Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2022
  3. Březen

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 281

Březen

z ALTHANNU, Michal Jan, hrabě – podkoní (300. výročí úmrtí)

*8. 10. 1679

†16. 3. 1722 - Vranov nad Dyjí

Životopis:

Svobodný pán z Goldburgu a Murstettenu, skutečný tajný rada a nejvyšší podkoní. Již od mládí se objevoval po boku prince Karla, kterého podporoval i jako španělského krále Karla III. ve válkách o španělské dědictví. V této době se v Barceloně oženil s Karlovou favoritkou Marií Annou Pignatelli. Roku 1711 se stal král Karel římsko německým císařem a přesídlil i s dvorem do Vídně. Michal Jan III. se u novopečeného císaře těšil stále větší oblibě. Sám Karel V. často pobýval na jeho panstvích a náklonnost mu projevoval i různými vyznamenáními. Michal Jan III. se stal rytířem Řádu zlatého rouna, španělským grandem první třídy, dědičným číšníkem Říše římské národu německého, nejvyšším dědičným županem czaladierského komitátu, atd. Na politické scéně profitoval z císařovy přízně. Mezi ostatními šlechtici nebyl vůbec oblíbený. Zemřel 16. března 1722 a je pochován v rodinné hrobce ve Vranově nad Dyjí.  Karel V. byl z jeho smrti nešťastný. "Prohlásil se za poručníka jeho nezletilých dětí a nařídil, aby ve Vídni po tři dny každé tři hodiny zvonily zvony všech kostelů a rozdávaly se peníze vídeňské posádce. Smutečních slavností se zúčastnil celý dvůr, vysoký klérus, cizí vyslanci, zádušní mši celebroval vídeňský arcibiskup.   

Zdroj:

  • Významné historické osobnosti naší obce. Vranovský zpravodaj. 2006, č. 3, s. 15-17.

BAŠTA, Karel – učitel (80. výročí úmrtí)

*15. 8. 1913 - Vémyslice

†19. 3. 1942 - Osvětim

Životopis:

Stal se obětí okupace, umučen v koncentračním táboře. Učitel - obecná škola ve Skryjích, okr. Moravský Krumlov.

Zdroj:

BOBEK, František – spisovatel (140. výročí narození)

*26. 3. 1882 - Římov-Vísky

†10. 2. 1959 - Lechovice

Životopis:

Absolvent třebíčského gymnázia a učitelského ústavu v Poličce. Pro své vlastenecké smýšlení musel často střídat svá působiště. Byl pedagogem v Zubří, Rokytnici, Vsetíně, Velké Bystřici, ve Vnorovách, Břeclavě a v Nenkovicích, tam získal konečně definitivu. Procestoval všechny tehdejší země Rakouska-Uherska. Účastník l. světové války. V roce 1914 narukoval do rakouské armády. O rok později přešel s plukem do ruského zajetí, kde strávil přes tři roky. Jako učitel a legionář se dobrovolně přihlásil k zakládání českých škol mezi krajany. Založil českou školu v krajanské vesnici Dembrovka mezi Rovnem a Dubnem u Lvova. Když se 12. prosince 1918 dozvěděl o vzniku Československa, vrátil se s několika kolegy zpět do vlasti. Usadil se na Znojemsku. V roce 1921 založil menšinovou školu v Šanově, poté byl správcem školy v Rudlicích a v Horním Újezdě u Moravských Budějovic. V roce 1930 odešel do důchodu. V roce 1951 se usadil v Lechovicích, kde působil jako knihovník. Spolupracoval s Čs. rozhlasem a se znojemským muzeem, kde často provázel návštěvníky, pomáhal zakládat herbář květeny Znojemska. Byl aktivní i společensky. Mezi jeho přátele patřili P. Bezruč, R. Havelka, J. Domínek, J. Úprka, A. Budík.

Zdroj:

  • HLADÍK, Jaroslav. Učitel František Bobek, zapomenutý vlastenec. Znojemsko. 1996, roč. 6, č. 13, s. 5.

BUTSCHEK, Antonie Suzanna Nepomucena - majitelka továrny (170. výročí úmrtí)

*14. 5. 1787 - Znojmo

†12. 3. 1852 - Brno

Životopis:

Dcera Antona Haase, obchodníka se suknem ve Znojmě. Vdova po Johannu Bartoloměji Seitterovi, majitelka továrny. V roce 1836 si vzala Karla Laurenze Mathiase Butscheka.   

Zdroj:

FISCHER, Amalie – oběť nacismu (80. výročí úmrtí)

*22. 11. 1862 - Miroslav

†31. 3. 1942 - Terezín

Životopis:

Deportována z Brna dne 23. března 1942 transportem Ad-65 do Terezína, kde zemřela.   

Zdroj:

FISSE, Zacharias – malíř (280. výročí úmrtí)

*?

†20. 3. 1742 - Znojmo

Životopis:

Měšťanský malíř ve Znojmě, syn malíře Nikolause Fisseho a Elisabethy. 10. prosince 1723 přijat ve Znojmě za měšťana. Roku 1722 se oženil s Annou Marií Stegnerovou. roku 1740 se jako vdovec oženil s Elisabethou Weegerovou.   

Zdroj:

HAVELKA, Jaroslav – dramatik (100. výročí narození)

*31. 3. 1922 - Silůvky u Brna

†14. 8. 1997 - London (Kanada)

Životopis:

Gymnaziální studia absolvoval ve Znojmě, Brně a Tišnově. Za okupace studoval na brněnské konzervatoři. Poté byl totálně nasazen do válečného německého průmyslu ve Vídni a v Kuřimi. Po válce začal studovat na Masarykově univerzitě v Brně filozofii, psychologii, dějiny umění a fyziku. Během studií získal státní italské stipendium na milánské univerzitě, kde dokončil studia doktorátem z filozofie a psychologie. V roce 1952 emigroval do Kanady. Přednášel na francouzské montrealské univerzitě slavistiku, na univerzitě Western Ontario v Londýně psychologii. Dvakrát byl poctěn cenou Kanadské univerzitní společnosti za vynikající univerzitní odbornou a výchovnou činnost. V posledním desetiletí se soustředil na studium náboženského orientálního vědomí, hlavně buddhismu a hinduismu. V roce 1987 byl emeritován, dále přednášel, psal odborně i literárně a vášnivě maloval.

Zdroj:

  • NOVOTNÁ, Miroslava. Havelka, Jaroslav. Biografický slovník českých zemí. Hav-Hel. Praha: Historický ústav AV ČR: Academia, 2020. S. 328-329.

HAWELKA, Georgius - hudební prefekt (380. výročí narození)

*5. 3. 1642 - Jaroměř

†11. 1. 1701 - Znojmo

Zdroj:

  • HOLUBOVÁ, Markéta. Biografický slovník hudebních prefektů jezuitského řádu působících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1556-1773. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2009, 238 s. ISBN 978-80-87112-19-9.

HAYMERLE, Johann Wolfgang - pořadatel divadelních představení (350. výročí narození)

*8. 3. 1672 - Planá u Mariánských Lázní

†2. 5. 1747 - Ghelensche Erben (Vídeň, Rakousko)

Životopis:

Syn krejčovského mistra. Chopil se otcova řemesla a již roku 1707 působil ve Vídni jako "dvorem uznaný krejčovský mistr", později jako obchodník s plátnem a galanterií a dvorní dodavatel. S nejstarším synem Philippem jako společníkem byl v letech 1723-1740 nájemcem vídeňského dvorního divadla se závazkem uspořádat pro potřebu dvora jednu velkou a dvě malé opery, jednu serenádu, tři oratoria a rozmanitá komorní představení. Roku 1723 na zpáteční cestě dvora do Vídně zorganizoval ve Znojmě k císařovniným jmeninám 19. 11. představení serenády Antonia Caldary La concordia de´pianeti, provedené v podvečer před sídlem císařského páru na dvou vysokých slavnostně vyzdobených triumfálních vozech. Během sedmnáctiletého působení uspořádal na 130 oper, serenát, komorních slavností a oratorií. Při ukončení své činnosti roku 1740 byl povýšen do šlechtického stavu.   

Zdroj:

  • JAKUBCOVÁ, Alena. Johann Wolfgang Haymerle. Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století: osobnosti a díla. 1. Praha: Divadelní ústav; Academia, 2007, s. 237-239.

KRPOUN, František - protifašistický bojovník (80. výročí úmrtí)

*2. 10. 1905 - Ctidružice

†18. 3. 1942 - Osvětim

Životopis:

Narodil se v Ctidružicích, kde také chodil do školy. Vyučil se ševcem u svého bratra. Po vyučení pracoval jako dělník ve správkárně obuvi. Potom pracoval na dráze jako pomocný dělník, posunovač, hradlář a nakonec jako vážný ve skladišti nákladního zboží ve stanici Grešlové Mýto. Po založení Sokola v Blížkovicích se stal jeho horlivým členem. Patřil mezi nejpilnější brigádníky při stavbě Sokolovny. Po obsazení našeho území fašistickými okupanty 15. března 1939 se zapojil do domácího odboje Obrana národa. Na udání ze msty byl 3. března 1941 zatčen, krátkou dobu vyslýchán a vězněn v Kounicových kolejích v Brně. Odtud byl odeslán do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 18. března 1942 na následky týrání zemřel.   

Zdroj:

  • KOUKAL, Ladislav. Blížkovice: Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice: JZD Družba, 1982, 55 s.

LA ROCHE, Jakob – filolog (190. výročí narození)

*15. 3. 1832 - Hattenheim (Německo)

†10. 12. 1906 - Znojmo

Zdroj:

LAVIČKA, Josef Kazimír – farář (270. výročí narození)

*5. 3. 1752 - Břežany

†17. 2. 1832 - Podivín

Zdroj:

  • HLAVÁČEK, Petr. Ke kantorům triviálních škol na Břeclavsku. Jižní Morava 2019. Roč. 55, č. 58, s. 62.

LITOLD I. Znojemský – kníže (910. výročí úmrtí)

*1063 - Brno

†15. 3. 1112 - Znojmo ?

Životopis:

Narodil se nejspíše na brněnském hradě dědičnému moravskému knížeti Konrádovi I. Brněnskému a Virpirce z Tenglingenu. V roce 1092 se ujal moci dědičného moravského knížete vlády ve znojemské části moravského království. V roce 1099 byl společně s bratrem Oldřichem I. napaden českým vojskem pod vedením knížete Břetislava II. V obavách, aby neplenil jejich zemi, vydal mu své hrady. Uprchl do Rakouska. Odtud z hradu Raabs podnikal se svou družinou loupeživé nájezdy na své dědičné území. Český kníže Břetislav II. se domluvil s hrabětem Gotfridem a ten obléhal hrad Raab šest týdnů, než se posádka vzdala pro nedostatek potravin. Litoldovi se podařilo uprchnout. V roce 1100 po 22. prosinci se se svojí družinou vojenským tažením ujal svého dědičného území. Asi v roce 1101 se oženil s Idou Rakouskou a kolem roku 1108 až 1109 se jim narodil syn Konrád. Zemřel po dovršení padesáti let zřejmě na znojemském hradě.   

Zdroj:

  • BÍLÝ, Jiří Libor. Moravští panovníci v 6. až 13. století. Nitra: Spolok Moravanov na Slovensku, 1997, 741 s.

MEISTER, Oskar – knihkupec (120. výročí úmrtí)

*15. 2. 1842 - Znojmo

†19. 3. 1902 - Brno

Životopis:

Po absolvování gymnázia, se stal knihkupcem. Dětství prožil ve Šternberku a Olomouci. V roce 1851 celá rodina přesídlila zpět do Znojma, kde Meisterova matka zřídila dívčí školu. po studiích se věnoval obchodu s knihami a v té době již dopisoval do brněnských "Neuigkeiten" a do "Znaimer Wochenblatt", 1866–1869 dobrovolně se přihlásil do vojenské služby, po ukončení se vrátil zpět do Znojma ke svému původnímu povolání (pracoval u knihkupce Malíka, poté u telčského knihkupce Prochasky a příležitostně v knihtiskárně) - v té době přispíval svými fejetony do "Znaimer Wochenblattes" a do různých vídeňských listů, 1879 převzal redakci časopisu "Neue Zeit" v Olomouci, kterou vedl do roku 1890 (současně byl i členem redakce "Brünner Zeitung", kde pracoval do roku 1900). Byl horlivým ctitelem Karla Postla (Charlese Sealsfielda) - zasloužil se o postavení pomníku rakouského prozaika ve Znojmě a v Popicích u Znojma.   

Zdroj:

  • PEŘINKA, František Václav. Rodáci: znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. 1904, č. 76, s. 140-141.

MIKŠÍČEK, Matěj – spisovatel (130. výročí úmrtí)

*3. 2. 1815 - Toužín

†12. 3. 1892 - Brno

Životopis:

Studia absolvoval ve Znojmě, Hradci Králové a Litomyšli, ve Vídni studoval chirurgii, v Pešti a Brně filozofii. Z Pešti přinesl na Moravu píseň "Hej Slované". Pod vlivem přítele F. M. Klácela vstoupil do semináře bohosloví, který však brzy opustil. Aktivní účastník událostí roku 1848 a Slovanského sjezdu. Pracoval jako knihkupec a později úředník severní dráhy. Působil v různých městech, nakonec přeložen do Brna. Jeho žena Veronika Vrbíková byla přítelkyní Boženy Němcové. Dům, ve kterém bydlel v Dačicích u svého strýce, je označen pamětní deskou. Na dačickém hřbitově je uložena zemina a pomník z jeho zrušeného hrobu z Ústředního hřbitova v Brně.   

Zdroj:

  • Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. svazek, Biografická část. 1. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007, 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4.

NEKUTOVÁ, Růžena – malířka (150. výročí narození)

*13. 3. 1872

†25. 5. 1933

Zdroj:

  • TOMAN, Prokop Hugo. Nekutová, Růžena. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 1. Praha: Ivo Železný, 2000. S. 192.

NEUMANN, Isidor – lékař (190. výročí narození)

*2. 3. 1832 - Miroslav

†31. 8. 1906 - Vöslau

Životopis:

Lékařské vzdělání získal ve Vídni. Doktorát mu byl udělen v roce 1858. Usadil se ve Vídni. Nejprve tam působil jako docent a později jako profesor v oboru kožních chorob. Byl též ředitelem Vídeňské kliniky pro dermatologii a syfilis. Během svého života publikoval několik odborných statí. Jedno z kožních onemocnění je po něm pojmenováno, tzv. Neumannova choroba.   

Zdroj:

  • BEDNAŘÍK, Aleš. Isidor Neumann (1832-1906). Miroslavský zpravodaj. 2004, roč. 47, č. 2, s. 41.

PALLIARDI, Jaroslav – archeolog (100. výročí úmrtí)

*10. 2. 1861 - Telč

†12. 3. 1922 - Moravské Budějovice

Životopis:

Absolvent gymnázia a právnické fakulty v Praze. Čtrnáct let pracoval v notářské kanceláři Jana Vlka ve Znojmě. Od r. 1897 se stal notářem ve Vranově nad Dyjí a po půldruhém roce v Moravských Budějovicích. Ze sběratele se vypracoval na vynikajícího znalce moravského neolitu a eneolitu. Vyčlenil a pojmenoval kulturu s moravskou malovanou keramikou. Od roku 1906 spolupracoval s Fr. Vildomcem. Do svého bádání zahrnul prehistorii celé jižní Moravy a specializoval se na studium mladší doby kamenné (neolit a eneolit). Jeho studie o vztahu moravského prostředí k evropským neolitickým kulturám měly evropský význam. Veřejná činnost: Spoluvydavatel Našich novin (orgánu Politického pokrokového klubu pro jihozápadní Moravu), přispíval do novin Buditel a byl aktivním členem řady organizací na jihozápadní Moravě. Z této pokrokové činnosti vzešly i spisy Papežství jako překážka kulturního vývoje lidstva (1909) a Bible, věda a církev (1910).

Zdroj:

  • BARTUŠEK, Stanislav. Notář, jenž našel cestu do pravěku. 2002, roč. 12, č. 11, s. 5.

PEK, Albert - hudební skladatel (50. výročí úmrtí)

*21. 10. 1893 - Poděbrady

†20. 3. 1972 - Praha

Životopis:

Absolvent Konzervatoře v Praze, žák V. Nováka (varhany a klavír, 1908-1916), státní zkoušky složil ze zpěvu a klavíru (1914). V r. 1920 se přestěhoval do Znojma. Ředitel Městské hudební školy (1920-1939) ve Znojmě a zároveň pedagog na českém reálném gymnáziu (výuka zpěvu - 1919-1920, 1926-1929, 1938-1939). Dirigent Znojemské filharmonie (1920-1938) a sbormistr Pěveckého sdružení Vítězslav Novák (1921-1938), zakladatel Pekova dudáckého sdružení (1930). Po suspendování německými úřady odešel v r. 1940 do Prahy, kde v letech 1940-55 pracoval v národopisné redakci Čs. rozhlasu. Vyučoval také na pražské konzervatoři a AMU (1953-1958). V r. 1920 začal na Znojemsku sbírat lidové písně. Postupně se zaměřil i na region Haná, Slovácko, Brněnsko, Poděbradsko, Kouřimsko apod. Jako klavírista vystupoval s Českým kvartetem, s Emou Destinovou a houslistou J. Brůnou.

Zdroj:

  • PERNICA, Bohuslav. Sedmdesátiny znojemského skladatele Alberta Peka. 1963, roč. 4, č. 49, s. 3.

PERNIČKA, Radko Martin – archeolog (100. výročí narození)

*25. 3. 1922 - Brno

†11. 2. 1986 - Brno

Životopis:

Za 2. světové války pracovně nasazený, asistent klasické archeologie, od roku 1954 katedra prehistorie na FF MU v Brně. 1970-1986 vedoucí katedry archeologie a muzeologie. 1973-1976 proděkan.  

Zdroj:

PLICHTA, Jaroslav – řezník (110. výročí narození)

*31. 3. 1912 - Šebkovice

†14. 8. 1988 - Dobšice

Životopis:

Do školy chodil v rodných Šebkovicích na Třebíčsku a patřil vždy mezi dobré žáky. Vyučil se řezníkem. Po krátkém působení u četnictva v roce 1937 se stal členem SOS (Stráž obrany státu). V roce 1945 se se ženou v rámci tzv. osídlování pohraničí odstěhoval do Dobšic u Znojma, kde se ujal restaurace. V srpnu 1951 byl Jaroslav Plichta nečekaně zatčen Státní bezpečností v souvislosti s tzv. "Babickým případem", který byl zcela v režii tehdejších mocipánů a píše se o něm dodnes. Nejdříve byl uvězněn ve věznici v Brně - Cejlu, kde byl držen až do soudního procesu. Proces s celým "protistátním spiknutím" byl pak souzen pověstným znojemským soudcem Brchaněm. Jaroslav Plichta byl Státním soudem v Brně odsouzen na 10 let do vězení a zcela v duchu tehdejší doby také na 8 let ke ztrátě všech občanských práv. Nejdříve byl uvězněn na okrese Karlovy Vary a pak na Sokolovsku v pověstném táboře "Vojna". Teprve po mnoha intervencích a žádostech manželky byl po uplynutí určité doby od rozsudku konečně 29. 11. 1957 propuštěn. Teprve po dlouhé době mu byl až v roce 1974 Okresním soudem ve Znojmě definitivně vymazán jeho trest a Jaroslav Plichta byl opět veden jako netrestaný. Dne 19. června 1993 obdržel od Rady Města Znojma diplom za III. protikomunistický odboj.   

Zdroj:

  • ŽÁK, Petr. Vzpomínka na Jaroslava Plichtu z Dobšic - jednu z obětí tzv. Babického případu. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2016 : historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. S. 111-114. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo, 2017.

POSPÍŠIL, Josef – malíř (100. výročí narození)

*1. 3. 1922 - Slavkov pod Hostýnem

†30. 10. 2008 - Švýcarsko

Životopis:

Studoval u prof. A. Kybala na VŠUP v Praze (1954-1960) a pedagogiku na UK tamtéž (1957-1958). Působil jako středoškolský profesor na textilní průmyslové škole v Ružomberku, kde 1960-1962 založil Lidovou školu umění, 1964-1968 učil na Lidové škole umění v Praze. Roku 1968 emigroval do Bielu ve Švýcarsku, kde založil s manželkou, malířkou Evou Hanušovou, vlastní ateliér a společně vystavovali. Zabýval se tapiserií a textilní tvorbou, malbou, grafikou, kresbou, mozaikou, asambláží a objekty.

Zdroj:

  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2003. XII., Por-Rj. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2003. 363 s. ISBN 80-86171-17-5.

POTOČKOVÁ, Věra – knihovnice (110. výročí narození)

*6. 3. 1912 - Praha

†13. 4. 2001 - Znojmo

Životopis:

Po studiu Dívčího reálného gymnázia v Brně v letech 1922-1930 vystudovala Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity (1930-1935), v letech 1959-1961 dálkově vystudovala Střední osvětovou školu knihovnickou s maturitou a poté (1961-1963) dvouleté nástavbové studium Institutu osvěty a novinářství, obor knihovnictví. V letech 1954-1976 pracovala jako knihovnice v lékařské knihovně nemocnice ve Znojmě a v knihovně pro pacienty. V r. 1959 jmenována členkou sekce zdravotnických knihoven při ústřední knihovnické radě.

Zdroj:

PROCHÁZKA, Konstanc – kněz (190. výročí narození)

*24. 3. 1832 - Vémyslice

†21. 5. 1910 - Znojmo

Životopis:

Sliby složil 25. března 1856 v Litoměřicích, kněžské svěcení přijal 25. července 1857 v Litoměřicích. Většinu svého řeholního života prožil ve Znojmě, kde působil jako katecheta, kaplan, farář a převor. Jen krátké období prožil v Retzu a Litoměřicích. Byl jmenován generálním kazatelem. Zemřel jako aktuální převor znojemský a je pohřben ve Znojmě.   

Zdroj:

REICH, Kurt - protifašistický bojovník (100. výročí narození)

*10. 3. 1922 – Znojmo

†?

Životopis:

Absolvoval reálné gymnázium ve Znojmě. 15. října 1941 byl odveden do anglické armády, kde sloužil do 19. dubna 1943. 20. dubna 1943 odveden do čs. jednotky v Jerusalémě, byl zařazen k čs. samostatné obrněné brigádě, motoprapor. 2. dubna 1945 povýšen na svobodníka. 16. srpna 1945 povýšen na desátníka. Vyznamenán Čs. vojenskou pamětní medailí a Čs.  medailí Za chrabrost.   

Zdroj:

  • Zdějin školy: údaje k některým osobnostem, jejichž jména jsou uvedena na pamětní desce u vchodu do školní budovy. Výroční zpráva Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě za školní rok 1994/1995: I. (XXI.). Znojmo: Gymnázium Dr.K.Polesného, 1995. S. 57-60.

SCHINNAGL, Maxmilian Joseph – malíř (260. výročí úmrtí)

*28. 4. 1697 - Burghausen

†22. 3. 1762 - Vídeň

Zdroj:

  • ECKL, Petr. Odhad obrazů nalezených v nedávno zrušeném klášteru Louka z nařízení ctihodného c. k. vrchního ředitelství kamerálních statků provedený níže jmenovaným uvedeného data. Bonum opus: premonstráti v Louce (1190-1784) = Bonum opus: Die Prämonstratenser in Klosterbruck (1190-1784). Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2020. S. 218-225. ISBN 978-80-86974-32-3.

SCHWEIGL, Ondřej – sochař (210. výročí úmrtí)

*30. 11. 1735 - Brno

†23. 3. 1812 - Brno

Životopis:

Český sochař a řezbář rakouského původu, činný v Brně. Vyučen u otce, sochaře Antonína Schweigla (*1700), po němž v roce 1761 převzal dílnu, od roku 1775 na vídeňské akademii výtvarných umění. V kostele sv. Hipolyta na Hradišti ve Znojmě vytvořil inventář kostela. Je autorem sochařské výzdoby kostela Zvěstování Páně v Břežanech.  

Zdroj:

  • MLÁDKOVÁ, Ivana. Ondřej Schweigl - pomník maršála Laudona ve Veselí nad Moravou: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, 2007.

SPENGLER, Erich – geolog (60. výročí úmrtí)

*27. 5. 1886 - Znojmo

†14. 3. 1962 - Vídeň   

Zdroj:

STRANSKY, Josef - oběť náletu (90. výročí narození)

*17. 3. 1932 - Hohenau

†1945 - Znojmo

Životopis:

Pohřben dne 9. května 1945. Zemřel v nemocnici ve Znojmě.   

Zdroj:

  • KOC, Karel. Válečné škody způsobené leteckými nálety na město Znojmo a jeho poválečná obnova (1. část). Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2018: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2019. S. 7-65.

STRAUSS, Sigmund – vynálezce (80. výročí úmrtí)

*4. 1. 1875 - Znojmo

†29. 3. 1942 - New York

Životopis:

Pracoval s Robertem von Liebenem, průkopník v oboru radiotechniky; objevil princip zpětné vazby (1912), vynalezl odpor zesilovače a X-ray dozimetru (Megapion).   

Zdroj:

ŠEMBERA, Alois Vojtěch – jazykovědec (140. výročí úmrtí)

*21. 3. 1807 - Vysoké Mýto

†23. 3. 1882 - Vídeň

Životopis:

Vydával české kalendáře. Vystoupil proti Rukopisům. V r. 1839 se zasadil o zavedení českých názvů ulic v Brně, později i v Olomouci. Snažil se o to, aby se v brněnském divadle mluvilo i zpívalo česky. V Brně žil v letech 1830–1837 a 1847–1849. V letech 1815-1817 vystudoval školu ve Vysokém Mýtě, poté v letech 1817-1818 německou školu v Moravské Třebové, 1819-1826 gymnázium v Litomyšli. Dokončil filosofická studia v Praze (1826-1827) a poté studoval na Pravnické fakultě v Praze (1827-1830). Od roku 1830 měl civilní a trestní praxi na magistrátě v Brně, vyučoval v brněnských šlechtických rodinách. 1839–1847 byl profesorem českého jazyka a literatury na stavovské akademii v Olomouci, od roku 1847 v Brně, 1847–1849 pověřen správou zemského archivu v Brně, jmenován translátorem u zemského gubernia. 1848–1849 redaktor Moravských novin, od roku 1850 profesor české řeči a literatury na universitě ve Vídni. Zakladatel mnoha knihoven, Jednoty moravské, Matice moravské.  

Zdroj:

  • ŠÍPEK, Zdeněk. Sto let od smrti A.V. Šembery: Šemberův vztah ke Znojemsku. 1982, roč. 23, č. 12, s. 4.

ŠTAMBERA, Jaroslav - zahradník (100. výročí narození)

*8. 3. 1922 - Tavíkovice

†29. 9. 1998 - Rokycany

Životopis:

Po absolvování základní školy ve vyučil v zahradníkem u firmy bří Kohoutkové v Tavíkovicích. V roce 1940 odešel na Vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu do Mělníka. Od roku 1944 pracoval v redakci časopisu "Rádce z předmostí". Od roku 1945 působil jako odborný učitel na Mistrovské zahradnické škole v Brně-Bohunicích. a současně studoval vysokou školu zemědělskou v Brně, kterou ukončil 2. státní zkouškou v roce 1949. V roce 1950 byl profesorem na Vyšší zahradnické škole v Lednici na Moravě. V letech 1952-1957 byl asistentem VŠZ v Brně - zahradnický obor v Lednici na Moravě. Od roku 1957 až do roku 1961 ředitel Výzkumného ústavu zelinářského Československé akademie zemědělských věd v Olomouci a od roku 1961 pedagog Vysoké školy zemědělské v Brně (1965 prof). Zabýval se zejména agrotechnikou, fyziologií, šlechtění a rychlení zeleniny a heterozí (zvýšením zdatnosti hybridů). Jako jeden z prvních v Československu studoval otázky heteroze. Významně se podílel na vytvoření zahradnické vysokoškolské specializace.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 40, s. 11.

TOBIÁŠ, Antonín - protifašistický bojovník (130. výročí narození)

*7. 3. 1892 - Kateřinky, okr. Polička

†?

Životopis:

Bydlel v Hrušovanech nad Jevišovkou.

Zdroj:

VALNÍČEK, Emanuel – tajemník (100. výročí úmrtí)

*20. 3. 1863 - Slavkov

†1. 3. 1922 - Znojmo

Životopis:

Městský tajemník Jaroměřic (1894-1920).   

Zdroj:

WEINBERGER, Bedřich – podnikatel (90. výročí úmrtí)

*16. 3. 1898 - Znojmo

†15. 3. 1932 - Znojmo

Zdroj:

  • ČERNOŠEK, Lubomír a Karel JAKL. Vila Hanuše Weinbergera ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2011: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo, 2012, s. 185-209.
Kalendárium pro Vás sestavila Martina Goldová