Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2021
  3. Květen

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 297

Květen

Axman, Josef – sochař (130. výročí narození)

*23. 5. 1891 - Trstěnice u Moravského Krumlova

†3. 6. 1947 - Brno

Zdroj:

  • Biografický slovník českých zemí. 1. Praha: Libri, 2004, 153 s.

Babraj, Konrád – sochař (30. výročí úmrtí)

*22. 4. 1921 - Ostrava-Michálkovice

†26. 5. 1991 - Brno

Životopis:

Na svou profesi se připravoval v letech 1939-1943 na Škole umění ve Zlíně. Absolvoval u prof. Vincence Makovského, s nímž roku 1947 odešel na Fakultu architektury VUT v Brně. Tam působil do roku 1950. Pro moravská města vytvořil řadu pomníků i volných plastik na tehdy vyžadovaná témata, které řešil víceméně popisným způsobem. Prokázal v nich ovšem schopnost monumentalizovat a prostorově komponovat figuru. Vedle sochařství se zabýval také scénografií, keramickou tvorbou, malbou a kresbou, v nichž lépe vyjádřil vlastní přístupy a názory. Na obrazech, malovaných volným rukopisem, se Babraj věnoval portrétům, výjevům ze života Karla IV. i svérázným kompozicím, pohybujícím se mezi radostným žertem a zatrpklou sebeironií. 1954 se stal laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda II. stupně, 1975 byl oceněn v soutěži k 30. výročí osvobození. S manželkou Olgou, rozenou Schickovou (1923-1993) se rozešel.   

Zdroj:

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění: dodatky. 1. Praha: Academia, 2006, 985 s.

Bayer, Julius - vlastivědný pracovník (180. výročí narození)

*14. 5. 1841 - Šatov

†13. 7. 1886 - Fryštát

Dílo:

Zabýval se historií Fryštátu a Karvinska   

Zdroj:

Benesch, Anton - malíř (130. výročí narození)

*10. 5. 1891 – Miroslav

†?

Životopis:

Malíř, po ukončení vzdělávací instituce v Kremsu, pracoval nejprve v Suchohrdlech a potom v Loděnicích. Podílel se na výstavách v Brně a Vídni.   

Zdroj:

Berchtold, Jakob – šlechtic (380. výročí úmrtí)

*1585 - Trento

†28. 5. 1641 - Vídeň

Životopis:

O mládí Jakuba z Berchtoldu, zakladatele pozdějšího hraběcího rodu, není mnoho známo. Víme jen tolik, že byl synem tyrolského šlechtice Matyáše a doktorem práv. V jeho rodné zemi Tyrolsku jej pak najdeme ve službách arcivévody Ferdinanda jako tajného písaře (Geheimschreiber). Svěřený úřad musel pravděpodobně vykonávat velmi pečlivě a dovedně, jelikož arcivévoda mu věnoval zvláštní přízeň a na jeho přímluvu byl nejprve 27. března 1618 jmenován císařským radou a regentem dolnorakouského pluku a 6. ledna 1626 jej císař Matyáš Habsburský pozvedl (také manželské potomky obou pohlaví) do rytířského stavu. V návaznosti na udělení rytířského titulu a erbu mu bylo 6. července 1627 potvrzeno, že se může nazývat podle vlastněných majetků a byl osvobozen od civilních zaměstnání. V létě roku 1627 (31. srpna) byl rytíř Jakub Berchtold jmenován prezidentem dvorské komory (Hofkammerdirektor). Úřad spravoval několik let velmi úspěšně a na konec jej jeho dobrodinec a patron Ferdinand II., který se mezitím stal císařem, povýšil 4. května 1633 do stavu svobodných pánů (Reichsfreiherrn), taktéž jeho choť a všechny manželské potomky, dědice a potomstvo, syny a dcery přítomné i budoucí. Jakub byl dvakrát ženat. Jeho první chotí se stala Dorothea, dcera zemského podmaršálka Ruperta z Hegenmülleru na Thuberweilernu (ovdovělá von Süss), druhou 14. listopadu 1627 Regina Kateřina, dcera Christopha Carla Rüzena zu Grub und Pürgelstein, která zemřela 20. května 1655. První manželství zůstalo bezdětné a z druhého pošli potomci: synové František Benedikt, Matyáš Arnošt, Jakub Filip a dcery Marie Lucie, Marie Barbora a Marie Kateřina. Jakob, rytíř von Berchtold, zakoupil v roce 1628 od Hannse Georga ze Schwarzenau panství Uherčice, které sestávalo ze vsi Nové Uherčice se zámkem, tržního městečka Vratěnína s pustým zámečkem, jedním dvorcem a mýtem, městečkem Frejštejn s pustým hradem, ze vsí Korolupy, Mešovice, Stálky s farou, Hluboká, lenní vsi Dešná s farou a 13 poddaných v Zimní ulici (Winterzeil) v Rancířově. V roce 1631 získal olomoucké biskupské léno Dešnou a v následujícím roce také léno Županovice (Zoppanz), v roce 1633 panství Police a 1636 Kojetice (Kojatiz), které připojil k polickému panství. Roku 1632 přikoupil u Kolína po Janu Zárubovi z Hustiřan konfiskát panství Radim. Zemřel ve Vídni 28. května 1641 ve věku 56 let. Je pochován ve vídeňské katedrále svatého Štěpána poblíž hrobky císaře Fridricha III. a oltáře sv. Leopolda.   

Zdroj:

Gebauer, Cyril – šachista (40. výročí úmrtí)

*1901

†26. 5. 1981

Zdroj:

  • DOLEŽAL, Ladislav. 80 let královské hry v královském městě Znojmě. Znojmo: Šachové sdružení, 2001, 68 s.

Hájek, Ferdinand – voják (140. výročí narození)

*20. 5. 1881 – Jevišovice

†?

Životopis:

K 99. pěšímu pluku ve Znojmě nastoupil v den vyhlášení války Srbsku, 28. července 1914. Po třech letech bojů na východní frontě, byl jako příslušník 81. pěšího pluku zajat 1. července 1917 u Zborova. Příštího dne se v tomto prostoru mělo odehrát první slavné - a vítězné - bojové střetnutí Čs. střelecké brigády s německými a rakouskými vojsky. Je pochopitelné, že F. Hájek si v zajetí dlouho nepobyl - již 28. července se v Kyjevě přihlásil do řad legií a 7. dubna 1918 byl zařazen k plukovní hudbě 8. střeleckého pluku "Slezského". V dubnu příštího roku získal hodnost desátníka. Se svým plukem opustil přístav Vladivostok 6. června 1920 na anglické lodi M. S. Dollar, která je dovezla do kanadského Vancouveru, odtud jeli vlakem přes celou Kanadu do přístavu Halifax a 17. července se na lodích Belgic a Valencia vydali opět na moře směrem k Evropě. Slavnostní uvítání 8. pluku na půdě samostatné republiky proběhlo 29. července v Plzni. F. Hájek demobilizoval 7. prosince 1920 ve Znojmě a vrátil se do Jevišovic.   

Zdroj:

  • BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. 2002, s. 75-86.

Hillitzer, Othmar – sochař (120. výročí narození)

*23. 5. 1901 - Znojmo

+16. 1. 1964 - Gmunden

Životopis:

Znojemský rodák a syn malíře keramiky absolvoval zdejší Odbornou keramickou školu u R. Obsiegera. Po studiu na vídeňské Akademii u profesora Andriho se vrátil do Znojma.            

Zdroj:

  • ŠTURC, Libor. Významní absolventi Odborné keramické školy ve Znojmě v letech 1872-1922. Odborná keramická škola ve Znojmě: 1872-1922. Znojmo: Jihomoravské muzeum, 1997, s. 15-16.

Hokeš, Bedřich – fotograf (80. výročí narození)

*4. 5. 1941 - Znojmo

†prosinec 2010 - Znojmo

Životopis:

Narodil se ve Znojmě, kde také celý život žil a pracoval. Po vyučení fotografem byl přes třicet let v Okresním podniku služeb. Mnoho Znojmáků ho pamatuje jako fotografa svateb na radnici ve Znojmě. Během svého profesního života vyfotografoval kolem 10 000 novomanželských dvojic. Jeho profese se mu stala i velkým koníčkem, kromě všech žánrů reportážní fotografie, se rád věnoval fotografování krajiny a portrétu. Své snímky nedělal jen do šuplíku, ale rád je ukázal veřejnosti na mnoha výstavách a soutěžích, ať samostatných nebo skupinových. Po odchodu do důchodu se Bedřich Hokeš stal aktivním členem Fotoklubu Znojmo, a to jak výstavní činností, tak účastí svých fotografií v mapových okruzích. I přes vážnou nemoc byl vzorem pro všechny členy Fotoklubu.   

Zdroj:

  • EP; JM. Za Bedřichem Hokešem. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 1, s. 6.

Holubářová, Věra – spisovatelka (10. výročí úmrtí)

*11. 5. 1918 - Podivín

†30. 5. 2011 - Brno

Životopis:

Narodila se v Podivíně Františce Fialové z Petrovic a polskému zajatci Zygmuntu Pažniewskému. Do rozchodu rodičů prožila část dětství u svého otce v Polsku. Do školy začala chodit v Petrovicích, kde bydlela u Fialů. Měšťanskou školu navštěvovala ve Vémyslicích a v Moravském Krumlově. Poté dojížděla do Brna do obchodní školy. Byla zaměstnaná jako úřednice v brněnské pojišťovně, v realitní kanceláři v Brně a v kanceláři agrární strany v Moravském Krumlově. Válečná léta prožila v Petrovicích, kde se jí v lednu 1944 narodila dcera. Za Bohuslava Holubáře, otce svého dítěte, se provdala v červnu 1945 po jeho propuštění z vězení. Její muž byl vězněn v době okupace za účast v protifašistickém odboji. V roce 1960 se rozvedla a stejně jako její matka našla útočiště v Petrovicích, kde dál s její pomocí vychovávala tři dcery. Od roku 1980 až do konce svého života bydlela Věra Holubářová v Brně. S bývalým manželem Bohuslavem uzavřela po dvaceti letech znovu sňatek v době, kdy byl těžce nemocen, přestěhovala se za ním a tři roky ho opatrovala. Zemřel roku 1986. Poslední léta života strávila v péči své druhorozené dcery Marty.

Zdroj:

  • GRUNOVÁ, Eva. Vzpomínka na Věru Holubářovou (1918-2011). Zpravodaj obce Petrovice. 2011, roč. 4, č. 2, s. 20-21.

Hořejší, Jindřich – básník (80. výročí úmrtí)

*25. 4. 1886 - Praha

†30. 5. 1941 - Praha

Životopis:

Za bojů na ruské frontě byl těžce zraněn a řízením náhod se dostal v srpnu 1916 do vojenské nemocnice ve Znojmě-Louce. Pobyl tam plné dva měsíce, poté byl zproštěn vojenské služby, ale do Znojma se ještě vrátil o rok později, kdy se tam ženil jeho mladší bratr Josef, který tehdy učil na znojemské matiční škole.   

Zdroj:

  • Kalendárium regionálních událostí a osobností pro léta 1986 a 1987: příloha. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1987. Znojmo: Okresní archiv, 1988, s. 6.

Hrabě, Miroslav – herec (40. výročí narození)

*6. 5. 1981 - Znojmo

Zdroj:

  • Miroslav Hrabě. Neevidované materiály. Č. 755.

Lang, Josef – kněz (210. výročí úmrtí)

*24. 2. 1767 - Pavlov

†18. 5. 1811 - Prostějov

Životopis:

Syn sedláka Franze Langa. Otec mu zemřel ve dvanácti letech. Pro druhorozeného syna vdovy ze selské rodiny, který pravděpodobně chtěl studovat, se jako nejsnazší cesta ke vzdělání samozřejmě jevila kněžská kariéra, která navíc slibovala i poměrně jisté profesní uplatnění. Do generálního semináře vstoupil roku 1787 jako dvacetiletý. Za studií vynikal především v četbě Kantovy filozofie. V roce 1789 žádal o nižší kněžské svěcení, toho vyššího dosáhl - po průtazích - o dva roky později, tehdy také žádal, aby mohl sloužit svou první mši.   

Zdroj:

  • TINKOVÁ, Daniela. Jakobíni v sutaně: neklidní kněží, strach z revoluce a konec osvícenství na Moravě. Vyd. 1. Praha: Argo, 2011, 359 s.

Meduna, Jan – lékař (120. výročí narození)

*2. 5. 1901 – Brno

†?

Životopis:

Asistent zemské porodnice.   

Zdroj:

Meywald, Andreas Johann – učitel (260. výročí úmrtí)

*1701

†13. 5. 1761 - Moravský Krumlov

Životopis:

V roce 1720 získal službu kantorského pomocníka v městečku Olbramovice. Následovalo venkovské, ale již samostatné místo v Pouzdřanech a nejpozději v roce 1727 se stal pomocným učitelem v Moravském Krumlově. Tento post zastával až do smrti rektora Winschela, aby se stal jeho nástupcem.   

Zdroj:

  • Moravský Krumlov ve svých osudech. 1. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost pro Město Moravský Krumlov, 2009. 350 s. ISBN 978-80-86249-56-8.

Mikyška, Alois – advokát (190. výročí narození)

*9. 5. 1831 - Olbramkostel

†4. 9. 1903 - Valašské Meziříčí

Zdroj:

  • BÍNA, Zdeněk. Tři významný rodáci. Městys Olbramkostel: střípky z historie. Znojmo: Pro Městys Olbramkostel vydal Zdeněk Bína, 2014, s. 93-98.

Napoleon Bonaparte – generál (200. výročí úmrtí)

*15. 8. 1769 - Ajaccio, Korsika

† 5. 5. 1821 - ostrov Svatá Helena

Životopis:

Při tažení Francouzů z Dolních Rakous na Moravu přijel 23. listopadu 1805 od Znojma do Moravského Krumlova sám císař Francouzů Napoleon, ale pobyl jen krátce. Rozmluvu s ním vedl francouzsky hovořící justiciár Schrack. Po malém občerstvení ještě téhož dne s poledne pokračoval císař do Brna. Většina jeho vojenského doprovodu odjela z města až 26. listopadu, kdy se šikovaly k bitvě u Slavkova.

Zdroj:

  • ČERNOŠEK, Lubomír. Napoleon ve Znojmě před bitvou u Slavkova. Okno/Fenster. 2011, roč. 8, č. 1-2, s. 4, 6, 8.

Netouschek, Ferdinand – spisovatel (160. výročí narození)

*25. 5. 1861 - Jaroměřice nad Rokytnou

†13. 11. 1922 - Slavonice

Životopis:

Byl učitelem v Hodonicích u Znojma, Drnholci a ředitelem ve Slavonicích. Dílo: Psal humoresky, naučné články, básně, pověsti a povídky. Publikoval také lidové písně a poesii. Je autorem tří divadelních her. Přispíval do časopisů: Znaimer Wochenblatt, Volkskalender, Schule und Haus, Wiener Tagblatt, Südmährisches Heimatsbuch, Bauerkalender, Podyjí aj.   

Zdroj:

  • ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko; Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997, s. 473-491.

Popiel, Jan – politik (110. výročí úmrtí)

*27. 6. 1836 - Krakov

†15. 5. 1911 - Wójcza (Polsko)

Životopis:

V letech 1852-1857 absolvoval Vojenskou akademii v Louckém klášteře ve Znojmě.  

Zdroj:

Ratzky, Otto - okresní hejtman (200. výročí narození)

*25. 5. 1821

†?

Životopis:

12. ledna 1850 byl jmenován okresním komisařem a působil v Moravském Krumlově a poté v Jihlavě. 

Zdroj:

Siege, Gustav – herec (140. výročí narození)

*4. 5. 1881 - Znojmo

†30. 4. 1947 - Vídeň

Zdroj:

Skutezky, Ignaz – obchodník (120. výročí úmrtí)

*31. 12. 1822 - Prosiměřice

†1. 5. 1901 - Brno   

Zdroj:

Tichý, Hans – politik (140. výročí narození)

*16. 5. 1881 - Moravský Krumlov

†22. 7. 1955 - Kulmbach

Zdroj:

Tkaný, Vilém – profesor (110. výročí úmrtí)

*1835

+23. 5. 1911 - Znojmo

Životopis:

Profesor slovanského gymnázia v letech 1867-1896 a od února 1895 do listopadu 1896 okresní školní inspektor české školy obecné v Olomouci. Poslední léta svého života strávil ve Znojmě.   

Zdroj:

  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 21, s. 11.

Ugarte, Maxmilián – šlechtic (170. výročí narození)

*13. 5. 1851

†3. 2. 1875 - San Remo (Itálie)

Životopis:

Proslul jako velký kosmopolita a rovněž lidumil. Založil nadaci na podporu jevišovické chudiny. V roce 1826 se zasloužil o postavení nové budovy školy o dvou třídách a také o postavení kostela v Jevišovicích. Vášnivě se věnoval jízdě na koni, a to na vrcholové úrovni, což ho v roce 1874 přivedlo ke spoluzaložení Velké pardubické.

Zdroj:

  • KLEMPA, Aleš. Nový zámek v Jevišovicích: od Villy Ugarte k pozdně romantické rezidenci v arkádovém stylu podle znovuobjeveného vídeňského projektu. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2011. 2012, s. 50-87.

Vobejda, Alois - teoretik výtvarného umění (20. výročí úmrtí)

*24. 7. 1924 - Dolní Město

†10. 5. 2001 - Brno

Životopis:

Studoval figurální malbu na AVU v Praze (1950). 1952-1989 pracoval jako výtvarník ve Státním divadle v Brně. Byl scénografem a kostýmním výtvarníkem, pracoval pro divadla u nás i v zahraničí, pro Československou televizi. V oboru scénografie byl činný i teoreticky. Ve volné malířské tvorbě a kresbě vycházel ze smyslových zážitků z krajiny či psychologie portrétu, poté v symbolech zachycoval vlastní poetické vjemy. Z přátelství k režiséru Františku Jamborovi začal soustavně spolupracovat od roku 1962 až do své smrti s amatérským souborem Jihomoravského divadla ve Znojmě (později Rotunda). Na požádání vytvořil výpravu i dalším amat. kolektivům. Pro amatéry napsal praktickou Scénickou praxi (KKS Brno, 1971).   

Zdroj:

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění: dodatky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 985 s.

Wassermann, Joseph – houslař (210. výročí úmrtí)

*1723 - Tyrolsko

†10. 5. 1811 - Znojmo

Životopis:

Ve Znojmě působil v letech 1785-1814. Datum jeho příchodu do Znojma neznáme, avšak před rokem 1759 se ve Znojmě oženil. Druhorozený syn Franz Joseph se stal jeho žákem a nástupcem. U Josepha Wassermanna se vyučil houslař Mathias Daum, který později pracoval ve Vídni u Michaela Stadlmanna. Wassermann byl velmi pracovitý a brzy získal značný majetek. Zakoupil si i šlechtický titul „von“. Jeho nástroje jsou vypracovány podle Stainerova modelu.   

Zdroj:

Wolny, Gregor – historik (150. výročí úmrtí)

*20. 12. 1793 - Příbor

†3. 5. 1871 - Rajhrad

Zdroj:

  • Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. svazek, Biografická část. Vyd. 1. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007, 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová