Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2021
  3. Leden

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 248

Leden

Bašta, Emanuel – předseda (60. výročí úmrtí)
*1879
†6. 1. 1961
 
Zdroj:
  • DOLEŽAL, Ladislav. 80 let královské hry v královském městě Znojmě. Znojmo: Šachové sdružení, 2001, 68 s.
Bořík, Karel – malíř (130. výročí narození)
*6. 1. 1891 - Praha
†24. 3. 1929 - Praha

Zdroj:
  • VINICKÁ, Věroslava. Osobnosti Znojemska: malíři. vyd. Znojmo: Okresní knihovna, 1991, s. 2.
Bressler, Emil – architekt (100. výročí úmrtí)
*3. 12. 1847 - Vídeň
†29. 1. 1921 - Vídeň
 
Životopis:
Vyrůstal v rodině poručníka - zámožného obchodníka. Ten svému svěřenci zajistil nejlepší vzdělání na domácích i zahraničních školách v Německu a také v Paříži. Po návratu do Vídně se postupně stal vyhledávaným architektem zámožných podnikatelů, šlechty a bankovních institucí.
 
Zdroj:
  • KLEMPA, Aleš. Nový zámek v Jevišovicích: od Villy Ugarte k pozdně romantické rezidenci v arkádovém stylu podle znovuobjeveného vídeňského projektu. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2011: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo, 2012, s. 50-87.
Ceregetti, Johann – malíř (190. výročí úmrtí)
*1756 - Chrudim
†4. 1. 1831 - Znojmo
 
Životopis:
Měšťanský malíř. Syn malíře Josefa Ceregettiho. Roku 1795 se oženil s Annou Vonlohrovou. V roce 1802 namaloval Boží hrob pro kostel ve Štítarech.   
 
Zdroj:
Davídek, Felix Maria – kněz (100. výročí narození)
*12. 1. 1921 - Chrlice
†16. 8. 1988 - Brno
 
Životopis:
V letech 1940–1945 studoval teologii na brněnském diecézním učilišti. Roku 1945 byl vysvěcen na kněze. Do roku 1950 působil v duchovní správě v Horním Štěpánově. V letech 1945–1948 zároveň studoval na brněnské univerzitě přírodní vědy, filozofii a psychologii. V roce 1950 byl zatčen a v inscenovaném procesu odsouzen. Z vězení byl propuštěn v roce 1964. Poté pracoval v brněnské dětské nemocnici. V 60. letech organizoval originální strukturu ilegální „skryté církve“ (Koinotés) a ilegální semináře podzemní katolické univerzity, pro které si připravoval přednášky inspirované dílem francouzského myslitele Teilharda de Chardin. Roku 1967 přijal biskupské svěcení, vysvětil v rozporu s katolickou tradicí několik žen na kněze a jáhenky. Rozpory s oficiální církví měly roku 1972 za následek zákaz světitelské činnosti. V práci pro neoficiální církev však pokračoval i nadále. Udržoval kontakty s katolickou rezistencí v zahraničí, zejména v Polsku. Zemřel v Brně.   
 
Zdroj:
Dvořák, Eduard – malíř (60. výročí úmrtí)
*8. 1. 1885 - Brno - Husovice
†18. 1. 1961 - Hodonice
 
Životopis:
Vystudoval Akademii výtvarných umění, ale v obhajobě mu zabránilo vypuknutí první světové války. Narukoval k námořnictvu, velkou část vojenské služby prožil u pobřeží Jugoslávie. Mnoho jeho pozdějších prací bylo inspirováno mořem. Byl také velmi nadaným kreslířem a karikaturistou, což dokládají jeho skici z vojenských časů. Do Hodonic se přistěhoval z Luhačovic těsně po odsunu 9. srpna 1945. S manželkou Josefou rozenou Rudoleckou bydlel v podnájmu u rodiny Stanislavových na č. p. 208. S mnoha místními rodinami udržoval dobré vztahy a občas je obdarovával svými obrazy. Jednu svou práci také osobně předal prezidentu Edvardu Benešovi při návštěvě Znojma v roce 1945. Po smrti manželky o něho pečovala sestra paní Dvořáková, která byla místní známou rostlinolékařkou. Z finančních důvodů začal v pozdějším věku své obrazy rozprodávat, častokrát za několik litrů vína. Neměl velký majetek, a tak dožil jako většina umělců - opuštěný, zapomenutý, bez peněz. Jeho jméno nenajdeme v žádném Slovníku výtvarných umělců, jeho život a práci dnes dokládají pouze jeho obrazy, které dodnes zdobí domy místní i znojemské. Dědí se v rodinách jeho přátel a sousedů, jejichž děti si jimi připomínají tohoto naprosto zapomenutého výtvarného umělce. Byl pochován na hřbitově v Hodonicích.   
 
Zdroj:
  • MITREGOVÁ, Miluše. Osobnosti hodonických dějin. Historie Hodonic. Břeclav: Petr Brázda, 2009, s. 117-122.
Eller, Vladimír – duchovní (150. výročí narození)
*5. 1. 1871 - Senohrady
†1947 - Blížkovice
 
Životopis:
Ordinován 1893. Od roku 1899 kaplanem v Jevišovicích, od září 1900 administrátorem pavlické farnosti po dobu noviciátu svého předchůdce, farářem v Pavlicích od 28. ledna 1903. K 6. dubnu 1909 odchází jako farář do Blížkovic, kde působil do své smrti v r. 1947.   
 
Zdroj:
Feuchtenegg, Ernst Seidler von – právník (90. výročí úmrtí)
*5. 6. 1862 - Schwechat (Dolní Rakousko)
†23. 1. 1931 - Vídeň
 
Životopis:
Seidler, syn právníka, a od roku 1914 řádný univerzitní profesor na Zemědělské univerzitě ve Vídni se v letech 1907 a 1917 aktivně podílel na jednáních s Uhry za ministerstvo zemědělství. Roku 1917 se stal nakrátko ministrem zemědělství v Clam-Martinicově vládě, po jejímž pádu sestavil 23. června 1917 nový kabinet, původně zamýšlený jako přechodný. Pokusil se dosáhnout rovnoprávnost a autonomii pro jednotlivé národy, vstřícným aktem v tomto směru byla například amnestie pro odsouzené české politiky (mj. Karla Kramáře a Aloise Rašína). Vzhledem k vývoji válečné situace v neprospěch Rakouska však jeho návrhy nenašly odezvu. Naopak jeho pokus o vytvoření národnostně jednotných okresů v rámci Čech vyvolal ostré protesty českých poslanců, kteří ho vinili z pokusu o rozdělení země. Neúspěchy v národnostní politice a nedostatek základních životních potřeb mezi obyvatelstvem vedly k jeho demisi 25. července 1918. Poté až do pádu monarchie vedl kabinet císaře Karla. Po válce zůstal ve Vídni, byl aktivní podnikatelem. Do politiky však již nezasahoval. Byl autorem několika nepříliš úspěšných dramat. Jeho dcerou byla herečka Alma Seidler (1899–1977). Čestný občan města Znojma (1918).   
 
Zdroj:
Fiby, Heinrich Franz – hudebník (160. výročí narození)
*16. 1. 1861 - Znojmo
†1935 - Znojmo
 
Životopis:
Syn předního znojemského hudebního činitele a skladatele Heinricha Fibyho získal základy hudebního vzdělání v otcovském domě. Studoval pak ve Vídni a vyučoval angličtinu na německé obchodní škole v Brně (do 1890). Poté byl středoškolským profesorem na vyšší reálce ve Znojmě a na školách v Jihlavě a Praze. Penzionován byl v roce 1927.

Zdroj:
Forst, Jindřich – dirigent (100. výročí narození)
*12. 1. 1921 - Tlumačov
†listopad 2008
 
Životopis:
Sbormistr a dirigent žákovského pěvec. sboru a orchestru LŠU v Miroslavi Miroslavánek.

Zdroj:
  • Slovník českých sbormistrů 1. A-L. Praha 1982.
z Gatterburgu, Konstantin Joachym – hrabě (310. výročí narození)
*16. 1. 1711
†1771
 
Životopis:
Syn Konstantina Josefa z Gatterburgu. Vystavěl zámek v Hostimě do dnešní podoby, valy kolem zámku osázel stromy a v roce 1732 nechal vystavět přízemí dnešní fary.   

Zdroj:
Gobitsch, František – keramik (170. výročí narození)
*5. 1. 1851 - Znojmo
†?
 
Životopis:
Absolvent Odborné keramické školy ve Znojmě a Umělecko průmyslové školy ve Vídni (prof. Stork). V roce 1890 odešel do Děčína, odkud se po roce 1900 vrátil zpět do Znojma. Pedagog na odborné keramické škole ve Znojmě.   

Zdroj:
  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2012, roč. 12, č. 1, s. 11.
Hampapa, Felix – pedagog (110. výročí narození)
*22. 1. 1911 - Černín
†4. 3. 1971 - Znojmo
 
Životopis:
Učil v Jaroměřicích nad Rokytnou (1931) a na různých školách na Valašsku (1932-1945). Oblastní inspektor tělesné výchovy ve Znojmě (1945-1950) a v letech 1950-1953 inspektor tělesné výchovy. Pedagog na řadě znojemských škol a ředitel Základní školy na Václavském náměstí. Sportovní úspěchy: 1928 - 2. místo ve vrhu koulí na celostátních středoškolských hrách. 1930 - reprezentant znojemského Státního učitelského ústavu na celostátních středoškolských hrách. Získal dvě medaile (koule, disk). Předních umístění dosáhl v řadě mezinárodních utkáních proti Rakousku, Jugoslávii. Byl členem Moravské Slávie Brno. V r. 1931 dosáhl výkonu 14, 54 m (koule) a ve vrhu koulí obouruč 27, 86 m. Dal podnět ke vzniku Velké ceny Znojma ve vrhu koulí. Měl značný podíl na stavbě atletického stadionu ve Znojmě.   
 
Zdroj:
  • MIKULIČ, Jiří. Vzpomínka na Felixe Hampapu. 2011, roč. 21, č. 4, s. 14.
Hawelka, Georgius - hudební prefekt (320. výročí úmrtí)
*5. 3. 1642 - Jaroměř
†11. 1. 1701 - Znojmo
 
Zdroj:
  • HOLUBOVÁ, Markéta. Biografický slovník hudebních prefektů jezuitského řádu působících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1556-1773. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2009, 238 s. ISBN 978-80-87112-19-9.

Hengel, Elfriede - oběť náletu (110. výročí narození)
*31. 1. 1911 - Znojmo
†20. 4. 1945 - Znojmo
 
Životopis:
Zemřela v nemocnici ve Znojmě.   
 
Zdroj:
  • KOC, Karel. Válečné škody způsobené leteckými nálety na město Znojmo a jeho poválečná obnova (1. část). Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2018: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Znojmo, 2019. S. 7-65. R-3629.
Herman, Antonín – legionář (130. výročí narození)
*14. 1. 1891 – Znojmo
†?
 
Zdroj:
Kauer, Ferdinand - hudební skladatel (270. výročí narození)
*18. 1. 1751 - Dyjákovičky
†13. 4. 1831 - Vídeň
 
Životopis:
Pocházel z kantorské rodiny. V Dyjákovičkách působil jako varhaník u jezuitů. Byl kapelníkem divadel v Josefově, ve Vídni (kolem roku 1790), v Leopoldově a ve Štýrském Hradci. Patřil k nejpopulárnějším skladatelům vídeňského singspielu. Zemřel v bídě.  

Zdroj:
  • TOMAN, Jan. Slavnější než Mozart - Ferdinand Kauer (1.). Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2006, roč. 6, č. 11, s. 5.
Kincl, Hynek - protifašistický bojovník (110. výročí narození)
*22. 1. 1911 - Police u Jemnice
†28. 2. 1945
 
Životopis:
Pocházel z dělnické rodiny ze šesti dětí. Po splnění povinné školní docházky se vyučil krejčím. Do Blížkovic se přestěhoval po okupaci Sudet v roce 1938 a bydlel s manželkou Emilií a její sestrou Květou na "Budíně" v domě, kde míval kolář Bořecký dílnu. Zde si také zařídil krejčovskou dílnu. Zatčen byl v Blížkovicích 24. dubna 1941. Současně s ním byli zatčeni v okrese Moravské Budějovice komunisté Jar. Svoboda, Goldmann, Procházka a další. Byli vězněni v Kounicových kolejích v Brně, pak na Mírově a nakonec v dubnu 1942 souzeni vrchním zemským soudem ve Vratislavi (Breslau). Kincl byl odsouzen ke třem a půl roku káznice. Trest si odpykával ve vězení Brieg u Breslau. Vězněn za aktivní odbojovou činnost. Byl zapojen do komunistického odboje. Zemřel na "pochodu smrti". To byly transporty vězňů přemísťované německými fašisty na konci války.   
 
Zdroj:
  • KOUKAL, Ladislav. Blížkovice: Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice: JZD Družba, 1982, 55 s.
Kothbauer, Jan – učitel (70. výročí úmrtí)
*26. 4. 1871 - Tišnov
†25. 1. 1951 - Brno
 
Životopis:
1892 podučitel v Petrovicích. 1895-1898 učitel ve Vémyslicích, pak v Dobelicích. 1898 jednatel a pokladník farní cyrilské jednoty Petrovice u Moravského Krumlova.  
 
Zdroj:
  • HLAVÁČEK, Petr. Proměny jihomoravských kantorů v 2. polovině 19. století. Část II. osoby. Jižní Morava 2016. S. 259-289. V Brně: Moravský zemský archiv, 2016. R-3376.
Krafka, Karel - koncertní mistr (100. výročí narození)
*4. 1. 1921 - Znojmo
†11. 7. 1984 - Brno
 
Životopis:
Po absolvování gymnázia začal studovat na Konzervatoři v Brně, ale studia musel přerušit. Po válce začal opět navštěvovat violoncellovou třídu F. Švandy. Absolvent Janáčkovy akademie múzických umění (žák V. Černého, 1953) a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (hudební věda, estetika). Pedagog na brněnské Konzervatoři, učil externě hře na violoncello (1951-1955), později na Janáčkově akademii múzických umění dějinám smyčcových nástrojů (1950-1984). Založil s J. Trávníčkem Janáčkovo kvarteto (1947). S tímto souborem navštívil přes čtyřicet zemí, přičemž kvarteto pravidelně hostovalo na významných festivalech (Edinburgh, Salcburk, Dubrovník, Pražské jaro aj.). Jako člen Janáčkova kvarteta měl velkou osobní zásluhu na vynikajících úspěších české hudební kultury poválečné doby.   
 
Zdroj:
  • Zakládajícím členem tělesa znojemský rodák prof. Karel Krafka. Znojemské listy. 2001, roč. 10, č. 19, s. 4.

Kreitz, Johann Nepomuk – kněz (110. výročí úmrtí)
*?
†10. 1. 1911 - Hrádek
 
Životopis:
Do Hrádku přišel roku 1855 jako novokněz a kaplan a zůstal tu nepřetržitě až do své smrti roku 1911. Od března 1873 byl administrátorem, od září 1876 pak farářem.   
Zdroj:
  • ČERMÁK, Marek. Hrádek za obzorem paměti. Vyd. 1. Břeclav: Petr Brázda, 2013. 221 s. ISBN 978-80-87387-21-4.
z Lichtenštejna, Emanuel Josef Jan – kníže (250. výročí úmrtí)
                                                                         
*2. 2. 1700 - Vídeň
†15. 1. 1771 - Vídeň
 
Životopis:
Kníže Emanuel získal již roku 1750 od vládnoucího knížete do vlastnictví panství Moravský Krumlov a založil zde sídlo majorátu mladší rodové větve.   
Zdroj:
  • JUŘÍK, Pavel. Vojevůdce a diplomat Josef Václav. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009, s. 68-80.
Macoun, Josef – právník (40. výročí úmrtí)
*4. 3. 1910 - Znojmo
†31. 1. 1981 - Znojmo
 
Životopis:
Absolvent hudební školy ve Znojmě a Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze (1929-1934). Do r. 1938 zaměstnán na Okresním soudu ve Znojmě. V době okupace odešel do Moravské Ostravy, kde působil jako klavírista v hudebním souboru a profesor hudby na Konzervatoři v Katovicích (1938-1945). Pedagog na LŠU ve Znojmě (od 1950, klavír). Sólista Jihomoravského kvarteta.   
 
Zdroj:
  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 5, s. 11.
Miesbach, Alois – inženýr (230. výročí narození)
*1. 1. 1791 - Rešice
†3. 10. 1857 - Baden u Vídně   
 
Zdroj:
Pacal, Josef – kanovník (10. výročí úmrtí)
*10. 10. 1924 - Černá
†15. 1. 2011 - Znojmo
 
Životopis:
Na kněze byl vysvěcen 16. dubna 1950 v Brně. Krátce po kněžském svěcení byl povolán do PTP, teprve od roku 1954 mohl vykonávat kněžskou službu, nejprve jako kooperátor v Třešti, potom v Moravských Budějovicích. V roce 1960 se stal administrátorem ve Znojmě - Louce a v Dyji, roce 1967 administrátorem v Hostěradicích. Od roku 1974 působil v Brně, nejprve jako administrátor a I. vikář v Brně na dómě, později jako farář a kustod katedrály, několik let byl navíc pověřen duchovní správou kostela sv. Michala v Brně. V roce 1990 byl jmenován soudním vikářem Diecézního církevního soudu, v roce 1991 navíc dočasně spravoval farnost Újezd u Brna. V listopadu 1994 byl jmenován II. kanovníkem a v roce 2002 pak I. kanovníkem Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně. Od roku 2005 žil ve Znojmě, kde vypomáhal ve farnosti sv. Mikuláše a u sester Nejsvětějšího Spasitele. V roce 2007 při příležitosti 230. výročí založení brněnské diecéze mu brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle udělil za obětavou kněžskou službu medaili sv. Petra a Pavla.   
 
Zdroj:
  • Zemřel kanovník Josef Pacal. Život farností Znojma. 2011, č. 2, s. 10-11.
Pock, Alexander – malíř (150. výročí narození)
*6. 1. 1871 - Znojmo
†11. 11. 1950 - Vídeň
 
Životopis:
Prvním jeho učitelem kreslení byl znojemský profesor Fr. Gobitsch. Na jeho radu před vstupem na vídeňskou Akademii výtvarných umění se rok zdokonaloval na Odborné keramické škole ve Znojmě. Absolvent Akademie (prof. Grienpenkerl, všeobecná malířská škola a poté prof. C. R. Huber, speciální škola pro malbu zvířat). Po ukončení studií narukoval do Jihlavy, kde se seznámil s mladým lékařem O. Fuchsem ze Stockerau a s ním podnikl dobrodružnou cestu na jih Itálie. V letech 1906-1914 vedl malířský kurz na umělecké škole ve Vídni, kde připravoval adepty studia na Akademii. V průběhu I. světové války byl válečným malířem a zhotovoval obrazy válečných výjevů pro rakouské ilustrované časopisy. Náhoda jej přivedla ke znojemskému rodákovi, generálu Spitzmüllerovi, u něhož portrétoval důstojníky. Po válce se vrátil do Vídně. V průběhu 30. let se často vracel do Znojma, malovat a vystavovat své obrazy.
 
Zdroj:
  • ŠTURC, Libor. Významní absolventi Odborné keramické školy ve Znojmě v letech 1872-1922. Odborná keramická škola ve Znojmě: 1872-1922. Znojmo: Jihomoravské muzeum, 1997, s. 15-16.
Pokorný, Karel – sochař (130. výročí narození)
*18. 1. 1891 - Pavlice
†14. 2. 1962 - Praha
 
Životopis:
Ve 14 letech ho rodiče poslali na vyučení do Vídně, jak bylo tehdy na Znojemsku zvykem. Po návratu se dal zapsat na mistrovskou školu uměleckého zámečnictví v Hradci Králové, odtud za rok přešel na uměleckoprůmyslovou školu do Prahy. Léta 1914-1917 strávil na Akademii výtvarných umění, ve speciální sochařské škole J. V. Myslbeka, kde zůstal nějakou dobu po absolutoriu jako jeden z pomocníků v profesorově dílně. První roky jeho samostatné tvorby jsou proto téměř zákonitě ovlivněny osobností učitele. Až teprve během první poloviny dvacátých let se Karel Pokorný dopracovává výrazněji odlišného sochařského pojetí, než jaké mu vštípila škola. Od roku 1936 vyučoval na Vysokém učení technickém a v letech 1945-1962 byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze.   
 
Zdroj:
  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2008, roč. 8, č. 7, s. 11.
Spiegel zum Diesenberg-Hanxleden, Maria Felix von - majitel panství (130. výročí narození)
*19. 1. 1891 - Jihlava
†3. 7. 1967 - Gmund
 
Životopis:
Jeho první manželkou byla Willigh Maria, neměli žádné děti. Roku 1938 se rozvedl a vzal si Breitfeeld Margaretu, narodili se jim 3 dcery a 1 syn. Když nastala druhá světová válka a hrabě Felix cítil, že bude končit porážkou Německa, odstěhoval rodinu do Gmundu. Sám byl na základě udání zatčen a odvezen do vězení v Jihlavě, byl obviněn ze sabotáže na základě udání. Vrátil se až koncem války a dostal se k rodině, kde žil až do smrti.   
 
Zdroj:
  • Historie zámku a obce do roku 1945. Městys Višňové slovem i obrazem. Brno: Pro městys Višňové vydalo vydavatelství F.R.Z. agency, 2014, s. 4-11.
Tručka, František – kreslíř (110. výročí narození)
*7. 1. 1911 - Dolní Dubňany
†?
 
Životopis:
V letech 1932-1935 na UMPRUM v Praze byl žákem Bendy.   
 
Zdroj:
  • TOMAN, Prokop Hugo. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2. 5., opravené vyd. Praha: Ivo Železný, 2000, 224 s.
Wachter, Jakub - varhaník (280. výročí úmrtí)
*?
†26. 1. 1741 - Brno
 
Životopis:
Učil se hrát na varhany ve Vídni u neznámého císařského varhaníka. Městský varhaník ve Znojmě (1705-1714), varhaník u Sv. Jakuba v Brně (1714-1741). Učitel skladby a hry na varhany. Jeho žákem byl i mimo jiné Jan Brixi, brněnský varhaník.   
 
Zdroj:
  • ČERNOŠEK, Lubomír. Skladatelé v Podyjí. Okno/Fenster. 2009, roč. 6, č. 2, s. 18, 20, 22.
Wambolt z Umstadtu, Filip Neri Hugo – baron (140. výročí narození)
*1. 1. 1881 - Asschaffenburg
†8. 3. 1946 - Řezno
 
Životopis:
Jeho otcem byl baron František Filip Kryštof Wambolt z Umstadtu a matkou Marie Antonie rozená z Falkenštejna. Po svém otci Filip Hugo zdědil hrad Hmeljnik v dnešním Slovinsku. Přál si mít místo svého posledního odpočinku po boku své ženy Ludoviky, ale jeho tři dcery jej ještě před vstupem sovětských vojsk v dubnu 1945 odvezly do Bavorska, kde o rok později u svého bratra v Řezně zemřel na rakovinu hlasivek. Pohřben byl v rodinné hrobce v Birkenau.   

Zdroj:
  • SÜSENBEKOVÁ, S. Marie Františka. Wamboltové z Umstadtu: poslední šlechtická rodina na břežanském zámku. Střípky z dějin břežanského zámku. V Brně: Jiří Brauner - Kartuziánské nakl., 2019. S. 47-53. ISBN 978-80-88325-08-6. R-3584.
Wambolt z Umstadtu, Marie – šlechtična (110. výročí narození)
*28. 1. 1911 - Vídeň
†11. 5. 1994 - Řezno
 
Zdroj:
  • SÜSENBEKOVÁ, S. Marie Františka. Wamboltové z Umstadtu: poslední šlechtická rodina na břežanském zámku. Střípky z dějin břežanského zámku. V Brně: Jiří Brauner - Kartuziánské nakl., 2019. S. 47-53. ISBN 978-80-88325-08-6. R-3584.
Woidich, Franz – letec (100. výročí narození)
*2. 1. 1921 - Znojmo
†5. 7. 2004 - Mainz (Rheinland-Pfalz)
 
Životopis:
V roce 1938 musel narukovat do Wehrmachtu. Dostal se k Luftwaffe jako stíhací pilot a v červenci roku 1941 dosáhl svých prvních vítězství v severní Africe. Jeho kariéra pokračovala od dubna 1942 na východní frontě, kde dosáhl většiny ze svých 110 sestřelů. Za úspěchy na ruském bojišti byl vyznamenán rytířským křížem. Od srpna 1944 byl převelen do Guttenfeldu v blízkosti Vratislavi, kde probíhaly testy raketového letounu Me 163 Komet. V tomto letadle se zúčastnil i bojového nasazení na západní frontě. Během 2. světové války Franz Woidich absolvoval na různých typech letounů 1000 bojových misí. Do své smrti žil v německém Mainzu.   
 
Zdroj:
  • Mezi prvními raketovými letci byl Woidich ze Znojma. Znojemské noviny. 2004, roč. 3, č. 27, s. 6.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová