Listopad

BAUER, Karel – spisovatel (180. výročí narození)
*2. 11. 1840 - Martínkov
†13. 12. 1872 - Martínkov

Životopis:
Byl otcem Březinova spolužáka a přítele Františka Bauera a synem sestry Václava Kosmáka. U Kosmákova otce se učil krejčovskému řemeslu. Při práci si spolu zpívali a po večerech čítávali v kronikách. Zemřel na černé neštovice.

Dílo:
Psal básně, články a hádanky do brněnského Hlasu. Část jeho "Svatebních promluv v národě československém" otiskl Stanislav Marák v Podyjí. Napsal texty k řadě písní.
Básně: Boží hrob, Vesničan, Hádanka, Vzdechy osiřelé duše, K boji a mnoho dalších.

Zdroj:
  • PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě: Kulturně-historický nástin. Přerov: Strojil, J., [19--?], s. 48.

Felix BornemannBORNEMANN, Felix – politik (30. výročí úmrtí)
*2. 3. 1894 - Znojmo
†29. 11. 1990 - Regensburg

Životopis:
V roce 1913 složil závěrečnou zkoušku na Státní střední škole ve Znojmě. Poté šel studovat na Německou vysokou školu technickou do Brna a vystudoval zde čtyři semestry architektury, která jej velice přitahovala. Po první světové válce se nahlásil jako dobrovolník, ale byl zamítnut. Do armády odešel v květnu 1915. V mnoha nebezpečných konfliktech, zejména na východní frontě v Rusku, si uhnal nervový šok a zápal plic. Ale to jej nemohlo zastavit. Po uzdravení šel zpátky na frontu a dokonce v roce 1916 složil důstojnické zkoušky. Teprve po boji v Itálii, v květnu 1918, kde byl otráven plynem, se vrátil jako poručík rezervy do vlasti. Zde byl svědkem zhroucení Rakousko-uherské monarchie. V březnu 1918 vstoupil do Německé dělnické strany (DAP) vedené Hansem Knirschem, která se v květnu téhož roku transformovala v DNSAP a dvacetiletý Bornemann působí v jejím regionálním vedení na Znojemsku. Vzhledem k nemoci jeho otce, začal pracovat v rodinném podniku - knihkupectví. Po smrti otce v roce 1923 se stal Bornemann dědicem knihkupectví. Předsedou bytového družstva "Bezpečný domov". Pomáhal s přeměnou Německého domu. Byl členem německé Rady Lidé na jižní Moravě, Ústředního výboru Německý dům, zakladatel Sdružení moravských obchodníků, ředitel Sealsfieldovy školy, kurátor Jihomoravského muzea, zakladatel Německého divadelního spolku, zakladatel Sdružení pro místní historii, byl ve školní radě, člen německé gymnastické federace, člen Ligy Němců a člen německého kulturního sdružení. Jeho politické ambice začaly v roce 1935 s nástupem Sudetoněmecké strany, kde se pokoušel prosazovat zájmy sudetských Němců a demokracii v Praze. 6. prosince 1938 se stal komisařským okresním vedoucím (Kreisleiter) NSDAP na Znojemsku.   

Zdroj:
  • MARKEL, Martin. Felix Bornemann v historické paměti aneb konec sudetoněmecké národní historiografie?. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010. 2011, s. 7-17.

BORENEMANN, Otto Friedrich Ferdinand – redaktor (60. výročí úmrtí)
*8. 6. 1882 - Znojmo
†10. 11. 1960 - Vídeň

Životopis:
Pocházel z evangelické rodiny Karla B. (1852-1923), knihkupce a nakladatele, který se na Moravu přistěhoval ze saského Hohnsteinu. Pod vedením svého otce se vyučil knihkupcem a žurnalistickou praxi získal v redakcích několika deníků v Čechách a v Tyrolsku. Své dosavadní vědomosti a znalosti si doplnil studiem dějepisu na filozofické fakultě vídeňské univerzity. Oženil se s Antonií a spolu měli tři děti. Všichni nabyli 26. června 1923 domovské právo v Brně. Tam Bornemann pracoval jako redaktor listu Tagesbote, šéfredaktor Brünner Tagblatt a korespondent vídeňského Neue Wiener Tagblatt. Věnoval svůj zřetel komunální politice, ekonomice a vlastivědě Moravy. Přispíval do několika česko-německých odborných časopisů a deníků, psal i pojednání z dějin Moravy, jež však jsou dnes nedostupná. 1945 byl z Brna odsunut, usadil se ve Vídni a od roku 1953 vedl odborný časopis s názvem Das österreichische graphische Gewerbe.   

Zdroj:
DIVIŠ, Josef – učitel (180. výročí narození)
*13. 11. 1840 – Třešť
†?

Životopis:
Ředitel státní reálné školy v Lokti v Čechách, spisovatel. Roku 1852 studoval gymnázium v Jihlavě a absolvoval v roce 1860. Poté studoval na univerzitě ve Vídni historii, geografii, filologii a filozofii. V říjnu 1867 byl profesorem na Státním gymnáziu ve Znojmě, roku 1872 na Státním gymnáziu v Olomouci.   

Zdroj:
  • HELLER, Hermann. Josef Diviš. Mährens männer der gegenwart: biographisches Lexicon. Brünn: H. Heller, 1890.

ECKERT, Adolf - polní kazatel (180. výročí narození)
*18. 11. 1840 - Včelákov u Chrudimi
†5. 2. 1910 - Chrudim

Životopis:
Byl synem revírníka na velkostatku knížete Kinského. Absolvoval studia na vyšší reálce a na chemickém odboru polytechniky v Praze. Od podzimu 1868 učil přírodní vědy a 1869 až 1871 správcoval na německo-české hospodářsko-vinařské škole ve Znojmě. Na půl roku nastoupil jako učitel na nově zřízený Pomologický ústav v Praze-Troji. Odstěhoval se do Chrudimi, kde pracoval od října 1871 jako učitel přírodních nauk a od září 1875 jako ředitel dvouleté rolnické školy, která byla 1885 povýšena na Královskou zemskou střední hospodářskou a zahradnickou školu. Oženil se 1871 a vychoval čtyři syny. 1902 odešel na vyžádaný odpočinek a v Chrudimi dožil.

Dílo:
Lučební technologie čili průmyslnictví (1870), Základové lučby rolnické co vodítko ku přednáškám o lučbě rolnické na pokračujících školách hospodářských, školách rolnických atd. (1874), Zužitkování ovoce (1891), vydával i časopis - Českoslovanský list hospodářský (1875).   

Zdroj:

  • VÁVRA, Miloslav. Založení první moravské vinařské školy ve Znojmě. Jižní Morava. 1973, s. 88-95.

FUCHS, Adalbert Franz – historik (90. výročí úmrtí)
*12. 9. 1868 - Lančov
†15. 11. 1930 - Göttweig

Životopis:
Byl historik a opat kláštera Göttweig. Kromě svých církevních povinností se zajímal také i o historická studia. Stal se členem Institutu pro rakouský historický výzkum a byl profesorem církevních dějin na teologické vysoké škole v Göttweigu. V roce 1903 získal doktorát ve Vídni.   

Zdroj:
FÜRSTENBERG, Josef – kuchmistr (180. výročí úmrtí)
*4. 9. 1777 - Hrušovany nad Jevišovkou
†19. 11. 1840 - Kunčice u Opavy

Životopis:
Nejvyšší kuchmistr, ředitel Dvorního hradního divadla v Hofburgu ve Vídni v letech 1835-1840.   

Zdroj:

CHARLEMONT, Matěj Adolf – malíř (200. výročí narození)
*23. 11. 1820 - Brno
†20. 4. 1871 - Vídeň

Životopis:
Malíř podobizen (miniatur) a krajin ve Znojmě a ve Vídni. Žák vídeňské akademie. Vyškolil se patrně ve Vídni, kde již od r. 1842 samostatně působil. V roce 1848 se účastnil bojů na barikádách a po revoluci se ve stejném roce přestěhoval do Znojma. Portrétoval měšťany a maloval pohledy na Znojmo a blízké okolí. Pedagog na vojenské Akademii v Louce u Znojma. V r. 1865 odchází do Vídně.   

Zdroj:

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění: dodatky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 985 s.

JIŘIKOVSKÝ, Jakub – partyzán (20. výročí úmrtí)
*16. 4. 1915 - Maršovice
†26. 11. 2000 - Šumperk

Životopis:
Celý svůj život pracoval jako stolařský dělník. Byl členem KSČ od roku 1934. Od počátku nacistické okupace pracoval v ilegální buňce KSČ v Dolních Kounicích. Patřil k zakládajícím členům Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci.   

Zdroj:
  • LYSÁK, Jiří. Životopisy. Z dějin Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Třebíč: J. Lysák ve spolupráci s vydavatelstvím Akcent, 2011, s. 205-218.

Jan KniesKNIES, Jan – archeolog (160. výročí narození)                                                                         
*26. 11. 1860 - Tasov
†5. 3. 1937 - Brno

Životopis:
Narodil se v Tasově u Velkého Meziříčí. Jeho otcem byl nadučitel. Ke studiu na učitelský ústav do Brna nastoupil v roce 1876 a od roku 1879 již podnikal samostatné archeologické výzkumy. V roce 1897 byl učitelem v Rogendorfu (dnešní Krasová). Zde se také ve svých 39 letech oženil. Škola se díky jeho výzkumům zaplnila kostmi a jiným archeologickým materiálem, takže začal uvažovat o stavbě muzea. V únoru 1901 se zastupitelstvo obce Sloup usneslo odprodat mu část obecního pozemku. Podmínkou však bylo, že v budově, kterou zde postaví, umístí své archeologické sbírky. Muzeum bylo otevřeno 8. července 1906. Nové muzeum se brzy těšilo velkému zájmu veřejnosti – například v roce 1909 jej navštívilo více jak 10 000 lidí. V roce 1910 se Jan Knies dostal kvůli svým vlasteneckým názorům do prudkého sporu s profesorem dr. Karlem Absolonem, což vedlo k sepsání vysvětlující brožurky pro veřejnost. Hlavní překážkou v jeho další práci bylo propuknutí I. světové války. Mnoho učitelů bylo naverbováno. Dne 20. listopadu 1919 jmenovalo obecní zastupitelstvo Jana Kniese čestným občanem obce Sloup. V tomtéž roce odešel do důchodu. Již od roku 1918 vedl jednání s dr. Jaroslavem Helfertem o prodeji své sbírky do Moravského muzea v Brně, k čemuž došlo až v prosinci 1923. Zemřel 5. března 1937 a je pochován na centrálním hřbitově v Brně.   

Zdroj:
  • KOSTRHUN, Petr. Před 150 lety se narodil učitel a archeolog Jan Knies. Vlastivědný věstník moravský. 2011, roč. 63, č. 1, s. 93-97.

Blažena KodlováKODLOVÁ-Sašinová, Blažena – spisovatelka (130. výročí narození)
*8. 11. 1890 - Želetice
†21. 9. 1953 - Mladá Boleslav

Životopis:
Blažena Kodlová, rozená Sašinová, se narodila v Želeticích u Znojma v domě č. 4. V knize narození obce Želetice je zapsána jako Beatrix Blažena Aňa Bedřiška Sašinová. Otcem byl oficiál Antonín Sašin, c. k. kontrolor daně cukerní v Želeticích a matkou Barbora Prokešová, dcera měšťana a mistra hodinářského. Dětství prožívala v Želeticích, kde byl její otec zaměstnán v cukrovaru. Blažena Sašinová vystudovala Obchodní akademii v Praze, 29. září 1916 se provdala za lesmistra Milana Kodla a s ním postupně pobývala v hájovnách ve Střelči, Kopidlně na Jičínsku, v Českém ráji. Za druhé světové války bydlela ve Starých Hradech u Libáně na Jičínsku, odkud se přestěhovala do Mladé Boleslavi, kde umírá.  

Zdroj:
  • PAVLÍK, Josef. Zapomínaná spisovatelka Blažena Kodlová-Sašinová (1890-1953). Vlastivědný věstník moravský. 2005, č. 4, s. 413.

Stanislav KrátkýKRÁTKÝ, Stanislav – probošt (10. výročí úmrtí)                                                                         
*11. 11. 1922 - Brno
†13. 11. 2010 - Rajhrad u Brna

Životopis:
Na kněze byl vysvěcen 5. července 1946 v Brně. Jako kněz působil nejprve jako kooperátor v Žarošicích, v Brně-Řečkovicích a v Brně-Husovicích, od roku 1956 jako administrátor v Žeroticích. V roce 1958 byl odsouzen a vězněn ve Valdicích. Po amnestii v roce 1960 pracoval v civilních zaměstnáních u Pozemních staveb Brno. Po získání státního souhlasu v roce 1968 krátce působil jako administrátor v Mutěnicích, poté deset let jako farář v Kunštátě na Moravě a přes dvacet let v Hrádku u Znojma, Valtrovicích a Dyjákovicích. Dne 10. dubna 1999 byl jmenován proboštem Význačné kolegiátní kapituly u sv. Václava v Mikulově na Moravě a současně farářem u sv. Václava a excurrendo administrátorem u sv. Jana v Mikulově. V roce 2007 byl oceněn cenou Jihomoravského kraje za přínos výchově mládeže a za osobní statečnost v období komunismu. V témže roce mu brněnský biskup Vojtěch Cikrle při příležitosti 230. výročí založení brněnské diecéze udělil za obětavou kněžskou službu medaili sv. Petra a Pavla. Stanislav Krátký zemřel v Domě Matky Rosy v Rajhradě u Brna. Uložen je v kanovnické hrobce v Mikulově na Moravě na místním hřbitově.  

Zdroj:
  • Stanislav Krátký: mikulovský probošt by se dožil devadesáti let. Život farností Znojma. 2012, č. 10, s. 11.

LEOPOLD, Marie - divadelní ředitelka (150. výročí úmrtí)
*1821
†16. 11. 1870 - Ostrava

Zdroj:
  • HAVLÍČKOVÁ, Margita. Rejstřík ředitelů. Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, s. 150. ISBN 978-80-244-2891-8.

MALOBICZKY, Joannes – učitel (400. výročí narození)
*11. 11. 1620 - Louny
†6. 8. 1683 - Praha

Životopis:
1651 učil na Koleji jezuitů ve Znojmě.   

Zdroj:
  • WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.

MARTINELLI, Domenico – architekt (370. výročí narození)
*30. 11. 1650 - Lucca
†11. 9. 1718 - Lucca

Životopis:
Jedním z nejvýznamnějších představitelů italské barokní architektury. První vzdělání získal jako zeměměřič a geometr u svého otce. Po kněžském vysvěcení, kterého se mu dostalo v jeho rodném městě Lucca v Toskánsku, se Martinelliho zájem obrátil k architektuře, kterou vystudoval na prestižní římské Academii di San Luca, kde později působil jako jeden z nejvýznamnějších a velmi uznávaných pedagogů. První prací byla stavba Šternberského paláce v Praze (1692). Odešel do služeb hraběte Johanna Michaela II. z Althannu a zrekonstruoval průčelí jižního křídla zámku v Jaroslavicích.   

Zdroj:
  • JUŘÍK, Pavel. Bohatý kníže - Jan Adam I. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009, s. 48-64.

MLÉNSKÝ, Jan – nadporučík (60. výročí úmrtí)
*červen 1898 - Zbýšov
†17. 11. 1960 - Jevišovice

Zdroj:

  • Nadporučík Jan Mlénský. Znojemsko. 1998, roč. 8, č. 26, s. 2.

Ernest MüllerMÜLLER, Ernst – spisovatel (140. výročí narození)
*21. 11. 1880 - Miroslav
†5. 8. 1954 - Londýn

Životopis:
Narodil se v Miroslavi, ve Vídni získal doktorát filozofie, potom působil tři roky v palestinské Jaffě jako učitel na gymnáziu. V roce 1910 se vrátil do Vídně, vstoupil do spolku židovských vysokoškoláků BAR KOCHBA a pracoval jako knihovník židovské obce. Vydal tři důležité práce: překlad lyriky CH. BIALIKA (1911), dále úvod do kabaly v knize ZOHAR a jeho nauka (1920) a výbor prvního překladu ZOHARU do němčiny (1932). V Miroslavi, kam dojížděl jako do rodného města, ale stejně i ve Vídni byl roku 1938 donucen k emigraci, jistou dobu pobýval v Londýně za těch nejstrašnějších podmínek. Po druhé světové válce, v roce 1946, vydal Dějiny židovské mystiky. Zemřel v londýnském exilu.   

Zdroj:
  • RYŠAVÁ, Lia a Jiří POSPÍŠIL. Galerie osobností: Ernst Müller, významný miroslavský rodák. Miroslavský zpravodaj. 2012, roč. 55, č. 5, s. 20-21.

Alexander PockPOCK, Alexander – malíř (70. výročí úmrtí)                                                                      
*6. 1. 1871 - Znojmo
†11. 11. 1950 - Vídeň

Životopis:
Prvním jeho učitelem kreslení byl znojemský profesor Fr. Gobitsch. Na jeho radu před vstupem na vídeňskou Akademii výtvarných umění se rok zdokonaloval na Odborné keramické škole ve Znojmě. Absolvent Akademie (prof. Grienpenkerl, všeobecná malířská škola a poté prof. C. R. Huber, speciální škola pro malbu zvířat). Po ukončení studií narukoval do Jihlavy, kde se seznámil s mladým lékařem O. Fuchsem ze Stockerau a s ním podnikl dobrodružnou cestu na jih Itálie. V letech 1906-1914 vedl malířský kurz na umělecké škole ve Vídni, kde připravoval adepty studia na Akademii. V průběhu I. světové války byl válečným malířem a zhotovoval obrazy válečných výjevů pro rakouské ilustrované časopisy. Náhoda jej přivedla ke znojemskému rodákovi, generálu Spitzmüllerovi, u něhož portrétoval důstojníky. Po válce se vrátil do Vídně. V průběhu 30. let se často vracel do Znojma, malovat a vystavovat své obrazy.

Dílo:

Výstavy: Genossenschaft der bildenden Künstler Wiens a Mährischer Kunstverein Brünn, Znojmo aj. Početnou kolekci jeho obrazů vlastní vídeňské Heeresmuseum a Jihomoravské muzeum ve Znojmě. Jeho dílo můžeme najít v řadě soukromých a státních sbírek nejen po celé Evropě, ale i v jižní Americe, kam se dostala jeho část pozůstalosti. Maloval často portréty např. jezdecký portrét hraběte Dubského, Bedřicha Kinského a věnoval se malbě zvířat, především koní.

Ilustrace: školní učebnice, pohádkové knížky a sám vydal Pockovu obrazovou knihu pro děti.   

Zdroj:
  • ŠTURC, Libor. Významní absolventi Odborné keramické školy ve Znojmě v letech 1872-1922. Odborná keramická škola ve Znojmě: 1872-1922. Znojmo: Jihomoravské muzeum, 1997, s. 15-16.

RENETT, Josef – lesník (200. výročí úmrtí)
*1758
†1. 11. 1820 - Kravsko

Životopis:
O jeho osobním životě toho moc nevíme. V roce 1791 se oženil s učitelskou dcerou Teklou Fröhlichovou ze Znojma. V roce 1846 se připomíná v Příměticích purkrabí František Renett (snad syn Josefa Renetta). Na přímětickém hřbitově najdeme pomník J. Renneta, který mu dali postavit jeho zaměstnavatelé hrabě Alois a Marie Ugartovi. Byl vynikající lesník a znalec cizokrajného stromoví. Založil zámecký park v Kravsku.   

Zdroj:
  • TRMAČ, Miroslav. Josef Renett, zakladatel zámeckého parku v Kravsku. Jižní Morava 1980. sv. 16. Brno: TEPS, 1980, s. 205-206.

ROHÁČEK, František – spisovatel (160. výročí narození)
*22. 11. 1860 - Vedrovice (Česko)

†23. 8. 1904 - Brno

Životopis:

V Praze vystudoval práva. Od roku 1894 byl členem Moravského zemského výboru a r. 1898 byl jmenován tajemníkem ústředního výboru zemědělské rady pro markrabství Moravské v Brně.

Dílo:
V letech 1880-1900 psal romány a povídky, které publikoval v různých časopisech. Vydával beletristický časopis Niva (1891-1897).
Beletrie: Malé povídky (1884), První hřích - román z brněnského života (1894), Několik povídek (1895). Později se vzdal umělecké činnosti a věnoval se zemědělské problematice na Moravě. Napsal několik odborných knih.
Naučná literatura: Námezdní poměry hospodářského dělnictva na Moravě (1901), Zemědělské zákony platné v markrabství Moravském (1902), Předpis pozemkové daně a závazná společenstva zemědělská (1903). Od roku 1901 byl šéfredaktorem časopisu Zemědělská politika, který vydávala Česká hospodářská společnost na Moravě.   

Zdroj:
  • SVOBODA, Jiří. František Roháček (22. listopadu 1860 - 23. 8. 1904). Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2000. 2001, s. 112-114.

SEDLÁČEK, František Alois – spisovatel (140. výročí úmrtí)
*1854 - Velký Karlov
†21. 11. 1880 - Žďár nad Sázavou

Zdroj:


Schlögelhofer, Franz – generál (170. výročí narození)
*7. 11. 1850 - Šahy (Slovensko)
†22. 4. 1933 - Štýrský Hradec

Životopis:
1869 nastoupil na Vojenskou akademii ve Znojmě (Loucký klášter).   

Zdroj:


SIMEONER, Andreas – historik (90. výročí úmrtí)
*24. 8. 1853 - Salorno (Itálie)
†30. 11. 1930 - Řím (Itálie)

Životopis:
Přes dvacet let učitel na Gymnáziu ve Znojmě.   

Zdroj:
WANKO, Johann – zemědělec (50. výročí úmrtí)
*1897
†21. 11. 1970 - Graz-Libenau

Životopis:
1939-1945 - stavbyvedoucí.   

Zdroj:
  • LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l.: J. Lang, 1998, s. 35.

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová