Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2022
  3. Listopad

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 126

Listopad

ANDREAS, Johann – učitel (160. výročí narození)

*21. 11. 1862 - Velká Bystřice

†?

Životopis:

1886 - podučitel v Jaroslavicích. 1889-1892 - učitel ve Vranově nad Dyjí, pak nadučitel v Oleksovicích. 1889-1892 jednatel Männergesangverein ve Vranově nad Dyjí.   

Zdroj:

  • HLAVÁČEK, Petr. Proměny jihomoravských kantorů v 2. polovině 19. století. Část II. osoby. Jižní Morava 2016. 259-289. V Brně : Moravský zemský archiv, 2016.

BLAŽEK, Oldřich – redaktor (80. výročí úmrtí)

*10. 11. 1903 - Vavřinec

†16. 11. 1942 - Berlín

Životopis:

Narodil se v rodině malého živnostníka a vystudoval učitelský ústav v Brně. Působil pak jako odborný učitel na školách v Březové, Miroslavi, Kunštátu na Moravě, Svitavách, Knínicích a v Rájci nad Svitavou. Byl členem Československé obce učitelské, předsedou Odboru mladých při Sdružení učitelstva měšťanských škol. Uspořádal několik učitelských konferencí a letních táborů, podílel se na organizaci zájezdů do Sovětského svazu a do Francie. Byl pravidelným přispěvatelem Učitelských novin, Sociologické revue a zejména časopisu Index, v němž se stal od 1938 vedoucím redaktorem. Byl členem a funkcionářem v různých dělnických spolcích. Po okupaci českých zemí se zapojil do domácího ilegálního odboje a spolupracoval mj. i s Bedřichem Václavkem. Gestapo jej pro tuto činnost zatklo 20. listopadu 1939. Byl vězněn v Kounicových kolejích v Brně, ve Vratislavi, na Mírově a v Berlíně. 24. července 1942 byl pro velezradu odsouzen k trestu smrti a popraven.   

Zdroj:

  • Biografický slovník českých zemí. [V. sešit], Bi-Bog. Vyd. 1. Praha: Libri, 2006, s. 478-585.

BRAND, Johann Christian – malíř (300. výročí narození)

*15. 11. 1722 - Vídeň

†12. 6. 1795 - Vídeň

Zdroj:

  • ECKL, Petr. Odhad obrazů nalezených v nedávno zrušeném klášteru Louka z nařízení ctihodného c. k. vrchního ředitelství kamerálních statků provedený níže jmenovaným uvedeného data. Bonum opus: premonstráti v Louce (1190-1784) = Bonum opus: Die Prämonstratenser in Klosterbruck (1190-1784). Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2020. S. 218-225. ISBN 978-80-86974-32-3.

BRYM, Josef – voják (130. výročí narození)

*24. 11. 1892 - Znojmo

†9. 8. 1971 - Praha

Životopis:

Po absolvování gymnázia začal studovat na univerzitě ve Vídni, studia nedokončil. Za první republiky vstoupil do československé armády jako voják z povolání a v důstojnické hodnosti sloužil 1921-1933 na Slovensku v košické posádce. Po odchodu z armády se zaměřil na sběr a zpracování léčivých rostlin. Po druhé světové válce zastával funkci ředitele podniku Léčivé rostliny a později pracoval ve Výzkumném ústavu přírodních léčiv v Praze. Zasloužil se o rozvoj sběru, pěstování a analýzy léčivých rostlin. Jako botanik se věnoval floristickému výzkumu převážně na Slovensku, po válce též v českých zemích. Na východním Slovensku studoval teplomilnou květenu Slovenského krasu a četných lokalit Slovenského rudohoří, Slanských vrchů, Spišské kotliny a středního Pohornádí. Vedl botanickou sekci Přírodovědeckého klubu v Košicích a byl členem České botanické společnosti v Praze. Příspěvky o teplomilné vegetaci východního Slovenska a Slovenského krasu publikoval ve slovenských odborných časopisech. Obsáhlý herbář věnoval katedře botaniky Přírodovědecké fakulty UK v Praze, jeho pozdější sběry rostlin daly základ herbáři Výzkumného ústavu přírodních léčiv v Praze.   

Zdroj:

  • Biografický slovník českých zemí. [VIII. sešit], Brun-By. Vyd. 1. Praha: Libri, 2007, s. 225-368.

ČERMÁK, Bohumír – architekt (140. výročí narození)

*8. 11. 1882 - Moravský Krumlov

†23. 9. 1961 - Bílovice nad Svitavou

Životopis:

Pocházel z rodiny krejčovského mistra. Studoval 1899-1903 na Vysoké škole technické a na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tam ho ovlivnil hlavně jeho učitel Otto Wagner. Praktikoval v ateliéru Adalberta W. Pasdirecka-Coreno ve Vídni a u Josefa Nebehostenyho v Brně. 1908 otevřel vlastní projekční kancelář. 1909 se oženil s Markétou Fornerovou, 1910 složil stavitelskou zkoušku, získal stavitelskou koncesi a podle vzoru Wiener Wekstätte založil a vedl vlastní Uměleckořemeslné dílny, jejichž činnost byla ukončena 1933.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 45, s. 11.

ČERNOHORSKÁ z Boskovic, Markéta – šlechtična (450. výročí úmrtí)

*?

†2. 11. 1572 - Moravský Krumlov

Životopis:

Manželka Pertolda z Lipé. Měli dva syny - Jana a Viléma. Dcera Alžběta se v roce 1591 stala druhou manželkou nejvyššího sudího zemského Tasa Meziříčského z Lomnice.   

Zdroj:

  • Moravský Krumlov ve svých osudech. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro Město Moravský Krumlov, 2009. 350 s. ISBN 978-80-86249-56-8.

ČURDA, Zdeněk – vinař (90. výročí narození)

*24. 11. 1932 - Božice

†2. 1. 2021 - Božice

Životopis:

V Božicích navštěvoval Měšťanskou školu, poté ve Znojmě Rolnickou školu. Po ukončení této školy byl přijat na Vysokou školu zemědělskou v Brně, kterou ukončil státní zkouškou. Nastoupil jako zootechnik v JZD Božice, později přešel pracovat ve stejné funkci do JZD Hodonice. V roce 1990 byl zvolen starostou obce Božice a tuto funkci zastával tři volební období. Pak ještě jedno volební období do roku 2010 působil jako místostarosta.   

Zdroj:

  • ČEPIČKA, Jaromír. Odešel vinař a dlouholetý starosta Božic Zdeněk Čurda. Znojemský týden-Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 21, č. 2 (2021), s. 10.

DOBIÁŠ, Josef – plukovník (130. výročí narození)

*3. 11. 1892 - Pístovice

†9. 10. 1961 - Brno

Životopis:

V rakousko-uherské armádě praporčík 8. pěšího pluku. Do legií se přihlásil v Rjazani. Nejdříve zařazen do srbské dobrovolnické divize, do čs. legie v Rusku zařazen 16. července 1917. Za nacistické okupace se zapojil do odboje v Obraně národa, zatčen 11. června 1940 a vězněn do 28. července 1943.   

Zdroj:

DOKULIL, Miloš – vědecký pracovník (20. výročí úmrtí)

*5. 7. 1912 - Ctidružice

†2. 11. 2002 - Praha

Životopis:

Absolvent reálného gymnázia v Třebíči, Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Frederikovy univerzity v Kodani. V letech 1937-1939 učil na IV. reálném gymnáziu v Brně. Po složení státní zkoušky působil jako profesor na reálném gymnáziu a na koedukačním ústavě učitelském v Jihlavě (1939-1940) a v letech 1940-1948 v Novém Městě na Moravě. Kromě toho působil jako lektor dánského a norského jazyka na Masarykově univerzitě. Od roku 1948-1977 pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu pro jazyk český při České akademii věd a umění. Vědecké hodnosti doktora filozofie dosáhl na Karlově univerzitě v r. 1952, doktora filozofických věd v r. 1962. Byl výkonným redaktorem (1953-1956) a člen redakční rady odborného časopisu Slovo a slovesnost (1957 doposud) a redakčního kruhu časopisu Český jazyk (1950-1962, později Český jazyk a literatura (1963-1968). V r. 1977 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu. V současné době je předseda komise pro doktorské obhajoby a předseda Pražského lingvistického kroužku.   

Zdroj:

  • Miloš Dokulil: 85 let. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 1997, 33 s.

FALCKÝ, Fridrich – vévoda (390. výročí úmrtí)

*26. 8. 1596 - Deinschwang u Ambergu

†29. 11. 1632 - Mohuč

Životopis:

Byl krátce na návštěvě v Moravském Krumlově a dokázal ocenit kouzlo nádherné dobové architektury. Panovník pobýval v Moravském Krumlově ve dnech 3. a 4. února 1620. Okouzlený vladař napsal své manželce Alžbětě, že šlechtické sídlo pánů z Lipé může krásou a vybavením přirovnat k zámkům v Heidelbergu nebo Mnichově. Král si na pozvání pána na Krumlově Bertolda Bohobuda z Lipé důkladně prohlédl zámek a nádherné sály a komnaty ho nadchly stejně jako zvěřinec, psinec a stáje s padesáti arabskými koňmi.

Zdroj:

  • Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009, 350 s.

FIALA, Jan – legionář (130. výročí narození)

*18. 11. 1892 - Biskupice

†30. 8. 1918 - Simbirsk na Volze

Životopis:

Absolvoval učitelský ústav v Kutné Hoře, působil jako učitel v blízkých Mikulovicích a v letech 1913-1914 v Mašůvkách, kde působil jako jednatel místního odboru Národní jednoty a jako spoluzakladatel Sokola mikulovského. Po vypuknutí války v srpnu roku 1914 byl povolán do zbraně do Čáslavi, kde brzy nabyl hodnosti zástupce důstojníka. V březnu roku 1915 se již ocitl se svým oddílem v Karpatech proti Rusům, k nimž při první příležitosti s mužstvem přešel. Roku 1916 bojoval na rumunské frontě proti rakousko-uherským vojskům a byl vyznamenán rumunským vojenským řádem.   

Zdroj:

  • BAUER, Fr. Náš slavín. Podyjí. 1924, roč. 1, č. 2-3, s. 30-31.

FISCHER, Amalie – oběť nacismu (160. výročí narození)

*22. 11. 1862 - Miroslav

†31. 3. 1942 - Terezín

Životopis:

Deportována z Brna dne 23. března 1942 transportem Ad-65 do Terezína, kde zemřela.   

Zdroj:

FISCHER, Jan Tomáš – sochař (110. výročí narození)

*25. 11. 1912 - Znojmo

†7. 3. 1957 - Znojmo

Životopis:

Absolvent měšťanské školy a učebního oboru umělecké zámečnictví a kovotepectví (firma Peschek, Znojmo). V r. 1938 byl přijat na pražskou Akademii (prof. O. Španiel) a připojil se tak ke generaci českých medailérů, vycházejících z odkazu tohoto zakladatele moderní české medaile. Po uzavření škol v r. 1939 s pomocí přátel si zařídil ateliér. Profesor Španiel se mu dál věnoval nejen jako učitel, ale i přítel, který mu pomáhal při zprostředkování zakázek. Jednou z nich byl náhrobek B. Heinze - nekorunovaného krále rytců našich známek. Toto výtvarné dílo bylo první jeho prací, kterou se představil veřejnosti ve věku 28 let. Modelem mu stál K. Černý, znojemský rodák. Bronzový pomník z r. 1941 je možno najít na Vinohradském hřbitově v Praze. V r. 1946 se vrátil do Znojma. Získal ateliér po Š. Erdösovi. Byl členem Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské. Jaroslav Seifert mu ve své básnické sbírce Halleyova kometa věnuje báseň Avers medaile.

Zdroj:

  • FRECER, Jaroslav, KACETL, Jiří. Jan Tomáš Fischer: 25. 11. 1912 - 7. 3. 1957. 5 x 100. Ve Znojmě: Jihomoravské muzeum, 2014, s. 23-45.

FUKAČ, Jiří – muzikolog (20. výročí úmrtí)

*15. 1. 1936 - Znojmo

†22. 11. 2002 - Brno

Životopis:

Absolvent jedenáctiletky ve Znojmě (maturita 1954) a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (hudební věda, 1961). Jeho diplomová práce nesla název Inventář pražských křížovníků. Na fakultě pracoval jako asistent (1964). V r. 1990 získal titul docent a stal se vedoucím katedry věd o umění a estetiku. Působil krátce na Univerzitě v Bostonu. V současné době docent na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Přednáší na mnoha muzikologických sympozií v Evropě i zámoří. Člen výboru České společnosti pro hudební vědu v Praze, místopředseda České hudební rady, místopředseda správní rady Fondu L. a Zd. Janáčkových, člen výboru Mezinárodních hudebněvědných kolokvií v Brně.   

Zdroj:

  • FRIND, Pavel. Vzpomínka na rodáka (a přítele) Jiřího Fukače. 2004, roč. 14, č. 3, s. 9.

GRAFL, Johann - oběť náletu (110. výročí narození)

*13. 11. 1912 - Schattendorf

†20. 4. 1945 - Znojmo

Životopis:

Zaměstnanec říšských drah. Zemřel na Vídeňské ulici ve Znojmě.   

Zdroj:

  • KOC, Karel. Válečné škody způsobené leteckými nálety na město Znojmo a jeho poválečná obnova (1. část). Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2018: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2019. S. 7-65.

HOSÁK, Ladislav – historik (50. výročí úmrtí)

*1898 - Újezd u Sokolnic

†3. 11. 1972 - Olomouc

Životopis:

Mládí profesora Hosáka je spojeno se studiemi na gymnáziu ve Strážnici, na filozofické fakultě Karlovy univerzity a poté v Brně. Po ukončení studií v roce 1923 působil jako profesor dějepisu a zeměpisu v Příboru a Břeclavi, za válečných let byl v nesnadných dobách ředitelem V. státního reálného gymnázia v Brně-Žabovřeskách. Jako vysokoškolský pedagog přichází ve školním roce 1946/1947 na obnovenou Palackého univerzitu do Olomouce.        

Zdroj:

  • BALATKOVÁ, Jitka. Před sto lety se narodil prof. dr. Ladislav Hosák, CSc. Vlastivědný věstník moravský. 1998, roč. 50, č. 2, s. 198-199.

JIRGL, Jaroslav – malíř (110. výročí narození)

*9. 11. 1912 - Ketkovice

†18. 3. 1997 - Znojmo

Životopis:

Otec pracoval v kamenouhelných dolech, matka se starala o početnou rodinu. Přes skrovné možnosti poskytli rodiče svým dětem nejen vzdělání, ale pečovali také o jejich hudební talent. Jaroslav se naučil na housle a violoncello. Protože náklady na studium byly tehdy nižší, než na vyučení, navštěvoval Jaroslav brněnskou reálku. Výborný prospěch osvobozuje rodinu od placení školného. Po maturitě získává stipendium na brněnské architektuře, kde studuje výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii. První učitelské místo získává ve slovenské Rožňavě, kde působí až do roku 1938. V době války a po válce učí v Ivančicích a Oslavanech. Roku 1952 je ustanoven profesorem na znojemské pedagogické škole a po jejím zrušení v roce 1957 na gymnáziu, kde působí až do odchodu do důchodu v roce 1971. Ale i později se k vyučování na gymnáziu vrací někdy na krátký zástup, někdy na delší dobu.

Zdroj:

  • Za Jaroslavem Jirglem: 9. 11. 1912-18. 3. 1997. Výroční zpráva Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě za školní rok 1996/1997. Znojmo: [Gymnázium Dr. Karla Polesného], 1998, s. 77.

KAPINUS, Miroslav – spisovatel (10. výročí úmrtí)

*1. 1. 1932 - Blížkovice

†30. 11. 2012 - Uherský Brod

Životopis:

Po studiu na gymnáziu v Moravských Budějovicích a Jihlavě odešel jako učitel na Moravské Slovácko. Stál u zrodu Divadla poezie v Uherském Brodě. Je nositelem Ceny Učitelských novin za rok 1987, byl třikrát nejúspěšnějším autorem knižního nakladatelství Alisa, je autorem vítězné básně v soutěži o Cenu Kantrix Kingové, získal třikrát Cenu královny Alisy, dvakrát Cenu Benjamina Kinga i ocenění na mezinárodní literární soutěži v polském Strumienni (2005). Jeho básnická sbírka "Doma" a povídka "Terezčiny oči" jsou umístěny v kopuli blížkovického kostela.

Zdroj:

  • Blížkovice. Vydání první. Brno : pro městys Blížkovice vydalo vydavatelství F.R.Z. agency s.r.o., 2016. 280 stran. ISBN 978-80-88131-10-6.

KNEBL, Jan – sochař (60. výročí úmrtí)

*31. 12. 1866 - Trojanovice

†22. 11. 1962 - Frenštát pod Radhoštěm

Životopis:

Absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Krátkou dobu pracoval u sochaře Pohlnera ve Dvorcích a poté studoval ve Vídní, ve Znojmě a v Budapešti. Motivy pro své sochy i obrazy čerpal z valašského kraje. Vytvořil řadu plastik, bustu Josefa Kaluse, plaketu Radhošťské slavnosti 1931 a betlémy. Jeden z jeho valašských betlémů je umístěn v Montgomery v USA.

Zdroj:

KRÁTKÝ, Stanislav – probošt (100. výročí narození)

*11. 11. 1922 - Brno

†13. 11. 2010 - Rajhrad u Brna

Životopis:

Na kněze byl vysvěcen 5. července 1946 v Brně. Jako kněz působil nejprve jako kooperátor v Žarošicích, v Brně-Řečkovicích a v Brně-Husovicích, od roku 1956 jako administrátor v Žeroticích. V roce 1958 byl odsouzen a vězněn ve Valdicích. Po amnestii v roce 1960 pracoval v civilních zaměstnáních u Pozemních staveb Brno. Po získání státního souhlasu v roce 1968 krátce působil jako administrátor v Mutěnicích, poté deset let jako farář v Kunštátě na Moravě a přes dvacet let v Hrádku u Znojma, Valtrovicích a Dyjákovicích. Dne 10. dubna 1999 byl jmenován proboštem Význačné kolegiátní kapituly u sv. Václava v Mikulově na Moravě a současně farářem u sv. Václava a excurrendo administrátorem u sv. Jana v Mikulově. V roce 2007 byl oceněn cenou Jihomoravského kraje za přínos výchově mládeže a za osobní statečnost v období komunismu. V témže roce mu brněnský biskup Vojtěch Cikrle při příležitosti 230. výročí založení brněnské diecéze udělil za obětavou kněžskou službu medaili sv. Petra a Pavla. Stanslav Krátký zemřel v Domě Matky Rosy v Rajhradě u Brna. Uložen je v kanovnické hrobce v Mikulově na Moravě na místním hřbitově.   

Zdroj:

  • Stanislav Krátký: mikulovský probošt by se dožil devadesáti let. Život farností Znojma. 2012, č. 10, s. 11.

KUBIŠOVÁ, Kateřina - porodní bába (150. výročí narození)

*9. 11. 1872

†4. 10. 1962

Zdroj:

  • VEIS, Emil. Morašické porodní báby. Morašický zpravodaj. Roč. 6, č. 3 (2020), s. 15-17.

LADNER, Anton – historik (50. výročí úmrtí)

*2. 6. 1897 - Dyjákovice

†3. 11. 1972 - Schleinbach u Vídně

Životopis:

Byl to místní historik a starosta Dyjákovic v letech 1939-1945. Zkoumal jihomoravské nářečí.

Zdroj:

z LICHTENŠTEJNA, Marie Eleonora - dvorní dáma (210. výročí úmrtí)

*7. 7. 1745 - Oettingen

†26. 11. 1812 - Vídeň

Životopis:

Manželka knížete Karla Boromejského, během manželství se narodilo pět synu a dcer doživších se dospělosti. Po své tetě Marii Eleonoře vévodkyni z Quastally a Sabionetty zdělila panství Velké Meziříčí. Byla dvorní dámou císařovny Marie Terezie. Podílela se na úpravách zámku v Moravském Krumlově, když dala zasypat příkopy, překlenout cestu k pivovaru a oboře a zřídit zámecký park. Upravila také zámeckou kapli a zpřístupnila ji veřejnosti. Patřila do okruhu příznivkyň císaře Josefa II., se kterým si korespondovala a jenž ji v roce 1760 v Moravském Krumlově navštívil.  

