Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2021
  3. Říjen

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 217

Říjen

Bedenik, Karl - oběť náletu (130. výročí narození)

*9. 10. 1891 - Vídeň

†20. 4. 1945 - Znojmo

Životopis:

Zemřel na ulici 17. listopadu ve Znojmě.   

Zdroj:

  • KOC, Karel. Válečné škody způsobené leteckými nálety na město Znojmo a jeho poválečná obnova (1. část). Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2018: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2019. S. 7-65. R-3629.

Brückner, Anton Johann – rektor (180. výročí úmrtí)

†15. 10. 1841 - Hodonice

Životopis:

28. října 1791 byl jmenován rektorem v Hodonicích a plnil povinnosti rektora, varhaníka a kostelníka až do své smrti.   

Zdroj:

  • H LAVÁČEK, Petr. Bílá místa kantorské hudby mizejí jen zvolna: pramenná studie na základě materiálu z Hodonic u Znojma, Hustopečí na Břeclavsku, Branné a Starého Města pod Sněžníkem. Vlastivědný věstník moravský. 2013, roč. 65, č. 3, s. 278-284.

Coufal, František - plukovník čs. armády (80. výročí úmrtí)

*7. 1. 1892 - Radotice u Jemnice

†1. 10. 1941 - Praha

Životopis:

Od roku 1912, kdy byl odveden, vykonával vojenskou prezenční službu. V průběhu první světové války se zúčastnil bojů jako voják rakousko-uherské armády na ruské a italské frontě. Po vzniku Československa byl od 29. 10. 1918 místním českým velitelem posádky ve Znojmě a v prosinci téhož roku se stal velitelem policejním. V roce 1919 byl přijat do čs. armády a v roce 1931 povýšen do hodnosti podplukovníka generálního štábu. Velel vojskům a přednášel na Vysoké škole válečné. Po nacistické okupaci byl pověřen velením vojenské odbojové organizace Obrana národa funkcí organizačního důstojníka Dne 5. srpna 1941 byl ve svém bytě v Praze zatčen a vězněn v Pečkově paláci a na Pankráci. Na základě rozsudku stanného soudu byl popraven společně s dalšími vyššími důstojníky čs. armády na dvoře kasáren v Praze-Ruzyni. Dne 1. května 1941 byl povýšen na plukovníka generálního štábu a byl mu udělen československý válečný kříž 1939 in memoriam. Jedna znojemských ulic nese jeho jméno. V roce 2004 mu bylo uděleno čestné občanství města Znojma.

Zdroj:

  • PLÍŠEK, Libor. Kdo byl František Coufal?. Nové listy. 1997, roč. 1, č. 25, s. 3.

Dittrich, Franz – náměstek (130. výročí narození)

*6. 10. 1891

†?

Životopis:

V memoárech bývá často mylně zmiňován jako poslední starosta Znojma. Ve skutečnosti vykonával pouze funkci zastupujícího náměstka za tehdy nepřítomného Rudolfa Urbana, který obdržel jmenovací dekret starosty na období od 8. ledna 1939 do 31. prosince 1950.   

Zdroj:

  • KOC, Karel. Válečné škody způsobené leteckými nálety na město Znojmo a jeho poválečná obnova (1. část). Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2018: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2019. S. 7-65. R-3629.

Dobiáš, Josef – plukovník (60. výročí úmrtí)                                                                        

*3. 11. 1892 - Pístovice, okr. Vyškov

†9. 10. 1961 - Brno

Životopis:

V rakousko-uherské armádě praporčík 8. pěšího pluku. Do legií se přihlásil v Rjazani. Nejdříve zařazen do srbské dobrovolnické divize, do čs. legie v Rusku zařazen 16. července 1917. Za nacistické okupace se zapojil do odboje v Obraně národa, zatčen 11. června 1940 a vězněn do 28. července 1943.   

Zdroj:

Fabricius, Joannes – učitel (350. výročí úmrtí)

*1609 - Buchov

†28. 10. 1671 - Praha

Životopis:

1637 učitel jezuitské koleje ve Znojmě. Vyučoval gramatiku, rétoriku. 40 let byl prefektem, 5 let rektorem.   

Zdroj:

  • WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.

Gabriel, Miroslav – geolog (20. výročí úmrtí)

*22. 6. 1932 - Brno

†2. 10. 2001 - Praha

Životopis:

Mládí prožil v Čáslavi, kde maturoval na gymnáziu. 1951 nastoupil do Ústředního ústavu geologického v Praze, v jeho technické složce sledoval vrtné práce, řídil laboratoř mechanicky zemin. Po reorganizaci koncem padesátých let byl převeden do oddělení mezozoika a terciéru, kde se seznámil s oborem nerudních surovin. Při zaměstnání vystudoval 1960-1965 geologii na Přírodovědecké fakultě UK. Díky svým organizačním schopnostem v sedmdesátých letech vedl ložiskové oddělení, 1978 byl krátce vedoucím sekretariátu ředitele, později vedoucím knihovny a vydavatelství. Zároveň řešil výzkumné úkoly zaměřené na keramické a netradiční suroviny. Účastnil se expedic v Turecku, Jordánsku a Sýrii, jako člen oficiální československé delegace 1984 mezinárodního geologického kongresu v Moskvě a 1989 ve Washingtonu, kde uspořádal prezentaci československé geologie. Zabýval se geologickým mapováním a sedimentologií převážně v terciérních pánvích a nerudními surovinami. Podílel se na objevu a popisu kaolinových surovin v okolí Znojma (Únanov).   

Zdroj:

  • Biografický slovník českých zemí. [19. sešit], Fu-Gn. 1. Praha: Academia: Historický ústav AV ČR, 2016. S. 471-658. ISBN 978-80-200-2625-5.

Geisslern, Ferdinand – chovatel (270. výročí narození)

*18. 10. 1751 - Znojmo

†9. 7. 1824 - Hoštice

Životopis:

Nejvýznamnější středoevropský šlechtitel ovcí.   

Zdroj:

  • Biografický slovník českých zemí. [19. sešit], Fu-Gn. Vyd. 1. Praha: Academia: Historický ústav AV ČR, 2016. S. 471-658. ISBN 978-80-200-2625-5.

Halas, František – básník (120. výročí narození)

*3. 10. 1901 - Brno

†27. 10. 1949 - Praha

Životopis:

Na přelomu 20. a 30. let vojačil ve Znojmě. Odtud napsal své budoucí ženě řadu dopisů, které jsou lidsky, básnicky i dokumentárně cenným a krásným svědectvím. I v tragickém měsíci září 1938, za mobilizace, narukoval Halas opět do Znojma a nastoupil odtud se svou jednotkou trpkou ústupovou cestu po jižní Moravě.   

Zdroj:

  • HANZÁLEK, Jan. Sto let české knihovny ve Znojmě: 1877-1977. 1. vyd. Znojmo: Vzorná okresní knihovna, 1977, 67 s.

Hayek, Heinrich Wenzel – hejtman (180. výročí narození)

*14. 10. 1841 - Znojmo

†16. 12. 1885 - Vídeň

Životopis:

C. k. hejtman. Jeho otec byl Heinrich Franz Xaver Hayek.   

Zdroj:

Hummel, Karl – profesor (220. výročí narození)

*24. 10. 1801 - Šatov

†26. 1. 1879 - Hradec

Životopis:

V letech 1850-1866 byl profesorem fyziky a matematiky na Univerzitě v Hradci. Dílo: Erscheinung und Theorie des Elektrophors; Ellipse, Hyperbel und Parabel; System der Mathematik; Physikalische Geographie; Der moderne Versicherungsschwindel, insbesondere der Lebensversicherung.   

Zdroj:

Kopeček, František – pedagog (150. výročí narození)

*14. 10. 1871 - Předmostí u Přerova

†23. 8. 1946 - Ostrava

Životopis:

Absolvent gymnázia v Přerově (maturita 1891). V Olomouci vystudoval tři semestry bohosloví, odtud přešel na učitelský ústav do Příbora. Po jednoroční vojenské službě ve Vídni byl pedagogem v Křenovicích u Kojetína, Tvořihrázi, Horních Dunajovicích, Mikulovicích a Kuchařovicích. Od r. 1918 působil ve Znojmě, v letech 1926-1927 v Bučovicích a opět ve Znojmě na dívčí měšťanské škole Vlasta, kde vyučoval občanskou nauku a živnostenské počty. Po záboru pohraničí (1938) se odstěhoval do Veverské Bítýšky u Brna. Po osvobození, už těžce nemocen, se přestěhoval k dceři do Ostravy. Pohřben na hřbitově ve Veverské Bítýšce. Jedna ze znojemských ulic nese jeho jméno.   

Zdroj:

  • ŠEREĎKO, Pavel. Vzpomínka na Fráňu Kopečka. Znojemsko. 1981, roč. 22, č. 37, s. 3.

Kračmerová, Jiřina – sportovkyně (20. výročí úmrtí)

*26. 3. 1925 - Znojmo

†29. 10. 2001 - Znojmo

Životopis:

Po skončení války, kdy se vrátila zpět do Znojma, se zapojuje do sportovního dění. Její sportovní založení a vysoká aktivita jí přivedly k organizování nácviku prvého poválečného všesokolského sletu. Těchto svých zkušeností pak využila při organizování téměř všech spartakiád, ať už jako cvičenka, tak zejména jako cvičitelka a organizátorka. Byla dlouholetou funkcionářkou OV ČSTV, kde vykonala mnoho pro sport a tělovýchovu ve Znojmě. Jako aktivní hráčka volejbalu reprezentovala dlouhá léta svou tělovýchovnou jednotu. Žila sama a všechen svůj čas věnovala práci pro druhé. V roce 1962 v tělovýchovné jednotě tehdy Rudé hvězdě, kde byla v té době předsedkyní odboru základní a rekreační tělesné výchovy, začíná organizovat turistické vycházky a poznávací turistické zájezdy. Zde jsou základy její turistické činnosti, které se naplno věnovala po odchodu do důchodu. Zasloužila se o znovuobnovení Klubu českých turistů ve Znojmě v roce 1990. Stala se předsedkyní Oblastního výboru KČT Podyjí, který vznikl z odboru ve Znojmě, Břeclavi a Hustopečích. Mimo to pracovala v Odboru KČT při PSK jako místopředsedkyně. Obě tyto funkce zastávala až do své smrti. Za významný přínos v turistice jí bylo k pětasedmdesátým narozeninám uděleno nejvyšší ocenění KČT, "Čestný odznak Vojty Náprstka". Na její počest se každoročně počátkem září koná pochod, o jehož vznik se zasloužila, je to Turistický pochod Znojemským Podyjím - Memoriál Jiřiny Kračmerové.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 43, s. 11.

Krückl, Franz – zpěvák (180. výročí narození)

*10. 10. 1841 - Sedlešovice

†12. 1. 1899 - Štrasburk

Životopis:

Od roku 1855 byl hlavním zpěvákem v kapele ve Vídni a sám i komponoval. Původně byl právník, ale v roce 1868 se rozhodl odejít do Brna jako baryton. Poté působil v Kasselu, Augsburgu, Hamburku a Kolíně nad Rýnem jako baryton a učitel zpěvu. Nakonec se stal ředitelem Městského divadla ve Štrasburku.   

Zdroj:

z Lichtenštejna, Antonín Florian – kníže (300. výročí úmrtí)

*28. 5. 1656 - Wilfersdorf

†11. 10. 1721 - Vídeň

Životopis:

Byl od svého narození předurčen rodiči pro politickou kariéru. Do císařských služeb vstoupil roku 1676 jako správce pokladny a nedlouho poté, 15. října 1679, se oženil s Eleonorou Barborou hraběnkou z Thun-Hohensteinu, s níž měl šest synů a pět dcer. Nastoupil jako majitel města a panství Moravský Krumlov.   

Zdroj:

  • JUŘÍK, Pavel. Španělský grand Antonín Florián. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009, s. 65-67.

Maňas, František – kapelník (100. výročí narození)

*4. 10. 1921 - Sehradice

† 21. 12. 2004 - Brno

Životopis:

Pocházel z valašského muzikantského rodu. V osmi letech začal hrát na housle, dále na lesní roh a později také na harmonium, které si zvláště oblíbil. Ve dvanácti letech už hrál v kostele na varhany a v patnácti v dechové kapele jeho otce. Jistý čas působil v Hevlíně. Založil a vedl dechovku, která hrávala pod patronátem hrušovanského cukrovaru. Už tehdy se uplatňoval jako čilý skladatel. Po přestěhování do Brna pracoval v tamním rozhlasovém studiu a úzce spolupracoval coby autor s předními moravskými dechovkami. František Maňas patří k nejhranějším autorům dechovkového žánru na Moravě.   

Zdroj:

  • DOHNAL, Jiří. Hevlín slovem a obrazem. 1. Brno: Pro obec Hevlín vydalo vydavatelství F.R.Z. agency, 2011. 101 s. ISBN 978-80-87332-39-9.

Maršálek, Jaroslav – filozof (30. výročí úmrtí)

*1. 8. 1924 - Rajhrad u Brna

†říjen 1991

Životopis:

Jako novinář působil nejprve v Křídlech vlasti, později v Mladém světě a Květech. Po roce 1968 byl perzekuován a musel ze všech redakcí odejít. U své práce však zůstal a přispíval například do Světa v obrazech pod jiným jménem. Napsal knihu o historii kalendářů. V důchodovém věku opustil velkoměsto a uchýlil se na jižní Moravu, kde vydával Zpravodaj ZD Práče. Zajímal se o mnoho věcí, mimo jiné o archeologii. Jeho posledním dílem byla režie krátkého filmu s názvem Moudrá bohyně o archeologickém výzkumu v Těšeticích u Znojma. Poslední rok svého života prožil v plicní léčebně v Jablunkově na severní Moravě. V této léčebně často pobýval jako pacient. Ani zde nezahálel a měl velkou zásluhu na obnovení zdejšího arboreta, unikátní parkové sbírky dřevin. Je také autorem publikace Jablunkovské arboretum, která vyšla v roce 1988.   

Zdroj:

  • JELÍNEK, Stanislav. Za Jaroslavem Maršálkem. Znojemsko. 1992, roč. 2, č. 45, s. 3.
Mráček, Antonín Michael – rektor (220. výročí úmrtí)

*1730

†29. 10. 1801 - Moravský Krumlov

Životopis:

Nástupce rektora Meywalda. Krumlovským rektorem byl čtyři desítky let, teprve těsně před smrtí předal službu synovi.   

Zdroj:

  • Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009, 350 s.

Pilgram, František Antonín – architekt (260. výročí úmrtí)

*7. 6. 1699 - Feldskirchen

†28. 10. 1761 - Vídeň

Životopis:

Franz Anton Pilgram se narodil ve Feldskirchen v Korutanech a jako mladík pracoval u svého strýce Franze Antona Jänggla, kde se vyučil zednickému řemeslu. První jeho stavby byly prováděny s jeho spoluprací a pod jeho vedením. Dokonce byl mladý Pilgram nazýván mladým Jänggelem. Tento stavitel vytvořil kromě jiného v roce 1748 projekt premonstrátského kláštera v Louce.

Zdroj:

  • Kalendárium jihomoravských osobností a událostí 1986-1990: Výběr významných výročí. Brno: Státní vědecká knihovna, 1986, 185 s.

Pilous, Jiří – novinář (20. výročí úmrtí)

*7. 4. 1943 - Jevišovice

†9. 10. 2001 - Praha

Životopis:

Narodil se 7. 4. 1943 Josefu Katrnoškovi a Heleně Vámošové. V letech 1957-1960 vystudoval Gymnázium ve Znojmě, poté Filosofickou fakultu J. E. Purkyně, obor dějepis-čeština, kterou ukončil v r. 1965. V roce 1964 se oženil se Zdeňkou Pilousovou, se kterou se rozvedl v r. 1983. Poté se oženil s Barbarou Sierszulou. Od roku 1964-1965 působil jako učitel II. stupně ZDŠ Strachotice, v letech 1965-1966 jako historik v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. V letech 1967-1969 byl vedoucím podnikového archivu v Keramických závodech, v letech 1971-1981 pracoval jako dělník, nejdříve v Zemědělském nákupním a zásobovacím závodě, poté v cihelně v Dyji u Znojma a v Cihelnách Gustava Klimta v Brně (1974-1981). V dubnu 1981 odešel ze Znojma, kde nemohl najít žádnou práci, která by odpovídala jeho vzdělání, do Prahy, kde začal pracovat jako korektor v deníku Práce. Pracoval jako redaktor týdeníku Ahoj na sobotu, kde publikoval pod pseudonymem. V roce 1984 se vystěhoval do Polska, kde pracoval v redakci časopisu Život, určeném pro české krajany. V roce 1986 strávil několik měsíců v západním Berlíně, na jaře 1987 se vrátil do tehdejšího Československa, kde nastoupil opět jako korektor do deníku Práce. Po roce 1989 stál u zrodu obnovených Lidových novin. V dubnu 1990 se stal redaktorem, později vedoucím domácí rubriky Občanského deníku (deníku Občanského fóra) a šéfredaktorem Zemědělských novin. V r. 1992 založil a až do jeho vzniku i vedl týdeník Monitor. V polovině 90. let přispíval do Necenzurovaných novin a později i do zahraničních periodik v Polsku a Německu. Až do své smrti působil jako nezávislý novinář a publicista. Zemřel 9. 10. 2001 na rakovinu tlustého střeva.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 40, s. 2, Inzert.

Plaschka, Richard Jiří – profesor (20. výročí úmrtí)

*8. 7. 1925 - Bítov

†27. 10. 2001 - Vídeň

Životopis:

Vystudoval školu na Bítově, následně přestoupil na gymnázium ve Znojmě. Během války bojoval od roku 1943 jako voják wehrmachtu a byl na Šumavě zatčen Američany. Ti jej předali Rusům a v ruském zajetí těžce onemocněl. Nakonec byl ještě v roce 1945 společně s rodiči odsunut do Rakouska. V letech 1946-1947 nastoupil ke studiu na vídeňské univerzitě. Později se stal na stejné univerzitě profesorem pro oblast východoevropských dějin a specialistou na střední a východní Evropu. Tomuto oboru se věnoval v letech 1967-1993. V roce 1981-1982 se stal rektorem vídeňské univerzity. Kromě toho byl v letech 1958-1988 ředitelem Rakouského ústavu pro východní a jihovýchodní Evropu a po celou dobu velkým bojovníkem za zrušení železné opony. Napsal několik publikací o českých dějinách. Byl držitelem mnoha akademických titulů - Hc. Dr. Univ. profesor Richard Jiří Plaschka. Zemřel jako významná a všeobecné uznávaná osobnost. Od roku 2004 je na jeho počest pod jeho jménem vyhlašována Cena Rakouské akademie věd za mimořádné vědecké úspěchy a byl po něm pojmenován jeden z největších grantů určených pro studenty zabývající se vědeckou činností, tzv. Plaschkův grant.   

Zdroj:

  • JAŠA, Luděk. Kapitola X.: Jiří Julius Augustýn Haas a Josef Plaschka. Jiří Haas von Hasenfels: porcelánový baron. Sokolov: Fornica Graphics, 2013, s. 72-81.

Přibil, Jan – legionář (130. výročí narození)

*20. 10. 1891 – Znojmo

†?

Zdroj:

Ritschel, Norbert Florián – historik (230. výročí narození)

*8. 10. 1791 - Telč

†5. 3. 1868 - Nová Říše

Životopis:

Norbert Florián Ritschel vstoupil v roce 1809 do kláštera premonstrátů v Nové Říši, kde byl v roce 1814 vysvěcen za kněze. V roce 1819 byl jmenován profesorem matematiky a fyziky na filozofickém učilišti v Brně. V letech 1823-47 byl správcem fary v Krásonicích. Zabýval se historií kláštera v Nové Říši. Sběratel pramenů k dějinám Jihlavy a Znojma.   

Zdroj:

  • PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě: Kulturně-historický nástin. Přerov: Strojil, J., [19--?], s. 26.

Roblička, Vendelín – partyzán (100. výročí narození)

*13. 10. 1921 - Jezeřany

†7. 3. 1985 - Ostrava

Životopis:

Narodil se ve smíšeném česko-německém manželství. V Hodonicích pracoval několik let jako finanční účetní v mlékárně. Díky matčině německému původu v roce 1940 povinně narukoval do Wehrmachtu k pozemním jednotkám letectva. O rok později byl vyslán na východní frontu, kde působil v hodnosti vrchního svobodníka jako zásobovací poddůstojník na letecké základně v Sešči u Brjanska. Zde byl získán ruskou partyzánkou Annou Morozovovou pro zpravodajskou spolupráci a v letech 1942 až 1943 pracoval na letišti jako rozvědčík sovětské strategické rozvědky. Díky získaným informacím a osobní statečnosti zachránil stovky místních partyzánů i civilních obyvatel před vězením a smrtí.

Zdroj:

  • MITREGOVÁ, Miluše. Osobnosti hodonických dějin. Historie Hodonic. Břeclav: Petr Brázda, 2009, s. 117-122.

Wittrich, Franz – zemědělec (50. výročí úmrtí)

*1888

†23. 10. 1971 - Landsberg (Německo)

Životopis:

1941-1945 - radní města Znojma a úředník ve Starém Šaldorfě (1927-1939 obecní rada). 1953-1965 - kronikář.   

Zdroj:

  • LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l.: J. Lang, 1998, s. 35.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová