ALTHANN, Michal Jan – podkoní (340. výročí narození)
*8. 10. 1679 – ?
†16. 3. 1722 – Vranov nad Dyjí
Místa působení: Vranov n/Dyjí
Životopis:
Svobodný pán z Goldburgu a Murstettenu, skutečný tajný rada a nejvyšší podkoní. Již od mládí se objevoval po boku prince Karla, kterého podporoval i jako španělského krále Karla III. ve válkách o španělské dědictví. V této době se v Barceloně oženil s Karlovou favoritkou Marií Annou Pignatelli. Roku 1711 se stal král Karel římsko německým císařem a přesídlil i s dvorem do Vídně. Michal Jan III. se u novopečeného císaře těšil stále větší oblibě. Sám Karel V. často pobýval na jeho panstvích a náklonnost mu projevoval i různými vyznamenáními. Michal Jan III. se stal rytířem Řádu zlatého rouna, španělským grandem první třídy, dědičným číšníkem Říše římské národu německého, nejvyšším dědičným županem czaladierského komitátu, atd. Na politické scéně profitoval z císařovy přízně. Mezi ostatními šlechtici nebyl vůbec oblíbený. Zemřel 16. března 1722 a je pochován v rodinné hrobce ve Vranově nad Dyjí. Karel V. byl z jeho smrti nešťastný. "Prohlásil se za poručníka jeho nezletilých dětí a nařídil, aby ve Vídni po tři dny každé tři hodiny zvonily zvony všech kostelů a rozdávaly se peníze vídeňské posádce. Smutečních slavností se zúčastnil celý dvůr, vysoký klérus, cizí vyslanci, zádušní mši celebroval vídeňský arcibiskup.
Zdroj:
Významné historické osobnosti naší obce. Vranovský zpravodaj. 2006, č. 3, s. 15-17.
BOEHMSTETTEN, Carolus – učitel (290. výročí narození)
*31. 10. 1729 – Brno
†17. 8. 1761 – Brno
Místa působení: Znojmo
Životopis:
1754 vyučoval na Koleji jezuitů ve Znojmě.
Zdroj:
WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.
CINK, Miloslav – lidový písničkář (110. výročí narození)
*12. 10. 1909 – Brno
†8. 7. 1979 – Brno
Místa působení: Moravské Budějovice
Životopis:
16. 11. 1941 se oženil s učitelkou Olgou, rozenou Heydovou, dcerou knihkupce; 27. 7. 1944 se narodil syn Miloslav Jaromír (+10. 4. 1945); 1. 4. 1946 se narodila dcera Libuše; 17. 6. 1950 se narodil syn Jaromír. Byl nevlastním synem hodináře Antonína Cinka a jeho ženy Marie. Obecnou školu vychodil v Jaroměřicích, v letech 1921 - 1929 studoval gymnázium v Moravských Budějovicích. Během studií bydlel v Jaroměřicích, v prvním ročníku v č. 83, v letech 1922 - 1925 bydlel v Kramářově ulici v č. 122 (dnes 379), které patřilo jeho rodičům do r. 1927, v 6. a 7. Ročníku na Tyršově ulici v č. 22 (dnes 116) u Kubešů a v posledním ročníku v ulici O. Březiny v č. 50 (dnes 39) u Kratochvílů. V Jaroměřicích byl v letech 1927 - 1932 členem studentského kroužku, od roku 1930 byl v jeho předsednictvu. V Praze absolvoval o rok později abiturientský učitelský kurs. Zkoušky způsobilosti složil 10. června 1930 na pražském učitelském ústavu. Jako výpomocný učitel nastoupil 1. 10. 1930 v Jakubově, od 1. 10. 1932 do 1. 4. 1934 absolvoval vojenskou prezenční službu a byl vyřazen jako poručík pěchoty v záloze. Pak byl čekatelem v Lesůňkách. 28. 8. - 10. 9. 1935 působil na střední obecné škole chlapecké v Jaroměřicích a od 11. září nastoupil na vlastní žádost na měšťanskou školu dívčí v Moravských Budějovicích. Od 3. září 1938 byl učitelem měšťanské školy chlapecké v Jaroměřicích, odkud byl od 25. 9. do 22. 11. 1938 mobilizován. Od 30. 8. 1939 opět nastoupil na dívčí měšťanskou školu v Moravských Budějovicích. To již byla dobudována organizační struktura Obrany národa v tehdejším moravskobudějovickém okrese. Poručík v záloze M. Cink byl velitelem čety. V polovině roku 1943 bylo zatčeno velené ON a jeho činnost umrtvena. Koncem války jeho členové většinou vstoupili do jiných odbojových organizací, nejčastěji do skupiny Lenka - Jih. Sem vstoupil i M. Cink. Byla mu přiznána činnost v období od 1. 3. do 9. 5. 1945. Po válce učil na dívčí měšťanské škole. Od 1. září 1952 byl přeložen do Blížkovic. Učil kreslení, rýsování, hudební výchovu, občanskou výchovu a matematiku. Již od studentských let byl aktivní hudebník, zpěvák, kreslíř a divadelník, občas publikoval články a básně. Je autorem řady plakátů a pozvánek na školní hudební produkce. Byl členem v kraji známého tria Bodanský, Cink, Nekula. Ve škole byl uměleckým vedoucím a dirigentem hudebního odboru Sokola v Moravských Budějovicích. Od září 1952 byl přeložen na školu v Blížkovicích. Později se přestěhoval do Brna-Králova Pole. Je autorem mnoha písní, po roce 1948 často s budovatelskou tematikou. Psal texty k písním Vladimíra Fuky, Antonína Rakovského, Zdeňka Cóna aj.
Publicistika:
Studenti u Otokara Březiny. Studentský časopis, 8, 1928 / 29, č. 3, s. 65 – 66.
Naši studenti a Mistr Ot. Březina. Almanach studentského kroužku 1932, Jaroměřice nad Rokytnou, s. 41 – 43.
Dejme se na pokání …. Almanach studentského kroužku 1932, Jaroměřice nad Rokytnou, s. 43 – 44.
Slibme si …! Almanach studentského kroužku 1932, Jaroměřice nad Rokytnou, s. 48 – 49.
Hudba a hudební texty, např.:
Modré oči, polka, hudba Vladimír Fuka, slova M. Cink
Slavonická, polka, hudba Vladimír Fuka, slova M. Cink
Ne, prosím, ne, hudba Vladimír Fuka
Ať žije Josef, hudba i slova M. Cink
Praha v náladě, hudba i slova M. Cink
Zdroj:
Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997, 863 s.
DABERGER, Philipp – soukeník (210. výročí narození)
*22. 10. 1809 – Lančov
†25. 1. 1889 – Brno
Zdroj:
Philipp Daberger (Taperger) [online]. aktualiz. 27. 1. 2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=24555
FLORIÁN, Klement – praporčík (90. výročí úmrtí)*?
†7. 10. 1929 – Želetice
Místa působení: Želetice
Životopis:
Dne 7. října 1929 se kolem 19. hod. na uvedenou četnickou stanici dostavil 17 letý tulák Josef Baloun ze Smědčic a předstíral, že jej posílá tamní starosta s tím, aby mu četnická stanice poskytla nocleh. Praporčík Florián, který byl jediný z četníků na stanici, nejprve odkázal tuláka k želetickému starostovi, ale poté se ještě rozhodl již z nádvoří kasáren odcházejícího muže perlustrovat a vyzval ho k následování na stanici. Mezitím co ve staniční kanceláři prohlížel u psacího stolu Balounův domovský list a činil si z něho poznámky, vstoupil do místnosti krejčovský pomocník a několikrát trestaný zločinec František Ellinger z nedaleké obce Žerotice. Po pozdravu se Ellinger tázal, zdali není četnictvem hledán. Velitel stanice Ellingera osobně znal, neboť se jednalo o muže z rozvrácené rodiny, který byl od svých 16 let umístěn v polepšovně, po absolvování vojny se dopustil zločinu žhářství a v době světové války dezertoval a dopustil se ve Vídni zločinu loupeže, pro který byl odsouzen k deseti letům těžkého žaláře. Praporčík Florián sdělil Ellingerovi, že hledán není, ale zároveň jej vyzval, aby setrval, až vyřídí věc s tulákem Balounem, neboť ho chtěl vytěžit k neobjasněným případům drobných krádeží, ke kterým došlo v okolí. V tom okamžiku Ellinger nepozorovaně vyňal z pod kabátu pistoli připravenou ke střelbě a zezadu zastřelil praporčíka Klimenta Floriána. Na výstřel ve zlé předtuše zareagovala velitelova manželka Marie Floriánová, která přiběhla ze služebního bytu do staniční kanceláře a zde byla Ellingerem okamžitě zastřelena. Pachatel se ještě pokusil zastřelit jejich 6 letého syna, který chtěl ze zvědavosti nahlédnout dveřmi do kanceláře, střela však naštěstí nezasáhla svůj cíl a chlapec stihl uprchnout. Poté Ellinger ještě ohrožoval střelnou zbraní dceru, která se stačila v obytné části domu skrýt. Pachatelé prohledali kasárnu, odcizili zde peníze a utekli. Střelba na četnické stanici přivolala sousedy, kteří v prchajících pachatelích poznali Balouna s Ellingerem, neboť se jednalo o známé firmy. V té chvíli se vracel z celodenní obchůzky strážmistr Karel Smutný, který provedl telefonické vyrozumění sousedních četnických stanic a znojemské pátrací stanice, za účelem vyhlášení pátrání po vrazích. Během necelé hodiny osvítilo dvůr četnických kasáren motokolo znojemské pátrací stanice. Ještě před půlnocí se ze Znojma dostavil okresní četnický velitel nadporučík výkonný Adolf Zezula, který se osobně ujal řízení pátrání po pachatelích a velitel znojemského četnického oddělení štábní kapitán Karel Kopečný, který se ujal osiřelých dětí a odvezl je do svého bytu ve Znojmě. Druhého dne ráno se na místo dostavila soudní komise za účelem provedení ohledání místa činu a následně byla provedena pitva zavražděného manželského páru.
Zdroj:
Klement Florián [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=12238
HALAS, František – básník (70. výročí úmrtí)*3. 10. 1901 – Brno
†27. 10. 1949 – Praha 6 (Česko)
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Na přelomu 20. a 30. let vojančil ve Znojmě. Odtud napsal své budoucí ženě řadu dopisů, které jsou lidsky, básnicky i dokumentárně cenným a krásným svědectvím. I v tragickém měsíci září 1938, za mobilizace, narukoval Halas opět do Znojma a nastoupil odtud se svou jednotkou trpkou ústupovou cestu po jižní Moravě.
Zdroj:
HANZÁLEK, Jan. Sto let české knihovny ve Znojmě: 1877-1977. 1. vyd. Znojmo: Vzorná okresní knihovna, 1977, 67 s.
JANKŮ, Vlastimil – publicista (90. výročí narození)*3. 10. 1929 – Znojmo
†31. 3. 2014
Místa působení: Znojmo
Dílo:
Regionální publicistika (fotografie, ilustrační kresby, mapy, texty):Plán města Znojma – centrum (1990, 1991, 1994), Navštivte okres Znojmo (1992), Znojmo (brožura, 1994), Znojemské Podyjí na kole i pěšky (1994), Znojmo (1994), Plakát k výročí radniční věže (1995), řada pohlednic s námětem Znojma (1995), Okres Znojmo (1996).
Připravované práce:
Ilustrace ke knize L. Havlíka o historii města Znojma, Člověk v Podyjí, Panoramatický plán města Znojma a okolí, Historie názvů znojemských ulic.
Výstavy obrazů:
Náměty město Znojmo a znojemská krajina, technika olej.
1993-94 souborná výstava obrazů a grafiky Jihomoravské divadlo Znojmo
1994 - výstava Znojemské ulice knihkupectví Comenius
Životopis:
Student Reálného gymnázia Ot. Březiny Telč (1940-1944), reálné gymnázium Třebíč (1944-1945) a Znojmo (1945-1948). Absolvent Vysoké školy chemicko-technologické, Fakulty anorganické chemie Praha (1965-1971). V letech 1953-1960 pracoval jako šéfchemik Jihomoravském cukrovaru Hrušovany nad Jevišovkou. Pracovník vědeckotechnických informací, překladatel, tlumočník v Keramických závodech Znojmo (1960-1989). Od r. 1990 samostatný publicista, člen rady Národního parku Podyjí a rady rakouské občanské iniciativy Za zachování Podyjí se sídlem v Hardeggu. Člen National Geographic Society, Washington D. C. (od r. 1966) a člen jazzového hudebního tělesa Big-Band Znojmo (od r. 1968).
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 41, s. 11.
KRÁLÍK, Ondřej – farář (160. výročí narození)*16. 10. 1859 – Polovice
†18. 11. 1923 – ?
Místa působení: Višňové, Trstěnice
Zdroj:
Trstěnice: historie ve fotografiích. Vyd. 1. Brno: Pro obec Trstěnice vydalo F. R. Z. agency, 2012, 102 s. ISBN 978-80-87332-50-4.
KRYL, Karel – malíř (100. výročí narození)
*23. 10. 1919 – Lukov u Holešova
†6. 8. 1978 – Brno
Místa působení: Kroměříž, Šumná, Moravské Budějovice, Slavkov, Brno
Životopis:
Pocházel z učitelské rodiny. Z rodného Holešovska se brzy přestěhovali do Kroměříže a po otcově smrti do Šumné na Znojemsku. Od mládí tíhl k malířství. Nejprve, ale pracoval jako lesní adjunkt na vranovském zámku a v osmnácti dobrovolně nastoupil na vojnu do Šumperku k strážnímu oddílu.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 31, s. 11.
MIHOLA, Bohumil – kněz (10. výročí úmrtí)
*13. 9. 1941 – Znojmo
†9. 10. 2009 – Grešlové Mýto
Místa působení: Litoměřice, Medlov, Biskupice u Hrotovic, Grešlové Mýto
Životopis:
Znojemský rodák, na kněze byl vysvěcen 26. 6. 1966 v Litoměřicích. Do roku 1992 byl farářem v Medlově, pak v Biskupicích u Hrotovic. Nakonec se pro nemoc přestěhoval do Grešlového Mýta, kde působil jako výpomocný kněz. Zde také zemřel.
Zdroj:
Rozloučení. Život farností Znojma. 2009, č. 9, s. 14.
MILDORFER, Josef – malíř (300. výročí narození)
*13. 10. 1719 – Innsbruck
†8. 12. 1775 – Vídeň
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Rakouský malíř studoval u svého otce Michaela Ignáce a později u Paula Trogera. Nejdříve se zabýval olejomalbou, ale již roku 1743 zhotovil fresku v kopuli poutního kostela v Hafnerbergu. Roku 1751 se stal dvorním malířem a profesorem na vídeňské Akademii výtvarných umění. Kvůli daňovým přestupkům však odsud musel odejít a poté působil na Moravě a v Uhrách. Přestože byl později znovu povolán na Akademii, umírá v bídě.
Zdroj:
LÍBAL, Dobroslav. Znojmo: Městská památková rezervace a památky v okolí. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakl., 1961, 85 s.
PLANCKH, Viktor – majitel keramické továrny (120. výročí úmrtí)
*10. 9. 1869 – Znojmo
†1. 10. 1899 – Znojmo
Místa působení: Kravsko, Znojmo
Životopis:
Majitel keramické továrny v Kravsku. Matka mu odstoupila továrnu 24. července 1895. Téhož roku se oženil s Alžbětou Hailerovou. Z tohoto manželství měl dceru Alžbětu Emmu (*1897). Zemřel náhle na zápal slepého střeva. Byl pochován v Kravsku u severní zdi nového místního hřbitova. Jeho hrob tam byl ještě po druhé světové válce.
Zdroj:
TRMAČ, Miloslav. Keramická továrna v Kravsku od roku 1895 do konce první světové války. 150 let keramiky Kravsko 1823-1973. Kravsko: ZV ROH Keramické závody, n.p., 1973, s. 3-12.
PLECHATÝ, Josef – pilot (110. výročí narození)*2. 10. 1909 – Miroslav
†4. 2. 1937 – Slatina u Brna
Místa působení: Miroslav
Životopis:
Narodil se jako třetí dítě manželů Plechatých, kteří se živili prací u sedláků v Miroslavi. Jeho starší sourozenci byli Marie, Božena a mladší František. Po vypuknutí první světové války byl odveden jejich otec na ruskou frontu. Již v prvních dnech bojů zmizel beze stopy a byl prohlášen za nezvěstného. Rodina žila v těžkých podmínkách probíhající války. Po skončení války a vzniku první republiky dostala matka jako válečná vdova trafiku na náměstí v Miroslavi. V těžkých podmínkách po světové válce se Josef a František vyučili u Bohumila Inderle úpadkovému řemeslu kružitkář, jelikož to nic nestálo. Oba bratři byli mezi zakladateli organizace Sokol Miroslav a významně se podíleli na vybudování sokolského a dnes nešťastně zrušeného hřiště na ulici Tyršově. Josef se po nástupu vojenské povinnosti přihlásil na výzvu prezidenta T. G. Masaryka 1000 pilotů republice do vojenské pilotní školy v Prostějově, poté ho následoval i jeho bratr František. Josef byl zařazen do pilotního výcviku na pilota bombardovacích letadel a František ke stihačům. 4. února 1937 v 18:30 hod. došlo nedaleko vojenského letiště ve Slatině u Brna k havárii vojenského třímotorového bombardovacího letadla Fokker-F-VII. Pilot Josef Plechatý zemřel, aniž nabyl vědomí, v zemské nemocnici.
Zdroj:
P.P. Z historie. Miroslavský zpravodaj. 2012, č. 1, s. 44-45.
STANĚK, Eduard – medailer (160. výročí narození)
*12. 10. 1859 – Blížkovice
†25. 8. 1914 – Frankfurt nad Mohanem
Životopis:
Studoval v letech 1882-1887 na umělecké průmyslové škole ve Vídni a v letech 1889-1892 na tamější akademii u E. Helmera. Od roku 1897 řídil ciselérskou odbornou školu ve Frankfurtě nad Mohanem.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 35, s. 11.
WALDHÄUSER, Jan – legionář (130. výročí narození)
*28. 10. 1889 – Znojmo
†?
Zdroj:
Jan Waldhäuser [online]. [cit. 2012-08-13]. Dostupné na: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=127899
Kalendárium pro Vás sestavila Petra Pavlačková.