrovství Evropy Bukurešť

1967 - mistrovství Evropy Duisburg - 7. místo na l0 km

1969 - mistrovství Evropy Moskva - 5. místo na l0 km, 9. místo 1 km

1970 - mistrovství světa Kodaň - 6. místo

V r. 1973 jmenován mistrem sportu za úspěšnou osmiletou reprezentaci.   

Zdroj:

ROSENZWEIGOVÁ, Markéta - oběť holocaustu (130. výročí narození)

*2. 12. 1892

†1942

Zdroj:

  • GRUNOVÁ, Eva. Dějiny Židů v Moravském Krumlově. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2003. S. 10-28.

RŮŽIČKA, Josef – malíř (110. výročí narození)

*4. 12. 1912 - Znojmo

†19. 1. 1972 - Znojmo

Životopis:

Pocházel z početné a majetně slabé rodiny, která mu nemohla umožnit studium na Akademii výtvarných umění. Po studiu však toužil, a tak začal současně sám kreslit a malovat. Když dosáhl plné dospělosti, opět padly možnosti studia Akademie, spolu s jinými školami, byla nacisty uzavřena. Totálně nasazen v německém zbrojním průmyslu, ale pro vážné onemocnění ledvin byl poslán domů. Setkává se s krajinářem akademickým malířem R. Havelkou a tak při společných malířských cestách v Podyjí v prvé polovině 40. let poznával zásady profesionální malby. Po osvobození a znovuotevření Akademie se již nemohl ucházet o řádné studium - tentokrát pro osobní závazky. Sledoval tedy alespoň uměleckou výuku se svými šťastnějšími přáteli, dojížděl do Prahy a externě pracoval s žáky figurální školy V. Nechleby. Své práce předkládal ke konzultacím prof. J. Obrovskému. Časem získal přehled o vývoji evropského výtvarného umění, zvláště realistické holandské školy a francouzského impresionismu 19. století. Současně kreslil a prakticky si ověřoval všechny techniky malby a grafiky, z nichž se mu stala nejbližší olejomalba a litografie.

Zdroj:

  • FRECER, Jaroslav, KACETL, Jiří. Josef Růžička: 4. 12. 1912 - 19. 1. 1972. 5 x 100. Ve Znojmě: Jihomoravské muzeum, 2014, s. 63-81.

SCHLESSIN, Gerhard de - probošt (370. výročí úmrtí)

*1596 – Lutych (Belgie)

†12. 12. 1652 - Brno

Životopis: Před svým vstupem do řádu křižovníků žil v Římě při papežském stolci. Byl komořím Jeho Svatosti papeže Řehoře XV., Urbana VIII. a Innocence X., od něhož byl jmenován apoštolským protonotářem a vyslán do Prahy, aby předal kardinálský klobouk pražskému arcibiskupovi a generálu velmistrovi křižovníků s červenou hvězdou hraběti Arnoštu Vojtěchovi z Harrachu. Dne 11. ledna 1626 Gerhard splnil své vysoké poslání: nově jmenovaný kardinál sv. Stolce Harrach jej laskavě přijal a on zůstal v arcibiskupském paláci vyčkávaje, kam bude poslán dále. V předtuše, že by mu jednou mohlo být propůjčeno velké obročí, složil, i když jen privátně, v arcibiskupské kapli sv. Jana 26. června 1627 do rukou zmíněného generála velmistra řeholní profesi. Když se ve stejném roce úmrtím Matyáše Pantaleona Zámečníka uvolnilo hradišťské probošství, byl 27. října 1627 jmenován proboštem u sv. Hippolyta.   

Zdroj:

  • KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011, 245 s.

SCHOLZ, Herrmann – šlechtic (100. výročí narození)

*30. 12. 1922

†?

Životopis:

Vnuk majitelky panství Miroslavské Knínice.   

Zdroj:

  • HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.

SCHWOY, František Josef – historik (280. výročí narození)

*11. 12. 1742 - Heraltice (Slezsko)

†10. 10. 1806 - Mikulov (Břeclav, Česko)

Životopis:

Byl historiograf, který se zabýval historií a topografií Moravy. Studoval jezuitské gymnázium v Tuřanech a pak v Brně. Po studiích nastoupil dráhu státního úředníka, jeho kariéra vyvrcholila ve funkci zámeckého hejtmana v Mikulově.

Zdroj:

  • Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. svazek, Biografická část. 1. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007, 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4.

SKUTEZKY, Ignaz – obchodník (200. výročí narození)

*31. 12. 1822 - Prosiměřice

†1. 5. 1901 - Brno   

Zdroj:

STEJSKAL, Karl – pedagog (90. výročí úmrtí)

*18. 8. 1854 - Znojmo

†27. 12. 1932 - Litoměřice

Zdroj:

  • HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart: biografisches Lexicon. Brünn: Hermann Heller, 1890.

ŠAŠINA, Antonín – archivář (130. výročí narození)

*24. 12. 1892 - Želetice

†5. 12. 1949 - Nový Bydžov

Životopis:

Kronikář Nového Bydžova; archivář Městského archivu v Novém Bydžově od r. 1927.   

Zdroj:

  • HOFFMANNOVÁ, Jaroslava. Biografický slovník archivářů českých zemí. vyd. Praha: Libri, 2000, 830 s.

VEČEŘA, Lubomír – tanečník (70. výročí narození)

*24. 12. 1952 - Lechovice

Životopis:

Žák brněnské Baletní školy I. V. Psoty. Dobrá klasická technika a přesvědčivý herecký projev mu umožnily obsazení do řady malých sól až k stěžejním charakterním rolím.   

Zdroj:

VERDENBERG, Alexander - majitel panství (350. výročí úmrtí)

*?

†8. 12. 1672

Životopis:

Majitel panství v letech 1666-1672.   

Zdroj:

  • HODEČEK, Dalibor. Dějiny zámku v Miroslavských Knínicích. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. S. 12-33.

VYCHODSKÝ, Jan – učitel (180. výročí narození)

*27. 12. 1842 - Kunštát

†?

Životopis:

V Miroslavských Knínicích působil od roku 1873. Jako svobodný žil v Knínicích spolu se svými rodiči a sestrou. Od roku 1874 zasedal v obecním výboru. V době jeho působení byla založena žákovská knihovna. V září roku 1877 se odstěhoval do nedalekých Petrovic.   

Zdroj:

  • HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.
Kalendárium pro Vás sestavila Martina Goldová