Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2022
  3. Červenec

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 174

Červenec

BĚHALÍK, Josef – legionář (130. výročí narození)

*20. 7. 1892 – Znojmo

†?

Zdroj:

BĚHAVÝ, František – legionář (130. výročí narození)

*29. 7. 1892 – Znojmo

†?

Zdroj:

BLATTNÝ, Emanuel – přírodovědec (130. výročí narození)

*9. 7. 1892 - Česká Skalice

†1956 - Znojmo

Životopis:

Po maturitě na gymnáziu studoval práva a brzy po složení závěrečných zkoušek odešel do světové války. Po válce od roku 1918 sloužil nějakou dobu ve státní službě na tehdejší Podkarpatské Rusi, ale již od roku 1922 působil až do roku 1938 na magistrátu města Znojma, kde se stal pravou rukou tehdejšího starosty JUDr. Mareše a zasvěceným znalcem tehdejších znojemských poměrů. Spolu s panem starostou se podílel na počešťování tehdy hodně německého Znojma, měl i zájmy umělecké a dlouho působil i jako tajemník Jihomoravské odbočky českých spisovatelů a výtvarných umělců. Své přírodovědecké zájmy rozvíjel už za studií v Praze stykem s pražskými přírodovědci shromážděnými kolem Národního muzea. Do Znojma už tedy přišel s vřelým zájmem o přírodu a při své úřední práci zastával od roku 1936 i čestnou funkci konzervátora státní péče o ochranu přírody a krajiny na Znojemsku.  

Zdroj:

  • HANÁK, Vladimír. Emanuel Blattný - významná osobnost ochrany přírody na Znojemsku. Podyjské listí: Informační zpravodaj Národního parku Podyjí. 2006, roč. 7, č. 1, s. 1.

BOLL, Antonín - profesor filozofie (230. výročí úmrtí)

*30. 7. 1721 - Praha

†22. 7. 1792 - Kučerov

Životopis:

V roce 1736 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova v Praze na Starém Městě. Noviciát absolvoval v letech 1739-1742 a teologii v letech 1746-1749 v Olomouci. Působil na kolejích v Opavě, Jičíně, Brně, Znojmě a ve Vratislavi. Od roku 1773 byl pedagogem semináře biskupa Hermanna Hannibala Blümegena v Hradci Králové. Po roce 1773 působil jako farář v Kučerově u Vyškova.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. 2011, roč. 11, č. 30, s. 11.

BREHM, Bruno - doktor filozofie (130. výročí narození)

*23. 7. 1892 - Laibach

†5. 6. 1974 - Altaussee

Životopis:

