BACHER, Ferdinand – rektor (260. výročí narození)
*5. 11. 1759 – Hevlín
†11. 7. 1840 – Hevlín
Místa působení: Hevlín
Životopis:
Od roku 1782 působil jako rektor v Hevlíně.
Zdroj:
HLAVÁČEK, Petr. Bílá místa kantorské hudby mizejí jen zvolna: pramenná studie na základě materiálu z Hodonic u Znojma, Hustopečí na Břeclavsku, Branné a Starého Města pod Sněžníkem. Vlastivědný věstník moravský. 2013, roč. 65, č. 3, s. 278-284.
BOCHNER, Karl Johann Anton – bankovní úředník (90. výročí narození)
*26. 8. 1861 – Brno
†16. 11. 1929 – Znojmo
Místa působení: Znojmo, Brno
Životopis:
Vystudoval právo. V roce 1889 se oženil v Brně s Klárou, dcerou Rudolfa Czepiczky účetního v Brně.
Zdroj:
Karl Johann Anton Bochner [online]. [cit. 2014-06-09]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=15981
BROSCH, Anton – lesmistr (200. výročí narození)
*19. 11. 1819 – Roudnice nad Labem
†26. 7. 1902 – Znojmo
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Od roku 1899 čestný člen Zalesňovacího a okrašlovacího spolku. Je po něm pojmenovaná cesta v Gránicích (Brosch-Weg 1880). Bydlel na Buchbergerstrasse (dnešní Čermákova ulice) č. 3.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. 2009, roč. 9, č. 30, s. 11.
BRUNNER, Armin – spisovatel (90. výročí úmrtí)
*1. 8. 1861 – Miroslav
†8. 11. 1929 – Vídeň
Životopis:
Syn spisovatele a pedagoga Philippa Brunnera. Studoval ve Vídni. V roce1887 nastoupil do Zpravodajské kanceláře ve Vídni. Byl redaktorem Neues Wiener Journal, od r. 1893 šéfredaktorem Neue freie Presse, psal i knihy pro mládež a texty k operetám, patřil k svobodným zednářům. V roce 1915 se stal redaktorem Concordia-Kalender, kromě toho přispíva svými fejetony do mnoha jiných deníků a literárních a humoristických časopisů.
Dílo:
Ich sterbe freiwillig. . . ! (1899)
Willi Meinrad (1899)
Frühlingfest (1906)
Der letzte Mann (1907)
Goldblondinen (1908)
Die Liebesbrücke (1908)
Teilung der Erde (1912)
Ewig Dein (1912)
přednášky Reisen zum Licht (1931)
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. 2011, roč. 11, č. 31, s. 11.
BULSIUS, Nicolaus – hudební prefekt (350. výročí úmrtí)
*1615 - Vratislav
†3. 11. 1669 – Znojmo
Místa působení: Vratislav
Zdroj:
HOLUBOVÁ, Markéta. Biografický slovník hudebních prefektů jezuitskéhu řádu působících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1556-1773. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2009, 238 s. ISBN 978-80-87112-19-9.
CZERNY, Karl – duchovní (140. výročí narození)
*2. 11. 1879 – Skalice u Moravského Krumlova
†23. 1. 1963 – Brno
Životopis:
Byl předsedou německé části "Werkes der Glaubensverbreitung" brněnské diecéze.
Zdroj:
Karl Czerny [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FKarl_Czerny&wikiembed-title=Czerny+Karl
ČEKANOVÁ, Inka – herečka (80. výročí narození)
*27. 11. 1939 – Grešlové Mýto
Místa působení: Německo
Životopis:
Působila v Jihlavě a počátkem 80. let odešla do Německa.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 48, s. 11.
FIŠER, František – malíř kostelních interiérů
*15. 11. 1889 – Radnice u Rokycan
Místa působení: Znojmo
GARNOWSKI, Vladislav – předseda (50. výročí úmrtí)
*1895 - Užhorod
†12. 11. 1969
Místa působení: Znojmo
Zdroj:
DOLEŽAL, Ladislav. 80 let královské hry v královském městě Znojmě. Znojmo: Šachové sdružení, 2001, 68 s.
JILLY, Theodor – lékař (90. výročí úmrtí)
*14. 11. 1874 – Slup
†9. 11. 1929 – Brno
Místa působení: Starý Šaldorf
Životopis:
1900-1929 - obvodní lékař ve Starém Šaldorfě. 1911 - spoluzakladatel Okrašlovacího spolku a jeho první předseda. 1928/29 - zakladatel soukromého sanatoria ve Starém Šaldorfě. Zemřel po operaci žlučníku v Brně.
Zdroj:
Theodor Jilly sen. [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FJosef_Huber_der_%25C3%2584ltere&wikiembed-title=Huber+Josef
KORBER von KORBORN, Gregor Norbert – teolog (270. výročí narození)
*17. 11. 1749 – Jevišovice
†26. 5. 1843 – Mikulov
Místa působení: Olomouc
Gregor Norbert Korber von Korborn [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_K/Korber-Korborn_Gregor-Norbert_1749_1843.xml
KRAMERT, Klemens – Mons.(110. výročí narození)
*7. 11. 1909 – Miroslav
†3. 7. 1979 – Klosterneuburg (Rakousko)
Místa působení: Znojmo, Vídeň, Klosterneuburg
Životopis:
Děkan Klemens Kramert vystudoval gymnázium v Mikulově a poté studoval vBrně, kde byl roku 1936 vysvěcen na katolického faráře. Jako kaplan odešel sloužit k sv. Mikuláši do Znojma. Od doby studia na gymnáziu až po rok 1938 byl aktivním členem studentské katolické organizace. Jako poslední německý duchovní ve Znojmě prožil těžké časy. Duchovně podporoval zejména studenty a vojáky. Po donucení k odchodu začal působit u Sv. Michaela ve vídeňské části Heiligenstadt. V debatním kroužku shromáždil znojemské studenty, které potkal stejný osud. Zasloužil se o zahájení archeologického průzkumu pod románským kostelem sv. Jakuba, kde byly nalezeny ostatky, s velkou pravděpodobností sv. Severina. Kramert založil v roce 1954 Vídeňskou beethovenovskou společnost a na náměstí pořádal koncerty s volným vstupem. Od roku 1961 se ve Vídni koná jednou za čtyři roky Mezinárodní beethovenovská klavírní soutěž. Mezi oceněnými na této soutěži bychom za tu dobu našli klavíristy z Evropy, Ameriky i Asie. Vídeňská beethovenovská společnost uděluje nejlepšímu rakouskému soutěžícímu cenu nesoucí jméno Klemense Kramerta. Kramert později působil jako mluvčí sudetoněmeckých kněží v Rakousku. Podzim života prožil v církevním penzionu v Klosterneuburgu.
Dílo:
Tiskem vyšly dvě jeho práce. V roce 1954 publikoval Ausgrabungen unter der St. Jakobskirche dokumentieren 1500 Jahre Heiligenstadt a o čtyři roky později St. Severin, der Heilige zwischen Ost und West. Obě knihy bychom nalezli ve významných světových knihovnách včetně knihovny Kongresu Spojených států amerických. Kramert přispěl i do práce mapující historii Vídeňské beethovenovské společnosti (25 Jahre Wiener Beethoven-Gesellschft in Wien-Heiligenstadt, 1979).
Zdroj:
BEDNAŘÍK, Aleš. Klemens Kramert (1909-1979). Miroslavský zpravodaj. 2003, roč. 46, č. 2, s. 37.
LUKOVSKÝ, Miroslav – kněz (100. výročí narození)
*16. 11. 1919
†9. 11. 1997
Místa působení: Hluboké Mašůvky
Zdroj:
ADÁMEK, Zdeněk; PECHOVÁ, Eliška. Hluboké Mašůvky: cestami věků od minulosti k dnešku. Hluboké Mašůvky: Obecní úřad, 2001, 140 s.
OBRDLÍK, Rostislav – Ing. (20. výročí úmrtí)
*1. 8. 1959 – Jihlava
†13. 11. 1999 – Znojmo
Místa působení: Znojmo, Hodonice
Životopis:
Narodil se v Jihlavě, ale většinu svého života prožil ve Znojmě, kde absolvoval základní školu i gymnázium. Šachovou hru se naučil od otce a posléze začal hrát v kroužku na ZŠ Václavském náměstí ve Znojmě. V r. 1972 se zúčastnil náborových žákovských akcí pořádaných oddílem TJ Znojmo, jehož členem byl od r. 1973 do r. 1998, s výjimkou vysokoškolských studií a vojenské prezenční služby. Během studia na Gymnáziu v letech 1974-1978 získal 1. VT, zúčastnil se mnoha šachových turnajů a hrál soutěže družstev. Poté studoval v letech 1978-1983 na Vysoké škole dopravní v Žilině. V této době hrál za klub Slavie Žilina a věnoval se korespondenčnímu šachu. Po návratu ze základní vojenské služby v Hradci Králové v roce 1984 se ihned zapojil do organizace činnosti mateřského oddílu a stal se předsedou ŠO TJ Znojmo od r. 1984-1992 a od 1996-1998. Krátce pracoval ve státním podniku Silnice Znojmo, pro těžké zdravotní problémy však musel po dvou letech zaměstnání opustit a později se věnoval šachu. Stal se spoluzakladatelem a později hlavním pořadatelem tradičního ženského turnaje Znojemská královna i kandidátského turnaje Znojemská rotunda. Na počátku roku 1999 přestoupil do šachového oddílu ŠK Sladovny Hodonice. Stresové situace v rodinném životě vedly k vážnému oslabení jeho imunitního systému a po statečném boji a několika operacích podlehl zhoubnému nádoru na mozku.
Dílo:
Pravidelně publikoval zpravodaje z lokálních soutěží, zajímal se o stoletou historii znojemského šachu. Obdivoval se sestrám Polgárovým a zpracoval zajímavou monografii "Fenomén Polgár", dovedenou do r. 1990.
Zdroj:
80 let královské hry ve Znojmě. Znojmo: Šachové sdružení Znojmo, 2001, 68 s.
POSPISCHIL, Karl – malíř (150. výročí narození)
*4. 11 .1869 – Dolenice
†8. 11. 1933 – Emmerich
Místa působení: Hostěradice, Znojmo, Emmerich
Životopis:
Narodil se jako nejstarší z deseti dětí v rodině chudáka. Ze sociálníchdůvodů do školy moc nechodil, pomáhal rodičům v obživě, dělal pasáčka koz a husí. V malé venkovské škole učil ještě vojenský vysloužilec, který poznal Pospischilův talent a podle možností jej podporoval. Při pasení domácího zvířectva si malý Karl všímal tvarů a barevnosti okolní přírody. Jeho obrazotvornost podněcovaly a rozvíjely také lidové zvyky v Dolenicích a vyprávění jeho babičky a sousedů za dlouhých zimních večerů. Po základní školní docházce ho rodiče dali na řemeslo, naučil se vyrábět knoflíky z perleťových lastur v Hostěradicích (asi v r. 1884). Práce se mladému Pospischilovi nelíbila, proto utekl s komedianty do světa. Jeho putování skončilo r. 1888 ve Vídni. Tam si našel nejdříve práci v továrně na výrobu vějířů. Na vějíře a dekorace maloval figuríny a květiny. V r. 1892 se oženil s Marií Fröhlichovou z Vídně, se kterou měl dvě dcery. Až do roku 1898 si doplňoval mezery ve všeobecném vzdělávání. Po doplnění těchto vědomostí a po dobrém řemeslném zvládnutí práce v továrně na vějíře se odhodlal dosáhnout vyššího uměleckého vzdělání studiem na vyšším stupni uměleckoprůmyslové školy ve Vídni. Zdokonaloval se ve figurální malbě u profesora K. Mosera a studium úspěšně ukončil výstavou v roce 1902 v Domě umělců. Za pomoci stipendia získaného od mecenášů umění začal ve Vídni studovat Akademii výtvarných umění. Zde byl žákem profesora R. Rybarze, který mu dával podněty k zjemněné malbě krajiny a květin. Akademii ukončil r. 1904. Usadil se v samotářské krajině v Podyjí u Devíti mlýnů. Za první světové války byl jako důstojník na ruské frontě. V letech 1921-1924 učil na německých středních školách ve Znojmě kreslení. Jeho příjem však nepokryl výdaje jeho rodiny a tak začal portrétovat zámožné lidi ze Znojma, např. továrníka Aloise Buchbergra, knihkupce a vydavatele Felixe Bormanna, ředitele banky Michala Oplesche. V roce 1925 se přestěhoval do německého Emmerichu. Jeho posledním velkým obrazem v Emmerichu byl "Západ slunce", který vlastnila jeho dcera Ludvika. Za pobytu v Emmerichu (1925-1933) navštívil K. Pospischil i nizozemská městečka. Celkem měl v Německu a Nizozemí namalovat 900 obrazů, které zdokumentoval fotograf Massing.
Dílo:
Specializoval se na krajinářství v terénu. V Podyjí nejraději malovalvřesoviště a oblohu. Je autorem stovky skic a obrazů. Jde např. o obrazy "Dyjská krajina u Karlslustu", "Večerní klid", "Zlaté hrozny", "Hnánický domek na sněhu", "Zasněžená krajina u Devíti mlýnů" apod. Při pobytu v Hnánicích maloval Pospischil i portréty. Dodnes se v Šatově zachoval portrét preláta Josefa Knoppa z roku 1907. Maloval též portréty dalších zámožných lidí ze Šatova, např. majitele velkého statku a cihelny Otmara Grieblera a dceru nájemce parního mlýny J. Tima. V roce 1911 vystavoval své obrazy v Šatově a rok poté i ve Znojmě. Tato výstava se konala v pronajatém ateliéru fotografa u kavárny Corso. Ještě před první světovou válkou navštívil malíř svou rodnou ves. Pro dolenickou kapli namaloval Boží trůn s anděly stojícími kolem. Za tohoto pobytu pravděpodobně byla načrtnuta i skica "Pohled na Pavlovské vrchy z Dolenic". V r. 1912 obdržel pozvání od knížete Lichtenštejna na jeho sídlo v Lednici. Zde pro knížete namaloval na 50 obrazů lednické krajiny. V letech 1923 až 1925 vystavoval opět ve Znojmě, většinou s ostatními německými malíři Znojemska. V r. 1925 vystavoval i velkou olejomalbu "Celkový pohled na Znojmo a vřesoviště". V r. 1929 proběhla za jeho nepřítomnosti výstava k jeho šedesátinám, kdy bylo vystaveno na 100 obrazů.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 44, s. 11.
POSPÍŠIL, František – protifašistický bojovník (100. výročí narození)
*23. 11. 1919 – Rešice
†28. 10. 1944 – Terezín
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Dětství prožil v Rešicích a v Miroslavi. Po ukončení 4. třídy měšťanské školy se vyučil u firmy Baťa ve Zlíně. V letech 1937-1939 prošel vojenskou prezenční službou u 24. pěchotního pluku ve Znojmě a dosáhl hodnosti desátníka. V r. 1939 s bratrancem Adolfem Opálkou a Rudolfem Kocandou odešel do zahraničí. Byl přidělen k českosloveské jednotce v Agde a poté převelen do Anglie ke zvláštním jednotkám. Po absolvování speciálního výcviku se stal velitelem desantu Bivouc. Skupina byla vysazena u dvora Požáry na Křivolátsku (duben 1942). Jejím posláním bylo zničení vyhýbkového systému v přerovském žlezničním uzlu, vyřazení teplárny v Brně na Špitálce. Došlo k vyzrazení skupiny a většina členů byla zatčena a převezena do koncentračních táborů.
Zdroj:
BEDNAŘÍK, Aleš. František Pospíšil, 1919-1944, paraskupina Bivouac. Miroslavský zpravodaj. 2012, roč. 55, č. 3, s. 39-41.
RŮŽIČKA, Josef – sportovec (30. výročí úmrtí)
*21. 9. 1914 – Dobřínsko
†12. 11. 1989 – Brno
Místa působení: Brno
Životopis:
Sportovec-atlet, přední brněnský vytrvalec 40. a 50. let 20. století a trenér, přeborník republiky a čs. reprezentant v branných závodech ve starší kategorii. Kromě atletiky se věnoval zpočátku závodně i boxu. Vyznamenání a pocty - "Za zásluhy o výstavbu" (1971). Odborné a zájmové organizace - Moravská Slavia Brno, SK Baťa Zlín, Sokol GZ Brno IV.
Zdroj:
Josef Růžička [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=5632
SCHÜTZ, Otakar – hudební pedagog (50. výročí úmrtí)
*24. 3. 1907 – Brno
†6. 11. 1969 – Brno
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Odborný asistent katedry hudební výchovy, bývalý asistent přírodovědecké fakulty v Brně, profesor reálného gymnázia v Ivančicích a ve Znojmě, profesor pedagogické školy ve Znojmě a v Brně, vedoucí kabinetu hudební výchovy při KÚVDZ, člen PSMU, dirigent mužských sborů v Ivančicích a sboru "V. Novák" ve Znojmě.
Zdroj:
Otakar Schütz. Neevidované materiály. Č. 707.
STEHLÍK, Jan Rostislav – malíř (20. výročí úmrtí)
*15. 6. 1948 – Znojmo
†3. 11. 1999 – Izrael
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Absolvent gymnázia ve Znojmě a Střední kamenosochařské školy v Hořicích. Studoval u prof. R. Šraibra a J. Kolomazníka. Působil jako restaurátor. Ve volné tvorbě se věnoval krajinomalbě a kresbě, vytvořil např. cykly Rodným krajem kpt. Jána Nálepky, Spišský hrad. Obrazy vyjadřují příběh jen několika tahy štětce. Později se orientoval spíše na figurální tvorbu, zaměřenou na otázky existence člověka. Kolektivně vystavoval od roku 1975. Od 1969 žil na Slovensku, byl členem SVU. Syn malíře Antonína Františka Stehlíka.
Zdroj:
DOČEKAL, Jan. Recenze, texty, rozhovory 1995-2004. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2005, 443 s.
VALÁŠKOVÁ, Marie – politička (120. výročí narození)
*19. 11. 1899 – Hluboké Mašůvky
Místa působení: Hluboké Mašůvky
Životopis:
Byla československá politička a poslankyně Národního shromáždění republiky Československé za Komunistickou stranu Československa. Po parlamentních volbách v roce 1929 získala poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyla až roku 1934 jako náhradnice poté, co rozhodnutím volebního soudu ztratil mandát dosavadní poslanec Viktor Stern. V parlamentu vůbec nevystoupila. Podala jednu interpelaci ministru vnitra, která se týkala brutálního postupu štábního rotmistra Petra v Kravsku u Znojma při zatčení občana Josefa Stehlíka z Hlubokých Mašůvek u Znojma. Podle údajů k roku 1934 byla profesí dělnicí v Hlubokých Mašůvkách.
Zdroj:
DRENČKOVÁ, Lýdia. Ženy v parlamentních volbách první Československé republiky. Vlastivědný věstník moravský. 2012, roč. 64, č. 2, s. 113-131.
z KRAFTHEIMU, Johannes Crato – lékař (500. výročí narození)
*22. 11. 1519 – Vratislav
†19. 10. 1585 – Vratislav
Místa působení: Moravský Krumlov
Životopis:
Věhlasný lékař, autor četných lékařských spisů. Studoval svobodné umění na univerzitě ve Wittenbergu, kde se seznámil s Martinem Lutherem a Filipem Melanchtonem. Později absolvoval medicínu na univerzitě v Padově. V 60.-80. letech byl postupně osobním lékařem císařů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Pro svou kalvínskou víru měl u dvora četné nepřátele z řad katolíků, přesto zejména za vlády Maxmiliána II. získal značný vliv na rozhodnutí panovníka. V roce 1571 léčil v Moravském Krumlově nemocného Čeňka z Lipé.
Zdroj:
Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009, 350 s.
ZAJÍMAČ, Jindřich – šlechtic (610. výročí narození)
*1366
†22. 11. 1409 – Brno
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Byl bratrem Hynka z Kunštátu. V roce 1408 podnikal jízdy proti Znojmu a do Rakous. Na rozkaz Joštův však byl v roce 1409 zajat, odveden do Brna a tam po šestidenním soudu popraven.
Zdroj:
UHLÍŘ, Dušan. Rytíři, lapkové a škůdci zemští. Moravský pitaval. Velké Bílovice: TeMi CZ, 2011, s. 42-51.