Jste zde:  
  1. Kalendárium
  2. Rok 2020
  3. Srpen

Pro veřejnost

Pro školy

Kalendárium

Zobrazení: 428

Srpen

Bendl, Rupert – kněz (50. výročí úmrtí)
*5. 9. 1891 - Heřmanov-Šakvice
†3. 8. 1970 - Stuttgart

Životopis:
Roku 1915 byl v Brně vysvěcen na kněze, zde byl do roku 1926 farářem a později děkanem v Tasovicích.

Zdroj:
Bornemann, Richard – spisovatel (120. výročí narození)
*25. 8. 1900 - Znojmo
†19. 4. 1974 - Ellhofen okres Heilbronn

Životopis:
Byl synem slavného majitele tiskárny Karla Bornemanna. Studoval státní školu, dobrovolně odešel do vojenské služby, v roce 1918 byl na italské frontě. Odtud se vrátil s hodností seržanta. Po válce šel na univerzitu zemědělských věd ve Vídni, kde se vyučil lesníkem. Absolvoval v roce 1923. Kvůli smrti svého otce se musel postarat o rodinný podnik a tak se nemohl věnovat svému zvolenému povolání. Stal se dopisovatelem do několika velkých deníků ve Znojmě, Brně, Praze a Vídni. Teprve po připojení jižní Moravy k Německé říši byl Bornemann schopen splnit si svůj sen. Stal se zástupcem vedoucího lesnictví a správy nemovitostí města Znojma. Po vypuknutí druhé světové války bojoval od prvního do posledního dne jako záložní důstojník. Po válce byl vyhoštěn a tak útočiště našel i s rodinou v Bavorsku. Bornemann byl aktivní i jako spisovatel a napsal řadu povídek a román Georg Hörweg, za který získal v roce 1937 literární cenu Moravy.   

Zdroj:
Bruzovský, Kryštof – rektor (320. výročí úmrtí)
*1636
†8. 8. 1700 - Moravské Budějovice

Životopis:
Neznámo jak dlouho před rokem 1680 rektor v Blížkovicích, ještě v roce 1693. Při svatbě své dcery v roce 1697 již nebyl ve službě.   

Zdroj:
Burda, Matěj – lékař (460. výročí narození)
*24. 8. 1560 - Kolinec
†16. 12. 1629 - Toruň

Životopis:
Základní vzdělání získal na školách v Sušici a Klatovech. V r. 1581 odešel do Prahy, kde navštěvoval školu u Sv. Štěpána a po půl roce přešel do školy Sv. Michala. V letech 1590-1591 vyučoval jako collega docentium v Meziříčí nad Oslavou (Velké Meziříčí). Tehdy si polatinštil jméno a začal sklízet první úspěchy jako latinský básník. Od podzimu roku 1591 učitel Jana z Vartenberka v Napajedlích. Poté působil střídavě na městských školách ve Znojmě, Jihlavě, Napajedlích a Břehu. V r. 1596 začal navštěvovat Lékařskou fakultu Univerzity v Basileji. Zájem o lékařské studium v něm probudil Jan Pomárius, u kterého praktikoval ve Znojmě (říjen 1591 - duben 1593). Za deset měsíců dokončil disertační práci a v r. 1597 získal doktorát. Lékařskou praxi provozoval v Napajedlích (od května 1597) a v Litoměřicích (1598). V r. 1609 jmenován českými stavy zemským lékařem se sídlem na Novém Městě pražském. Získal měšťanské právo (1612). Jako proslulý lékař se dostal do rodin mnoha významných osobností a získal značný majetek. O čtyři roky později byl defensorem (tj. zástupcem českých stavů pod obojí, kteří byli pověření ochranou této víry). Po bělohorské bitvě úřad zanikl. V Praze pobýval až do r. 1627. Poté se odstěhoval do Toruně, kde byl osobním lékařem polského krále Vladislava.

Dílo:
Caesares… 1595 (třídílný soubor latinských básní o římských císařích). Za toto dílo získal titul Poeta Caesareus a erb s přídomkem z Borbenheimu (1596). Ostatní básnická tvorba nepřesáhla průměr příležitostných veršů. Jako autor lékařské literatury měl výrazné úspěchy, zejména tam, kde těžil ze sebepozorování. V r. 1615 rozpoznal léčivé vlastnosti chebských vod (dnešní Františkovy Lázně) a přispěl tak k rozšíření jejich pověsti. V r. 1618 se podílel na vydání českého veršovaného žaltáře, k němuž připojil latinské verše s českým překladem. Zanechal rukopisy lékařských knih a deníky, které byly vydány až v r. 1896.   

Zdroj:
  • VINICKÁ, Věroslava. Osobnosti Znojemska: spisovatelé. Znojmo, Okresní knihovna, 1992.
Conrat, Josef - operní pěvec (90. výročí úmrtí)
*14. 4. 1866 - Praha 6 (Česko)
†16. 8. 1930 - Blížkovice

Životopis:
Pěvecké vzdělání získal v Lukesově škole. Uměleckou činnost začal v Národním divadle (1889-1891), potom působil na různých německých scénách. Hrdinný tenor plzeňské opery (1903-1909), od září 1909 ve Vídni, na odpočinku v Blížkovicích (od r. 1912).   

Zdroj:
  • Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. 2009, roč. 9, č. 33, s. 11.
Hrda, Jan – zahradník (140. výročí narození)
*8. 8. 1880 - Střelice u Jevišovic
†?

Životopis:
Jako vojín 24. zeměbraneckého pěšího pluku c. a k. armády byl zajat 6. prosince 1914 v Karpatech. Dobu zajetí trávil v Oděse. Na sběrné stanici v Borispolu se 22. října 1917 přihlásil k legiím a 9. listopadu byl zapsán do stavu 9. roty 6. střeleckého pluku "Hanáckého". Na dva měsíce byl převelen k vozatajské setnině jako kočí, ale koncem února 1918 se vrátil k 9. rotě a hned se zapojil do bojů u Bachmače. O rok později, 26. dubna 1919, stanul před plukovním soudem v Omsku. Za prokázané opilství ve službě byl J. Hrda odsouzen k tříměsíčnímu trestu vězení, který si počínaje 27. květnem odpykával nejdříve v omské věznici a později v plukovním vězení. Ke své jednotce přišel zpátky 19. července, ale to již trpěl vleklými bolestmi na prsou a chronickým kašlem. Po vyšetření vojenskou lékařskou komisí byl určen k urychlené evakuaci do vlasti. Z přístavu Vladivostok odjel 22. listopadu 1919 lodí Italy Maru. Do zálohy byl propuštěn v dubnu 1920 a poté žil a pracoval v Jevišovicích.   

Zdroj:
  • BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. 2002, s. 75-86.
Josef KoliášKoliáš, Josef – právník (140. výročí narození)
*13. 8. 1880 - Znojmo
†6. 4. 1929 - Znojmo

Životopis:
Po absolvování studia práv, nastoupil svoji advokátskou praxi u znojemského advokáta JUDr. Veleby. Oženil se s dcerou místního obchodníka s textilem Vojtou Hetfleišovou. Po svatbě si otevřel svoji advokátní kancelář. Od září roku 1907 do 29. 10. 1908 působil ve znojemském divadle jako zapisovatel. Člen českého Národního výboru - vznikl 2. 11. 1918. Po prvních obecních volbách se stal prvním českým místostarostou města Znojma. Ale i nadále působil u Okresního soudu jako obhájce a měl i svoji vlastní advokátní kancelář. Byl členem Sokola, zde zastával funkci místostarosty a aktivním členem Znojemské Besedy. V roce 1926 byl hlavním organizátorem odhalení pamětní desky notáře Jana Vlka na budově Znojemské Besedy. Svoji advokátní praxi i práci na znojemském Městském úřadě zastával až do 6. dubna 1929, kdy umírá na zápal plic.   

Zdroj:
  • JUDr. Josef Koliáš. Znojemské listy. 1997, roč. 6, č. 13, s. 4.
Josef KonrátKonrát, Josef - operní pěvec (90. výročí úmrtí)
*14. 4. 1866 - Praha
†16. 8. 1930 - Blížkovice

Životopis:
Studoval zpěv v Pivodově pěvecké škole v Praze. Od roku 1889 do roku 1892 byl angažován v Národním divadle. Měl sonorní hlas s plnozvučnými výškami předurčený k lyrickým partiím. Z Národního divadla odešel k opeře v Linci (1893), pak v Bílsku (1894), v Bratislavě (1895) a v Olomouci (1899). V letech 1903-1909 působil v Plzni, od roku 1909 žil ve Vídni. Roku 1912 odešel do soukromí do Blížkovic, kde žil se svou ženou, zpěvačkou Marií Konrátovou, ve vile Dalibor.  

Zdroj:
  • Blížkovice. Vydání první. Brno: pro městys Blížkovice vydalo vydavatelství F.R.Z. agency s.r.o., 2016. 280 stran. ISBN 978-80-88131-10-6.
Hugo LedererLederer, Hugo – sochař (80. výročí úmrtí)
*16. 11. 1871 - Znojmo
†1. 8. 1940 - Berlín

Životopis:
Vyučil se hrnčířskému řemeslu na Odborné škole pro keramický průmysl ve Znojmě (1885-1888) a v Erfurtských uměleckoprůmyslových dílnách (1888-1890). V letech 1890-1892 pracoval v sochařské dílně J. Schillinga v Drážďanech. Studoval v mistrovském ateliéru Ch. Behrense ve Vratislavi, odkud přišel do Berlína a v letech 1893-1895 se podílel jako asistent R. Toberentze na realizaci jeho Lutherova pomníku v Berlíně. Jeho dílem je hlava Lutherova a dvě sedící figury. Od r. 1915 působil jako učitel a v letech 1920-1936 jako profesor a vedoucí sochařského ateliéru na Akademii v Berlíně.

Dílo:
Pomník Franze Liszta (1900, Výmar), Šermíř (1901-1904), Bismarkův památník (1901-1906, Hamburk), Zápasník (1908, Berlín), Památník Arthura Nikische (1920, Lipsko). Pozůstalost cca 150 ks plastik a řada návrhů ve skicách se nachází ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě. V roce 1930 věnoval muzeu 7 bronzových soch tanečnic v ceně odhadem 1000 říšských marek.   

Zdroj:
  • PREISS, Gerold. Sochař Hugo Lederer - zapomenutý znojemský rodák. Znojemsko. 2003, roč. 13, č. 46, s. 10.
Lobkowitz, Rudolf Prinz von – generál (180. výročí narození)
*16. 8. 1840 - Břežany
†9. 4. 1908 - Vídeň

Životopis:
Majitel velkostatku Velké Meziříčí. Jelikož kníže Rudolf neměl žádné přímé potomky, kteří by mohli zdědit jeho majetek, odkázal veškeré své zboží svému synovci.   

Zdroj:

Mürsch, Josef – malíř (220. výročí úmrtí)
*1764 - Znojmo
†26. 8. 1800 - Znojmo

Životopis:
Malíř ve Znojmě, syn znojemského malíře Johanna Mürsche.   

Zdroj:

Nevoral, Matěj – písař (320. výročí úmrtí)
*1664
†12. 8. 1700 - Blížkovice

Životopis:
Jako písař městský a spolu rektor blížkovický zastával své úřady jen něco přes rok

Zdroj:
Polák, Emil – úředník (130. výročí narození)
*14. 8. 1890 – Jevišovice
†?

Životopis:
Zřejmě již před válkou žil a pracoval v Rusku. Čs. vojenský evidenční úřad jej vedl v registraci na Ruském Ostrovu za Vladivostokem. Do legií se nepřihlásil, snad pouze pracoval ve sborném oddílu (rotě). Jakékoli další údaje chybí.   

Zdroj:
  • BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. 2002, s. 75-86.
Richter, Václav – básník (80. výročí narození)
*26. 8. 1940 - Babice nad Svitavou
†29. 1. 1999 - Křepice

Životopis:
Celé dětství prožil s rodiči a dvěma bratry v Měníně. Osmiletku vychodil v Měníně, pedagogickou školu ve Znojmě. Pedagogickou fakultu UJEP v Brně, obory ruština, hudební výchova, vystudoval dálkově. Studium ruštiny na Jazykové škole zakončil zkouškou tlumočník-překladatel. Po maturitě nastoupil učitelskou dráhu. Učil na školách v Troskotovicích, Přibicích, Valticích, Dolních Věstonicích, nejdéle v Zaječí. Sběratel žákovských perliček a kantorských "překlepů"; spolupráce s Čs. rozhlasem.   

Zdroj:
  • SLAVÍKOVÁ, Věra. Spisovatelé Jihomoravského kraje: biograficko-bibliografická příručka. Brno: Knihovna Jiřího Mahena, 1989, s. 212-214.
Saint-Ignon, Carl – hrabě (270. výročí úmrtí)
*25. 7. 1685 - Belleville, Francie
†4. 8. 1750 - Prosiměřice

Životopis:
Voják, velící generál na Moravě se sídlem v Brně 1746–1750. Za jeho velení v Brně a nad špilberskou pevností byl zde uvězněn a zemřel plukovník pandurů baron Franz Trenck. 1736 jmenován císařským komořím. Do rakouských císařských služeb vstoupil jako rytmistr kyrysníků, důstojnický patent získal roku 1710; v r. 1723 podplukovník kyrysnického pluku "Mercy", 1726 plukovník, 1734 generál - polní strážmistr; bojoval proti Turkům pod Evženem Savojským; r. 1738 velitelem jízdy při tažení císařské armády proti Turkům; r. 1739 povýšen na polního podmaršála; od 1737 majitelem kyrysnického pluku. Za válek proti Prusku povýšen 1745 na generála jízdy a jmenován nejvyšším velitelem (velícím generálem) pro Moravu a Slezsko. Tuto funkci zastával až do své nenadálé smrti v polním výcvikovém táboře u Prosiměřic a Lechovic na Znojemsku 4. 8. 1750. Jeho vojenská dráha se do značné míry prolínala s dráhou jeho bratra Franze (1688–1745), který podlehl smrtelným zraněním po bitvě u Hohenfriedenbergu 4. 6. 1745 v hodnosti polního podmaršála.

Zdroj:
Scheibe, Theodor – novinář (200. výročí narození)
*18. 8. 1820 - Znojmo
†25. 3. 1881 - Kasten bei Böheimkirchen (Rakousko)   

Zdroj:
Štětka, Josef – strážmistr (110. výročí narození)
*20. 8. 1910
†?

Zdroj:
  • VANĚK, Pavel. Vojenská kronika 4. znojemské pohraniční brigády 1945-1955. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009, 286 s.

Švanda, Josef – farář (190. výročí narození)
*1. 8. 1830 - Prosetín
†19. 12. 1895 - Miroslav

Životopis:
Působení třetího miroslavského faráře Josefa Švandy, narozeného 1. srpna 1830 v Prosetíně, bylo také těžce poznamenáno bídou. Služba ve sboru po dobu 35 let je zatím v historii miroslavských evangelických farářů nejdelší. Není vyloučeno, že farář Švanda zakotvil ve sboru natrvalo i proto, že jeho předkové z tohoto sboru pocházeli. Jsou zapsáni mezi tolerančními evangelíky z miroslavského Václavova. Farář Švanda studoval v Uhrách a do svého zvolení v Miroslavi tam byl i rektorem. Jeho význam spočívá především ve věrnosti sboru, s „nímž nesl břímě dne i horko". Sbor se za působen i faráře Švandy stabilizoval. Stal se centrem, kam stálo zato přistěhovat se. Za faráře Švandy bylo na stávající faru přistavěno patro. Josef Švanda zemřel 19. prosince 1895 a je na zdejším hřbitově pochován.   

Zdroj:

Unger, Ludvík – spisovatel (180. výročí narození)
*24. 8. 1840 - Tábor
†30. 12. 1917 - Tábor

Životopis:
Absolvent reálky v Táboře a učitelského ústavu ve Znojmě a v Českých Budějovicích. Působil na obecných školách v Čechách a na Moravě. Od r. 1876 pedagog na měšťanské škole ve Vysokém Mýtě a v letech 1893-1899 ředitel měšťanské chlapecké školy v Jistebnici u Tábora.   

Dílo:
Hvězdičky (poezie 1866), Zvonky (poezie 1868), Mlýn v mlčení (povídka 1869), Zakletý princ neb Kamenná jitrnice (1870), Povídky a báchorky pro mládež (1874), Od Pernštýna (povídky 1875), Po práci (povídky 1879), Hospodine, pomiluj nás! (povídka 1890), Mlada, kněžna abatyše (povídka 1891), Spravedlivé jsou cesty Páně (1891), Křižácká výprava francouzských hochů (1892), Slavnostní noc jubilejní výstavy (1894), Nováková ze Lhoty (veselohra 1894), Březnické chaloupky (povídka 1895).

Zdroj:
  • Ottův slovník naučný: Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí; 26. díl, U-Vusín. Praha: J. Otto, 1907, 1077 s.
Voneš, Ludvík – grafik (110. výročí narození)
*6. 8. 1910 - Třebíč
†24. 11. 1978 - Brno

Životopis:
Studoval na uměleckoprůmyslové škole v Praze a na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesora Šimona. Ve studiích pak pokračoval ve Francii.           

Dílo:
Jeho tvůrčím tématem byly figury, zátiší, ale i krajiny. Vystavoval v řadě států, např. Švýcarsku, Švédsku, Francii.   

Zdroj:
  • TOMAN, Prokop Hugo. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2. 5., opravené vyd. Praha: Ivo Železný, 2000, 224 s.
Weinberger, Alfréd – podnikatel (160. výročí narození)
*26. 8. 1860 - Ivančice
† 5. 7. 1955 - New York

Zdroj:
  • ČERNOŠEK, Lubomír a Karel JAKL. Vila Hanuše Weinbergera ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2011: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo, 2012, s. 185-209.
Wieder, Ludwig – lékař (150. výročí narození)
*18. 8. 1870 - Damnice
†8. 4. 1951 - Ellhofen

Životopis:
Po základní škole v Jiřicích odešel na gymnázium ve Znojmě a poté na univerzitu ve Vídni, kde studoval dva semestry přírodní vědy. Pak odešel na vojenskou službu a dostal se k pěšímu pluku č. 59 v Salzburku. Pak se vrátil na univerzitu a promoval 19. listopadu 1897. Pracoval jako lékař v Prosiměřicích, Šatově a Starém Šaldorfě. Po vyhoštění odešel do Tyrol, Horního Rakouska a nakonec do Ellhofen v Heilbronnu v Německu. Vedle lékařské činnosti byl také výzkumným pracovníkem, vědcem. Nejprve se zabýval botanikou, poté přešel na geologii a paleontologii. Napsal více než 50 vědeckých publikací, článků a esejí, které byly publikovány v časopisech a novinách. 

Zdroj:

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová