*5. 5. 1890 - Petrovice
†21. 6. 1916 - Přemyšl (Polsko)
Životopis:
Začátkem války byl mobilizován, zúčastnil se bojů na ruské frontě. Byl zraněn a zemřel v posádkové nemocnici v Přemyšlu v Haliči.
Zdroj:
- GRUNA, Bronislav. Pohledy do minulosti: spěte tiše padlí bratři…. Zpravodaj obce Petrovice. Roč. 11, č. 3 (2018), s. 21-30.
ČÁP, Jan - hudební skladatel (100. výročí narození)
*1. 5. 1920 - Jezeřany
†21. 12. 1979 - Zbýšov
Životopis:
Již v dětství se u něho projevovalo hudební nadání. Jako chlapec se učil hrát na housle u pana Roberta Tručky staršího. Přáním maminky bylo, aby se stal jednou varhaníkem a hrál v místním kostele. Dne 1. září 1942 nastoupil na konzervatoř v Brně, 28. června 1947 dokončil zde studia s prospěchem výborným (nejprve dvouletý varhanický kurz a potom varhanické oddělení). Poté navštěvoval JAMU, kde studoval sborové disciplíny u prof. J. Šoupala a V. Steimana. Závěrečnou zkoušku vykonal 27. 6. 1953. Další praxi získal spoluprací s dirigenty jihomoravské oblasti a v kurzech vedených Zbyňkem Mrkosem. Ještě při studiu pracoval tři roky jako profesor hudby v Brně - Židenicích a rovněž jako ředitel kůru při farním úřadě v Brně na Křenové. Řídil různé studentské sbory. V roce 1945 založil sbor v Jezeřanech. V Brně vedl nejprve dětský chrámový sbor, pak smíšený chrámový sbor. Pro své náboženské přesvědčení byl nucen z Brna odejít. Od září 1959 nastoupil na místo ředitele hudební školy v Zastávce u Brna s pobočkou ve Zbýšově. Od 1. 9. 1969 se stal ředitelem LŠU v Rosicích. Roku 1962 založil a po dobu 17 let řídil smíšený pěvecký sbor Hornická píseň ve Zbýšově u Brna. Sbor vystupoval při různých oslavách a na hudebních slavnostech v celé vlasti i v zahraničí.
Dílo:
Byl činný jako hudební skladatel a upravovatel lidových písní. Komponoval různé hudební skladby např. - Kovářská polka, valčík Pozdrav Jezeřanům a jiné. Známy jsou jeho náboženské kantáty a rovněž skladba Zrcadlo odvanutých snů pro klavír.
Zdroj:
- Jan Čáp. Neevidované materiály. Č. 267.
DADÁK, Jaromír - hudební skladatel (90. výročí narození)*30. 5. 1930 - Znojmo
†?
Zdroj:
- Čeští skladatelé současnosti. 1. vyd. Praha: Panton, 1985, 325 s.
FAJFRLÍK, Karel – právník (80. výročí úmrtí)
*28. 1. 1860 - Štěnovice u Plzně
†8. 5. 1940 - Ostrava
Životopis:
Pocházel z rodiny tesaře. Po maturitě na gymnáziu v Plzni absolvoval rok na Hornické akademii ve štýrském Leobenu. Ve studiích, na něž si přivydělával jako písař v advokátní kanceláři, pokračoval až po několika letech na pražské právnické fakultě. Po absolutoriu zahájil praxi u trestního soudu v Praze, 1890 odešel jako koncipient advokáta a politika lidové strany V. Perka do Moravského Krumlova. Od roku 1895 působil v Moravské Ostravě v advokátní kanceláři a roku 1899 se osamostatnil. Již v Moravském Krumlově se zapojil do činnosti Sokola. V Ostravě se podílel na vzniku samostatné Sokolské župy moravskoslezské, 1900-1919 byl starostou její místní jednoty, 1902 a 1908 organizoval slety. Pracoval v pěveckém spolku v Moravském Krumlově a v ochotnickém divadelním spolu v Moravské Ostravě, který založil, dále v národně orientovaném spolku Moravský klub a v Politickém pokrokovém spolku.
Zdroj:
- Biografický slovník českých zemí. [XVI. sešit], Ep-Fe. 1. Praha: Academia; Historický ústav AV ČR, 2013, 136 s. 978-80-7286-215-3.
FIALA, Karel – podnikatel (110. výročí narození)*12. 5. 1910 - Znojmo
†1994
Životopis:
Narodil se ve Znojmě jako vnuk a syn významných českých a znojemských podnikatelů. Vystudoval Gymnázium ve Znojmě a Akademii v Praze. Během okupace, jako důstojník čs. armády, odmítl zůstat ve Znojmě a toto tragické období strávil na statku své sestry nedaleko Jemnice. Po osvobození převzal rodinnou firmu - Železářství Fiala - které provozoval až do znárodnění. Po roce 1989, kdy byl majetek restituován, se šťastný vrátil do svého rodného domu.
Zdroj:
- Při příležitosti 100. výročí narození vzpomínáme na pana Karla Fialu. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 19, s. 3.
FUKA, Vladimír - hudební skladatel (100. výročí narození)*25. 5. 1920 - Dačice
†22. 11. 1996 - Dačice
Životopis:
Absolvent učitelského ústavu ve Znojmě (1935-1938) a Konzervatoře v Brně (1940-1942, skladbu a řízení). V r. 1942 pracovně nasazen v Německu. Po válce působil jako pedagog v Písečné, ve Slavonicích a na jedenáctiletce v Dačicích. Od svých 14 let hrál v tanečním orchestru. Houslista Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (1946-1947).
Dílo:
Taneční skladby: waltz Šlejferna 1939).
Operety: Kolotoč lásky (1939), Na slunném Jadranu (1939), Zlatý strýček (1939), Florida (1940), Prospaná svatební noc (1940), Vysoké napětí (1941), Jízda o velkou cenu (1941), Na vinici (1945), Slečna aspirin (1955) aj.
Spolupracoval s textařem M. Cinkem z Moravských Budějovic a K. Kosinou z Brna. Sbíral a upravoval krajové písně.
Zdroj:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 21, s. 11.
HÁJEK, Josef Ladislav – farář (90. výročí úmrtí)*27. 6. 1861 - Nebužle u Mělníka
†10. 5. 1930 - Miroslav
Životopis:
Lidsky i teologicky vyzrálý učitel teologie Josef Ladislav Hájek, narozený 27. června 1861 v Nebuželích u Mělníka, přišel do Miroslavi vybaven přísnou teologií Boehlovců i praktickými zkušenostmi ze sboru v Hustopečích u Brna a před tím z Koenigsberku v Haliči. Nevelké jádro sboru bylo poměrně pevné, a tak se mohla šířeji rozvíjet práce v diaspoře - v Rakšicích, v Moravském Krumlově, v Bohuticích a ve Znojmě. Farář Hájek byl činný i celocírkevně vydáváním časopisu Českomoravská -(později Českobratrská) - jednota, který byl zaměřen na velmi široký okruh čtenářů. Hájkovo působení je v Miroslavi dosud živě připomínáno pamětníky. Náročnost na svěřené ovečky sice občas vzbudí u mladých údiv či úsměv, přesto lze stopy jeho práce rozpoznat i nyní. J. L. Hájek zemřel náhle 10. května 1930 v Miroslav!, kde je také pochován. V době uprázdnění vypomáhal ve sboru bohoslovec Adolf Pospíšil (1904-1967).
Zdroj:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 13, č. 19 (2013), s. 11.
HAVLIŠ, Jan – starosta (90. výročí úmrtí)*14. 10. 1870 - Slatina
†2. 5. 1930 - Brno
Životopis:
Velkoobchodník, starosta Králova Pole, zástupce vládního komisaře Velkého Brna. Majitelem firmy "J. J. Havliš - obchod železným, plechovým a kuchyňským nádobím, porcelánem atd. v Králově Poli". 1909–1920 starosta Králova Pole, od r. 1919 zástupce vládního komisaře Velkého Brna, do r. 1925 členem výboru Městské spořitelny v Králově Poli a členem místního výboru. Odborné a zájmové organizace - jednatel Obchodního společenstva v Králově Poli, pokladník Knihovního spolku pro Královo Pole a okolí, předseda Sboru dobrovolných hasičů, r. 1911 starosta Družstva ke zřízení a udržování Sokolovny, člen výboru Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny
Zdroj:
- Jan Havliš [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=97
HAVRÁNEK-ZIMMERHANSL, František – malíř (130. výročí narození)
*19. 5. 1890 - Praha
†12. 3. 1929 - Praha
Životopis:
Absolvent AVU u profesorů Ženíška a Roubalíka. Přesto, že se jako rodilý Pražan věnoval ve své tvorbě především zobrazení pražských motivů, podlehl kouzlu romantické krajiny bítovských strání do té míry, že od konce druhého desetiletí 20. století pravidelně zajížděl do Podyjí, kde s oblibou tvořil v plenéru. Po samostatné výstavě ve Znojmě v roce 1921, kde představil výsledek svých moravských námětů, vystavoval v roce 1922 s "Bítovskou kolonií" v Praze.
Zdroj:
- ŠTURC, Libor. Výtvarná kultura ve Znojmě mezi dvěma světovými válkami. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. 1999, s. 10-29.
z LICHTENŠTEJNA, Josef Jan Adam – kníže (330. výročí narození)
*27. 5. 1690 - Vídeň
†17. 12. 1732 - Valtice
Životopis:
Byl čtyřikráte ženatý, poprvé se svou příbuznou Gabrielou z Lichtenštejna, se kterou získal panství Úsov, Šternberk a Karlsberk. Se třetí ženou Marianou Kateřinou měl 5 dětí, z nichž se dožili dospělého věku jen syn Jan Nepomuk Karel a jeho sestra Marie Terezie. Josef Jan Adam strávil své mládí v Barceloně ve Španělsku a bojoval také s Evženem Savojským na Rýně, za což byl vyznamenán Řádem zlatého rouna. Působil jako císařský vyslanec v Berlíně a v Paříži. Zemřel náhle na mrtvici ve Valticích a pochován byl do rodinné hrobky ve Vranově.
Zdroj:
- JUŘÍK, Pavel. Španělský grand Antonín Florián. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009, s. 65-67.
MARCHA, Jaroslav – spisovatel (140. výročí narození)*26. 5. 1880 - Babice nad Svitavou
†29. 12. 1961 - Brno
Životopis:
Autor lyrických a vzpomínkových povídek, črt a fejetonů z venkovského života, k nimž čerpal látku především z přírodních dojmů a zážitků z cest. Vlastním jménem Dominik Nejezchleb, podepisoval se také D. Nejezchleb Marcha. Po absolvování základního vzdělání a po otcově smrti se ujal rodného hospodářství a přitom se sám dál vzdělával především v literatuře. Od roku 1907 působil jako žurnalista v krajinských a selských časopisech. Nejprve v přerovských Rolnických listech, později, v letech 1908-1909, byl členem redakce Selských listů v Olomouci a poté i v Brně, od 1910 přispíval také do Moravského venkova. Ve stejné době se také stal tajemníkem agrární strany pro Moravu a Slezsko a od roku 1920 ji zastupoval více než patnáct let v poslanecké sněmovně, v letech 1935-1939 také v senátě. Roku 1940 se vzdal politické činnosti a odešel do důchodu. Jaroslav Marcha zastával řadu politických a veřejných funkcí, podnikal časté cesty po Evropě, a to zejména po balkánských zemích. Podílel se na moravském kulturním životě, mj. byl v letech 1936-1941 předsedou Moravského kola spisovatelů. Od roku 1919 redigoval Hospodářsko-politickou knižnici, kam přispíval politickými statěmi pod pseudonymy Bezejmenný, Stanislav Vichr, Roman Vlach a Petr Západ. Jeho syn, ekonom Jaroslav Nejezchleb-Marcha (1909-1972), vydal dvě knihy cestopisných reportáží (Anatolský břeh 1961, Kde země končí a moře začíná 1962) a dobrodružný román Kismet (1971), vše pod pseudonymem Roman Vlach, který již dříve užíval jeho otec.
Dílo:
Marcha se prosadil především svými drobnými prózami z venkovského života, těžícími ze vzpomínek na dětství a zážitků z přírody. Ve dvoudílné mozaice Ptačí chléb (1921) spojil výrazovou jednoduchost s bezprostředností, které mu pomohly s úsměvem vylíčit zážitky z dětství prožitého na vesnici. (Na motivy povídky Dezertér z této knihy napsal Jiří Mahen stejnojmenné drama.) Třetí navazující díl Kamarádi z lesa (1946), komponoval Marcha komorněji, zachytil zkušenosti z dospívání, práci sedláků a formanů, znovu oslavil svobodu a volnost života v přírodě a vyznal se z počínající lovecké vášně. V knihách Na dědině (1927) a Z babiččina kraje (1928) čerpal z rodové kroniky a ze vzpomínek na patriarchální hospodaření, na své novinářské začátky a na modernizaci vesnice po 1. světové válce. Další Marchova tvorba byla ovlivněna impresionistickou metodou. Soubory povídek a črt charakterizuje náladový lyrismus, volné řazení přírodních asociací a útržků pozorování. Taková je například kniha Halali halalo! (1928), kde se autor stylizuje do role samotáře, který nejraděj bloudí po lesích, vychutnává sílu přírody a pociťuje tak protiklad ke zkomercializovanému městu. Z loveckých zážitků vycházel i ve svých dalších knihách O zvěři královské a verbeži ptačí (1931), Zlatá v zelené (1935). Nejzdařileji pak v momentkách z výletů po brněnském okolí a do Beskyd Stromy a lidé (1935) a Bouda pod Těšankou (1943), kde je nejvíce patrná radost z darů života a jistoty přírodního bytí ve světě zachváceném válkou. Oslava přírodního venkovského života se stala také tématem Marchovy nepříliš významné epické poezie, k níž patří i autobiografická kniha Řeč země (1936), pokus o epos Pastýř z Javorníků (1937) a sbírka Čtyři louky (1940). Cestovní dojmy uložil Marcha jednak do knihy fejetonů Chvíli v Řecku (1934), jednak do dvou svazků popisných veršů Zpěvy na Jugoslávii (1936) a Listy z cest 2 (1939). Jaroslav Marcha se také zajímal o lidovou slovesnost, která mu byla inspirací ke knize Starověrské písničky (1944). Mládeži určené Besedy s klukem Smoleňou (1940) konfrontují svět autorova dětství s dobou 40. let, podobně jako knihy přírodních a příležitostných skic a vzpomínek na předválečný (především brněnský) umělecký život a na jeho osobnosti Z okna pokojného domu (1940) a Potopený svět (1949).
Zdroj:
- PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě: Kulturně-historický nástin. Přerov: Strojil, J., [19--?], s. 67.
MITTROVSKY, Anton Friedrich – hrabě (250. výročí narození)
*20. 5. 1770 - Brno
†2. 9. 1842 - Vídeň
Životopis:
Od roku 1798 krajský hejtman Znojma, zakladatel nové vesnice Starý Šaldorf po záplavách v roce 1799. Za jeho zásluhy mu bylo uděleno čestné občanství. Hrabě Mittrowsky zemřel jako říšský radní a vrchní kancléř 2. září 1842.
Zdroj:
- LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l.: J. Lang, 1998, s. 35.
ONDRUŠ, Vladimír – archeolog (20. výročí úmrtí)
*1933
†14. 5. 2000
Životopis:
Čestný občan Vedrovic (1996).
Zdroj:
- Čestné občanství - PhDr. Vladimír Ondruš. Vedrovický zpravodaj. 1996, č. 12, s. 14.
PEREK, Václav – právník (80. výročí úmrtí)*27. 9. 1859 - Kamenice nad Lipou
†19. 5. 1940 - ?
Životopis:
Absolvent vyššího gymnázia v Jindřichově Hradci (1878) a Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze. Advokátní praxi začal vykonávat v roce 1882 (Praha, Prachatice, Kyjov-1887). Od roku 1890 byl už samostatným advokátem v Moravském Krumlově a od roku 1900 působil v Prostějově. V Moravském Krumlově se věnoval Hospodářské organizaci českého lidu na Moravě. Za tímto účelem vstoupil r. 1890 do c. k. moravské hospodářské společnosti v Brně. Jeho přičiněním vznikla v roce 1897 zemědělská rada a také byla zbudována česká hospodářská společnost. Dále z jeho podnětu byly v Brně zřízeny Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v markrabí Moravském, Český pomologický ústav, rostlinářská pokusná stanice, zemědělský statistický úřad a různá odborná sdružení ovocnářské, drůbežářské aj. V roce 1896 byl zvolen poslancem Moravského sněmu za venkovský okres prostějovský a plumlovský.
Zdroj:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 39, s. 11.
PROCHÁZKA, Konstanc – kněz (110. výročí úmrtí)
*24. 3. 1832 - Vémyslice
†21. 5. 1910 - Znojmo
Životopis:
Sliby složil 25. března 1856 v Litoměřicích, kněžské svěcení přijal 25. července 1857 v Litoměřicích. Většinu svého řeholního života prožil ve Znojmě, kde působil jako katecheta, kaplan, farář a převor. Jen krátké období prožil v Retzu a Litoměřicích. Byl jmenován generálním kazatelem. Zemřel jako aktuální převor znojemský a je pohřben ve Znojmě.
Zdroj:
- Konstanc Procházka [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na: op.cz/2005/05/opus05.pdf
PRÖLL, Karl – novinář (180. výročí narození)
*27. 5. 1840 - Štýrský Hradec
†15. 9. 1910 - Berlín
Životopis:
Narodil se jako syn majora c. k. dělostřelectva, po studiích na ženijní akademii v Louckém klášteře ve Znojmě a několika letech vojenské služby se stal technikem, než se sedmadvacetiletý definitivně rozhodl pro kariéru publicisty. V populárním časopise Gartenlaube (místo v redakci jeho rakouské mutace bylo i prvým jeho novinářským postem) vyšel roku 1886 poprvé jeho šumavský cestopis Im deutschen Böhmerwalde, který se rok nato stal součástí snad nejrozšířenější německé edice Philipp Reclam's Universal-Bibliothek (spolu s ním tam Pröll otiskl i popis putování za Němci v dnes rumunském, tehdy ještě uherském Sedmihradsku). Neocitl se ve špatném sousedství, následujícím dvojsvazkem byla literární senzace té doby, Ibsenovo drama Peer Gynt. To už autor čtyři roky žil jako spisovatel na volné noze a korespondent rakouského tisku v Berlíně, kde 15. září 1910 také zemřel.
Zdroj:
- Karl Pröll [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na: http://www.kohoutikriz.org/data/w_prolk.php
RADDA, Adalbert – malíř (200. výročí úmrtí)
+?
†9. 5. 1820 - Znojmo
Životopis:
Měšťanský malíř ve Znojmě. V roce 1777 namaloval obrazy pro boční oltáře farního kostela v Bítově. V červnu roku 1778 namaloval obraz určený pro arcibratrstvo sv. Rosalie při dominikánském kostele sv. Kříže. Roku 1782 pracoval na dnes nezachované výmalbě knihovny znojemských kapucínů. O dva roky později 1784 pracoval společně s J. Adem pro křížovníky s červenou hvězdou v kostele sv. Antonína Paduánského na Hradišti u Znojma, kam dodal také boční oltářní obraz Zavraždění sv. Václava a vytvořil dekorativní květinovou výmalbu klenby. Do stejného období můžeme zařadit také dekorativní výmalbu nad kruchtou kostela sv. Zikmunda v Popicích u Znojma. V roce 1784 pracoval také pro strahovské premonstráty, a to pro jejich patronátní kostely v Mikulovicích a v Konicích u Znojma. 1789 zhotovil obraz sv. Jiří pro hlavní oltář farního kostela ve Štítarech.
Zdroj:
- VALEŠ, Tomáš. Mezi Brnem a Vídní. Umění a umělci ve Znojmě a okolí 1715-1815: disertační práce [online]. [cit. 2012-11-05]. Dostupné na: http://is.muni.cz/th/111041/ff_d/Vales_disertace_text_upraveno.pdf
SPIEGEL zum DIESENBERG-HANXLEDEN, Maria Ferdinand August - majitel zámku
*20. 5. 1850 - Višňové
†27. 11. 1914 - Višňové
Životopis:
Poslanec Moravského zemského sněmu v letech 1883-1913. Vystudoval ekonomiku a za jeho působení ve Višňovém došlo k značnému rozkvětu panství, byl dobrý hospodářem.
Zdroj:
- Historie zámku a obce do roku 1945. Městys Višňové slovem i obrazem. Brno: Pro městys Višňové vydalo vydavatelství F.R.Z. agency, 2014, s. 4-11.
SPORER, Antonín – kněz (80. výročí narození)
*7. 5. 1940 - Malacky
†12. 3. 2016 - Jilemnice
Zdroj:
- ThDr. Antonín Sporer vyrůstal ve Znojmě. Život farností Znojma. 2016, č. 4, s. 6.
VÍŠEK, Jan – architekt (130. výročí narození)*13. 5. 1890 - Božejovice
†6. 6. 1966 - Brno
Životopis:
Navrhl pro rodinného přítele, znojemského starostu Mareše, architektonicky nejhodnotnější stavbu typu rodinné vily dvacátých a třicátých let (Marešova vila), která svým významem daleko přesahuje hranice města. Studoval obor zemědělské stavby u T. Petříka, A. Balšánka a J. Kouly na ČVUT v Praze (1910-1915 a 1917-1919). Byl asistentem prof. T. Petříka na ČVUT (1920-1924), poté architekt v Kanceláři pro výstavbu Masarykovy univerzity v Brně a od 1926 architekt ve svobodném povolání. V letech 1937-1942 byl projektantem Družstva pro výstavbu Českého národního divadla v Brně. Od 1950 projektant Stavoprojektu v Brně. Věnoval se projektování obytných domů a občanských staveb. Byl inspirován kubismem a od 1924 funkcionalismem. Vystavoval v roce 1929 na výstavě Klubu architektů v Brně.
Zdroj:
- FIALOVÁ, Lenka. Marešova vila ve Znojmě. Okno/Fenster. 2010, roč. 7, č. 1, s. 18, 20, 22.
VRBKA, Antonín – pedagog (160. výročí narození)*17. 5. 1860 - Uherské Hradiště
†2. 6. 1939 - Znojmo
Životopis:
Absolvent gymnázia v Uherském Hradišti a učitelského ústavu v Olomouci. Pedagog na škole ve Slupi (1880-1884), v Derflicích (1884-1888). Od r. 1925 ředitel školy v Louce. Zakladatel prvního střediska školních pomůcek na školách a Sealsfieldovy vysoké školy. V r. 1921 pořádal ve škole v Louce přednáškové kurzy pro řečníky. Generální poručník pro znojemský okres. Kustod a ředitel znojemského muzea. Za 1. republiky na nejvyšším vrcholu Kraví hory na jeho oblíbeném místě byla umístěna pamětní deska a místo bylo pojmenováno Vrbkova výšina (nedochovalo se).
Dílo:
Klosterbruck und seine Schicksale im Laufe der Jahrhunderte (1898), Eine Gedenkschrift über den am 23. bis 24. Februar 1799 durch Hochwasser erfolgten Untergang von Altschallersdorf (1899), Chronik der Stadt Znaim (1902), Der Steinmetzmeister Niklas von Edelspitz und seine Bautätigkeit in Znaim und Umgebung von 1440 bis 1468 (1911), Erdställe in Südmähren (1912), Der Heimatschutz und seine Ziele (1913), Zach. Andreas Winzler und seine Thermolampe in Znaim (1919), 20 Bilder von Kuhbergheide bei Znaim (1928), Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926 (1927) aj.
Zdroj:
- ŠÍPEK, Zdeněk. Anton Vrbka (1860-1939). Jižní Morava. 1999, roč. 35, č. 38, s. 306-308.
WEINBERGER, Hanuš – podnikatel (120. výročí narození)
*5. 5. 1900 - Znojmo
†červenec 1979 - New York
Zdroj:
- ČERNOŠEK, Lubomír a Karel JAKL. Vila Hanuše Weinbergera ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2011: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo, 2012, s. 185-209.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová