Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2022
  3. Leden

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 191

Leden

BERGMANN, Ferdinand – učitel (340. výročí narození)                                                                         

*7. 1. 1682 - Hranice

†14. 4. 1762 - Hostěradice

Životopis:

Syn hranického puškaře Jiřího Bergmanna. Dne 1.1.1702 jej do služby přijal kučerovský farář Johann Anton Bernard von Schönberg a Bergmann zde strávil 8 let, načež odešel do Modřic, aby již rok nato definitivně zakotvil v Hostěradicích. K obživě měl i vlastní polnosti, takže nouzí netrpěl. Sloužil ve škole i za varhanami celých 46 let.   

Zdroj:

BLUMAJER, Přemysl – malíř (30. výročí úmrtí)

*8. 5. 1928 - Křenovice

†8. 1. 1992 - Znojmo

Životopis:

Narodil se v Křenovicích u Slavkova. Po studiu na reálném gymnáziu v Bučovicích pracoval dva roky jako malíř porcelánu ve Staré Roli u Karlových Varů. Vystudoval Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze, speciálku pro užitkovou plastiku a porcelán u profesora O. Eckerta. Po absolutoriu nastoupil roku 1957 do Keramických závodů ve Znojmě, kde vytvořil celou řadu návrhů figur a ozdobné keramiky. Zároveň se věnoval i vlastní tvorbě, a to nejen sochařské, ale rád také maloval oleje a pastely. V roce 1970 musel nedobrovolně opustit znojemskou Keramiku. A tak odborník v keramice a akademický sochař se musel smířit se zaměstnáním aranžéra u podniku Drobné zboží. Svým svérázným humorem se přenesl i přes tuto životní překážku. Pak se však ozvalo nemocné srdce a on musel předčasně do invalidního důchodu.

Zdroj:

  • NOVÁK, Pavel. Za Přemyslem Blumajerem. Znojemsko. 1992, roč. 2, č. 6, s. 5.

BÖHM, Franz – pedagog (170. výročí narození)

*26. 1. 1852 - Dolní Dunajovice

†11. 4. 1902 - Reichenau am Semmering

Životopis:

Narodil se v Dolních Dunajovicích r. 1852. Ve svých 33 letech (r. 1885) nastoupil na nově založenou německou městskou školu ve Znojmě a stal se jejím prvním ředitelem.

Zdroj:

  • ŠTĚPNIČKOVÁ, Jitka. Nahlédnutí do fondu muzejní knihovny. Znojemský region. 1996, roč. 2, č. 9, s. 5.

COUFAL, František - plukovník čs. armády (130. výročí narození)

*7. 1. 1892 - Radotice u Jemnice

†1. 10. 1941 - Praha-Ruzyně

Životopis:

Od roku 1912, kdy byl odveden, vykonával vojenskou prezenční službu. V průběhu první světové války se zúčastnil bojů jako voják rakousko-uherské armády na ruské a italské frontě. Po vzniku Československa byl od 29.10.1918 místním českým velitelem posádky ve Znojmě a v prosinci téhož roku se stal velitelem policejním. V roce 1919 byl přijat do čs. armády a v roce 1931 povýšen do hodnosti podplukovníka generálního štábu. Velel vojskům a přednášel na Vysoké škole válečné. Po nacistické okupaci byl pověřen velením vojenské odbojové organizace Obrana národa funkcí organizačního důstojníka Dne 5.srpna 1941 byl ve svém bytě v Praze zatčen a vězněn v Pečkově paláci a na Pankráci. Na základě rozsudku stanného soudu byl popraven společně s dalšími vyššími důstojníky čs. armády na dvoře kasáren v Praze-Ruzyni. Dne 1. května 1946 byl povýšen na plukovníka generálního štábu a byl mu udělen československý válečný kříž 1939 in memoriam. Jedna znojemských ulic nese jeho jméno. V roce 2004 mu bylo uděleno čestné občanství města Znojma.

Zdroj:

  • PLÍŠEK, Libor. Kdo byl František Coufal?. Nové listy. 1997, roč. 1, č. 25, s. 3.

FISSÉ, Jan Michael – malíř (290. výročí úmrtí)

*9. 1. 1686 - Znojmo

†9. 1. 1732 - Znojmo

Životopis:

Žák svého otce, znojemského malíře Mikuláše Fissého. Další malířské vzdělání získal v Itálii, kde asi studoval u Andrea Pozza.   

Zdroj:

  • Biografický slovník českých zemí. 1. Praha: Academia, 2014, s. 240. ISBN 978-80-200-2424-4.

FRK, Jaroslav – kněz (110. výročí narození)

*19. 1. 1912 - Třebešice u Vlašimi

†18. 5. 1985 - Znojmo

Životopis:

Sliby složil 28. září 1932 v Olomouci, na kněze byl vysvěcen 4. července 1937 v Olomouci. Působil jako kaplan v Plzni, později jako farář a podpřevor ve Znojmě. V roce 1950 byl internován v Želivě, po propuštění pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1966 se směl vrátit do duchovní správy a byl umístěn jako kaplan v Jemnici. Od roku 1968 působil jako farář při řádovém kostele sv. Kříže ve Znojmě. S velkou nadějí spolupracoval při obnovování řeholní komunity ve Znojmě. V roce 1980 těžce onemocněl a musel být převezen do Charitního domova na Moravci. Pohřben je v řádovém hrobě ve Znojmě.   

Zdroj:

  • FRK Jaroslav Josef OP. Život farností Znojma. 2015, č. 5, s. 11.

HAUKE, Josef – varhanář (120. výročí úmrtí)

*27. 9. 1839 - Krásné Loučky

†21. 1. 1902 - Uherské Hradiště

Životopis:

Varhanář v Uherském Hradišti v 2. polovině 19. století. Byl mladším bratrem Jana H. Narodil se 27. 9. 1839 v Krásných Loučkách jako syn zahradníka Jana H. a jeho ženy Terezie, rozené Gansové. Kdy a kde se vyučil není zatím známo. Před r. 1865 se usadil v Uherském Hradišti a 21. 2. 1865 se tu oženil s Annou Orlíkovou, dcerou ševce Valentina Orlíka z Hlubčic ve Slezsku. V té době bydlel v domě č. 37. Přibližně od r. 1875 začal stavět též kuželové vzdušnice. Zemřel ve svém domě v Uherském Hradišti č. 30 21. 1. 1902. Vedení jeho dílny převzal jeho tovaryš Matěj Strmiska.   

Zdroj:

HOLZER, Leo – hasič (120. výročí narození)

*2. 1. 1902 - Miroslav

†21. 10. 1984 - Praha

Životopis:

Narodil se v Miroslavi v rodině městského tajemníka. Studoval gymnázium v Brně, v 17 letech vstoupil do hasičského sboru v Miroslavi. Také na vysoké škole byl členem hasičského sboru i při konání praxe u německé firmy IG Farben. Po vstupu do zaměstnání zakládá rodinu. V roce 1933 byl vyslán do Zemské hasičské odborné školy ve vídeňském Novém Městě a v té době byl již známý jako odborník pro hašení požárů v chemickém průmyslu. Přednáší v hasičských školách a píše do odborných časopisů. Před válkou je nucen se vrátit do Československa a po 15. březnu 1939 se Holzrovi nevyhnul osud tisíců židovských rodin. 4. prosince 1941 odjížděl z Prahy v transportu do Terezína. Po návratu do civilního života se shledává s manželkou a synem a postupně pracuje v několika podnicích. Zemřel po třetím infarktu roku 1984.

Zdroj:

  • ŠIROKÝ, Jiří. Z historie Sboru dobrovolných hasičů v Miroslavi. Zrcadlo. 2012, roč. 11, č. 2, s. 6.

KAPINUS, Miroslav – spisovatel (90. výročí narození)

*1. 1. 1932 - Blížkovice

†30. 11. 2012 - Uherský Brod

Životopis:

Po studiu na gymnáziu v Moravských Budějovicích a Jihlavě odešel jako učitel na Moravské Slovácko. Stál u zrodu Divadla poezie v Uherském Brodě. Je nositelem Ceny Učitelských novin za rok 1987, byl třikrát nejúspěšnějším autorem knižního nakladatelství Alisa, je autorem vítězné básně v soutěži o Cenu Kantrix Kingové, získal třikrát Cenu královny Alisy, dvakrát Cenu Benjamina Kinga i ocenění na mezinárodní literární soutěži v polském Strumienni (2005). Jeho básnická sbírka "Doma" a povídka "Terezčiny oči" jsou umístěny v kopuli blížkovického kostela.

Zdroj:

  • Blížkovice. Vydání první. Brno: pro městys Blížkovice vydalo vydavatelství F.R.Z. agency s.r.o., 2016. 280 stran. ISBN 978-80-88131-10-6.

KONVALINA, Blažej - protifašistický bojovník (80. výročí úmrtí)

*3. 1. 1919 - Blížkovice

†22. 1. 1942 - Purfleet

Životopis:

Základní školu absolvoval v Blížkovicích, v Moravských Budějovicích se poté vyučil zámečníkem a poté se dobrovolně přihlásil na vojnu. Jako pilot sloužil v Prostějově. 1.8.1939 přešel hranice Polska, poté vedla jeho cesta přes Rusko, Turecko, Suez, Bombaj až do Kapského Města. Další válečný osud Konvaliny je spojen s plavbou lodí do Anglie. Stal se příslušníkem britského královského letectva (RAF). Byl zároveň vojákem čs. armády. Po absolvování základního leteckého výcviku u 1., 258., 54. a 65. britské peruti byl v roce 1942 přeložen na leteckou základnu Hornchurch v anglickém hrabství Essex. Stal se pilotem 313. československé stíhací perutě, která vznikla v září roku 1942. Dne 22. ledna 1942 vzlétl, aby se procvičoval se svými kolegy v technice vzdušného souboje. Krátce po poledni se jeho stroj zřítil u Purfleetu. Pohřben je v Hornchurchu, v Essexu. V roce 1947 byl ministrem národní obrany povýšen na štábního rotmistra in memoriam Ve stejném roce byly dovezeny urny s prstí z hrobů zahraničních letců RAF. Po r.1989 se jim postupně dostalo zadostiučinění a některé z nich se dočkaly důstojného uložení - včetně urny plukovníka in memoriam Blažeje Konvaliny. Urnu s prstí B. Konvaliny uložil starosta Blížkovic v jeho rodné obci.   

Zdroj:

  • ALEXA, V. Bojovali za vlast: Blažej Konvalina-letec RAF. Znojemské listy. 1998, roč. 7, č. 27, s. 3.

KUBÍČEK, František – malíř (150. výročí narození)

*31. 1. 1872 - Praha

†1950

Životopis:

Malíř a profesor v Plumlově, žák pražské akademie. Působil jako profesor kreslení na gymnáziu v Praze, zemské vyšší reálce v Prostějově a v Přerově. Od roku 1928 se věnuje výhradně malířství. Vyšel ze školy prof. Pirnera jako figuralista. Později se věnoval krajinářství. Motivy z okolí Prostějova, Českomoravské vysočiny, z Podyjí a ze Slovenska, hlavně Oravy.  

Zdroj:

VINICKÁ, Věroslava. Osobnosti Znojemska: malíři. 1. vyd. Znojmo: Okresní knihovna, 1991, s. 8.

LANGOVÁ, Berta – služka (120. výročí narození)

*26. 1. 1902 – Razbinau

†?

Životopis:

Služka na panství Miroslavské Knínice.   

Zdroj:

  • HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.

LÜTZOW, Karel – hrabě (130. výročí úmrtí)

*24. 9. 1830

†5. 1. 1892

Životopis:

Hrabě, spolumajitel zámku v Kravsku. V roce 1858 se v Benátkách oženil s hraběnkou Carolinou Marií Chotkovou. Působil jako důstojník v armádě, stal se čestným rytířem Řádu maltézských rytířů. Do politiky vstoupil jako spojenec konzervativního hraběte Ferdinanda Spiegel-Diesenberga z Višňového, s nímž podporoval federalistické kandidáty.   

Zdroj:

  • TRMAČ, Miloslav. Keramická továrna v Kravsku od roku 1895 do konce první světové války. 150 let keramiky Kravsko 1823-1973. Kravsko: ZV ROH Keramické závody, n.p., 1973, s. 3-12.

MANDL, Albert – učitel (90. výročí úmrtí)

*18. 4. 1860 - Šafov

†8. 1. 1932 - Vídeň   

Zdroj:

NAVRKAL, Josef - farář (110. výročí narození)

*25. 1. 1912 - Vídeň

†15. 3. 2003 - Lechovice

Životopis:

S rodiči se po vzniku Československa odstěhoval z Vídně do Znojma, kde také vystudoval gymnázium. Poté studoval teologii v Brně, kde byl 5.7.1936 vysvěcen na kněze. Po vysvěcení působil jako vikář u sv. Václava v Mikulově na Moravě a v kostele Svatých Janů současně vedl duchovní správu. Po okupaci Mikulova byl v letech 1938-1939 ustanoven kaplanem v Modřicích u Brna, kde nastoupil základní vojenskou službu. Od dubna 1939 byl administrátorem na Moravci u Nového Města na Moravě. Později, po vážné operaci protrženého slepého střeva, byl ustanoven kooperátorem v Mutěnicích u Hodonína, kde působil až do roku 1942. Od srpna 1942 byl ustanoven 3. vikářem při biskupské katedrále v Brně a roku 1946 byl jmenován 1. vikářem a správcem dómu v Brně. Současně zastával funkci konsistorního účetního a expeditora. V letech 1949-1950 byl půl roku ve vyšetřovací vazbě a v květnu 1950 propuštěn bez soudu a bez amnestie. Úřad a funkce zastával až do roku 1954, kdy byl státními úřady ohodnocen jako nespolehlivý a ustanoven administrátorem fary v Hodonicích. Zde působil až do srpna 1957, kdy byl vzat státní bezpečností do vazby a v listopadu téhož roku odsouzen na tři a půl roku odnětí svobody a ke ztrátě občanských práv na 6 let pro podvracení republiky. Výkon trestu si odpykával v NPT na Bitízu u Příbrami v uranových dolech a od května 1958 ve Valdicích u Jičína ve sklárnách. Dne 9.5.1960 mu byla udělena amnestie s připomínkou, že se nemůže vrátit ke svému původnímu povolání. Pracoval tedy 2 měsíce ve Znojemské keramice jako přípravář hmot, pak 5 měsíců jako vařič a po úrazu jako skladový dělník ve Frutě. Po sezóně byl propuštěn a po měsíci přijat jako skladník ČSAO, kde působil až do roku 1969. Po rozvázání pracovního poměru byl ustanoven administrátorem v Olbramkostele, když už předtím téměř tři roky vypomáhal v duchovní správě v Popicích, Konicích, Prosiměřicích a Únanově každou neděli bohoslužbami a kázáním. Od 1.1.1978 s ním okresní církevní tajemník ve Znojmě rozvázal pracovní poměr bez písemného oznámení a vysvětlení. Církevně byl vyvázán z duchovní správy v Olbramkostele a od 1.4.1978 mu byla, jako důchodci, za místo pobytu určena prázdná fara ve Starém Hobzí. 1.6.1978 mu byl udělen státní souhlas k výpomoci v duchovní správě ve Starém Hobzí, kterou vykonával až do roku 1993. V Hobzí navázal po roce 1989 kontakt i s rakouskými knězi, zejména s Floriánem Schweitzerem z farnosti Thaya, který se významnou měrou zasloužil o opravu božích muk v širokém okolí Starého Hobzí. Posledních 10 let sloužil Josef Navrkal jako farář a duchovní správce sester III. řádu sv. Františka v Lechovicích. 16.1.2000 byl jmenován kaplanem Jeho svátosti, s možností užívat titul Monsignor. Mons. Josef Navrkal zemřel 15.3.2003 ve věku 91 let a poslední rozloučení se uskutečnilo 22.3.2003 v chrámu Nalezení sv. Kříže ve Znojmě.   

Zdroj:

  • Josef Navrkal. Život farností Znojma. 1996, č. 6, s. 8-9.

NEKULA, Arnošt – starosta (30. výročí úmrtí)

*3. 1. 1930 - Pavlice

†1. 1. 1992 - Znojmo

Životopis:

Narodil se v Pavlicích, kde od r. 1909-1914 navštěvoval národní školu. Od r. 1914 navštěvoval měšťanku v Jevišovicích. Působil v Dělnické tělovýchovné jednotě Znojmo, později jako její třetí starosta. Po druhé světové válce působil v Dělnickém družstvu "Vzájemnost - Včela". Roku 1959 stál u zrodu Bytového družstva ve Znojmě a stal se členem komise pro výstavbu na MěNV ve Znojmě. Zemřel ve Znojmě ve věku nedožitých 89 let.

Zdroj:

  • KLEMPOVÁ, Jana. Výběr z nově uspořádaných osobních fondů ve Státním okresním archivu ve Znojmě v roce 2005. Znojmo: Státní okresní archiv, 2006, 148 s.

OFFENHEIM, Vilém - majitel panství (90. výročí úmrtí)

*1860

†28. 1. 1932

Životopis:

V roce 1916 koupil Nový zámek a jevišovické panství. Provedl generální opravu interiérů i exteriérů. Na jevišovickém dvoře dal zbudovat garáže, a opravny hospodářských strojů, rozšířil panský vodovod, dal postavit nové vepříny v Němčickém dvoře. Na svůj náklad dal vybudovat v Jevišovicích kulturní dům Komenium, zavedl v obci veřejné osvětlení z vlastní elektrárny, postavil školu v Černíně a Hlubokých Mašůvkách, kapli V Bojanovicích aj. Na jeho přání urna s popelem byla umístěna v lese v Zápovědi na tzv. Venclově kopci. Na tom místě je umístěn prostý balvan a jeho jméno s osobními daty (kopci se říká u Viléma). 

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2008, roč. 8, č. 5, s. 11.

PÖLZER, Johann – politik (150. výročí narození)

*30. 1. 1872 - Starý Petřín

†21. 4. 1934 - Vídeň   

Zdroj:

RAKOVSKÝ, Ivo – archeolog (30. výročí úmrtí)

*12. 9. 1952 - Brno

†18. 1. 1992 - ?

Životopis:

Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1971-1977). Ještě za dob studií byl zaměstnán v Jihomoravském muzeu ve Znojmě, kde prováděl záchranný výzkum sídliště lengyelské kultury v Jezeřanech-Maršovicích. Po skončení studia byl přijat do Archeologického ústavu Československé akademie věd. Ihned po nástupu byl pověřen vedením rozsáhlých záchranných archeologických výzkumů v oblasti výstavy vodního díla Nové mlýny na řece Dyji. V roce 1985 obhájil kandidátskou disertaci na téma Morava na prahu neolitu. Jako vedoucí výzkumu se podílel na 360 objektů z pravěku a přes 220 z neolitu např. Nová štěrkovna u Dolních Věstonic, Strachotín, Milovice, Mušov, Šakvice, Pavlov-Horní pole, Bedřichovice, Tvarožná, Holubice, Výrovice, Němčičky aj.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2012, roč. 12, č. 3, s. 11.

RŮŽIČKA, Josef – malíř (50. výročí úmrtí)

*4. 12. 1912 - Znojmo

†19. 1. 1972 - Znojmo

Životopis:

Pocházel z početné a majetně slabé rodiny, která mu nemohla umožnit studium na Akademii výtvarných umění. Po studiu však toužil, a tak začal současně sám kreslit a malovat. Když dosáhl plné dospělosti, opět padly možnosti studia Akademie, spolu s jinými školami, byla nacisty uzavřena. Totálně nasazen v německém zbrojním průmyslu, ale pro vážné onemocnění ledvin byl poslán domů. Setkává se s krajinářem akademickým malířem R. Havelkou a tak při společných malířských cestách v Podyjí v prvé polovině 40. let poznával zásady profesionální malby. Po osvobození a znovuotevření Akademie se již nemohl ucházet o řádné studium - tentokrát pro osobní závazky. Sledoval tedy alespoň uměleckou výuku se svými šťastnějšími přáteli, dojížděl do Prahy a externě pracoval s žáky figurální školy V. Nechleby. Své práce předkládal ke konzultacím prof. J. Obrovskému. Časem získal přehled o vývoji evropského výtvarného umění, zvláště realistické holandské školy a francouzského impresionismu 19. století. Současně kreslil a prakticky si ověřoval všechny techniky malby a grafiky, z nichž se mu stala nejbližší olejomalba a litografie.   

Zdroj:

  • FRECER, Jaroslav, KACETL, Jiří. Josef Růžička: 4. 12. 1912 - 19. 1. 1972. 5 x 100. Ve Znojmě: Jihomoravské muzeum, 2014, s. 63-81.

ŘEZNÍČEK, Ladislav – knihovník (60. výročí úmrtí)

*17. 5. 1896 - Třebíč

†18. 1. 1962 - Brno

Životopis:

Absolvent gymnázia v Třebíči (1915), Státního knihovnického kurzu v Bratislavě (1926) a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1939). Účastník 1. světové války, legionář. V roce 1923 přišel do Znojma a nastoupil jako knihovník do městské knihovny a čítárny. Česká knihovna měla v té době 7 000 svazků. V r. 1929 byl zvolen do Ústředního spolku československých knihovníků. Za jeho působení patřila znojemská knihovna v porovnání počtu obyvatel a počtu svazků knih a výpůjček na přední místo na celé jihozápadní Moravě. V letech 1929-1931 vedl kroniku města Znojma. V říjnu 1938 odešel do Brna a o rok později nastoupil na místo knihovníka města Brna, kde působil až do r. 1957.   

Zdroj:

  • KEREMIDSKÝ, Marian. Ladislav Řezníček-spoluzakladatel českého knihovnictví města Znojma po roce 1918. Znojemské listy. 1995, roč. 4, č. 12, s. 5.

SEDLÁKOVÁ, Hedvika – pedagog (50. výročí úmrtí)

*13. 9. 1900 - Biskupice

†31. 1. 1972 - Brno

Zdroj:

  • LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium: Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. 1998, roč. 7, č. 4, s. 1, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.

SCHELL, Marie von Vittinghof – hraběnka (110. výročí úmrtí)

*6. 5. 1858 - Znojmo

†22. 1. 1912 - Bordighera

Životopis:

Sestra Ludvíka Egberta Belcredi.   

Zdroj:

SMRČKA, František – právník (100. výročí úmrtí)

*27. 9. 1863 - Humpolec

†27. 1. 1922 - Olomouc

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 40, s. 11.

SPILKA, Petr – politik (70. výročí narození)

*23. 1. 1952 - Znojmo

Životopis:

Pochází z jižní Moravy, ale jeho rodiče jsou původem z východních Čech. Vystudoval gymnázium, pak jadernou fyziku na ČVUT v Praze. Zde se seznámil s manželkou Blankou, s níž má dceru Terezii, syna Kryštofa, syna Jana, dceru Anežku, syna Benedikta a dceru Ludmilu. Pracoval v podniku Škoda Plzeň, pak v jaderné elektrárně Dukovany. Ve volbách roku 1992 byl zvolen za ODS, respektive za koalici ODS-KDS, do Sněmovny lidu (volební obvod Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. V komunálních volbách roku 1994 byl za ODS zvolen do zastupitelstva města Třebíč. V roce 1994 byl vyloučen z ODS a v politice pak působil jako nezávislý. Od roku 1993 byl tiskovým mluvčím Jaderné elektrárny Dukovany. Mandát v třebíčském zastupitelstvu obhájil v komunálních volbách roku 1998, nyní jako bezpartijní. Profesně se uvádí jako tiskový mluvčí. V živnostenském rejstříku je evidován bytem Třebíč.   

Zdroj:

STIWAR, Franciscus – rektor (280. výročí úmrtí)

*24. 6. 1672 - Slavkov

†3. 1. 1742 - Brno

Životopis:

V letech 1726-1729 působil jako rektor ve Znojmě.   

Zdroj:

  • WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.

STOHL, Anton – nádražák (120. výročí narození)

*16. 1. 1902 - Vranovská Ves

†20. 4. 1945 - Znojmo

Životopis:

Zaměstnanec říšských drah. Zemřel na nádraží ve skladišti ve Znojmě.   

Zdroj:

  • KOC, Karel. Válečné škody způsobené leteckými nálety na město Znojmo a jeho poválečná obnova (1. část). Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2018: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2019. S. 7-65.

ŠPIČKA, Leopold – učitel (80. výročí úmrtí)

*25. 9. 1914 - Vysoké Studnice

†9. 1. 1942 - Vratislav

Životopis:

Byl učitelem v Blížkovicích, ženatý, bezdětný, poručík v záloze, člen Sokola, cvičitelem žáků. Do Obrany národa byl získán v dubnu 1939, byl agilním odbojovým pracovníkem ve funkci velitele okrsku. Z podřízených velitelů byl zatčen nejdříve - 1. prosince 1940, ostatní až v březnu 1941. Vězněn byl v Kounicových kolejích v Brně, později pak ve Vratislavi. Nemohl se smířit s osudem a po zprávě o těžké operaci manželky spáchal sebevraždu. Pohřben byl ve Vratislavi, byl mu propůjčen válečný kříž in memoriam, hodnost poručíka.       

Zdroj:

  • KOUKAL, Ladislav. Blížkovice: Od historické minulosti k socialistickému dnešku. vyd. Blížkovice: JZD Družba, 1982, 55 s.

VYBÍRAL, František – legionář (100. výročí narození)

*11. 1. 1922

†28. 2. 2000

Životopis:

Studovat začal r. 1933 na znojemském gymnáziu, ale po zabrání Sudet přechází do Mor. Budějovic, kde maturuje v r. 1941. Záhy je totálně nasazen. Po osvobození začíná studium filozofické fakulty v Brně, ale z politických důvodů musí studium přerušit. Od r. 1950 působí na různých školách Znojemska a Blanenska, ale po pěti letech musí z náboženských důvodů odejít ze školství a tak pracuje jako dělník v cihelně, Frutě a různě až do r. 1970. V r. 1969 dokončuje vysokou školu složením státnice na universitě J. E. Purkyně v Brně - aprobace filosofie a čeština. Dostává se ke svému povolání na odborném učilišti v Mikulově, odkud odchází do důchodu v r. 1982.   

Zdroj:

  • Medailonek legionáře. Život farností Znojma. 2000, č. 4, s. 12-13.

WEIGNER, Karel – profesor (80. výročí úmrtí)

*2. 10. 1882 - Třebíč

†22. 1. 1942 - Osvětim

Životopis:

Profesor na gymnáziu ve Znojmě. Umučen v koncentračním táboře v Osvětimi.   

Zdroj:

WINTERHALDER, Josef Antonín – sochař (320. výročí narození)

*10. 1. 1702 - Vöhrenbach

†25. 12. 1769 - Znojmo

Životopis:

Pocházel ze sochařské rodiny usazené v bádenském Schwarzwaldu. Absolvent Akademie ve Vídni (1726-1728). Pracoval v dílně olomouckého sochaře J. Sturmera. Spolupracoval se svým bratrem Antonínem, A. Jelínkem, D. Kirchnerem, D. Schwarzem aj.

Zdroj:

  • LAZÁREK, Ondřej. Josef Winterhalder starší - tvůrce znojemských kazatelen. Život farností Znojma. Č. 1 (2020), s. 4-5.

ZACH, František Alexandr – úředník (130. výročí úmrtí)

*1. 5. 1807 - Brno

†14. 1. 1892 - Brno

Životopis:

Absolvoval universitu, byl nejprve právnickým praktikantem při krajském úřadě ve Znojmě. Jsa nadšen tehdejšími ideály slavofilskými odešel r. 1830 do Polska a bojoval v řadách povstalců proti ruskému absolutismu. Po konečném nezdaru povstání odebral se s polskou emigrací do Francie, kde strávil přes deset let živě se různým způsobem (mj. byl po jistou dobu úředníkem v královské knihovně ve Fontainebleau). Jsa přívržencem strany Adama Czartoryského, byl od něho r. 1843 poslán za příčinou politické agitace do Bělehradu. R. 1848 byl přítomen na slovanském sjezdu v Praze a účastnil se též činně při nešťastných bouřích svatodušních. R. 1849 bojoval na Slovensku proti Maďarům, odešel však ještě téhož roku do Srbska, kde získal si přízeň Garašaninovu. Tento r. 1850 zřídil v Bělehradě vojenskou akademii a prvním jejím ředitelem stal se Z., povýšený tehda na setníka. Když r. 1858 kníže Alexander Karaďorděvič byl svržen, Z. nucen byl Srbsko opustit a žil ve Švýcarsku, jsa vychovatelem Garašaninova synovce. Avšak již r. 1860 starý kníže Miloš na naléhání syna Michala povolal Z-a zpět a vrátil mu bývalou hodnost a úřad. R. 1870 Z. jmenován byl plukovníkem u dělostřelectva, vyznamenal se v bojích Srbů proti Turkům za války rusko-turecké r. 1877 – 78, povýšen byl na generála, ježto však přišel ve válce o nohu, obdržel dovolenou a r. 1883 byl dán na pensi. Zbytek pohnutého života trávil s počátku v Praze, od r. 1889 ve svém rodišti, kdež i zemřel. Srv. Vilém Gabler, Ze života generála Z-a (Vlčkova »Osvěta. 1892)   

Zdroj:

  • DUDA, Zbyněk M. Generál František Alexandr Zach (1807-1892): osobnosti české minulosti. Historický obzor. 2005, roč. 16, č. 3-4, s. 86-89.
Kalendárium pro Vás sestavila Martina Goldová