Narodil se v v Lublani (tehdy Laibach, dnes Ljubljana), tenkrát provinčním městě habsburské monarchie, které je dnes metropolí nezávislého Slovinska. Za svůj domov považoval otcovo rodné Chebsko (Egerland), s jehož začleněním do nově vzniklého Československa se stal i občanem nového státu. Ještě za starého Rakouska s otcem, c.k. důstojníkem, strávil Bruno dětská a mladá léta v posádkových městech zemsky českých jako byla Plzeň, Praha, Cheb (v obou naposledy jmenovaných chodil do obecné školy), posléze jihomoravské Znojmo (tam absolvoval v roce 1911 gymnázium, v Chebu započaté). Univerzitní studia ve Vídni přerušila první světová válka, do níž Brehm odešel jako dobrovolník. Po návratu ukončil vysokou školu disertací "Ursprung der germanischen Tierornamentik" a od roku 1928 se věnoval už jen literatuře. V románové trilogii Die Throne stürzen (Trůny se hroutí), která ho jako spisovatele proslavila, zachytil pád monarchie. Pád Rakouska, s nímž byl Brehm osudově spjat, dal ovšem projevit se plně autorově nacistické orientaci. Roku 1938 se stal po anšlusu vídeňským radním, založil časopis Der getreue Eckart (1938-1942) a stal se 1941 vedoucím činitelem sdružení Wiener Kulturvereinigung. V prvém roce druhé světové války získal sice tzv. "národní knižní cenu", zvanou také Stefan-George-Preis, ale spíše za dílo, které měl už za sebou. Hned 1945 byl sice zatčen a osm měsíců držen v americkém zajetí (Rusové mezitím vyplenili jeho vídeňskou knihovnu), brzy ale propuštěn (podle svědectví Brehmových synů zásluhou židovského spisovatele Leo Perutze, jehož přítelem byl). Trilogií Das zwölfjährige Reich (Dvanáctiletá říše), jehož jedna část nese název Der böhmische Gefreite (1960), což je přezdívka, dávaná Hitlerovi ("frajtr z Čech": založena na Hindenburgově záměně Braunau am Inn se severočeským Broumovem) - celá ta trilogie bývá ostatně označována také jako "Hitlertrilogie", se kriticky vypořádal s obdobím, kterému dal sám k dispozici své síly, na někdejší úspěchy však nenavázal. Přesto mu byla v roce 1961 v Rakousku udělena Cena Petera Roseggera a dva roky nato i Sudetoněmecká kulturní cena. Byl beze zbytku politicky zneužit a také obrácen proti jeho zastáncům v "konečném řešení", které měli v rukou "vítězové" válečného konfliktu, jehož se kapitán v záloze prof.Dr.phil. Bruno Brehm účastnil vlastně po dvakráte v řadách těch poražených. Bruno Brehm zemřel 5. června 1974 ve štýrském Altaussee a je i pochován na tamním horském hřbitově.   

Zdroj:

  • Bruno Brehm. Neevidované materiály. Č. 787.

BROSCH, Anton – lesmistr (120. výročí úmrtí)

*19. 11. 1819 - Roudnice nad Labem

†26. 7. 1902 - Znojmo

Životopis:

Od roku 1899 čestný člen Zalesňovacího a okrašlovacího spolku. Je po něm pojmenovaná cesta v Gránicích (Brosch-Weg 1880). Bydlel na Buchbergerstrasse (dnešní Čermákova ulice) č. 3.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. 2009, roč. 9, č. 30, s. 11.

ČERNÝ, Karel Václav – spisovatel (110. výročí narození)

*22. 7. 1912 - Znojmo

†29. 1. 1996 - Znojmo

Životopis:

V r. 1938 odešel ze Znojma do Prahy. Po válce se vrátil a začal se blíže zajímat o osobnost Prokopa Diviše. Iniciátor a organizátor znojemských oslav 250 let Divišova narození a autor reprezentační a jubilejní publikace k této události (1948). Spolupracovník Jihomoravského muzea ve Znojmě, jednatel Spolku přátel muzea. V r. 1964 za pomoci ředitele muzea K. Winklera a přímětického faráře V. Kračmera vytvořil expozici Prokopa Diviše v reprezentační místnosti fary v Příměticích. Působil zde až do r. 1975 jako správce a (trojjazyčný) průvodce. Jako výraz uznání dlouholeté spolupráce s muzeem byl jmenován v r. 1990 čestným členem předsednictva Sdružení přátel Jihomoravského muzea ve Znojmě. Poslední léta svého života strávil v pečovatelském domě na Vančurově ulici ve Znojmě. 

Zdroj:

  • FRECER, Jaroslav, KACETL, Jiří. Karel Václav Černý: 22. 7. 1912 - 29. 1. 1996. 5 x 100. Ve Znojmě: Jihomoravské muzeum, 2014, s. 9-21.

DAUN, Vladimír – důstojník (210. výročí narození)

*11. 7. 1812 - Bítov

†18. 3. 1896

Životopis:

Další syn hrabě Vladimír, komoří a polní podmaršálek, byl společně s bratrem Otakarem spolumajitelem panství Biskupice u Znojma. Žil v bezdětném manželství s manželkou Kamilou Nouchetovou z Laubespinu od roku 1856. K jeho zálibám patřily mapy především vojenské, které i sám zhotovoval.   

Zdroj:

  • HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart: biografisches Lexicon. Brünn: Hermann Heller, 1885.

DOKULIL, Miloš – vědecký pracovník (110. výročí narození)

*5. 7. 1912 - Ctidružice

†2. 11. 2002 - Praha

Životopis:

Absolvent reálného gymnázia v Třebíči, Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Frederikovy univerzity v Kodani. V letech 1937-1939 učil na IV. reálném gymnáziu v Brně. Po složení státní zkoušky působil jako profesor na reálném gymnáziu a na koedukačním ústavě učitelském v Jihlavě (1939-1940) a v letech 1940-1948 v Novém Městě na Moravě. Kromě toho působil jako lektor dánského a norského jazyka na Masarykově univerzitě. Od roku 1948-1977 pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu pro jazyk český při České akademii věd a umění. Vědecké hodnosti doktora filozofie dosáhl na Karlově univerzitě v r. 1952, doktora filozofických věd v r. 1962. Byl výkonným redaktorem (1953-1956) a člen redakční rady odborného časopisu Slovo a slovesnost (1957 doposud) a redakčního kruhu časopisu Český jazyk (1950-1962, později Český jazyk a literatura (1963-1968). V r. 1977 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu. V současné době je předseda komise pro doktorské obhajoby a předseda Pražského lingvistického kroužku.   

Zdroj:

  • Miloš Dokulil: 85 let. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 1997, 33 s.

DVOŘÁČEK, Ludvík – malíř (50. výročí úmrtí)

*18. 8. 1895 - Brno

†2. 7. 1972 - Brno

Životopis:

Byl synem učitele. 1914 maturoval na českém státním gymnáziu v Brně, 1914-1915 absolvoval první ročník stavitelského odboru na české technice v Brně, pak architekturu v Praze, nakonec 1920 pražskou AVU jako žák M. Švabinského a A. Brömseho. Učil na odborné typografické škole v Brně ve Veveří ulici. Byl znám jako krajinář i figuralista, který směřoval od impresivně pojaté malby k zjednodušení tvarů. Ryl dřevoryty, zpočátku v duchu symbolických a romantizujících představ uměleckého spolku Koliba, založeného 1914, tvořil suchou jehlou, kreslil ilustrace do časopisů a upravoval bibliofilské knižní edice. Byl členem Koliby a Skupiny výtvarných umělců v Brně. Od roku 1920 vystavoval v Praze, Uničově, Moravské Ostravě, Olomouci, Prostějově, Košicích, Hradci Králové a v Chrudimi a na členských výstavách Skupiny výtvarných umělců a Umělecké besedy v Brně a v Praze.

Zdroj:

  • Poklady z depozitáře. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 48, s. 8.

FORNISCHER, Jan – legionář (140. výročí narození)

*31. 7. 1882 – Znojmo

†?

Zdroj:

FUX, Johann – úředník (140. výročí úmrtí)

*17. 8. 1834 - Brno

†2. 7. 1882 - Znojmo

Životopis:

Čestný občan města Znojma (1873). Profesní dráhu začal jako sekretář na c. k. notářství ve Znojmě, později na znojemské radnici. Z 2. poloviny 50. let 19. století se dochovala jeho literární pozůstalost, především hravá poezie a texty k písním (dnes uložena ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě. V roce 1863 se stal redaktorem liberálního týdeníku Znaimer Wochenblatt a zasloužil se o to, že se z něj stala významná regionální tiskovina německého liberálního tábora. V roce 1868 stál u zrodu Politického spolku liberálů ve Znojmě, o šest let později se stal jeho předsedou. V roce 1870 stál u zrodu znojemského Deutscher Bürgerverein (Německého občanského spolku). Vznik inicioval Johann Haase, který získal při svých cestách znalosti o fungování podobných spolků, a pro tuto myšlenku získal tehdejšího městského sekretáře Fuxe. Oba pak byli v zakládací komisi spolku, Fux jako předseda, a podíleli se na tvorbě jeho stanov. V tomto období také Fux podle Karla Polesného z důvodu stáří starosty Josefa Wandrasche de facto vládl Znojmu, vedl místní německé liberály a zavedl nesnášenlivou protičeskou politiku. V roce 1869 stál za návrhem liberálů, aby se Znojmo vzdalo titulu královského města, který dokonce přijala městská rada i zastupitelstvo. Proti tomu se ale postavili konzervativci a čeští federalisté v čele s Antonem Nawratilem a Karlem Wittekem. Spor skončil patem. Rada sice prohrála, ale titul se jí podařilo vymýtit. V roce 1866 byl v doplňovacích volbách zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za venkovské obce Znojemska, když porazil konzervativce Antona Nawratila. V dalších dvou volbách v roce 1867 porazil místního notáře Jana Vlka. V roce 1870 jej porazil František Podveský. Fux v reakci na to změnil volební obvod a kandidoval za Znojmo do městské kurie a v letech 1870 a 1871 třikrát porazil znojemského federalistu Karla Witteka. Ve volbách 1878 se mu nepostavil žádný soupeř a byl tak naposledy zvolen. Na sněmu odmítal české historické právo a zdůrazňoval své němectví a moravanství. Věnoval se také rozpočtu, školství (mj. podporoval zřízení zemské univerzity na Moravě) a stavebnictví. V Moravském zemském sněmu jej nahradil Johann Haase. V roce 1870 se stal také poslancem Říšské rady. V prvních přímých volbách v roce 1873 kandidoval v kurii venkovských obcí a porazil konzervativního hraběte Ferdinanda Spiegela. V dalších volbách v roce 1879 porazil federalistu Josefa Purznera z Moravských Budějovic. V Radě byl úspěšným řečníkem. Usiloval o ochranu rakouského a znojemského průmyslu, i když se stylizoval do role obhájce venkova. Jako liberál chtěl, aby se německá kultura stala tmelem mnohonárodnostní monarchie. Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei). Ve Znojmě prý patřil mezi oblíbené politiky. Znaimer Wochenblatt ho označil jako národního muže (Volksmann). Kromě Deutscher Bürgerverein stál i u zrodu dalších spolků jako hudebního, tělocvičného nebo hasičského. Podporoval rozvoj Znojma, třeba poukazoval na hospodářský i národní význam železničního spojení Znojma s Vídní. V mládí, před zahájením politické kariéry, byl i literárně činný.   

Zdroj:

HABERLER, Leopold von – rentiér (110. výročí úmrtí)

Životopis:

Člen různých orgánů města Znojma. 1893 městký radní. Předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku v letech 1898-1902. Je po něm pojmenovaná cesta v Gránicích. Od roku 1851 společník knihkupectví "Fournier und Haberler". Do rytířského stavu byl Haberler povýšen 27. listopadu 1854.   

Zdroj:

  • BOUDA, Otto; ČERNOŠEK, Lubomír; KOZDAS, Jan. 15 let obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2007. 2008, s. 10-20.

CHVOJKA, Adam – historik (220. výročí úmrtí)

*24. 12. 1742 - Lišov

†12. 7. 1802 - Znojmo

Životopis:

Člen jezuitského řádu (od r. 1765). Profesor na jezuitském gymnáziu v Kutné Hoře a od r. 1775 ve Znojmě. Zabýval se historií.   

Zdroj:

  • Osobnosti Znojma: při příležitosti 770. výročí povýšení města Znojma na město královské. 1. vyd. Znojmo: Okresní knihovna, 1996, 118 s.

JEŘÁBEK, Jan – kněz (60. výročí úmrtí)

*24. 12. 1874

†30. 7. 1962

Zdroj:

  • ADÁMEK, Zdeněk; PECHOVÁ, Eliška. Hluboké Mašůvky: cestami věků od minulosti k dnešku. Hluboké Mašůvky: Obecní úřad, 2001, 140 s.

KASTORFF, Jodocus – opat (390. výročí úmrtí)

*?

†21. 7. 1632

Životopis:

Opat v Louce v letech 1629-1632.   

Zdroj:

  • ECKL, Petr. Loucký klášter za Šebestiánových nástupců. Bonum opus: premonstráti v Louce (1190-1784) = Bonum opus: Die Prämonstratenser in Klosterbruck (1190-1784). Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2020. S. 93-102. ISBN 978-80-86974-32-3.

KOHNBEREGER, Alfred - protifašistický bojovník (100. výročí narození)

*17. 7. 1922 – Praha

†?

Životopis:

Za války používal jméno Zdeněk Kopecký. 20. dubna 1940 se přihlásil do armády. 12. srpna 1941 odveden k 3. rotě v Anglii v hodnosti vojína. 31. ledna 1941 vtělen k 1. rotě. 20. ledna 1942 vyznamenán čs. válečným křížem. 20. dubna 1942 přidělen k protiletadlovému praporu. 7. května 1943 svobodník. 24. března 1944 desátník. 15. května 1944 četař. 9. prosince 1944 rotný. 18. srpna 1945 vyznamenán II. čs. válečným křížem. 1945 udělena medaile za chrabrost. Udělena vojenská medaile Za zásluhy.

Zdroj:

  • Z dějin školy: údaje k některým osobnostem, jejichž jména jsou uvedena na pamětní desce u vchodu do školní budovy. Výroční zpráva Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě za školní rok 1994/1995: I. (XXI.). Znojmo: Gymnázium Dr.K.Polesného, 1995. S. 57-60.

KULHÁNEK, Ferdinand – učitel (80. výročí úmrtí)

*10. 4. 1889 - Slatina

†30. 7. 1942 - Pavlice

Životopis:

Zastřelen při pokusu o útěk při zatýkání, řídící učitel, obecná škola v Pavlicích. Domovská obec: Ratiškovice, okr. Moravský Krumlov. V rakousko-uherské armádě četař 24. domobraneckého pěšího pluku. Zajat 4.9.1915 Rovno. Místo přihlášení do legií: Tomská gubernie, Ažerskaja. Do čs. legie v Rusku zařazen 16.7.1917, 8. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 27.7.1920, poslední útvar: 8. střelecký pluk, poslední hodnost: desátník. Demobilizován. Způsob jeho zapojení do odboje v době nacistické okupace zatím neznáme.

Zdroj:

KYSELKA, Mojmír – architekt (120. výročí narození)

*16. 7. 1902 - Brno

†5. 11. 1974 - Brno

Životopis:

Studoval Českou vysokou školu technickou v Brně (1928). 1928-1962 zaměstnán v různých funkcích na Stavebním úřadě města Brna. Členem Skupiny výtvarných umělců v Brně. Dílo: Návrh dostavby radnice ve Znojmě (1948).   

Zdroj:

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění. 1. díl, A-M. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 546 s. ISBN 80-200-0521-8.

Lepař, Jan – pedagog (120. výročí úmrtí)

*16. 5. 1827 - Lipňany

†1. 7. 1902 - Praha

Životopis:

Publikoval v různých časopisech pod pseudonymem Pravoslav Lipňanský. Spolupracovník K. H. Borovského v Národních listech. Spoluzakladatelem časopisu Opavský besedník (Opava). Redaktor Časopisu českého muzea (Praha).

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 26, s. 11.

LÖßL, Carl - divadelní ředitel (120. výročí úmrtí)

*12. 5. 1817 - Vídeň

†3. 7. 1902 - Wiener Neustadt

Životopis:

Dvacet let působil jako herec, od poloviny 50. let 19. století též jako ředitel divadel habsburské monarchie. Vedl městská divadla v Českých Budějovicích (1854–1858) a Liberci (1858–1860), 1857 získal i lukrativní letní pronájem divadla ve Františkových Lázních. Jeho úspěšné podnikání ukončil roku 1873 státní bankrot.  

Zdroj:

  • HAVLÍČKOVÁ, Margita. Rejstřík ředitelů. Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, s. 154. ISBN 978-80-244-2891-8.

MANSFELDOVÁ, Alena – architektka (80. výročí narození)

*25. 7. 1942 – Plaveč

Životopis:

Studovala architekturu a urbanismus na FS VUT v Brně (1959-1965). 1976 obhájila kandidaturu věd, 1994 se habilitovala na ČVUT v Praze (docentura). Byla výzkumnou pracovnicí v Imadosu Praha (1965-1977) a vědeckou pracovnicí VÚVA Praha (1977-1991).   

Zdroj:

  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2002. VIII., Man-Miž. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2002. 357 s. ISBN 80-86171-13-2.

MENDEL, Johann Gregor – genetik (200. výročí narození)

*22. 7. 1822 - Hynčice

†6. 1. 1884 - Brno

Životopis:

Absolvent gymnázia v Opavě a v Brně, Filozofického institutu v Olomouci. V r. 1843 vstoupil do augustiniánského kláštera svatého Tomáše, vystudoval bohosloví a v r. 1847 vysvěcen na kněze. Stal se mnichem řádu svatého Augustina a přijal řádové jméno Gregor. Byl suplentem fyziky a přírodovědy na znojemském gymnáziu (1849-1850). V letech 1851-1853 studoval ve Vídni na Filozofické fakultě přírodní vědy, ale nesložil státní zkoušku z přírodopisu. Poté vyučoval jako suplent na Vyšší reálné škole v Brně. V r. 1868 zvolen opatem augustiniánského kláštera. Je pochován v hrobce augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně. V r. 1910 postaven v Brně Mendlův pomník (sochař T. Charlemont).   

Zdroj:

  • SAJNER, Josef. Mendelův pobyt ve Znojmě. Jižní Morava. 1971, s. 115-120.

NOVÁK, Josef – kouzelník (40. výročí úmrtí)

*18. 3. 1913 - Kloboučky

†3. 7. 1982 - Znojmo

Životopis:

Holič Jožka Novák vystupoval pod uměleckým jménem Gaston. V roce 1956 získal první cenu v soutěži o Putovní pohár KMK. Jeho asistentkou se stala manželka Jiřina. Předváděli spolu pestrou škálu triků, které diváky pobavily. Byl nejen dobrý kouzelník, ale i vypravěč různých historek a vtipů.   

Zdroj:

  • NEVRKLA, Ladislav. Lidé, na které se nezapomíná... Noviny Niva. 2002, č. 4, s. 10.

PINES, Antonín – četař (90. výročí narození)

*6. 7. 1932

†?

Zdroj:

  • VANĚK, Pavel. Vojenská kronika 4. znojemské pohraniční brigády 1945-1955. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. 286 s. ISBN 978-80-87211-37-3.

PODHRADSKÁ Pawlikowská, Josefína – mecenáška (120. výročí úmrtí)

*1825

†26. 7. 1902

Životopis:

Byla dcera haličského statkáře Konstantina Cholewy rytíře Pawlikowského.   

Zdroj:

  • KACETL, Jiří. Rozšíření znojemské nemocnice do prostoru bývalého hřbitova (1908). Znojemská nemocnice na Vídeňce. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2020. S. 49-89. ISBN 978-80-907979-0-1.

PROCHÁZKA, Bedřich – legionář (130. výročí narození)

*16. 7. 1892 - Skryje (Moravský Krumlov)

†?

Zdroj:

SCHRUTKA, Ignaz von – soudce (220. výročí narození)

*21. 7. 1802 - Moravský Krumlov

†8. 2. 1869 - Znojmo

Zdroj:

STEINER, Hanuš – filozof (40. výročí úmrtí)

*15. 5. 1919 - Bohutice

†19. 7. 1982 - Wellington

Zdroj:

  • Hanuš Steiner. Neevidované materiály. Č. 930.

TOIFL, Gustav - tvůrce loutek (110. výročí narození)

*31. 7. 1912 - Únanov

†?

Životopis:

Spolupracoval od 30. let s manželkou Marií a švagrem Josefem Vystrčilem při výrobě loutek.   

Zdroj:

  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2007; XVIII., Tik-U. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2008, 371 s.

Tschermak, Leo - univerzitní profesor (140. výročí narození)

*3. 7. 1882 - Znojmo

†17. 6. 1969 - Vídeň

Životopis:

Vědec v lesnictví. 1925-1945 univerzitní profesor ve Varšavě, Istanbulu, Freiburgu a ve Vídni, prováděl výzkum na přirozené složení lesů ve střední a jižní Evropě; od roku 1950 prezident rakouské lesnické asociace.   

Zdroj:

  • Kalendárium: Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. 1998, roč. 7, č. 23, s. 1, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.

UGARTE, Josef - poslanec říšské rady (160. výročí úmrtí)

*26. 10. 1804

†27. 7. 1862 - Schönau u Vídně

Životopis:

V Jevišovicích si získal popularitu tím, že věnoval velkou péči rozvoji místního školství, podpoře chudých a na vlastní náklad vybudoval první městský vodovod. Po roce 1848 zastával poměrně dlouhou dobu úřad voleného starosty města. Panství Pavlice spravoval od r. 1817 až do své smrti r. 1862, kdy panství zdědil jeho syn Maxmilián Ugarte.   

Zdroj:

  • KLEMPA, Aleš. Nový zámek v Jevišovicích: od Villy Ugarte k pozdně romantické rezidenci v arkádovém stylu podle znovuobjeveného vídeňského projektu. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2011. 2012, s. 50-87.

VAFEK, Cyril - oběť okupace (80. výročí úmrtí)

*17. 4. 1878 - Kordula

†1. 7. 1942 - Brno

Životopis:

Popraven za poskytování pomoci (potraviny, ubytování) synovi, Cyrilovi Vafkovi ml., který se ukrýval před gestapem. Zpopelněn v krematoriu města Brna 2. července 1942.   

Zdroj:

VAFEK, František - oběť okupace (80. výročí úmrtí)

*3. 10. 1904 - Vémyslice

†1. 7. 1942 - Brno

Životopis:

Popraven za pomoc bratrovi Cyrilovi na útěku před gestapem. Zpopelněn v Krematoriu města Brna 2. července 1942.   

Zdroj:

VLK, JAN – právník (200. výročí narození)

*8. 7. 1822 - Telč

†31. 7. 1896 - Lesná

Dílo:

Psal milostnou lyriku, která je prostoupena motivy národního obětování a národního nadšení. Tím je typická i nejdelší epická báseň Msta. Básně z pozdějších let jsou odrazem touhy po činu, víry ve spravedlivou věc národa a nenávisti k nepřátelům vlasti. Nejpůsobivější jsou však vlastenecké písně z roku 1848. Autor známé písně "Přijde jaro přijde", kde přírodní obraz symbolicky naznačuje příchod jara národního. V letech 1853-1854 se jako básník odmlčel a vydal dvě právnická díla.

Zdroj:

  • PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě: Kulturně-historický nástin. Přerov: Strojil, J., [19--?], s. 44.

VYSTRČIL, Karel – učitel (80. výročí úmrtí)

*23. 8. 1906 - Dolní Dubňany

†15. 7. 1942 - Mauthausen

Životopis:

Stal se obětí okupace, umučen v koncentračním táboře. Učil na měšťanské škole ve Slavičíně, okr. Uherský Brod.

Zdroj:

  • KOLÁŘ, Karel. 100 let od narození Karla Vystrčila z Dolních Dubňan. Zrcadlo. 2006, roč. 5, č. 15, s. 9.

WORLICZEK, Camillo – historik (130. výročí narození)

*18. 7. 1892 - Moravský Krumlov

†1951    

Zdroj:

ZAWINUL, Joe – pianista (90. výročí narození)

*7. 7. 1932 - Vídeň

†11. 9. 2007 - Vídeň

Životopis:

Narodil se ve Vídni, žil v USA. Část svého dětství prožil u svého dědy Simona v Prosiměřicích na Znojemsku.   

Zdroj:

  • POLÁKOVÁ, Květoslava; POLÁK, Jaromír. Jazzman Joe Zawinul. 780 let Prosiměřic. Břeclav: Petr Brázda, 2006, s. 129.

ZELENÝ, Jan – učitel (110. výročí narození)

*15. 7. 1912 - Brno

†21. 8. 1989 - Moravský Krumlov

Životopis:

Narodil se v Brně do rodiny Jana a Josefy Zelených. Po studiu na chlapecké obecné škole v Brně mezi lety 1918 až 1923 a gymnáziu v Brně III. mezi lety 1923 až 1924 přestoupil Jan Zelený na III. čs. státní reálku v Brně Husovicích, kde studovala již jeho sestra Marie a později i bratr František. K maturitě přistoupil ve školním roce 1931/32. Zde navázal celoživotní přátelství s Oldřichem Laštůvkou, který se rovněž zajímal o malířství. Zdejší studium si prodloužil, když se jako externista soukromně připravoval k doplňovací maturitě. Mezitím podstoupil v letech 1934 až 1936 vojenskou prezenční službu. Následně přijal místo neplaceného učitelského praktikanta od 1. 9. 1936 na škole v Dukovanech, od následujícího měsíce pak působil nejprve jako výpomocný učitel a posléze jako definitivní pedagog na národní škole v Lipníku u Hrotovic. Zde byl zaměstnán až do roku 1941. V roce 1937 v rámci působení v místním Sokole absolvoval župní vzdělávací školu. Mezitím 14. září 1939 úspěšně dokončil zkoušky učitelské způsobilosti pro obecné školy. Ve školních letech 1941/42 až 1942/43 učil jako odborný učitel na měšťanské škole v Hrotovicích a do 31. 5. 1945 na měšťanské škole v Rouchovanech. V průběhu zdejší praxe byl po dobu tří týdnů nasazen na pracovní činnost do dolů v Moravské Ostravě. Přestože jeho rodina odešla za prací do Dalovic u Karlových Varů, zůstal věrný jihozápadní Moravě. Od 1. 6. 1945 získal místo učitele matematiky a výtvarné výchovy na měšťanské škole v Moravském Krumlově, kde zůstal až do důchodu. Jako penzista si přivydělával pedagogickou činností v letech 1971 - 1972 na gymnáziu v Moravském Krumlově a v letech 1972 - 1974 na základní škole v Olbramovicích. V Moravském Krumlově se usídlil natrvalo a v roce 1947 se zde oženil s Jiřinou Matesovou. Ve městě navázal na svůj zájem o tělovýchovu, když se aktivně zapojil do činnosti místního Sokola, zejména sokolského divadla. Ostatně zde potkal i svou manželku. Dalším z velkých koníčků Jana Zeleného bylo malířství. K jeho uměleckým výrazovým prostředkům patřila především malba, ale věnoval drobným perokresbám, kresbě uhlem, experimentoval s linorytem, kterým tvořil pozvánky. Z dalších technik zkoušel malbu akvarelem, temperou i olejem, v závěru života se zaměřil na pastel. Témata jeho prací lze rozdělit na čtyři ucelené okruhy. Jedním z nich byly stromy, vlastní zahrada, zámecký park či všeobecně příroda. Druhým tématem pak bylo město Moravský Krumlov se svými pamětihodnostmi. Třetím květiny, jak polní, tak pěstěné. Poslední okruh obrazů je věnován západním Čechám a jejich přírodě, kam jezdil za svou rodinou na prázdniny. Celkem vytvořil 150 až 200 děl. Jeho posledním obrazem je „Jaro“ z roku 1989. Patřil také k zakládajícím členům volného sdružení Moravskokrumlovských výtvarníků, které vzniklo v roce 1953. V roce 1947 dokonce pomáhal stěhovat muzejní sbírky Josefu Kaufmanovi do zámeckých prostor. V roce 1960 a 1965 byl navíc spolupořadatelem okresních spartakiád. V roce 1987 získal Čestné uznání od OV ČSTV za třicet let činnosti v tělesné výchově. Kromě svých početných a časově náročných koníčků se věnoval i zahradničení. Zemřel 21. 8. 1989.   

Zdroj:

  • PRIMUSOVÁ, Hana. 100 let od narození Jana Zeleného (1912-1989). 2012, roč. 11, č. 15, s. 6.
Kalendárium pro Vás sestavila Martina Goldová