Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2021
  3. Únor

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 236

Únor

Adam, František  – voják (130. výročí narození)
*2. 2. 1891 - Horní Kounice
†22. 6. 1942 - Brno
 
Životopis:
Popraven. Zaměstnán jako inspektor pojišťovny. V rakousko-uherské armádě desátník 8. pěšího pluku. Dne 18. 5. 1915 zajat v Klementově. Do legií se přihlásil v Borispolu. Do čs. legie v Rusku zařazen dne 22. 6. 1917, 6. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 14. 4. 1920, poslední útvar: 6. střelecký pluk, poslední hodnost: desátník. Demobilizován. Za nacistické okupace gestapem zatčen 12. 3. 1942, vězněn v Brně v Kounicových kolejích, kde byl také popraven.
 
Zdroj:
- František Adam [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3388
Böhm, Konrad  – profesor (210. výročí narození)
*9. 2. 1811 – Havraníky
†?
 
Životopis:
Byl profesorem na Gymnáziu ve Vídni.   
 
Zdroj:
Farsky, Robert – architekt (140. výročí narození)
*20. 2. 1881 – Vídeň
†?
 
Dílo:
Obchodní dům Kratochwil-Wozelka ve Znojmě (1930).  
 
Zdroj:
- akad. arch. Robert Farsky [online]. aktualiz. 8. 10. 2015 [cit. 2016-02-02]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3370
Glasner, Anton – starosta (150. výročí úmrtí)
*1802 - Pohořelice
†5. 2. 1871
 
Životopis:
Starostou v letech 1857-1862. Od roku 1839 ve správě města, vedení městské spořitelny, 1848 představitel Znojma v prozatímním zastoupení královských měst v moravském stavovském sněmu, 1850-1864 člen obecního výboru, 1850-1857 obecní radní, 2krát zvolen starostou, poslanec moravského zemského sněmu 1861-1866 (za kurii městských obcí), 1858 zřizovatel a donátor Nadace pro invalidy.   
 
Zdroj:
- MARKEL, Martin. Občané a moc - komunální politika ve Znojmě za Františka Josefa I. Sborník Státního okresního archivu. 2005, s. 10-33. ISBN 80-86931-06-4.
Hochberger, Romuald – hejtman (190. výročí narození)
*7. 2. 1831 - Podbořany
†1898 - Znojmo
 
Životopis:
C. k. major ve výslužbě, předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku v letech 1895-1898. Byl po něm pojmenován (přejmenován za první republiky) bývalý Císařský kámen v Městském lesíku.   
 
Zdroj:
- BOUDA, Otto; ČERNOŠEK, Lubomír; KOZDAS, Jan. 15 let obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2007. 2008, s. 10-20.
Holtzenberger, Franciscus - hudební prefekt (310. výročí narození)
*23. 2. 1711 - Znojmo
†23. 12. 1768 - Cheb
 
Zdroj:
- HOLUBOVÁ, Markéta. Biografický slovník hudebních prefektů jezuitského řádu působících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1556-1773. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2009, 238 s. ISBN 978-80-87112-19-9.
Hos, František – partyzán (110. výročí narození)
*15. 2. 1911 - Nové Veselí
†18. 5. 1968 - Olbramovice
 
Životopis:
Byl dělníkem na zbytkovém statku v Moravském Krumlově. Před okupací se rodina odstěhovala do Jamolic. Pracoval v lese a od roku 1940 na dálnici. Vyhnul se nasazení v Todtově organizaci a byl zařazen ke stavební firmě Zeman v Kuřimi. Po bombardování továrny odešel trvale do ilegality. V říjnu 1944 vybudoval bunkr a provedl přípravu pro shoz zbraní. V katastru Jamolic se podílel na vybudování dalších dvou bunkrů. Obdržel vyznamenání za chrabrost.    
 
Zdroj:
- LYSÁK, Jiří. Životopisy. Z dějin Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Třebíč: J. Lysák ve spolupráci s vydavatelstvím Akcent, 2011, s. 205-218.
Karas, František Josef – novinář (90. výročí úmrtí)
*4. 12. 1876 - Tišnov
†19. 2. 1931 - Dluhonice
 
Životopis:
J. F. Karas se narodil v Tišnově, ale svůj život prožil na Valašsku. Během života přispíval svými články do časopisů. Pracoval jako novinář v Pokroku a Ostravských listech, stal se redaktorem časopisů Obzor a Haná. Zabýval se především historickou tématikou (husitské války, selské rebelie, 30letá válka, národní obrození). Některá z jeho historických děl byla historicky nepřesná, ale vždy vlastenecky a výchovně zaměřená. Byl označován za průkopníka českého historického románu na Moravě a ve své době byl čtenější než A. Jirásek.
 
Zdroj:
- PAVLÍK, Josef. Dvě osobnosti. Znojemské listy. 1997, roč. 6, č. 3, s. 4.
Korschann, Rudolf – spisovatel (200. výročí narození)
*22. 2. 1821 - Znojmo
†4. 11. 1893 - Brno
 
Životopis:
Vystudoval znojemské gymnázium a svoji úřednickou dráhu započal na znojemském magistrátu. Po následné dlouholeté službě u zdejšího krajského soudu byl při odchodu na odpočinek r. 1877 vyznamenán záslužným křížem s korunou. Projevoval značné literární sklony.
 
Zdroj:
- PEŘINKA, František Václav. Rodáci: znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. 1904, č. 76, s. 140-141.
Kovanda, Matyáš – sochař (310. výročí narození)
*17. 2. 1711 - Dnespeky nad Sázavou
†13. 12. 1767 - Uherské Hradiště
 
Životopis:
21. října 1744 vstoupil ve Znojmě do Tovaryšstva Ježíšova. 1745-1746 noviciát v Brně, později sochař v Olomouci a v Uherském Hradišti.   
 
Zdroj:
- Matyáš Kovanda. Neevidované materiály. Č. 937.
Kranz, Josef – architekt (120. výročí narození)
*28. 2. 1901 - Brno
†30. 5. 1968 - Znojmo
 
Životopis:
Absolvent české vysoké školy technické v Brně (1919-1926), stavební inženýrství, architektura a pozemní stavebnictví). Praktikant u J. Krohy (1926) a u B. Fuchse (1928-1929). Zaměstnanec Ředitelství pošt a telegrafů v Brně, brněnského Stavoprojektu a Spojprojektu (do 1968). Člen Skupiny výtvarných umělců v Brně.   
 
Zdroj:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 9, s. 11.
Leonov, František – partyzán (40. výročí úmrtí)
*28. 9. 1919 - Dolní Dubňany
†17. 2. 1981 - Pravlov
 
Životopis:
Pracoval jako zemědělský dělník na zbytkovém statku v Moravském Krumlově. Po okupaci přesídlil s rodinou do Dolních Kounic, kde pracoval v zahradnictví. Patřil k zakládajícím členům Partyzánské družiny Josefa Hybeše, ve které se podílel na budování úkrytů, zásobování a bojových akcích. Obdržel čs. medaili za chrabrost.   
 
Zdroj:
-  LYSÁK, Jiří. Životopisy. Z dějin Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Třebíč: J. Lysák ve spolupráci s vydavatelstvím Akcent, 2011, s. 205-218.
Lessing, Gotthold Ephraim – básník (240. výročí úmrtí)
*22. 1. 1729 - Kamenz
†15. 2. 1781
 
Životopis:
Starý německý básník se zastavil ve Znojmě asi na své cestě z Drážďan přes Prahu do Vídně (nebo zpět), když tudy roku 1775 putoval za svou vyvolenou Evou Königovou, vdovou po hamburském kupci.   
 
Zdroj:
-  KADLEC, Viktor. Jasné panstvo, které k nám přijelo cestovním vozem. Znojemský kalendář. Roč. 2. 1936. Znojmo: Tiskový výbor, 1936, s. 28-29.
Lützowová, Karolina – hraběnka (120. výročí úmrtí)
*23. 7. 1837
†24. 2. 1901
 
Životopis:
Spolumajitelka zámku v Kravsku.   
 
Zdroj:
-  TRMAČ, Miloslav. Keramická továrna v Kravsku od roku 1895 do konce první světové války. 150 let keramiky Kravsko 1823-1973. Kravsko: ZV ROH Keramické závody, n.p., 1973, s. 3-12.
Mattanovich, Erwin von – generál (160. výročí narození)
*19. 2. 1861 - Telč
†17. 8. 1942 - Znojmo
 
Životopis:
Generál pěchoty ve výslužbě (červen 1919); generál III. hodnostní třídy ve výslužbě (1. říjen 1919); armádní generál ve výslužbě (16. prosinec 1927).   
 
Zdroj:
-  Erwin von Mattanovich [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_M/Mattanovich_Erwin_1861_1942.xml
Meister, Richard – pedagog (140. výročí narození)
*5. 2. 1881 - Znojmo
†11. 6. 1964 - Vídeň
 
Životopis:
Uznávaný jazykovědec a pedagog a jeden ze zakladatelů kulturní pedagogiky profesor Dr. Richard Meister se narodil roku 1881 ve Znojmě. Po absolvování znojemského gymnázia pokračoval ve studiu srovnávací jazykovědy, klasické filologie a filozofie na univerzitě ve Vídni. Po ukončení studia a složení kvalifikační učitelské zkoušky působil krátce na univerzitě v Mnichově. Roku 1907 se vrací do Znojma, kde dva roky působí jako učitel na gymnáziu. V roce 1909 obdržel místo gymnaziálního profesora ve Vídni, kde učil do roku 1918. Po vyhlášení nástupnických státu se už do Znojma nevrátil a odešel na univerzitu do Štýrského Hradce. Po dvou letech se vrací zpět do Vídně. Zde jako profesor pedagogiky až do roku 1938. V letech 1930-1931 zastával funkci děkana filozofické fakulty. Po roce 1945 se stal prorektorem Vídeňské univerzity. V roce 1949-1950 byl rektorem. Od roku 1945 se současně stal také viceprezidentem instituce s dlouhou a bohatou tradicí - Rakouské akademie věd. A v letech 1951-1963 pak jejím předsedou. Profesor Dr. Richard Meister zemřel ve Vídni roku 1964.  
 
Zdroj:
-  TOMAN, Jan. Znojemský rodák Richard Meister byl předsedou Rakouské akademie věd. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2006, roč. 6, č. 7, s. 5.
Müller, Mathias – dělník (120. výročí narození)
*19. 2. 1901 - Vrbovec
†20. 4. 1945 - Znojmo
 
Životopis:
Zemřel ve Znojmě u řeky Dyje, blízko železničního mostu.   
 
Zdroj:
-  KOC, Karel. Válečné škody způsobené leteckými nálety na město Znojmo a jeho poválečná obnova (1. část). Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2018: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2019. S. 7-65. R-3629.
Palliardi, Jaroslav – archeolog (160. výročí narození)
*10. 2. 1861 - Telč
†12. 3. 1922 - Moravské Budějovice
 
Životopis:
Absolvent gymnázia a právnické fakulty v Praze. Čtrnáct let pracoval v notářské kanceláři Jana Vlka ve Znojmě. Od r. 1897 se stal notářem ve Vranově nad Dyjí a po půldruhém roce v Moravských Budějovicích. Ze sběratele se vypracoval na vynikajícího znalce moravského neolitu a eneolitu. Vyčlenil a pojmenoval kulturu s moravskou malovanou keramikou. Od roku 1906 spolupracoval s Fr. Vildomcem. Do svého bádání zahrnul prehistorii celé jižní Moravy a specializoval se na studium mladší doby kamenné (neolit a eneolit). Jeho studie o vztahu moravského prostředí k evropským neolitickým kulturám měly evropský význam. Veřejná činnost: Spoluvydavatel Našich novin (orgánu Politického pokrokového klubu pro jihozápadní Moravu), přispíval do novin Buditel a byl aktivním členem řady organizací na jihozápadní Moravě. Z této pokrokové činnosti vzešly i spisy Papežství jako překážka kulturního vývoje lidstva (1909) a Bible, věda a církev (1910).
 
Zdroj:
-  BARTUŠEK, Stanislav. Notář, jenž našel cestu do pravěku. Znojemsko. 2002, roč. 12, č. 11, s. 5.
Picchioni, Michael Angelo Ritter von – stavitel (130. výročí úmrtí)
*10. 11. 1817 - Borg, severní Itálie
†6. 2. 1891 - Českém Rudolci
 
Životopis:
Major v armádě a profesor architektury na akademii v Louckém klášteře. Stavitel zámku Český Rudolec a úředník v Louckém klášteře.  
 
Zdroj:
Polouček, František – právník (60. výročí úmrtí)
*?
†22. 2. 1961 - Znojmo
 
Zdroj:
-  ZB. Od úmrtí JUDr. Františka Poloučka uplynulo 35 let. Moravskokrumlovské noviny. 1996, č. 1-2, s. 17.
Schreiner, Rupert – učitel (90. výročí úmrtí)
*14. 9.1849 - Arnfels (Rakousko)
†7. 2. 1931 - Vídeň
 
Životopis:
1878 učil ve Znojmě, od roku 1890 se stal profesorem na státním gymnáziu ve Znojmě.   
 
Zdroj:
-  Rupert Schreiner [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_S/Schreiner_Rupert_1849_1931.xml
Schürer, Daniel - hudební prefekt (310. výročí úmrtí)
*2. 2. 1664 - Kračín
†25. 2. 1711 - Znojmo
 
Životopis:
1704 prefekt ve Znojmě. Vyučoval latinu, filozofii. Cestoval do Indie jako misionář.   
 
Zdroj:
-  WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.
Slavíček, Oskar – malíř (70. výročí úmrtí)
*1879 - Litovel
†1. 2. 1951 - Znojmo
 
Životopis:
Působil jako pedagog, od roku 1939 žil trvale ve Znojmě. Zabýval se malířskou tvorbou, v níž převažovaly figurální kompozice a portréty. Náměty čerpal převážně na Znojemsku, ztvárňoval také biblické motivy, které využil při výzdobách kostelů ve Znojmě a okolí. Zúčastňoval se kolektivních výstav Sdružení výtvarných umělců jihozápadní Moravy ve Znojmě, Mikulově a v Brně, samostatně vystavoval ve Vídni.
 
Zdroj:
-  MITREGOVÁ, Miluše. Osobnosti spjaté s Tasovicemi. Historie obce Tasovice. S. 95-100.
Wambolt z Umstadtu, Alžběta – šlechtična (100. výročí narození)
*9. 2. 1921 - Břežany
†13. 5. 1987 - Kareth u Řezna
 
Zdroj:
-  SÜSENBEKOVÁ, S. Marie Františka. Wamboltové z Umstadtu: poslední šlechtická rodina na břežanském zámku. Střípky z dějin břežanského zámku. V Brně: Jiří Brauner - Kartuziánské nakl., 2019. S. 47-53. ISBN 978-80-88325-08-6. R-3584.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová