Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2022
  3. Květen

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 153

Květen

BAUER, Robert – pedagog (110. výročí úmrtí)

*5. 12. 1841 - Jiřice u Mor. Budějovic

†20. 5. 1912 - Brno

Životopis:

Jako malý chlapec ztratil zrak a od roku 1849 - 1857 vyrůstal v ústavu slepců. Varhaník v ústavu šlechtičen a posádkovém kostele v Brně (od r. 1859), varhaník a ředitel kůru u dominikánů. Pedagog v ústavu slepců v Brně (od r. 1868), kde vyučoval ladění klavíru.   

Zdroj:

BOČEK, Antonín – archivář (220. výročí narození)

*20. 5. 1802 - Bystřice nad Pernštejnem

†11. 1. 1847 - Brno

Životopis:

Navštěvoval gymnázium v Těšíně, Znojmě a v Brně. Po absolvování studii filozofie v Brně a v Litomyšli se věnoval pedagogické činnosti. V letech 1824-1826 působil na brněnském gymnáziu. Poté se stal vychovatelem hrabat Mitrovských. V roce 1828 nastoupil do Moravskoslezské guberniální registratury, kde musel uspořádat archivní materiály z 59 zrušených klášterů. Od roku 1831 působil na Stavovské akademii v Olomouci jako první učitel českého jazyka a literatury. V roce 1837 mu byl udělen titul moravského stavovského historiografa a v roce 1839 byl jmenován stavovským archivářem.   

Zdroj:

  • MELUZÍN, Miroslav. Ant. Boček a národní obrození na Moravě. Vlastivědný věstník moravský. 1956, roč. 11, č. 2, s. 54-58.

BRÁZDA, Emanuel – diplomat (120. výročí narození)

*12. 5. 1902 - Praha

†18. 8. 1989 - Znojmo

Životopis:

Vystudoval českou reálku (1920) a následně pražskou VŠ obchodní (1925), poté pracoval jako anglický a francouzský korespondent Národních listů, od roku 1927 vyučoval nejprve jako smluvní a posléze řádný profesor jazyků na Státní grafické škole v Praze a od roku 1932 až do roku 1949 ve Státním ústavu školském pro domácký průmysl. V letech 1949-1954 byl

   ředitelem Průmyslové škole pro pracující v Praze 1. Po krátké přípravě působil od prosince 1954 do konce roku 1957 jako první řádný velvyslanec ČSR v Pákistánu. V říjnu 1959 byl jmenován prvním čs. velvyslancem v Tunisu, kde působil do ledna 1961. V říjnu 1963 byl penzionován.   

Zdroj:

  • DEJMEK, Jindřich. Diplomacie Československa. Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918–1992). 1. Praha: Academia, 2013, 802 s. ISBN 978-80-200-2285-1.

BULA, Jan – kněz (70. výročí úmrtí)

*24. 6. 1920 - Lukov (Třebíč)

†20. 5. 1952 - Jihlava

Zdroj:

  • KARLÍKOVÁ, Eva. Život politického odsouzence, katolického kněze Jana Buly. Historická ročenka Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě 2012-2014. Znojmo: Gymnázium Dr. Karla Polesného ve Znojmě, 2013, s. 16-19.

FREY, Jaroslav – knihovník (120. výročí narození)

*22. 5. 1902 - Znojmo

†20. 3. 1983 - Znojmo

Životopis:

Absolvent gymnázia (1921), Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1921-1925) a jednoleté knihovnické školy (státní zkouška, 1926). Praktikant městské knihovny ve Znojmě, knihovník v Hodoníně a v řadě dalších míst. Majitel a vydavatel Časopisu pro psychologii a pedagogiku čtenáře (1933). V letech 1930-1952 zaměstnanec Ústřední knihovny hlavního města Prahy a od r. 1948 jejím ředitelem. Instruktor vojenských knihoven Ministerstva národní obrany (1953-1956), vedoucí knihovník pokusné knihovny v Hodonicích (od r. 1956). V r. 1962 odešel do důchodu.   

Zdroj:

  • KURKA, Ladislav. Jaroslav Frey. Bulletin SKIP. 2005, roč. 14, č. 2, s. 17-18.

