Září

BREIN, Jan Michael – rektor (310. výročí narození)
*16. 9. 1709 – Tišnov
†1780
Místa působení: Vémyslice, Mohelno, Náměšť nad Oslavou

Životopis:
Snad jeho první samostatné rektorské místo bylo ve Vémyslicích, kde se v roce 1734 oženil. Po 6 letech postoupil do Mohelna a po smrti syna Václava v roce 1744 získla službu v Náměšti nad Oslavou. Po vcelku nevysvětlitelném odchodu v roce 1777 nejsou o něm zatím žádné další zprávy. Michael Brein cca 1722 je sice zachycen v Konešíně, ale pro odlišně udávaný věk patrně není s Janem Michaelem totožný.   

Zdroj:
Jan Michael Brein [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: http://cantores.wz.cz/jmen/b/brein_jmich.html

ČERNOVSKÝ, Karel –  hudební skladatel (120. výročí narození)
*13. 9. 1899 – Polička
†21. 9. 1980 – Plaveč
Místa působení: Horní Dunajovice (Česko), Kuchařovice, Vevčice, Rudlice, Polička, Hejnice, Mikulovice, Znojmo

Životopis:
Maturoval na učitelském ústavě v Poličce. Hudební vzdělání nabyl ve Znojmě u J. Kratochvíla (housle) a Alberta Peka (harmonium). Státní zkoušku z houslí složil v roce 1934. Jako vesnický učitel působil trvale od r. 1919 s malou přestávkou na znojemských školách. Učil v Kuchařovicích, Mikulovicích, Hejnicích, Vevčicích, Rudlicích a v Horních Dunajovicích, kde byl od roku 1922 - 1938. 

Dílo:
V roce 1936 vlastním nákladem vydal metodickou příručku Jak učím zpěvu na obecné škole ménětřídní. Napsal pro Jihomoravské kvarteto Směs národních písní pro smyčcové kvinteto s klavírem, Slavnostní pochod na motivy Harflovy znělky, pochod Jar. Rauš, Grotesku pro orchestr, Pozdravze Znojemska, Na Vranovské přehradě, Vzpomínka na Poličku, Přímětická polka, Radostný den aj.

Zdroj:
Za Karlem Černovským. Znojemsko. 1980, roč. 21, č. 40, s. 4.

DABERGER, Mathias – podnikatel (240. výročí narození)
*9.  9. 1779 – Lančov
†25. 2. 1847 – Brno      

Zdroj:
Mathias Daberger (Taperger) [online]. aktualiz. 27. 1. 2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=24553

DOBROVOLNÝ, Antonín – atlet (110. výročí narození)
*17. 9. 1909 – Miroslav
†5. 7. 2009 – Brno

Životopis:
V roce 1926 se vyučil zedníkem a lešenářem. Vojenskou službu v třicátých letech 20. století absolvoval u jezdectva. Poté odešel do Brna, kde založil rodinu a pracoval ve vyučených profesích nejprve v cementárnách Maloměřice, od roku 1943 pak u Jihomoravských plnáren Brno až do svého odchodu do starobního důchodu roku 1969. Jako starobní důchodce nastoupil na Střední zahradnickou školu Brno Bohunice jako školník a údržbář, kde díky své duševní a fyzické svěžesti aktivně působil až do svých 94 let, i když v pozdější době jen na zkrácený pracovní úvazek. Od malička byl sportovcem tělem i duší. Již v útlém věku vstoupil do organizace Sokol, kde se věnoval sportovní gymnastice a lehké atletice. Byl pravidelným cvičencem sokolských sletů. V Sokole působil až do jeho zákazu totalitním režimem v padesátých letech minulého století. Když po roce 1989 došlo k obnovení činnosti této organizace, zařadil se opět mezi aktivní členy a zůstal jím až do své smrti ve věku nedožitých sta let. Od svých patnácti let se začal specializovat na běžecké disciplíny, zejména na dlouhé tratě. Jeho starty na Brněnsku a jižní Moravě v bězích na 5 a více kilometrů a v maratonu byly vesměs úspěšné.      

Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2012, roč. 12, č. 27, s. 11.