Zdroj:

  • Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009, 350 s.

LINSBAUER, Oskar – páter (110. výročí narození)

*30. 11. 1912 - Starý Šaldorf

†18. 2. 1967 - Janov

Životopis:

5.12.1912 pokřtěn v Louckém klášteře, 27.5.1920 biřmování v Dyji. 1918-1923 navštěvoval základní školu, 1923-1927 reálka ve Znojmě, 1927-1931 gymnázium. 1936-1940 teologické studium, 1940-1945 vojenská služba. 28.7.1946 vysvěcen na kněze. Zemřel v Janově.    

Zdroj:

  • LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. l.: J. Lang, 1998, s. 35.

MAYR, Robert - majitel velkostatku (170. výročí narození)

*1. 11. 1852 - Vídeň

†27. 4. 1930 - Znojmo

Životopis:

Předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku v letech 1905-1921. Nájemce dvora v Mikulovicích, majitel vily ve Znojmě. Úspěšný hospodář pracující s vědeckými poznatky. Byl mj. členem vídeňského Vědeckého klubu, s nímž podnikl v 90. letech poznávací cestu po pobřeží Dalmácie a po Bosně a Hercegovině. V závěru roku 1892 uveřejňoval deník z cesty ve Znaimer Wochenblatt. Od roku 1893 zástupce presidenta Okresního hospodářského spolku. V roce 1901 byla založena nová Německomoravská zedmědělská společnost, předsedou se stal R. Mayr a tyto spolky se postupně zapojovaly i do předvolebních agitací. I během 1. světové války byl činný v Německé zemědělské společnosti pro Rakousko, opět jako její předseda. Tato společnost byla založena 1. února 1917 kvůli přísné organizaci válečného hospodářství. Ostatní občanské spolky, tedy ani Zalesňovací a okrašlovací spolek tehdy nevyvíjely prakticky žádnou činnost a Mayrovo předsednictví zde bylo ve válečných letech jen formální.   

Zdroj:

  • ČERNOŠEK, Lubomír a Karel JAKL. Mayrova - Spitzerova vila ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2019: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2020. S. 52-67.

NETOUSCHEK, Ferdinand – spisovatel (100. výročí úmrtí)

*25. 5. 1861 - Jaroměřice nad Rokytnou

†13. 11. 1922 - Slavonice

Životopis:

Byl učitelem v Hodonicích u Znojma, Drnholci a ředitelem ve Slavonicích. Dílo: Psal humoresky, naučné články, básně, pověsti a povídky. Publikoval také lidové písně a poesii. Je autorem tří divadelních her. Přispíval do časopisů: Znaimer Wochenblatt, Volkskalender, Schule un Haus, Wiener Tagblatt, Südmährisches Heimatsbuch, Bauerkalender, Podyjí aj.  

Zdroj:

  • ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko; Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997, s. 473-491.

PÖPPERL, Emil – četník (110. výročí narození)

*5. 11. 1912 - Citonice

†20. 4. 1945 - Znojmo

Životopis:

Příslušník protektorátního četnictva. Zemřel v protistřepinovém krytě u nádraží ve Znojmě.   

Zdroj:

  • KOC, Karel. Válečné škody způsobené leteckými nálety na město Znojmo a jeho poválečná obnova (1. část). Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2018: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2019. S. 7-65.

ŘEPKA, Antonín – partyzán (70. výročí úmrtí)

*12. 2. 1907 - Rakšice

†4. 11. 1952 - Znojmo

Životopis:

Po absolvování obecné školy pracoval u sedláka. Zde si ho všiml jeho bývalý učitel. Přesvědčil jeho matku, aby ho dala na dvouroční hospodářskou školu do Ivančic.  V roce 1925 vstoupil do organizace KSČ v Ivančicích. Po absolvování hospodářské školy nenašel práci a odjel do Francie. 1. června 1932 byl iniciátorem založení MO KSČ v Moravském Krumlově a stal se jejím předsedou. Antonín Řepka příležitostně pracoval, byl i nezaměstnaný a zúčastňoval se politických a protihenleinovských akcí. V roce 1938 v době ohrožení republiky narukoval do čs. armády a po mnichovském diktátu byl již 12. října 1938 demobilizován. V březnu 1939 ho zatklo znojemské gestapo a vyslýchalo ho pro dřívější politickou činnost. Po propuštění ho pracovní úřad (Arbeitsamt) ve Znojmě zařadil na stavbu dálnice Vídeň-Linec, ve Vorchdorfu v Rakousku. Po přerušení stavby dálnice v roce 1940 byl nasazen do slévárny ve Welsu a v roce 1941 do zbrojovky ve Steyeru. Roku 1942 Řepka utekl z nasazení ve Steyeru do Moravského Krumlova. Před vánocemi v roce 1943 se oženil s Marií Leonovovou z Dolních Kounic. 14. října 1944 se v domku jeho matky v Moravském Krumlově sešli v té době dostupní členové ilegální organizace a založili Partyzánskou družinu Josefa Hybeše. Antonín Řepka se stal jejím velitelem. Zemřel ve Znojmě na zápal plic.  

Zdroj:

  • LYSÁK, Jiří. Životopisy. Z dějin Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Třebíč: J. Lysák ve spolupráci s vydavatelstvím Akcent, 2011, s. 205-218.

SALETA, Jan – odbojář (110. výročí narození)

*22. 11. 1912

†7. 5. 1945

Životopis:

Syn krejčího v Knínicích. Za první republiky byl četařem československé armády, později pracoval jako cestář, dělník kamenolomu, zaměstnanec Statistického úřadu a nakonec jako dělník pražské Avie, továrny na letecké motory. Tam se zapojil do odboje a po vypuknutí Pražského povstání dne 5. května 1945 se zařadil mezi barikádníky. Dostal za úkol bránit kulometem sokolovnu v Bubenči, kde ho dne 7. května 1945 zabil protivníkův granát. In memoriam byl vyznamenán Československým válečným křížem a na bubenečské sokolovně jeho statečnost připomíná pamětní deska. Ostatky hrdiny byly v březnu 1946 převezeny do Knínic, kde je slavnostně pochovali na místním hřbitově.   

Zdroj:

  • HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.

SOBOTKA, Josef – právník (80. výročí úmrtí)

*26. 3. 1873 - Černíkovice

†7. 11. 1942 - Praha

Životopis:

Vystudoval pravnickou fakultu české univerzity v Praze. Po promoci v roce 1898 působil nejdříve u pražského magistrátu, poté u okresního hejtmanství v Moravském Krumlově a Přerově. V letech 1902-1906 byl úředníkem českého místodržitelství v Praze a v letech 1906-1918 pracoval jako úředník a později jako ministerský rada na ministerstvu vnitra ve Vídni. Po vzniku Československa pomáhal organizovat české ministerstvo vnitra v Praze, kde působil od roku 1919 jako sekční rada a od roku 1926 prezidiální šéf. V letech 1933-1939 byl zemským prezidentem v Čechách.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 45, s. 11.

STEINMETZ, Karel – montér (70. výročí úmrtí)

*23. 3. 1889 - Vémyslice

†10. 11. 1952 - Znojmo

Životopis:

Obecnou školu vychodil ve Vémyslicích, měšťanskou školu v Třebíči. Pak nastoupil místo lesního praktikanta na třebíčském velkostatku u švagra Petlíka a měl po uplynutí zkušební doby nastoupit do některé lesnické nižší školy. Z rodinných důvodů z tohoto plánu sešlo a ujednáno, aby se věnoval strojnictví a udělal si průmyslovou školu. Nastoupil jako učeň do strojírny Mayera v Hrotovicích, kde byl zaměstnán v letech 1904-1907, kdy obdržel výuční list jako strojnický tovaryš. K návštěvě průmyslové školy již pro různé obtíže nedošlo a proto nastoupil místo u firmy Hofherr a Schrantz ve Vídni roku 1907, ale byl pro nedostatek práce v únoru 1908 propuštěn. Poté nastoupil místo u firmy Glayton a Schuttleworth, továrna na hospodářské stroje ve Vídni, kde setrval jako montér až do nastoupení vojenské služby. V říjnu 1910 nastoupil vojenskou službu u pěšího pluku č. 99 - znojemského do Vídně, kde dosáhl hodnosti c. k. desátníka. Po propuštění z vojenské služby byl zaměstnán od listopadu 1913 v Turčanském Sv. Martině při zřizování městské elektrárny až do vypuknutí světové války. Za mobilizace v roce 1914 nastoupil vojenskou službu u svého pluku ve Znojmě a zúčastnil se bojů na ruské frontě až do května 1915, kdy se dostal do ruského zajetí. V roce 1927 nastoupil místo jako vodárenský strojmistr u města Znojma, kde byl přímo ve vodárně pod znojemským hradem zaměstnán až do listopadu 1938.   

Zdroj:

  • Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo; [Brno]: Moravský zemský archiv v Brně, 2011, 221 s.

ŠIMEČEK, Karel – legionář (130. výročí narození)

*3. 11. 1892 – Znojmo

†?

Zdroj:

ŠTĚDROŇ, Bohumír – profesor (40. výročí úmrtí)

*30. 10. 1905 - Vyškov

†24. 11. 1982 - Brno

Životopis:

Po absolvování gymnázia ve Vyškově byl učitelem v Kuchařovicích (1924-1925) a složil doplňovací maturitu na učitelském ústavě v Brně (1925). V letech 1925-1927 byl pedagogem zpěvu na vyškovském gymnáziu a zároveň studoval dějepis, zeměpis a hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně. Prošel řadou zaměstnání, byl pedagogem na středních školách v Brně, profesorem hudební výchovy na Pedagigické akademii (1931-1939). V roce 1934 získal titul PhDr. V letech 1939-1945 a 1950-1952 působil jako pedagog na brněnské konzervatoři, v letech 1945-1972 na Filosofické fakultě Masyrykovy univerzity v Brně. V roce 1963 získal titul profesora. V letech 1956-1959 pracoval externě na AMU. Byl členem řady spolků a hudebních těles.

Zdroj:

  • TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století. 3. díl. Praha: Paseka, 1999, 587 s.

UGARTE, Maria Vilemína – hraběnka (230. výročí úmrtí)

*8. 2. 1716

†18. 11. 1792 - Znojmo

Životopis:

Poslední členka rodu de Souches. Pohřbena v Jevišovicích.   

Zdroj:

  • TRMAČ, Miloslav. Potomci a dědicové. Maršál J.L.Raduit de Souches a Znojemsko. Znojmo: Okresní archiv, 1992, s. 24-28.

URBÁNEK, František Augustin – nakladatel (180. výročí narození)

*24. 11. 1842 - Moravské Budějovice

†4. 12. 1919 - Praha

Životopis:

František Augustin Urbánek (1842-1919), rodák z Moravských Budějovic, vyučený knihkupec, přišel do Prahy v roce 1862, rozhodnut realizovat vznešené ideály Učitelé národů J. A. Komenského, v čemž tento věrný syn své doby viděl smysl svého života a svůj osobní přínos českému národnímu obrození. V Praze založil rodinu, která měla v příštích sto letech sehrát zcela výjimečnou kulturní roli. Svou ediční činnost zahájil Fr. A. Urbánek v roce 1871 cele ve znamení myšlenek J. A. Komenského. Začal vydávat první české učebnice ze všech oborů obecného vzdělání (do té doby většinou německých): matematiku, aritmetiku, dějiny, ale i ruční práce, Komenského "Bránu jazyka otevřenou" (česky i latinsky) a jako asi první na světě vůbec učebnici romského jazyka "Cib romani". Naše dnešní problémy řešil s energií a odvahou už před sto lety! Spolupracoval s tehdejšími nejlepšími pedagogy, spisovateli i výtvarníky.

Zdroj:

  • URBAN, Otmar. Hudební tradice. Moravskobudějovicko; Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997, s. 399-421.
Kalendárium pro Vás sestavila Martina Goldová