FRIEDRICH, Adolf – geodet (90. výročí úmrtí)

*12. 2. 1852

†5. 5. 1932

Životopis:

Odborník na rostlinnou a živočišnou výrobu. Během vysokoškolského studia pracoval na stavbě rakouské severozápadní železnice ve Znojmě. Zemský vrchní inženýr, projektant návrhu regulace řeky Jevišovky.   

Zdroj:

  • POLÁKOVÁ, Květoslava. Tajemství prosiměřické makovice: dokumenty ze schránky uložené v makovici prosiměřického kostela sv. Jiljí. Prosiměřice: Mondo, 2000. 207 s. ISBN 80-902309-3-8.

HABERZETTL, Margarethe - vlastivědná pracovnice (30. výročí úmrtí)

*5. 10. 1924 - Znojmo

†29. 5. 1992 - Esslingen am Neckar

Životopis:

Byla vlastivědná pracovnice a průvodkyně ve Znojmě od roku 1988-1992.   

Zdroj:

HAUGWITZ, Jindřich Vilém - majitel panství (180. výročí úmrtí)

*30. 5. 1770

†19. 5. 1842 - Náměšť nad Oslavou

Životopis:

Pocházel ze slezského šlechtického rodu, zakoupeného 1752 na Moravě. 1794 přejal po otci Karlu Wilhelmovi von Haugwitz panství Náměšť nad Oslavou v nedobrém hodpodářském stavu. S pomocí odborníka Leopolda Trautmanna, pozdějšího profesora zemědělské nauky na univerzitě ve Vídni, se snažil zlepšit polní hospodářství a chov dobytka, koní a ušlechtilých merinských ovcí. Majitel panství Miroslavské Knínice v letech 1794-1799. 1797 zvětšil rodový majetek přikoupením statku Osová, vzápětí ale prodal od Náměště state Německé (Miroslavské Knínice). Byl komořím a tajným radou, 1796 byl přijat do starobylého panského stavu. Jako velký milovník hudby se hudebně vzdělával ve Vídni. Byl ženatý s hraběnkou Sophií Friesovou, 1802 se ale manželé rozešli. 1795 založil společnost pro zřízení manufaktury na jemná sukna v Náměšti. 1812 založil také manufakturu na zpracování kůží.   

Zdroj:

  • MYŠKA, Milan. Historická encyklopedie podnikatelů: Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století. Ostrava: Ostravská univerzita, 2003. 519 s. ISBN 80-7042-612-8.

HÖRNMANN, Jacob Johann – zlatník (340. výročí úmrtí)

*?

†4. 5. 1682 - Znojmo

Životopis:

Činný od roku 1672. Zlatník doby raného baroka v Mikulově a ve Znojmě. Roku 1672 se připomíná v Mikulově, že přišel z Vídně. Patřil spolu s Paulem Reingruberem k prvním zdejším městským zlatníkům, kteří dělali filigrán. Roku 1675 získal městské právo ve Znojmě.   

Zdroj:

  • STEHLÍKOVÁ, Dana. Hörnmann Jacob/Jakub Johann/Jan. Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Praha: Libri, 2003. S. 182.

JÖPSER, Josef – kněz (350. výročí narození)

*19. 5. 1672

†1732 - Znojmo   

Zdroj:

  • PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě : Kulturně-historický nástin. Přerov: Strojil, J., [19--?], s. 19.

KAPLAN, Alois – historik (190. výročí narození)

*21. 5. 1832 - Říčky

†31. 1. 1914 - Olomouc

Životopis:

Po získání aprobace k výkonu praxe se okamžitě stal suplujícím učitelem na Státním gymnáziu ve Znojmě, kde strávil školní rok 1859/60.   

Zdroj:

  • HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart: biografisches Lexicon [online]. Brünn: Hermann Heller, 1890 [cit. 2019-09-23]. Dostupné z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8bcb52b0-f1a8-11dc-882a-000d606f5dc6

KRS, Bohumil – malíř (60. výročí úmrtí)

*23. 6. 1890 - Plzeň

†17. 5. 1962 - Plzeň

Životopis:

Člen vládního komisariátu pro zachování památek v Bratislavě (1919-1921). Profesor reálky v Olomouci (1922-1927), na středních školách v Přerově, Znojmě (1928-1929), Brně a Plzni (1945-1950).   

Zdroj:

  • BRAND, Josef. Bohumil Krs: [Obr. monografie]. 1. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1974, 41 s.

KÜHNEL, Jan – kaplan (250. výročí úmrtí)

*?

†11. 5. 1772

Zdroj:

  • ČERMÁK, Marek. Hrádek za obzorem paměti. 1. Břeclav: Petr Brázda, 2013. 221 s. ISBN 978-80-87387-21-4.

MADERNER, Johann – učitel (100. výročí úmrtí)

*5. 3. 1848 - Strachotice

†20. 5. 1922 - Hodonice

Životopis:

Od roku 1874 nadučitel a varhaník v Hodonicích, zemřel na rakovinu žaludku.  

Zdroj:

  • HLAVÁČEK, Petr. Bílá místa kantorské hudby mizejí jen zvolna: pramenná studie na základě materiálu z Hodonic u Znojma, Hustopečí na Břeclavsku, Branné a Starého Města pod Sněžníkem. Vlastivědný věstník moravský. 2013, roč. 65, č. 3, s. 278-284.

MELAN, Mojmír – kněz (100. výročí narození)

*22. 5. 1922 - Znojmo

†19. 9. 2000 - Stará Boleslav

Životopis:

Po svém vysvěcení 26. června 1949 v Litoměřicích, působil ve farnostech Kováň, Rumburk, Varnsdorf, Zákupy a excurrendo Velenice, Brenná. 30. srpna 1965 byl jmenován sídelním kanovníkem katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích. V souvislosti s tímto jmenováním byl na něho vyvíjen tlak, aby se stal spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Protože pozici kanovníka v katedrále považovaly komunistické orgány za významnou, předpokládalo se, že bude vůči režimu loajální a nebude těžké ho ke spolupráci získat. Podle údajů 5. oddělení II. odboru Státní bezpečnosti v Ústí nad Labem se ho však ke spolupráci získat nepodařilo. 20. ledna 1966 byl jeho případ ve smyslu spolupráce s StB ukončen. V Litoměřicích byl kancléřem konzistoře a vikářem. V roce 1967 se stal duchovním správcem v Děčíně-Podmoklech. Ze svědectví děčínských farníků vyplývá, že totalitní moc o něho neztratila zájem, zvláště poté, když na konci 70. let 20. století se u něho projevilo blíže nespecifikované onemocnění (zřejmě onkologické) vyžadující bolest tišící léky. Tehdy byl Státní bezpečností opět, avšak dlouhodobě, vydírán pod pohrůžkami státního odepření drahých zahraničních léků. Nejsou k dispozici dokumenty potvrzující, zdali tomuto tlaku podlehl. Jako kněz - důchodce odešel na faru do Bohušovic nad Ohří, kde bydlel (se starou hospodyní a značným počtem koček) od 1. srpna 1990 do 1. června 1993,[1] a potom na Kováň. Závěr svého života prožil v kruhu svých kněžských spolubratří v Kněžském domově sv. Václava ve Staré Boleslavi. Poslední rozloučení s ním se konalo v sobotu 23. září 2000 v poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, po mši svaté byly jeho tělesné pozůstatky uloženy do hrobu na místním hřbitově.   

Zdroj:

NÁVESNÍK, Josef – pilot (80. výročí úmrtí)

*16. 1. 1914 - Vídeň

†15. 5. 1942 - Barentsovo moře

Životopis:

Na počátku okupace českých zemí v březnu 1939 byl posádkou na brněnském letišti, kde sloužil jako pilot bombardovací letky 76 Leteckého pluku č. 5. Dobrovolně se přihlásil k přeletům čs. letounů do Německa, ale jak ukázaly další události, tyto aktivity mu měly umožnit snadnější odchod do emigrace. Dne 26. dubna 1939 odlétal z letiště Hradec Králové s letounem B-71, ale místo na německé letiště zamířil na východ a přistál poblíž Gomelu v Sovětském svazu. Po přistání byl internován a vyšetřován až do 8. prosince 1939. Po vypuknutí války v červenci 1941 vstoupil do sovětských služeb a stal se pilotem zvláštní letky, která měla zajišťovat seskoky československých parašutistů nak okupovaným Československem. Pro rychlý spád událostí na východní frontě k tomu ale nedošlo. V SSSR setrval až do roku 1942, kdy československá vojenská správa usoudila, že v tomto okamžiku se najde lepší uplatnění pro naše letce ve Velké Británii. Proto skupina pilotů odjela z Murmanska na palubě křižníku HMS Edinburgh, ten ale byl zasažen a potopen; letcům se přesto podařilo vrátit do sovětského přístavu. Při opakovaném plavbě Barentsovým mořem byl konvoj britských lodí znovu napaden a při potopení křižníku HMS Trininad Návesník společně s několika dalšími letci zahynul 200 km jihovýchodně od Medvědího ostrova.   

Zdroj:

  • Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009, 350 s.

NESROVNAL, Ferdinand – profesor (70. výročí úmrtí)

*16. 8. 1896 - Brno

†30. 5. 1952 - Brno

Životopis:

Obecnou a měšťanskou školu navštěvoval v Brně-Husovicích a následně zde studoval na gymnáziu. Po vypuknutí 1. světové války rodiče neměli peníze na jeho další studia, a proto mu doporučili vstup k jezuitům. V září 1915 vstoupil do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě. Po dvouletém noviciátě dokončil gymnáziální studia na řádových školách v Rakousku v Linci. Filosofická a teologická studia absolvoval v Innsbrucku, kde byl také 25. července 1927 vysvěcen na kněze. Po dokončení teologických studií vykonal v St. Andreas tzv. třetí řádovou probaci a vrátil se do vlasti. V srpnu 1929 byl pražským arcibiskupem jmenován generálním duchovním rádcem Sdružení katolické mládeže v Čechách a organizoval tato sdružení po celé republice. Zároveň byl redaktorem časopisu Dorost a vedl exerciční a eucharistický sekretariát v Praze. Od roku 1936 působil jako kazatel, misionář a exercitátor na Svatém Hostýně. V roce 1937 vystoupil z osobních důvodů z řádu a byl přijat jako diecézní kněz do olomoucké arcidiecéze. V letech 1937-1946 působil ve farnosti v Biskupicích u Prostějova a jako kooperátor v Kralicích na Hané, následně v Brně. Zde převzal v roce 1946 úlohu důchovního rádce Svazu katolických žen a dívek. Od následujícího roku se věnoval vedení exercií v brněnské diecézi. Za 2. světové války působil v odbojové organizaci Obrana národa a také spolupracoval s partyzánskou skupinou Hnutí za svobodu na Prostějovsku. Pro svou spolupráci s odbojem byl vyšetřován olomouckým gestapem. Po válce obdržel za svou činnost v odboji vyznamenání. Od března 1948 byl ustanoven kooperátorem v Bystrci u Brna a od srpna 1950 působil až do svého zatčení jako administrátor kostela sv. Kříže ve Znojmě, při bývalém klášteře dominikánů. 26. května 1952 byl P. Nesrovnal zatčen, na jeho faře byla provedena domovní prohlídka a byl převezen na StB v Brně. Bylo proti němu zahájeno vyšetřování kvůli obvinění z velezrady a vyzvědačství, a to pro údajné kontakty s protikomunistickými odbojovými organizacemi, zprostředkování ilegálních přechodů hranic a špionážní činnosti - měl poslat do zahraniční plány protileteckých krytů v Brně. 30. května 1952 byl vyslýchán a poté předán na celu. V 17 hodin byl nalezen na své cele údajně oběšen.   

Zdroj:

  • VLČEK, V. P. ThDr. Ferdinand Nesrovnal, 60 let od jeho tragické smrti. Život farností Znojma. 2012, č. 7, s. 13-15.

PAVLÍN, Antonín – básník (40. výročí úmrtí)

*23. 2. 1914 - Hranice

†28. 5. 1982 - Brno

Zdroj:

  • Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce; 3, M - Ř: Svazek II, P - Ř. 1. Praha: Academia, 2000, 733-1522 s. ISBN 80-200-0708-3.

PFLEGER, Ferdinand – dělník (130. výročí narození)

*21. 5. 1892 - Únanov

†20. 4. 1945 - Znojmo

Životopis:

Zemřel v Průmyslové ulici u nádraží ve Znojmě.   

Zdroj:

  • KOC, Karel. Válečné škody způsobené leteckými nálety na město Znojmo a jeho poválečná obnova (1. část). Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2018: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2019. S. 7-65. R-3629.

POLLENZ, Josef - oběť okupace (80. výročí úmrtí)

*24. 11. 1866 - Miroslav

†5. 5. 1942 - Terezín

Životopis:

Deportován z Brna dne 29. března 1942 transportem Ae-801 do Terezína, kde zemřel.   

Zdroj:

POŘÍSKA, Oskar – architekt (40. výročí úmrtí)

*12. 9. 1897 - Brno

†31. 5. 1982 - Brno

Dílo:

Přestavba Občanské záložny s kinem v Moravském Krumlově, 1932; Sokolovna s kinem v Moravském Krumlově, 1929. 

Zdroj:

  • TOMAN, Prokop Hugo. Poříska, Oskar. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2. Praha: Ivo Železný, 2000. 302.

ROZMAHEL, Jakub – spisovatel (60. výročí úmrtí)

*27. 3. 1885 - Vedrovice

†13. 5. 1962 - Martínkov

Životopis:

Po studiích s výborným prospěchem jak na gymnáziu, tak v alumnátě (vysvěcen na kněze v r. 1909) působil na několika místech Moravy jako kaplan. Od r. 1922-1950 žil a pracoval v Adamově, odkud na zásah tehdejšího akčního výboru byl nucen odejít. Odstěhoval se na faru do Kosmákova rodiště Martínkova, tam také zemřel a je pochován.   

Zdroj:

  • SMRČEK, Vladimír. Osobnost Vedrovic. Vedrovický zpravodaj. 1994, č. 12, s. 16.

SAMEK, Bohumil – historik (90. výročí narození)

*20. 5. 1932 – Znojmo

†?

Životopis:

Maturoval na znojemském gymnáziu. V letech 1951–1956 vystudoval filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (obor dějiny umění a dějepis). Na škole jej ovlivnily především přednášky Václava Richtra, Alberta Kutala a Antonína Friedla. Po absolutoriu pracoval jako historik umění v Muzeu města Brna, od roku 1979 působil v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. V letech 1992–1993 byl ředitelem Památkového ústavu v Brně. Je autorem stovky odborných studií a několika knih. Jeho jedinou dcerou je česká právnička Klára Samková.

Zdroj:

  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2004. XIII., Ro-Se. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2004. 365 s. ISBN 80-86171-19-1.

SLEZÁK, Stanislav – kapitán (100. výročí narození)

*2. 5. 1922

†?

Životopis:

Po absolvování půlroční základní školy SNB v Holešově 31. srpna 1946 se stal příslušníkem SNB útvaru Jaroslavice. Na jihomoravské hranici pak sloužil až do konce své kariéry. Po absolvování kurzu pro velitele čet v Doupově v posledních čtyřech měsících roku 1949 velel v roce 1950 jednotkám praporu PS SNB Znojmo. Do důchodu odešel koncem roku 1980 v hodnosti plukovníka.   

Zdroj:

  • VANĚK, Pavel. Vojenská kronika 4. znojemské pohraniční brigády 1945-1955. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. 286 s. ISBN 978-80-87211-37-3.

SPITZER, Adolf – podnikatel (100. výročí úmrtí)

*10. 10. 1840 - Velké Meziříčí

†22. 5. 1922 - Znojmo

Životopis:

Ve Znojmě začal úspěšně podnikat v první polovině 60 let. 19. století. 1864 zde zřídil rafinerii lihu a továrnu na výrobu likérů. Ve Velkém Meziříčí se oženil s Louisou Blum, poté se rodina trvale usídlila ve Znojmě. Celkem měli 6 dětí. Adolf Spitzer se zabýval i výrobou piva. v roce 1895 koupil neprosperující pivovar a hostinec v Hodonicích. Velkým nákladem zde zřídil sladovnu a pivovar.   

Zdroj:

  • ČERNOŠEK, Lubomír a Karel JAKL. Mayrova - Spitzerova vila ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2019: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2020. S. 52-67.

WINTER, Gustav – historik (100. výročí úmrtí)

*27. 2. 1846 - Znojmo

†31. 5. 1922 - Vídeň

Životopis:

Vedoucí rakouského Národního archivu 1897-1909.   

Zdroj:

Kalendárium pro Vás sestavila Martina Goldová