HÁJEK, František – malíř (130. výročí narození)
*30. 9. 1889  – Moravské Budějovice
†?
Místa působení: Znojmo

Životopis:
Člen sdružení výtvarných umělců ve Znojmě. Vystavoval v lázeňských městech a ve venkovských oblastech.   

Dílo:
Maloval na dřevěné předměty, nádoby, talíře, vázy, skříňky apod.

Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 40, s. 11.

HAUKE, Josef – varhanář (180. výročí narození)
*27. 9. 1839 – Krásné Loučky
†21. 1. 1902 – Uherské Hradiště
Místa působení: Hrádek

Životopis:
Varhanář v Uherském Hradišti v 2. polovině 19. století. Byl mladším bratrem Jana H. Narodil se 27. 9. 1839 v Krásných Loučkách jako syn zahradníka Jana H. a jeho ženy Terezie, rozené Gansové. Kdy a kde se vyučil, není zatím známo. Před r. 1865 se usadil v Uherském Hradišti a 21. 2. 1865 se tu oženil s Annou Orlíkovou, dcerou ševce Valentina Orlíka z Hlubčic ve Slezsku. V té době bydlel v domě č. 37. Přibližně od r. 1875 začal stavět též kuželové vzdušnice. Zemřel ve svém domě v Uherském Hradišti č. 30 21. 1. 1902. Vedení jeho dílny převzal jeho tovaryš Matěj Strmiska.   

Zdroj:
Josef Hauke [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné na: http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=117713

HLAVA, Václav III. Bedřich – probošt (230. výročí úmrtí)
*14. 10. 1714 – Praha 6 (Česko)
†15. 9. 1789 – Hradiště
Místa působení: Hradiště

Životopis:
Rodištěm probošta je Praha, kde se narodil roku 1714. Řeholní sliby složil 26. března 1736 a jeho primičním dnem se stal 2. únor 1740. První místo, kde působil, byl Horní Slavkov. Byl zde však posledním křižovnickým kaplanem, neboť řád toto obročí kvůli nedostatku svých příslušníků ztratil. Od roku 1746 byl kaplanem v Lokti, roku 1750 pak v pražském řádovém domě. Od roku 1753 působil jako farář v Mostě a v letech 1759-1767 v Pšově. Nato dostal jmenované probošství v Chlumu sv. Máří, kde se po šestnáctiletém pobytu velmi dobře zapsal do paměti, o čemž zvláště svědčí místní chrám.   

Zdroj:
KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011, 245 s.

Karel HorkýHORKÝ, Karel – hudební skladatel (110. výročí narození)
*4. 9. 1909 – Štěměchy u Třebíče
†27. 11. 1988 – Brno
Místa působení: Znojmo, České Budějovice, Pardubice, Brno

Životopis:
Absolvent Vojenské hudební školy ve Znojmě (A. Pek). Sólofagonista v operních divadlech v Českých Budějovicích, v Pardubicích a v rozhlasovém orchestru v Košicích. Sólista Operního orchestru v Brně (od 1937). Studoval skladbu u V. Polívky a P. Haase v Brně (1937-1939) a na Konzervatoři v Praze (J. Křička, mistrovská škola, 1942-1944). Pedagog (od 1945) a ředitel (1964-1971) na Konzervatoři v Brně. Pedagog na JAMU v Brně (1952-1955).   

Dílo:
Jeho skladatelské dílo je velmi rozsáhlé a zasahuje prakticky do všech hudebních žándrů. Navázal na tradici české hudby, reprezentované jmény J. Suka a V. Nováka.
Komorní skladby: Sonáta pro housle a klavír, Smyčcový kvartet č. 1, Smyčcové trio, Nonet, Sonatina pro klarinet a klavír.
Orchestrální skladby: Koncert pro violoncello a orchestr, Koncert pro housle a orchestr, Symfonie č. 1, Koncert pro fagot a orchestr, Osudová preludia pro klavír a orchestr.
Vokální skladby: Kantáta Dětský sen, Vokální suita.
Písně: Letní noci, Puklá váza, Odkvetlo jaro a jiné.
Hudebně dramatická tvorba: Jan Hus, Jed z Elsinoru a Svítání, dále balety Lastura a Král Ječmínek.

Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 47, s. 11.

HOŠEK, František – učitel hudby (140. výročí narození)
*29. 9. 1879 – Dobřínsko
†13. 8. 1972 – Miroslav
Místa působení: Miroslav

Životopis:
Narodil se v Dobřínsku, odkud asi pocházela jeho maminka. Žili pak ve Skalici, rodina se živila knoflíkářstvím. Dědeček byl učitelem ve Skalici 1852-1874 a byl známý vlasteneckým cítěnín, bránil germanizaci. Učitelování a neláska k poněmčování se tedy v rodině dědí. Část života strávil Hošek v Mikulově. Asi patnáct let zde vedl kůrovouhudbu a zpěv ve velkém chrámu. 1903-1906 absolvoval Varhanickou školu Leoše Janáčka v Brně v oborech klavír, varhyn, housle. Vysvědčení ze 7. června 1906 nese Janáčkův podpis závěrečný i podpisy za zkouškami dílčími. Asi před narukováním utekl do Švýcarska v roce 1915. Po válce vedl hudební školu v Blansku. Jako majitel hudební školy se zde 6. září 1921 oženil, a asi z nouze odjel ředitelovat hudební školu do Kralovce v Jugoslávii. K 1. lednu 1926 se vrátil učit do nově založené hudební školy v Miroslavi. Prožil klidnější dobu v rodině, absolvoval učitelskou školu sborového zpěvu 1928 a hry na flétnu 1932. Dlouho hrával v židovské synagoze. Vždy v pátek večer, po západu slunce, kdy začínal židovský svátek Sabat. Těždé doby začaly opět s Němci a válkou. Nejprve oplakal krásné a dokonalé varhany, které rozbili brzy po obsazení Miroslavi (září 1938) a ze synagogy se stala sušárna arizované židovské továrny. Posledním vlakem k Brnu z Ivančic odvezl 30. září 1938 šestnáctiletou dceru Zlatu do bezpečí. Od 23. října 1941 do 23. dubna 1944 byl vězněn. Polovinu času ve Znojmě v "krajzáku", zbytek ve vězení ve Straubingu. Nebyl to ničivý koncentrák, ale pro pětašedesátiletého člověka s bezmocnou osamocenou manželkou doma to byla jistě muka. Brzy po ukončení války, ale už zase učil, prožil se školou všechny bolesti znovu zakládání a stěhování školy. Do důchodu odešel v roce 1954, ale působil ještě dále. Je pochován na katolickém hřbitově v Miroslavi.   

Zdroj:
RYŠAVÝ, Tomáš. Hudba a hudební výchova v Miroslavi. Miroslavský zpravodaj. 1993, č. 5, s. 9.

KADICH, Hans von – přírodovědec (110. výročí úmrtí)
*12. 1. 1864 – Brno
†7. 9. 1909 – Hamburk
Místa působení: Znojmo

Životopis:
První dvě třídy gymnázia studoval ve Znojmě, poté přešel na gymnázium do Vídně. Vystudoval lékařství a filozofii, získal doktorát filozofie a věnoval se zoologii. Proslavil se jako přírodovědec, cestoval po Asii, Balkánu a Kavkaze. Zemřel během cesty z Aljašky. Byl také spisovatel a psal pod pseudonymem Hans Waldlieb. Roku 1898 emigroval do USA.   

Zdroj:
Hans Kadich von [online]. [cit. 2013-08-19]. Dostupné na: Pferdhttp://de.wikipedia.org/wiki/Hans_Kadich_von_Pferd

LEONOV, František – partyzán (100. výročí narození)
*28. 9. 1919 – Dolní Dubňany
†17. 2. 1981 – Pravlov
Místa působení: Moravský Krumlov

Životopis:
Pracoval jako zemědělský dělník na zbytkovém statku v Moravském Krumlově. Po okupaci přesídlil s rodinou do Dolních Kounic, kde pracoval v zahradnictví. Patřil k zakládajícím členům Partyzánské družiny Josefa Hybeše, ve které se podílel na budování úkrytů, zásobování a bojových akcích. Obdržel čs. medaili za chrabrost. 

Zdroj:
LYSÁK, Jiří. Životopisy. Z dějin Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Třebíč: J. Lysák ve spolupráci s vydavatelstvím Akcent, 2011, s. 205-218.

LÖW, Johann Georg – Znojmo (220. výročí úmrtí)
*? – ?
†24. 9. 1799 – ?
Místa působení: Olomouc

Životopis:
11. května 1755 byl povýšen na mistra. Pak odešel do Olomouce, kde se stal v roce 1781 představeným.

Zdroj:
Johann Georg Löw [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Johann_Georg_L%C3%B6w


Franz MüllnerMÜLLNER, Franz – učitel (120. výročí narození)
*15. 9. 1899 – Hrádek
†13. 10. 1947 – Taunusstein-Hahn
Místa působení: Hrádek, Vranov nad Dyjí, Štítary, Pravice (Česko), Stošíkovice na Louce, Hodonice, Šatov

Životopis:
Už v mládí prokazoval talent na hudbu. Po základní škole v Hrádku a Jaroslavicích odešel na odborné učiliště v Olomouci. I když chtěl být profesí učitel, studoval také hudbu a zpěv. Jeho studia byla přerušena v roce 1917, kdy odešel na italskou frontu. Roku 1919 byl učitelem, varhaníkem a sbormistrem v rodném Hrádku. Dále učil ve Vranově, Štítarech, Pravicích, Stošíkovicích na Louce a Hodonicích, poté byl jmenován ředitelem školy v Šatově. V příštích několika letech byl sbormistrem v kostele v Šatově, ředitelem Pěveckého sdružení ve Znojmě a dirigentem.   

Zdroj:
ČERMÁK, Marek. Význační Hrádečané. Hrádek za obzorem paměti. Břeclav: Petr Brázda, 2013, s. 194-200.


MÜLLNER, Karl – spisovatel (150. výročí narození)
*30. 9. 1869 – Božice (Česko)
†? – ?
Místa působení: Vranov nad Dyjí, Šakvice, Dyje, Hrabětice

Životopis:
Narodil se v Božicích jako potomek staré rolnické rodiny, chodil do obecné školy, ve Znojmě na gymnázium a ve Vídni studoval dva roky práva. Kvůli vysoké škole musel opustit rodinu. Učil nejprve doma v Božicích, potom byl ředitelem škol v Podmýčích u Vranova, Frejštejně, Šakvicích a Dyji, od roku 1918 řídícím učitelem v Hraběticích. Oblíbený, lidový vypravěč, tvůrce nových domácích pohádek a pověstí.   

Dílo:
Ein Zweikampf - román; In den zwölf Nächten - pověst a pohádka; Schön Gilda - novela; Der Edelweißkönig – pohádkové drama; Germanenkampf - vyprávění; Die letzte Jahrt - vyprávění; Der Alte vom Berge - pohádková pověst. V tisku: Blumen des Glickes - pohádka; Das Märchen von dem Grafen Griesgram unn der Prinzessin Freude - ilustroval O. Slaviczek. Pozdější díla: Die Schenkin – historický román; Herzog Rutbrandt - drama; Herr Lustig - komedie; Die Goldhenne - komedie; Die Heimat - drama; Grafenkinder - romantická opera. Psal také básně, mnoho z nich bylo zhudebněno.   

Zdroj:
BLÖSL, Joachim. Südmährens Dichter und Sänger: Eine Erntelese. Nikolsburg: Bartosch, 1925, 294 s.


PANCZNER, Ondřej Váczlav – farář (260. výročí narození)
*26. 9. 1759 – Vanovice
†2. 6. 1828 – Mikulovice
Místa působení: Mikulovice  

Zdroj:
Městys Mikulovice. Vyd. 1. [Brno]: Pro městys Mikulovice vydalo nakladatelství F. R. Z. agency s.r.o., 2014, s. 63. ISBN 978-80-87332-77-1.


Josef PejskarPEJSKAR, Josef –  novinář (20. výročí úmrtí)
*7. 12. 1912 – Česká Skalice
†22. 9. 1999 – Fallbrook (USA)
Místa působení: Znojmo, Boskovice, Hustopeče u Brna, Nové Město na
Moravě, Polná, Přibyslav

Životopis:
Narodil se v Malé Skalici, dnes Česká Skalice. Mládežnický pracovník vsekretariátě Čs. strany národně socialistické v Boskovicích (1931-1934), oblastní tajemník Čs. strany národně socialistické v Hustopečích u Brna (1935), obvodní tajemník v Novém Městě na Moravě (1936-1938). Během světové války žil v Polné a Přibyslavi. Činný v protinacistickém odboji. Od r. 1945-1948 působil ve Znojmě jako redaktor Melantricha (Slovo národa) - z politických důvodů odvolán. Ustavil odbojovou skupinu Rozvodněná Dyje, která převáděla pronásledované přes hranice do Rakouska. Když hrozilo zatčení, podařilo se mu, za dramatických okolností, prchnout do Rakouska. Redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově, kde vysílal relace pod jménem Jožka Pero (1951-1979). Od r. 1979 žil v USA. V roce 1993 mu byl udělen doktorát Windsorské univerzity, v roce 1995 obdržel medaili Za zásluhy I. stupně. 

Dílo:
Poslední pocta (4. díly- poslední dva díly vydal vlastním nákladem) - věnovaná památce osobností čs. exilu 1948-1989, Pronásledovaní vlastenci, Útěky za železnou oponu, Pražský primátor. V exilu působil publicisticky, psal do amerických a kanadských krajánských časopisů - Newyorské listy, chicagský Hlasatel, České slovo (1948-1990).

Zdroj:
JM. Jak Jožka Pero utíkal ze Znojma. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 51, s. 6.


Václav Perek, JUDr.PEREK, Václav – JUDr. (160. výročí narození)
*27. 9. 1859 – Kamenice nad Lipou
†19. 5. 1940 – ?
Místa působení: Moravský Krumlov, Jindřichův Hradec, Brno, Praha 6, Kyjov, Prostějov

Životopis:
Absolvent vyššího gymnázia v Jindřichově Hradci (1878) a Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze. Advokátní praxi začal vykonávat v roce 1882 (Praha, Prachatice, Kyjov-1887). Od roku 1890 byl už samostatným advokátem v Moravském Krumlově a od roku 1900 působil v Prostějově. V Moravském Krumlově se věnoval Hospodářské organizaci českého lidu na Moravě. Za tímto účelem vstoupil r. 1890 do c. k. moravské hospodářské společnosti v Brně. Jeho přičiněním vznikla v roce 1897 zemědělská rada a také byla zbudována česká hospodářská společnost. Dále z jeho podnětu byly v Brně zřízeny Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v markrabí Moravském, Český pomologický ústav, rostlinářská pokusná stanice, zemědělský statistický úřad a různá odborná sdružení ovocnářské, drůběžárské aj. V roce 1896 byl zvolen poslancem Moravského sněmu za venkovský okres prostějovský a plumlovský.   

Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 39, s. 11.

František Václav PeřinkaPEŘINKA, František Václav – vlastivědný pracovník (70. výročí úmrtí)
*26. 2. 1878 – samota Koráb u Žerotic
†14. 9. 1949 – Kroměříž
Místa působení: Znojmo, Třebíč, Praha 6 (Česko), Brno, Kroměříž, Valašské Klobouky

Životopis:
Chtěl být učitelem, ale pro špatný sluch nebyl přijat na kroměřížskýučitelský ústav. Začal studovat ve Znojmě, potom přešel na gymnázium do Třebíče. Zájem o minulost jej přivedla do Prahy na univerzitu, kde navštěvoval národopisné přednášky profesora Č. Zíbrta. Pro nedostatek peněz musel studia ukončit a vrátil se zpět do rodného kraje. Začal pracovat jako lékárenský učeň a později si našel místo na berním úřadě ve Znojmě. Ale o historii se zajímal dál. Přednášel v českých spolcích, psal do novin. Pro svůj národní postoj byl často přeřazován z místa na místo. V r. 1899 odchází na berní úřad do Valašských Klobouk a později do dalších moravských měst. V r. 1906 se dostal do Kroměříže, kde působil osm let - do roku 1914. První světovou válku prožil v Brně. Po jejím skončení odešel na Slovensko, kde strávil dvacet let (Ružomberk, Bratislava). Odtud musel, ale v r. 1939 odejít a usadil se natrvalo v Kroměříži.   

Dílo:
První články publikoval v r. 1899, kdy mu bylo 21 let. Svůj historickýzájem zaměřil do tří oblastí, kde pracoval jako berní úředník. Valašské Klobouky - Okresní monografie valašskokloboucký okres. Slovensko - Veselé putovanie po Slovensku (1934). Kroměříž - Dějiny města Kroměříže. Práce čítá 4 112 stran. Znojmo - Vlastivěda moravská, která má tři části - Jaroslavický okres (1905), Vranovský okres (1906), Znojemský okres (1924). Zachycuje v ní dějiny města Znojma a okolních obcí od prvopočátku do druhé poloviny 18. století. Publikoval v časopisech a sbornících: Časopis muzea moravského, Sborník historického kroužku, Od Horácka k Podyjí (1924-1938), Selský archiv, Prúdy, Slovenský deník aj. Jeho rozsáhlá písemná pozůstalost je uložena v archivu v Kroměříži se sídlem v Holešově.

Zdroj:
MARADA, Miroslav. Ke 40. výročí úmrtí F. V. Peřinky. Znojemsko. 1989, roč. 29, č. 35, s. 4.

PESCHEL, Arnold – vlastivědný pracovník (130. výročí narození)
*21. 9. 1889 – Znojmo
†1. 8. 1964 – Vídeň   

Zdroj:
Arnold Peschel [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FArnold_Peschel&wikiembed-title=Peschel+Arnold

PLANCKH, Viktor – majitel keramické továrny (150. výročí narození)
*10. 9. 1869 – Znojmo
†1. 10. 1899 – Znojmo
Místa působení: Kravsko, Znojmo

Životopis:
Majitel keramické továrny v Kravsku. Matka mu odstoupila továrnu 24. července 1895. Téhož roku se oženil s Alžbětou Hailerovou. Z tohoto manželství měl dceru Alžbětu Emmu (*1897). Zemřel náhle na zápal slepého střeva. Byl pochován v Kravsku u severní zdi nového místního hřbitova. Jeho hrob tam byl ještě po druhé světové válce.   

Zdroj:
TRMAČ, Miloslav. Keramická továrna v Kravsku od roku 1895 do konce první světové války. 150 let keramiky Kravsko 1823-1973. Kravsko: ZV ROH Keramické závody, n.p., 1973, s. 3-12.

SCHREINER, Rupertučitel (170. výročí narození)
*14. 9. 1849 – Arnfels (Rakousko)
†7. 2. 1931 – Vídeň
Místa působení: Znojmo

Životopis:
1878 učil ve Znojmě, od roku 1890 se stal profesorem na státním gymnáziu ve Znojmě.      

Zdroj:
Rupert Schreiner [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_S/Schreiner_Rupert_1849_1931.xml

SOUCHES, Anna Salome de – hraběnka (90. výročí úmrtí)
*28. 2. 1648 – ?
†28. 9. 1929 – Znojmo

Životopis:
V roce 1677 si vzala Louise Raduit de Souches. 

Zdroj:
Anna Salome de Souches [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1717

VRLA, Leopold – editor (110. výročí narození)
*17. 9. 1909 – Přílepy (okr. Kroměříž)
†16. 8. 1991 – Ostrava
Místa působení: Znojmo

Životopis:
Vystudoval češtinu a francouzštinu na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po dvou studijních pobytech ve Francii působil v Chrudimi, odkud přešel do Znojma. Zde bydlel na Palackého ulici v čísle dvacet nedaleko svých kolegů z gymnázia Nováka a Fialy. Podnětné byly zejména jeho literární večery konané v Besedě, jež připravoval ve spolupráci s dr. Ladislavem Řezníčkem, ředitelem znojemské knihovny. Jejich zásluhou Znomo přivítalo na jaře 1937 básníky Josefa Horu a v roce 1938 Františka Halase. V roce 1938 odešel Vrla na gymnázium do Třebíče a pak až do odchodu na odpočinek působil v Opavě a Ostravě, kde zemřel.   

Zdroj:
NOVÁK, Pavel. Láska vyšlehla do noci. Znojemsko. 1989, roč. 29, č. 42, s. 4

Kalendárium pro Vás sestavila Petra Pavlačková.