Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2021
  3. Listopad

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 262

Listopad

Behm, Jiří - hudební skladatel (400. výročí narození)

*9. 11. 1621 - Litoměřice

†7. 11. 1666 - Znojmo

Životopis:

Do jezuitského řádu vstoupil v Olomouci 1636. Je doloženo, že vyučoval na jezuitských kolejích v letech 1652 a 1657-1661 matematiku, 1653 pak také fyziku a 1654 filozofii. Od roku 1655 byl profesorem latiny, filozofie, matematiky a morální teologie v Praze. Zabýval se problematikou elementárně matematickou, ale i statikou, optikou a akustikou. Využíval matematiku i pro další obory - hudbu, geometrii, logiku, kosmografii, gnómiku a při sestavování kalendářů. Poslední léta života strávil ve Znojmě, kde zemřel na souchotiny.   

  • Zdroj:
    Kalendárium: Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. 1997, roč. 6, č. 43, s. 1.

Blahoslav, Jan – spisovatel (450. výročí úmrtí)

*20. 2. 1523 - Přerov

†24. 11. 1571 - Moravský Krumlov

Životopis:

Pocházel z rodiny přerovského kožešníka Blažka, jehož jméno si později pozměnil na Blahoslav. První vzdělání nabyl asi v Přerově a Prostějově. Později studoval na protestantských školách v Goldbergu a Wittenbergu, kde se seznámil se základy humanismu. Krátce pobyl i na univerzitách v Královci a Basileji. V roce 1553 byl vysvěcen na kněze a v roce 1557 se stal jedním ze čtyř biskupů jednoty bratrské se sídlem v Ivančicích. O rok později byl zvolen písařem, tj. jakýmsi tajemníkem jednoty.   

Zdroj:

  • Jan Blahoslav - autor prvního českého slabikáře. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2004, č. 47, s. 3.

Breier, Eduard – spisovatel (210. výročí narození)

*3. 11. 1811 - Ludberg

†3. 6. 1866 - Kyjovice

Životopis:

Studoval filozofii v Záhřebu. Pak se rozhodl pro vojenskou kariéru, stal se vojákem-dělostřelcem a pobýval nejméně do 1842 ve Wiener Neustadt. Ve čtyřicátých letech odešel do Prahy, kde tehdy patrně studoval medicínu.

Zdroj:

  • TOMAN, Jan. Eduard Breier - zapomenutý romanopisec z Kyjovic. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2007, roč. 7, č. 5, s. 6.

Brunner, Josef – politik (80. výročí úmrtí)

*9. 9. 1861 - Hevlín

†25. 11. 1941 - Hevlín

Životopis:

Rolník, pekař (obchodník se smíšeným zbožím). Vychodil národní školu, absolvoval vojenskou prezenční službu. Byl předsedou společenstva Thaya-Konkurenz v Laa a. d. T., místopředsedou a předsedou Okresního silničního výboru Jaroslavice. 1907-1918 byl členem parlamentu pro německou agrární stranu. Roku 1910 se stal místopředsedou Okresního zemědělského spolku Jaroslavice, od roku 1920 byl předsedou Okresního svazu Organizace německých rolníků Moravy Hrušovany n. J.   

Zdroj:

Gerger, Leo – malíř (20. výročí úmrtí)

*24. 2. 1923 - Oleksovičky

†30. 11. 2001

Zdroj:

z Holle, Jan Jindřich – šlechtic (250. výročí narození)

*6. 11. 1771 - Jindřichův Hradec

†19. 11. 1813 - Uherské Hradiště

Životopis:

Jan Jindřich, pán na Březolupech, se narodil 6. listopadu 1771 v Jindřichově Hradci při otcově službě armádě. Zcela jistě však používal, jako většina panstva, německého jména Johan Heinrich von Holle, vystudoval práva a stal se koncipistou u moravsko-slezského gubernia. Oženil se dne 24. listopadu 1796 v Brně v kostele sv. Jakuba s dcerou Josefa Freiberga (obchodníka z Hodonína) Annou, narozenou 10. 6. 1778 v Hodoníně a postupně vlastnili krátce v letech 1799 – 1801 statek Miroslavské Knínice ve Znojemském kraji. V době od roku 1800 do 1804 pak panství Česká Olešná v kraji Jihlavském. V této době se dne 25. září 1801 dočkal povýšení do rytířského stavu a polepšení erbu. Od roku 1804 vlastnil rod z Holle Statek Březolupy, Jan Jindřich byl až do své smrti roku 1813 hejtmanem Uherskohradišťského kraje. Zemřel v Uh. Hradišti 19. listopadu 1813 ve věku 44 let (příčina úmrtí byla vodnatelnost) a je jediným z vlastníků Březolup, který je pochován na místním hřbitově o čemž svědčí zápis v matriční knize zemřelých ze dne 21. 11. 1813.   

Zdroj:

  • HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Vyd. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro obec Miroslavské Knínice, 2012. 306 s. ISBN 978-80-7275-093-1.

Chmelíček, Jan - hudební skladatel (130. výročí úmrtí)

*11. 8. 1825 - Náměšť nad Oslavou

†30. 11. 1891 - Šatov

Životopis:

V letech 1862-1870 byl ředitelem bohosloveckého ústavu v Brně. Pak dělal faráře v Kloboukách. Od roku 1881 působil na faře v Šatově. Byl bratrem hudebního skladatele Josefa Chmelíčka.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 32, s. 11.

Gustav JausenJausen, Gustav – plukovník (150. výročí narození)

*7. 11. 1871 – Chybie

†?

Životopis:

Plukovník Československé armády, velitel 24. pluku ve Znojmě. Do Znojma přišel z prachatické posádky. V letech 1925-1930 vybudovala jeho technická rota v Gránicích "Cestu 24. pluku".   

Zdroj:

  • BOUDA, Otto; ČERNOŠEK, Lubomír; KOZDAS, Jan. 15 let obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2007. 2008, s. 10-20.

Kleist, Heinrich von – dramatik (210. výročí úmrtí)

*10. 10. 1777 - Frankfurt nad Odrou

†21. 11. 1811 - Wannsee u Berlína

Životopis:

Za napoleonských válek se ubytoval ve Znojmě. Putoval na rakouské bojiště u Asprů s tajným diplomatickým posláním.

Zdroj:

  • SVOBODA, Jiří. Znojemské zastavení Heinricha von Kleista při cestě do Rakouska roku 1809. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1987. 1988, s. 47-51.
Koudelka, Alois – překladatel (160. výročí narození)

*18. 11. 1861 - Kyjov

†9. 12. 1942 - Brno

Životopis:

Narodil se v hornické rodině. Studoval na německém gymnáziu v Kyjově a v Brně. Po maturitě (1879) vstoupil do brněnského bohosloveckého semináře. Už tehdy začal studovat jazyky a tento zájem se stal východiskem jeho pozdější literární aktivity. Studium teologie dokončil 1883, byl vysvěcen na jáhna a během působení v Hrádku u Znojma po dosažení kanonického věku 1884 na kněze. Vystřídal řadu působišť, kaplanoval v Bučovicích a v Kobylí a po krátkém pobytu v Brně (1887-88), kdy byl výpomocným katechetou na české reálce a současně spoluredaktorem brněnského Hlasu, se stal farářem v Rovečíně (1888-91), pak v Nikolčicích (1891-1907) a konečně v Praci u Slavkova (1907-22). Jména míst, kde žil, podnítila vznik mnoha jeho pseudonymů nejznámější z nich je O. S. Vetti, byl utvořen podle názvu bučovického spolku Osvěta, na jehož činnosti se významně podílel. V roce 1922 odešel do výslužby. Stáří strávil jako poloslepý v brněnském útulku pro přestárlé kněze Augustinium. Pohřben byl na ústředním hřbitově v Brně.  

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 49, s. 11.

Krechler, Eduard - sběratel pověstí (130. výročí narození)

*23. 11. 1891 - Jevišovice

†14. 3. 1976 - Znojmo

Životopis:

Absolvent jevišovické měšťanky, brněnské reálky (maturita 1911) a učitelského ústavu. Základní vojenskou prezenční službu absolvoval v letech 1913-1920. Účastník první světové války, legionář. Působil jako pedagog na měšťanské škole v Jevišovicích (1921-1928) a ve Znojmě na Václavském náměstí (1928-1934). Ředitel dívčí školy Vlasta (1934-1938). V r. 1938 přešel spolu se školou do Moravských Budějovic, kde nadále zastával místo ředitele až do r. 1943, kdy byla škola Vlasta zrušena.

Zdroj:

  • Nezapomenutelný Eduard Krechler. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2004, č. 47, s. 2, Znojemský inzert speciál.

Lascy, František Mořic - polní maršál (220. výročí úmrtí)

*21. 10. 1725 - Petrohrad

†24. 11. 1801 - Vídeň

Životopis:

Narodil se v Petrohradu, do Vídně přesídlil roku 1739. Jeho vojenská kariéra započala za válek o dědictví rakouské (1740-1748), roku 1753 byl povýšen na plukovníka. Vítězné vavříny získal během sedmileté války: vyznamenal se v bitvě u Lovosic (1.10.1756) a Vratislavi (22.11.1757) a získal hodnost podmaršálka; reorganizoval rakouskou armádu a připravil plán pro bitvu u Hochkirchu (14.10.1758), za což byl dekorován velkým křížem Řádu Marie Terezie. Roku 1759 byl povýšen na polního zbrojmistra a o rok později doby a obsadil společně s ruským generálem Tottlebenem Berlín. Po válce v době, kdy tábořil na Kraví hoře u Znojma, byl Lascy již prezidentem dvorské válečné rady. Roku 1770 se stal rytířem Řádu Zlatého rouna. Ve válce s Turky v letech 1788-1789 však musel kvůli neúspěchům předat vrchní velení císařské armády generálu Laudonovi.   

Zdroj:

  • KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011, 245 s.

Lederer, Hugo – sochař (150. výročí narození)

*16. 11. 1871 - Znojmo

†1. 8. 1940 - Berlín

Životopis:

Vyučil se hrnčířskému řemeslu na Odborné škole pro keramický průmysl ve Znojmě (1885-1888) a v Erfurtských uměleckoprůmyslových dílnách (1888-1890). V letech 1890-1892 pracoval v sochařské dílně J. Schillinga v Drážďanech. Studoval v mistrovském ateliéru Ch. Behrense ve Vratislavi, odkud přišel do Berlína a v letech 1893-1895 se podílel jako asistent R. Toberentze na realizaci jeho Lutherova pomníku v Berlíně. Jeho dílem je hlava Lutherova a dvě sedící figury. Od r. 1915 působil jako učitel a v letech 1920-1936 jako profesor a vedoucí sochařského ateliéru na Akademii v Berlíně.

Zdroj:

  • PREISS, Gerold. Sochař Hugo Lederer - zapomenutý znojemský rodák. 2003, roč. 13, č. 46, s. 10.

Málek, Petr - sportovní střelec (60. výročí narození)

*26. 11. 1961 - Moravský Krumlov

†30. 11. 2019 - Kuvajt

Životopis:

Získal stříbrnou medaili na olympiádě 2000 v Sydney ve skeetu. Zúčastnil se i olympiády 1988 v Soulu. Petr Málek pracoval více než osm let jako trenér kyperského národního střeleckého týmu. Až do své smrti byl trenérem národního družstva Kuvajtu. Byl ženatý a měl tři děti. V mládí se věnoval fotbalu v Rudé hvězdě Znojmo, kde hrál dorosteneckou ligu a usilovala o něj Zbrojovka Brno. Později hrál za TJ Cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou, kde byl registrován ještě v roce 2013.   

Zdroj:

  • PUNČOCHÁŘ, Jiří. Málek byl i kapitánem Znojma. 5+2 dny. 6.12.2019, roč. 8, č. 45, s. 33.

Moreau, Charles de – architekt (180. výročí úmrtí)

*8. 12. 1758 - Paříž

†3. 11. 1841 - Vídeň

Životopis:

Architekt přestavby břežanského zámku v roce 1818. Dvorní architekt Mikuláše II.   

Zdroj:

  • SÜSENBEKOVÁ, S. Marie Františka. Mořic z Lichtenštejna a klasicistní přestavba zámku. Střípky z dějin břežanského zámku. V Brně: Jiří Brauner - Kartuziánské nakl., 2019. S. 34-38. ISBN 978-80-88325-08-6. R-3584.

Müllner, Laurenz – profesor (110. výročí úmrtí)

*29. 7. 1848 - České Křídlovice

†28. 11. 1911 - Meran

Životopis:

Studoval teologii na Vídeňské univerzitě, kde se stal také profesorem a v letech 1894-1895 dokonce rektorem. Vyučoval především křesťanskou filozofii, ale zabýval se také literaturou. Byl autorem řady odborných publikací a přispíval do katolického deníku Vaterland. Byl velkým kritikem Goethova pojetí vidění světa, proti kterému stavěl např. Shakespeara či Dostojevského.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 31, s. 11.

Pomarius, Jan – lékař (410. výročí úmrtí)

*?

†listopad 1611

Životopis:

1581 se usadil ve Znojmě. 23. srpna 1591 byl povýšen do šlechtického stavu.   

Zdroj:

  • Kalendárium regionálních událostí a osobností pro léta 1986 a 1987. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1987. Znojmo: Okresní archiv, 1988, s. 4.

Pospíchal, Metoděj – učitel (80. výročí úmrtí)

*2. 6. 1907 - Blížkov, okr. Velké Meziříčí

†22. 11. 1941 - Osvětim

Životopis:

Byl obětí okupace, umučen v koncentračním táboře. Řídící učitel, obecná škola ve Výrovicích, okres Znojmo.   

Zdroj:

Řiháček, Karel – fotograf (100. výročí narození)

*20. 11. 1921 - Hluboké Mašůvky

†7. 12. 1989 - Jihlava

Dílo:

Zabýval se uměleckou fotografií. Ve svých fotoobrazech se tematicky zajímal o moravskou krajinu. Jeho fotografie byly příležitostně reprodukovány v tisku a najdeme je také v knize Na toulkách za historií a pověstmi Hlubokých Mašůvek (1988).   

Zdroj:

  • Karel Říháček padesátiletý. Znojemsko. 1971, roč. 12, č. 47, s. 7.

Scheuer, Oskar Franz – lékař (80. výročí úmrtí)

*1. 12. 1876 - Znojmo

†listopad 1941 - Polsko

Životopis:

Studoval medicínu na univerzitě ve Vídni (1896-1900), od roku 1900 na německé univerzitě v Praze. V roce 1903 získal doktorát v lékařství. Již v roce 1906 působil jako asistent lékaře. Díky tvrdé práci a odborným znalostem získal o tři roky později místo asistenta. V roce 1910 odešel z nemocnice a založil svou vlastní praxi jako dermatolog a sexuolog. Publikoval řadu svých prací z praxe.

Zdroj:

Schmitt, Eugen Heinrich – filozof (170. výročí narození)

*5. 11. 1851 - Znojmo

†14. 9. 1916 - Berlín

Životopis:

Narodil se v rodině vojenského kapitána. V roce 1855 mu zemřel náhle otec a byl pochován na dnes již neexistujícím vojenském hřbitově u dnešní Přímětické ulice. Čtyřletý chlapec se se svou matkou odstěhoval z města nad Dyjí daleko do jejího rodiště v mnohonárodnostních jižních Uhrách. Z malého Eugena Heinricha s stal Jenö Henrik a místem jeho dospívání Zombor v uherském komitátu Bácz-Bodrog (dnes součást srbské provincie Vojvodina). Předpokládaná vojenská kariéra vzala za své ze zdravotních důvodů, takže po maturitě na gymnáziu v Subotici (tehdy Szabadka) začal roku 1870 pracovat jako kancelářský písař v Zomboru. Své první články začal jako samouk publikovat pod pseudonymem Eugen Bulla v roce 1880 ve sborníku Die Neue Gesselschaft. Roku 1887 obdržel za svoji práci zabývající se aspekty Hegelovy dialektiky cenu Berlínské filozofické společnosti. Z iniciativy uherského ministra školství Augusta von Trefort obdržel státní stipendium na budapešťské univerzitě a roku 1888 - v poměrně pozdním věku - zde obhájil doktorát filozofie. V letech 1888-1889 Schmitt pokračoval ve studiu filozofie v Berlíně. Roku 1890 nastoupil na vcelku prestižní místo knihovníka uherského ministerstva spravedlnosti v Budapešti. Působil zde však jen do roku 1896, kdy se v otevřeném dopise ministrovi spravedlnosti své dobré pozice i pense vzdal, aby mohl zachovat nezávislost myšlení a projevu. O rok později - v roce 1897 - začal v Budapešti vydávat anarchistický sborník "Ohne Staat", s podtitulkem "Orgán idealistických anarchistů". Vydávání ukončili přibližně po dvou letech. Pro své radikální veřejně projevované anarchistické a antiklerikální názory, zejména v okruhu uherského rolnictva, byl několikrát postaven před soud, což vyvolalo kolem jeho osobnosti rozruch. Po svém odchodu ze státních služeb se živil jako soukromý učitel v Budapešti, od roku 1908 pak v liberálnějším Berlíně, kde se v posledních letech svého života natrvalo usadil. Zemřel v Berlíně-Schmargendorfu.   

Zdroj:

  • Pod zástavou anarchismu: Eugen Heinrich Schmitt. Znojemský týden. 2012, roč. 12, č. 37, s. 13.

Schuschny, Hans – bankéř (170. výročí narození)

*20. 11. 1851 - Třebíč

†5. 6. 1915 - Bad Ischl (Rakousko)

Životopis:

Navštěvoval Gymnázium ve Znojmě, v letech 1869-1873 studoval Lékařskou univerzitu v Praze.   

Zdroj:

Šoba, Alois František – voják (110. výročí narození)

*13. 11. 1911 - Mašovice

†12. 11. 1969

Životopis:

Maturoval na reálném gymnáziu ve Znojmě 10. 6. 1932. Byl odveden k pres. službě 1. 10. 1932. 1. 10. 1935 - jako poručík děl. přeložen do skupiny důst. děl. z povolání. 30. 5. 1938 - přemístěn k děl. pluku 152 - 11 baterie, jako důstojník naslouchač. 12. 2. 1940 - překročil hranice Maďarska. 3. 3. 1940 - zatčen v Szegedu. 10. 4. 1940 - vrácen na Slovensko. 10. 4. - 5. 5. 1940 - přes Bělehrad, Beirut do Marseille. 15. 5. 1940 - presentován v Agde, zařazen jako nadpočetný důstojník. 16. 9. 1940 - v Anglii zařazen jako autodůstojník u 2. baterie. 28. 10. 1940 - povýšen na npor. dělostřelectva. 28. 10. 1943 - povýšen na kpt. děl., zařazen - autodůstojník I. oddílu. 24. 6. 1944 - určen velitelem baterie. 28. 10. 1944 - povýšen an škpt. dělostřelectva. 1. 5. 1945 - povýšen na mjr. dělostřelectva. 21. 8. 1945 - přidělen k hl. štábu, velitelství dělostřelectva. 3. 9. 1947 - ustanoven externím profesorem pro obor taktiky DPL na Vysoké škole válečné. 1. 7. 1948 - přidělen jako profesor stolici dělostřelectva Vysokého vojenského učiliště - velitelské školy. 1. 8. 1948 - povýšen na plukovníka dělostřelectva. Absolvoval školy a kursy: 1932/33 - škola záložních důst. hrubého dělostřelectva. 1937/38 - aplikační škola důst. dělostřelectva. 24. 11. - 24. 12. 1941 - kurs motorových vozidel. 22. 4. - 20. 5. 1942 - kurs pro Workshop Officers. 7. 9. - 17. 9. 1943 - Staff Officers Course A.S.T.C. Inverlocky No. 3. 30. 3. - 6. 4. 1944 - Juniors Offrs Refresher and Observation, of Fire Trawsfynnydd (Kvalifikační list). Vyznamenán: Čs. vojenská medaile za zásluhy I. stupně; Čs. válečný kříž 1939.   

Zdroj:

  • Z dějin školy: údaje k některým osobnostem, jejichž jména jsou uvedena na pamětní desce u vchodu do školní budovy. Výroční zpráva Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě za školní rok 1994/1995: I. (XXI.). Znojmo: Gymnázium Dr. K. Polesného, 1995. S. 57-60.

Valoušek, Emanuel – farář (120. výročí narození)

*10. 11. 1901 - Velké Pavlovice

†1975

Zdroj:

  • Trstěnice: historie ve fotografiích. 1. Brno: Pro obec Trstěnice vydalo F.R.Z. agency, 2012, 102 s. ISBN 978-80-87332-50-4.

Zástěra, Jaroslav – novinář (20. výročí úmrtí)

*21. 3. 1921 - Crikvenica (Chorvatsko)

†29. 11. 2001 - Brno

Životopis:

Narodil se v Chorvatsku moravským rodičům. Maminka pocházela ze Ždánic, tatínek z Kralic nad Oslavou. Od svých pěti let již žil na Moravě. Základní školu navštěvoval v Židlochovicích a v Pohořelicích, gymnázium absolvoval v Hustopečích. Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně dokončil až po II. světové válce. V r. 1941 se svými spolužáky založil "Hnutí slovanské domoviny". V r. 1943 následovalo zatčení gestapem, věznění v Kounicových kolejích, ve Vratislavi a pobyt v dalších věznicích až do konce války. V r. 1946 se oženil s Věrou Kratochvílovou. Zástěra prošel řadu zaměstnání. Byl účetním, vychovatelem i novinářem. V r. 1952 byl zatčen StB a osmnáct měsíců strávil v samovazbě. Propuštěn byl až roku 1955. Jeho jediným proviněním byla skutečnost, že se svým rodičům narodil v tehdejší Jugoslávii. Po létech byl rehabilitován. V letech 1960-1965 dálkově absolvoval pětileté studium Filosofické fakulty tehdejší UJEP v Brně, obor dějiny pedagogiky. Teprve po odchodu do důchodu (1976) se mohl plně věnovat své zálibě, historii Moravy. Byl jedním ze zakládajících členů Klubu přátel znojemské rotundy, stál rovněž u zrodu Moravského národního kongresu, kde v počátcích zastával funkci místopředsedy. Za svou propagandistickou činnost v oblasti obhajoby nových pohledů na moravskou historii mu bylo uděleno čestné členství v Moravském národním kongresu a také ve Společnosti Moravských rytířů sv. Rostislava.

Zdroj:

  • ČECHOVÁ, Jiřina. PhDr. Jaroslav Zástěra čestným občanem města Znojma. 1992, roč. 2, č. 39, s. 3.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová