Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2020
  3. Září

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 458

Září

Dana CardováCARDOVÁ, Dana – spisovatelka (60. výročí narození)
*18. 9. 1960 - Vimperk

Životopis:
Absolventka Střední ekonomické školy - obor spoje (1976-1980).      


Dílo:
Kosmické pohádky (2001)

Zdroj:
  • Léčivé obrázky Dany Cardové. Znojemsko. 2009, roč. 19, č. 39, s. 7.
Anton Czapka-BernardCZAPKA-BERNARD, Anton – učitel (140. výročí narození)
*13. 9. 1880 - Rostěnice (okr. Vyškov)
†8. 6. 1943 - Šumperk

Životopis:
Ředitel ústavu pro hluchoněmé. Po absolvování učitelského ústavu v Brně tři roky učil na škole v Želeticích u Znojma. Pro práci s hluchoněmými je získal ředitel německého Zemského ústavu pro hluchoněmé v Brně Johann Felzmann. V roce 1907 byl ústav přeložen z Brna do Olomouce a odtud 1913 do Šumperka. V roce 1914 se Czapka po Felzmannovi stal jeho ředitelem a úspěšně jej vedl až do roku 1941. Zemřel za války v červnu 1943, a tak přestěhování ústavu na podzim 1943 ze Šumperka do Litoměřic a v roce 1945 do Friedbergu v Německu se už nedožil.  

Zdroj:
ČERNOVSKÝ, Karel - hudební skladatel (40. výročí úmrtí)
*13. 9. 1899 - Polička
†21. 9. 1980 - Plaveč

Životopis:
Maturoval na učitelském ústavě v Poličce. Hudební vzdělání nabyl ve Znojmě u J. Kratochvíla (housle) a Alberta Peka (harmonium). Státní zkoušku z houslí složil v roce 1934. Jako vesnický učitel působil trvale od r. 1919 s malou přestávkou na znojemských školách. Učil v Kuchařovicích, Mikulovicích, Hejnicích, Vevčicích, Rudlicích a v Horních Dunajovicích, kde byl od roku 1922 – 1938.

Dílo:
V roce 1936 vlastním nákladem vydal metodickou příručku Jak učím zpěvu na obecné škole ménětřídní. Napsal pro Jihomoravské kvarteto Směs národních písní pro smyčcové kvinteto s klavírem, Slavnostní pochod na motivy Harflovy znělky, pochod Jar. Rauš, Grotesku pro orchestr, Pozdrav ze Znojemska, Na Vranovské přehradě, Vzpomínka na Poličku, Přímětická polka, Radostný den aj.

Zdroj:
  • Za Karlem Černovským. Znojemsko. 1980, roč. 21, č. 40, s. 4.
Marie von Ebner-EschenbachEBNER-ESCHENBACH, Marie von – spisovatelka (190. výročí narození)
*13. 9. 1830 - Zdislavice
†12. 3. 1916 - Vídeň

Životopis:
Pocházela ze starého českého šlechtického rodu Dubských. Její matka při porodu zemřela. Vychovávaly jí české chůvy a francouzské guvernantky. Mluvila dříve česky a francouzsky než německy. Teprve nevlastní matka Xaverine von Kolowrat zavedla výchovu výhradně německou. V r. 1848 se provdala za bratrance Morize von Eschenbach, hejtmana a pozdějšího polního maršálka. V letech 1851-1856 (uváděno i 1863) pobývala s manželem v Louce u Znojma, který zde byl profesorem na Ženijní akademii. Od r. 1863 žila většinou ve Vídni, kde se stýkala s předními rakouskými literáty. Jako první žena byla jmenována čestnou doktorkou filozofie na vídeňské univerzitě. Umírá ve Vídni, pohřbena v rodinné hrobce v Zdislavicích.

Dílo:
Prvotina: Z Františkových Lázní (1858, anonymně) Dramata: Marie Stuartovna ve Skotsku (1860), Herečka (1861), Doznání (1861), Fialky (1861), Marie Roland (1867), Mužská věrnost (1874) aj.
Próza: Povídky (1875), Božena (1876), Svobodní pánové (1881), Hodinářka Lotti (1881), Povídky ze vsi a ze zámku (1883), Nové povídky ze vsi a ze zámku (1886), Obecní dítě (1887), Z dětství (1906) aj.   

Zdroj:
  • F. Marie Ebnerová z Eschenbachu a Znojmo. Podyjí-Land an der Thaya. 1992, roč. 2, č. 7, s. 6.
FILLA, Richard – pedagog (80. výročí úmrtí)
*1881 - Vyškov
†14. 9. 1940 - Brno

Životopis:
Ředitel zemské vychovatelny v Uherském Hradišti. První ředitel Ochranovny mládeže v Moravském Krumlově.

Zdroj:
  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 38, s. 11.
FORGATSCH, Michael – úředník (220. výročí narození)
*26. 9. 1800 - Hranice
†20. 12. 1888 - Brno

Životopis:
Pocházel z vedlejší, baronské větve uherského hraběcího rodu Forgáchů, která získala v roce 1649 český inkolát a o dva roky později český baronský titul. Správní úředník v letech 1822-1862, poslanec moravského zemského sněmu za 2. sbor velkostatkářů v letech 1867-1870. V letech 1850-1855 působil na krajském úřadě ve Znojmě.   

Zdroj:
GÖDEL, Karel – malíř (150. výročí narození)
*6. 9. 1870 - Brno
†20. 10. 1948 - Vídeň

Životopis:
Působil ve Vídni, kde studoval ve škole prof. Lichtenfelse; maloval na Znojemsku a Brněnsku; vystavoval ve Znojmě.

Zdroj:
  • Hrady česko-rakouského pomezí: malby, kresby, grafiky. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, [2014], s. 34, 36, 40. ISBN 978-80-87302-25-5.
Theodor HotzyHOTZY, Theodor – strážmistr (100. výročí narození)
*15. 9. 1920 - Valtrovice (Česko)
†21. 7. 1994 - Kreuttal (Dolní Rakousko)

Životopis:
Narodil se jako syn zemědělce. 1939 povolán do armády, kde v sestavě 7. pěší divize bojoval na západě (Belgie, Dunkirk) a východě (Minsk, Smolensk, Moskva) jednou těžce zraněn průstřelem paže. Když v březnu 1944 u Neicztowa nastoupily silné nepřátelské síly k průlomu, vrhl se Hotzy na čele své čety v protiútoku do boku nepřítele, obrátil ho na ústup a umožnil tak svému praporu úspěšný čelní útok. Za což obdržel 09. 6. 1944 Rytířský kříž, více není známo, válku přežil, otec jedné dcery, zemřel v Kreuttal v Horním Rakousku.   


Zdroj:
  • Čeští Němci nesmiřitelně proti Čechům. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 37, s. 13.
Otmar ChlupCHLUP, Otmar – voják (110. výročí narození)
*17. 9. 1910 - Brno
†22. 9. 1938 - Hnanice

Životopis:
Absolvent obchodní akademie v Brně a Vojenské školy v Hranicích. V r. 1935 byl jako poručík přidělen k 24. pěšímu pluku ve Znojmě. O rok později vstoupil do Sokola Znojmo. Stal se oblíbeným cvičitelem dorostenců a svoji činnost ve znojemském Sokole naplňoval i svými vynikajícími výkony v mistrovském mužstvu české házené Sokola Znojmo. Na jeho počest se konají turnaje házené Memoriál Otmara Chlupa. V časných ranních hodinách dne 22. září 1938 přepadla četa ordnerů celnici v Hnanicích. Bylo to ještě v době před mobilizací a podobné objekty nebyly chráněny vojskem. Obranu celnice zajišťovali pouze příslušníci finanční stráže a Stráže obrany státu (SOS). Na pomoc jim přišlo družstvo vojáků 24. pěšího pluku ze Znojma. Velel jim poručík O. Chlup. Při protiútoku, kterým měli být ordneři vytlačeni zpět za hranice, byl kolem páté hodiny ranní smrtelně zasažen střelou do hlavy. V r. 1945 povýšen na kapitána in memoriam. Od r. 1990 nese náměstí u evangelického kostela název náměstí kpt. Otmara Chlupa.   

Zdroj:
  • INDRA, Jan. Otmar Chlup: kapitán in memoriam. Nacistická okupace Znojemska: k událostem v letech 1938-1939. Ve Znojmě: Okresní výbor protifašist. bojovníků, s. 7-9.

Zdeněk KampfKAMPF, Zdeněk – herec (100. výročí narození)
*20. 9. 1920 - Jaroměřice nad Rokytnou
†2. 1. 1987 - Brno

Životopis:
Po studiích na brněnské konzervatoři působil ve Státním divadle v Brně (1943-1985). Byl obsazován zejména do milovnických a komických rolí: Student (Ulička odvahy - 1946), Vodník Michal (Lucerna - 1950), Opovědník (Komedie o mučení - 1965). Spolupracoval s filmem, vytvořil několik filmových rolí např. ve filmu Pan Habětín odchází (1949), Klíč (1971).


Zdroj:

  • FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky; I. díl, A-K. Praha: Libri, 2006, 750 s. ISBN 80-7277-332-1.
KAPINUS, Josef – sochař (120. výročí narození)
*12. 9. 1900
†11. 2. 1968 - Jaroměřice nad Rokytnou

Životopis:
Jeho výtvarné nadání se prohloubilo soukromým malířským studiem u K. Štěrby, F. Šindeláře a F. Bílka. Řemeslné zvládnutí modelérské technologie si zdokonaloval u hrnčířů v Jaroměřicích nad Rokytnou. V letech 1924-1926 působil na škole v Želeticích, ve Znojmě se zúčastňoval výtvarných výstav. Ve své sochařské tvorbě vytvořil řadu podobizen přátel i významných osobností vědy a kultury.  

Zdroj:
  • Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. Znojmo: Stát. okres. archiv, 1999, 120 s.
Ferdinand KernekerKERNEKER, Ferdinand - člen obecního výboru města Znojma (120. výročí úmrtí)
*8. 10. 1814 - Znojmo
†18. 9. 1900 - Znojmo

Životopis:
Předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku v letech 1886-1895. Za jeho zásluhy a dobročinnost (zřídil nadaci pro ostýchavé chudé a odkázal veškeré své jmění městu) byla po něm pojmenována ulice ve Znojmě (dnešní ul. Rooseveltova) a cesta v Gránicích (Kerneker-Weg) a upraveno místo vedle Gránického potoka s umístěním pamětního Kernekerova kamene s nápisem: 1814-1900. Čestné občanství města Znojma (1891). Byl obecním zastupitelem, potom i radním města. V roce 1866 mu císař propůjčil Zlatý záslužný kříž s korunou.   

Zdroj:
  • BOUDA, Otto; ČERNOŠEK, Lubomír; KOZDAS, Jan. 15 let obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2007. 2008, s. 10-20.
KLESEL, Antonius – rektor (390. výročí úmrtí)
*1584 - Liebenthal
†25. 9. 1630 - Znojmo

Životopis:
Rektor znojemské školy v letech 1625-1630.  

Zdroj:
  • WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.
Josef Karel I. Boromejský z Lichtenštejnaz LICHTENŠTEJNA, Karel I. Boromejský Josef – kníže (290. výročí narození)
*20. 9. 1730 - Vídeň
†21. 2. 1789 - Vídeň

Životopis:
Byl znám svoji vojenskou kariérou a přátelstvím své choti Marie Eleonory k císaři Josefu II. Již ve věku 17 let vstoupil Karel do pluku svého strýce Josefa Václava Vavřince knížete z Lichtenštejna a bojoval roku 1747 s Francouzi v Nizozemsku, roku 1757 za sedmileté války byl povýšen na plukovníka a o rok později na generálmajora. Roku 1763 se stal polním podmaršálkem, roku 1765 byl generálním inspektorem jízdy a velitelem dolnorakouských jízdních pluků. Jeho vojenská kariéra pokračovala roku 1777, kdy byl jmenován velícím generálem v Prešpurku, roku 1775 se stal velícím generálem v Dolních Rakousích a ve válce s Turky roku 1788 byl velitelem frontového úseku v Bosně, kde se mu však nedařilo. Zde také onemocněl a následkem toho zemřel 1789 ve Vídni, když byl ještě předtím povýšen na podzim roku 1788 do hodnosti generála polního maršála. Byl důvěrníkem a přítelem císaře Josefa II.   

Zdroj:
  • JUŘÍK, Pavel. Sekundogenitura rodu - mladší linie v Moravském Krumlově. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009, s. 81-87.
LÜTZOW, Karel – hrabě (190. výročí narození)
*24. 9. 1830
†5. 1. 1892

Životopis:
Hrabě, spolumajitel zámku v Kravsku.  

Zdroj:
  • TRMAČ, Miloslav. Keramická továrna v Kravsku od roku 1895 do konce první světové války. 150 let keramiky Kravsko 1823-1973. Kravsko: ZV ROH Keramické závody, n.p., 1973, s. 3-12.
PRÖLL, Karl – novinář (110. výročí úmrtí)
*27. 5. 1840 - Štýrský Hradec
†15. 9. 1910 - Berlín

Životopis:
Narodil se jako syn majora c. k. dělostřelectva, po studiích na ženijní akademii v Louckém klášteře ve Znojmě a několika letech vojenské služby se stal technikem, než se sedmadvacetiletý definitivně rozhodl pro kariéru publicisty. V populárním časopise Gartenlaube (místo v redakci jeho rakouské mutace bylo i prvým jeho novinářským postem) vyšel roku 1886 poprvé jeho šumavský cestopis Im deutschen Böhmerwalde, který se rok nato stal součástí snad nejrozšířenější německé edice Philipp Reclam's Universal-Bibliothek (spolu s ním tam Pröll otiskl i popis putování za Němci v dnes rumunském, tehdy ještě uherském Sedmihradsku). Neocitl se ve špatném sousedství, následujícím dvousvazkem byla literární senzace té doby, Ibsenovo drama Peer Gynt. To už autor čtyři roky žil jako spisovatel na volné noze a korespondent rakouského tisku v Berlíně, kde 15. září 1910 také zemřel.

Zdroj:
SEDLÁKOVÁ, Hedvika – pedagog (120. výročí narození)
*13. 9. 1900 - Biskupice
†31. 1. 1972 - Brno

Zdroj:
  • LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium: Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. 1998, roč. 7, č. 4, s. 1, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.

SOKOL z Lamberka, Jan – hejtman (610. výročí úmrtí)
*1355
†28. 9. 1410

Životopis:
Jan Sokol z Lamberka se narodil v době panování císaře Karla a předpokládá se, že kolem roku 1355. Jeho otcem byl Jaroslav z Knínic, který někdy po roce 1360 přichází do obce Březníka a v roce 1370 zde zřejmě buduje místní hrad. O dětství Jana Sokola nemáme mnoho zpráv. Jeho otec, který byl od roku 1356 znojemským purkrabím a od roku 1368 hofmistrem moravského markraběte Jana Jindřicha (bratra císaře Karla IV.), a posléze i on sám se zapojoval do šarvátek mezi jednotlivými příslušníky vládnoucího lucemburského rodu. Po roce 1403 víme, že jej na svou stranu získává markrabě Jošt (syn Jana Jindřicha), do té doby stál Jan Sokol na straně jeho mladšího bratra Prokopa (s nímž sympatizoval a spolupracoval Zikmund) a neustále se zaplétal do bojů mezi nimi a bratry Václava IV. - Zikmundem a Janem Zhořeleckým. Jeho základnou nebyl pouze Lamberk, ale členové jeho skupiny měli opěrné body i na tvrzích Heraltice, Hobzí, Hrádku a na hradě Holoubku u Dalešic. Roku 1404 se zapisuje do historie českých zemí tučným písmem, když společně s Hynkem Suchým Čertem z Kunštátu a Jevišovic ubránili obležené Znojmo (které předtím obsadili) proti silnějšímu vojsku uherského krále Zikmunda a rakouského vévody Albrechta IV.. Šestitýdenní obléhání přerušila teprve epidemie úplavice v táboře obléhatelů, které nakonec Albrecht IV. podlehl. Při tomto obléhání bylo údajně poprvé v našich zemích použito děl. Teprve roku 1405 se podařilo znojemským získat město zpět pod svou kontrolu, přičemž na šibenici skončilo několik Hynkových kumpánů včetně Hynkova bratra Jindřicha a bratrance Petra. Jan Sokol v té době však už ve Znojmě nepobýval.
Zemský hejtman Jan Sokol z Lamberka, přezdívaný Divoký sokol, umírá 28. září 1410 po hostině, na kterou byl 27. září 1410 pozván k polskému králi Vladislavu Jagellovi do Toruně. Příčinou smrti byla údajně otrava z ryb, pravděpodobnější ovšem je, že byl otráven. Kým, o tom lze dnes jen spekulovat a například v Toulkách českou minulostí se dočteme odvážnou hypotézu, že jej otrávil sám Žižka. Z dobových pramenů se nic určitého nedozvíme, další teorie říká, že Jana Sokola otrávili polští pánové, jimž se zajídal vliv, jaký získal na krále Vladislava Jagella. Ten mu totiž věnoval četná zboží v Polsku a mimo jiné jako projev své velké náklonnosti nechal na své náklady studovat Janovy syny v Krakově.

Zdroj:

STEINMETZ, František – poštmistr (130. výročí narození)
*28. 9. 1890 - Vémyslice
†25. 10. 1935

Životopis:
Obecnou školu navštěvoval ve Vémyslicích, pak v Klučově, kde se připravoval pod dozorem švagra Makeše na střední školu. V roce 1902 byl přijat do reálky ve Velkém Meziříčí a po ukončení IV. třídy v roce 1907 nastoupil nezávazně jako bezplatný praktikant na poštovním úřadě v Měříně na dobu 3 měsíců. Bydlel ve Zhoři a do Měřína denně docházel. Žádost o přijetí do služeb pošt a telegrafů Ředitelství pošt v Brně vyřídilo kladně a 2. ledna 1908 nastoupil jako aspirant do kursu, který se odbýval v Jihlavě. Roku 1923 se oženil s Jaroslavou Doležalovou. V roce 1926 se u Františka objevila choroba, která měla za následek, že byl roku 1928 přeložen do výslužby, neboť k vykonávání služby byl uznán neschopným.   

Zdroj:
  • Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo; [Brno]: Moravský zemský archiv v Brně, 2011, 221 s.
VANĚK, František – pedagog (110. výročí úmrtí)
*14. 9. 1825 - Žernovník
†25. 9. 1910 - Vranov n/Dyjí

Životopis:
Po absolvování přípravného kurzu pro učitele (1842) nastoupil (1843) jako učitelský pomocník do Jaroměřic u Jevíčka. Od roku 1846 se stal učitelským pomocníkem v Jevíčku. Jako národní gardista spolu se svým přítelem Václavem Kadlecem se nadšeně zúčastňoval politického hnutí. V roce 1850 opustil školní službu a přijal zaměstnání na velkostatku hraběte Stadnického ve Vranově nad Dyjí, kde sloužil 46 let, do odchodu na odpočinek.   

Zdroj:
  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 38, s. 11.
ZERZÁNEK, Karel – pedagog (110. výročí narození)
*5. 9. 1910 - Vídeň
†28. 12. 1989 - Znojmo

Životopis:
Po studiu obchodní školy absolvoval vídeňskou Konzervatoř (obor housle). Od r. 1933 pravidelně pořádal pro českou menšinu ve Vídni houslové koncerty a účastnil se ostatního hudebního života vídeňských Čechů. Byl zaměstnán jako učitel hudby. Za války totálně nasazen u firmy Schnell ve Vídni. Učitel hudby na hudební škole ve Znojmě (1946). Vedoucí mandolínového souboru n. p. Vertex (1954-1957). Od r. 1957 vedoucí akordeonového souboru Jarmilka, se kterým uskutečnil 256 veřejných vystoupení ve Znojmě i mimo Znojmo. Soubor získával vždy první místa ve všech okresních a krajských kolech soutěže a dosahoval vynikajících výsledků i v ústředních kolech. Soubor Jarmilka pravidelně nahrával do rozhlasu v Brně, Praze, Bratislavě a uskutečnil také několik nahrávek pro televizi (1958-1965). Externí pedagog na konzervatoři v Brně (1962-1965). Zástupce ředitele na LŠU ve Znojmě (1959-1970). Jako důchodce byl lektorem hudby na Městské osvětové besedě ve Znojmě.

Dílo:
Škola pro akordeon a 400 etud pro akordeon. Upravil 334 klavírních etud pro akordeon, 130 etud pro akordeonový soubor a 212 národních písní.

Zdroj:
  • ČERNOŠEK, Lubomír. Skladatelé v Podyjí. Okno/Fenster. 2009, roč. 6, č. 2, s. 18, 20, 22.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová