BAUŠE, Ivan – básník (60. výročí úmrtí)
*4. 2. 1886 – Praha 6 (Česko)
†25. 3. 1959 – Praha 6 (Česko)
Místa působení: Hranice, Vyškov, Znojmo
Dílo:
publikoval v časopisech; překládal z ruštiny, zvl. Lermontova a Někrasova
Zdroj:
Ivan Bauše [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: http://aleph.vkol.cz/rego/rg0325.htm
BOŘÍK, Karel – malíř (90. výročí úmrtí)
*6. 1. 1891 – Praha 6 (Česko)
†24. 3. 1929 – Praha 6 (Česko)
Místa působení: Bítov
Dílo:
Malíř Bítovska, v letech 1922, 1924, 1925 uspořádal výstavy obrazů Bítovska.
Zdroj:
VINICKÁ, Věroslava. Osobnosti Znojemska: malíři. 1. vyd. Znojmo: Okresní knihovna, 1991, s. 2.
BRAUNER, Bohumil – vydavatel (120. výročí narození)
*31. 3. 1899 – Moravský Krumlov
†22. 12. 1986 – Brno
Místa působení: Moravský Krumlov, Kroměříž, Prostějov, Dolní Kounice, Alexovice u Ivančic, Brno
Životopis:
Navštěvoval arcibiskupské gymnáziu v Kroměříži, které ukončil pro špatný prospěch z latiny v tercii. U svého otce se vyučil obchodníkem, praktikoval v Praze. Účastník 1. světové války (1917 - italská fronta). Po válce krátce vojákoval na Slovensku. Začal se angažovat v nově tvořící se lidové straně, která ho doporučila pro družstevní obchodní podnikání. V roce 1924 se obchodně osamostatnil. V Prostějově organizoval přednášky předních katolických intelektuálů. Pokračoval v tom i později, za války v Dolních Kounicích. Od roku 1928 působil v Moravském Krumlově. Po zabrání pohraničí v roce 1938 přestěhoval svůj velkoobchod do Alexovic u Ivančic. Po válce se stal nakrátko prezidentem obchodní komory, cestuje služebně do Francie a Belgie. Po únoru 1948 byl jeho velkoobchod, který přestěhoval do Brna znárodněn. Rodina přišla o majetek a postupně začal rozprodávat vzácná výtvarná díla. Měl 8 dětí, a v Dolních Kounicích bydlel od r. 1939 až do roku 1947, kde provozoval velkoobchod s kořením a vanilkovým cukrem.
Dílo:
Vydával: politickokulturní revue Zrno, vánoční novoročenky, dva bibliofilské tisky (svým způsobem mimořádné), sborníček devíti překladů básní (Uhlandovy básně Hausrecht - Domácí právo), Noční cesta (Jaroslav Durych 1945). V roce 1957 dokončil rukopis Vzpomínek (150 stran hustého strojopisu form. A4) a v roce 1974 doplnil tento svazek komentovaným opisem velké části korespondence, dopisů 70 přátel, spisovatelů, básníků, výtvarných úmělců, kněží, řeholníků (Deml, Durych, Florian, Fuchs, Zahradníček aj.).
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. 2011, roč. 11, č. 13, s. 11.
BREYER, Joannes – hudební prefekt (320. výročí narození)
*12. 3. 1699 – ?
†28. 10. 1755 – Znojmo
Místa působení: Praha 6 (Česko), Znojmo
Zdroj:
HOLUBOVÁ, Markéta. Biografický slovník hudebních prefektů jezuitského řádu působících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1556-1773. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2009, 238 s. ISBN 978-80-87112-19-9.
FIKER, Jan – kněz (100. výročí narození)
*11. 3. 1919 – Velká Bíteš
† 26. 12. 2000 – Petrovice
Místa působení: Jaroměřice nad Rokytnou, Petrovice
Životopis:
Byl vysvěcen 5. 7. 1944 v Brně. Před svým příchodem do Petrovic působil v Jaroměřicích nad Rokytnou. Mimo Petrovice spravoval i faru kadovskou. Své kněžské povolání plnil v době, která náboženství nepřála.
Zdroj:
GRUNOVÁ, Eva. Petrovice u Moravského Krumlova: kapitoly z dějin obce. Petrovice: [s.n.], 2005, 160 s.
FLESCH von BRUNNINGEN, Isidor Vincenc – velkoobchodník (200. výročí narození)
*26. 3. 1819 – Rousínov
†13. 6. 1884 – Brno
Místa působení: Brno, Hrušovany nad Jevišovkou
Životopis:
Velkoobchodník a podnikatel v cukrovarnictví, pivovarnictví. Za zásluhy o účast na světové výstavě v Paříži byl roku 1879 povýšen do šlechtického stavu (von Brunningen). Založil a vedl velkoobchod I. V. Flesch v Brně. Byl spolumajitelem cukrovaru v Modřicích. Roku 1868 uvedli v život akciový brněnský pivovar dva podnikatelé (Moritz Bauer a Isidor Vincenc Flesch) - byl založen kapitálem 500 000 zlatých s plánovaným výstavem 50-100 000 věder ročně. Byl prezidentem Společnosti rafinerie cukru v Hrušovanech nad Jevišovkou, člen dalších správních rad a společností, též ve vlnařském průmyslu.
Zdroj:
Isidor Vincenc (Israel) Flesch von Brunningen [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11415
FOURNIER, Arnošt Josiáš – knihkupec (210. výročí narození)
*13. 3. 1809 – Berlín
†28. 8. 1878 – Znojmo
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Správce a později majitel knihkupectví a nakladatelství ve Znojmě (1835-1884). Získal firmu sňatkem s vdovou po znojemském knihkupci E. Haberlovi. V r. 1861 přijal za společníka svého synovce L. Haberlera a závod nesl jejich společné jméno. V r. 1884 se stal majitelem knihkupectví a nakladatelství K. Bornemann.
Dílo:
V letech 1844-1852 soustavně publikoval českou beletrii a lidovýchovnou četbu, takřka výhradně překladovou. Překladatelem a upravovatelem většiny jeho knih a zřejmě i poradcem byl J. Pečínka. Vycházela zde první česká knižnice spisů pro mládež (1844-1847, 12 titulů), knižnice určená řemeslníkům a rolníkům (1844, 3 tituly), knižnice zahraničních románů (1844-1845, 2 tituly).
Vydal: Mikšíček, M.: Národní báchorky (2. sv., 1845), Pečírka, J.:Václav Novák aneb sedlák, jak by měl býti (2. sv. , 1847), Valouch, F.: Delkamovánky pro mládež (1851).
Zdroj:
Nakladatelé a knihkupci ve Znojmě. Neevidované materiály. Č. 194.
GASTIERER, Hugo – spisovatel (130. výročí narození)
*30. 3. 1889 – Hrušovany nad Jevišovkou
†4. 7. 1958 – Vídeň
Místa působení: Hrušovany nad Jevišovkou
Životopis:
Měšťanku vychodil v Drnholci, pak byl na gymnázium v Bukurešti (gymnázium zaměřené na spojení filozofie a teologie), už v 19 letech zpíval jako podjáhen, a to i při Arcibiskupské Papežské mši a královském obřadu ve starém klášteře. Podstoupil dlouhé cesty, když začal studovat filozofii a historii na univerzitách ve Vídni, New Yorku a Innsbrucku. Pak se vrátil domů do Hrušovan nad Jevišovkou. Psal krásné povídky, skici, básně, které se objevili v prestižních listech a časopisech. Psal i větší publikace včetně scénářů.
Zdroj:
BLÖSL, Joachim. Südmährens Dichter und Sänger: Eine Erntelese. Nikolsburg: Bartosch, 1925, 294 s.
GUBIN, Richard – podnikatel (150. výročí narození)
*31. 3. 1869 – Valtrovice
†24. 1. 1940 – Wiener Neudorf
Zdroj:
Richard Gubin [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FRichard_Gubin&wikiembed-title=Gubin+Richard
HAVRÁNEK-ZIMMERHANSL, František – malíř (90. výročí úmrtí)
*19. 5. 1890 – Praha 6 (Česko)
†12. 3. 1929 – Praha 6 (Česko)
Místa působení: Bítov, Znojmo
Životopis:
Absolvent AVU u profesorů Ženíška a Roubalíka. Přesto, že se jako rodilý Pražan věnoval ve své tvorbě především zobrazení pražských motivů, podlehl kouzlu romantické krajiny bítovských strání do té míry, že od konce druhého desetiletí 20. století pravidelně zajížděl do Podyjí, kde s oblibou tvořil v plenéru. Po samostatné výstavě ve Znojmě v roce 1921, kde představil výsledek svých moravských námětů vystavoval v roce 1922 s "Bítovskou kolonií" v Praze.
Zdroj:
ŠTURC, Libor. Výtvarná kultura ve Znojmě mezi dvěma světovými válkami. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. 1999, s. 10-29.
JAKLIČ, Josef – legionář (130. výročí narození)
*12. 3. 1889 – Znojmo
†?
Místa působení: Vídeň
Zdroj:
Josef Jaklič [online]. [cit. 2012-07-26]. Dostupné na: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=38376
KAŠPAR, Josef – legionář (120. výročí narození)
*19. 3. 1899 – Znojmo
†?
Místa působení: Znojmo
Zdroj:
Josef Kašpar [online]. [cit. 2012-07-26]. Dostupné na: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=45418
KOLÁŘ, Stanislav – legionář (40. výročí úmrtí)
*21. 4. 1898 – Petrovice
†30. 3. 1979 – Znojmo
Životopis:
Mládí prožil v rodné obci. Později odešel se učit k jednomu vídeňskému obchodníkovi. Za 1. světové války narukoval k 8. regimentu rakousko-uherské armády a byl s ní nasazen na italskou frontu, kde ho nepřítel zajal. Ze zajateckého tábora Vitoria na Sicílii se přihlásil do československého vojska. Začátkem března 1918 byl přijat k 31. Pluku "ARCO". Později přešel k 39. pluku rozvědčíků. Bojoval na Doss Altu. Z války se vrátil jako četař italských legií a začal pracovat na soudě v Podkarpatské Rusi. Po 2. světové válce působil u soudu ve Znojmě. Za svou válečnou činnost obdržel: Válečný kříž 1918 s hvězdičkou na stuze, Italský válečný kříž a další naše i zahraniční vyznamenání.
Zdroj:
ALEXA, Václav. Bojovali za vlast: Legionář Stanislav Kolář. Znojemské listy. 1999, roč. 8, č. 7, s. 2.
KOROMPAY, Leopold – kněz (190. výročí úmrtí)
*1771 – ?
†21. 3. 1829 – Brno
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Syn brněnského malíře Františka Vavřince Korompaye. Mezi roky 1810-1812 působil jako duchovní správce ve znojemské farnosti sv. Kříže. K malířství měl vrozené vlohy a vzhledem k úmrtí svého otce se v něm vzdělával jako samouk. Šťastnou náhodou se v Bretschneiderově domě ve Znojmě setkal s malířem krajin Martinem Molitorem, který si ho oblíbil a umožnil mu zdokonalit se v malířské technice. Postupně si osvojil krajinomalbu, a také tvorbu portrétů čímž získal ocenění u znalců a milovníků umění.
Zdroj:
VALEŠ, Tomáš. Mezi Brnem a Vídní. Umění a umělci ve Znojmě a okolí 1715-1815: disertační práce [online]. [cit. 2012-11-05]. Dostupné na: http://is.muni.cz/th/111041/ff_d/Vales_disertace_text_upraveno.pdf
KŘIVÁNEK, František – zakladatel KSČ (70. výročí úmrtí)
*4. 1. 1888 – ?
†11. 3. 1949 – ?
Místa působení: Znojmo
Zdroj:
Šli před námi: životopisné medailónky zasloužilých předválečných členů KSČ v Jihomoravském kraji. 1. vyd. V Brně: Blok, 1981, 261 s.
KUBICA, František – MUDr. (110. výročí narození)
*6. 3. 1909 – Nové Město na Moravě
†28. 2. 1973 – Hartvíkovice
Místa působení: Znojmo, Brno, Třebíč, Jihlava
Životopis:
Absolvent třebíčského gymnázia (1931) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1937). Poté působil jako praktický lékař v Třebíči (1937-1939, Stařeč (1939-1945, ve Znojmě (1945-1948, v Jihlavě (1951-1973. V letech 1948-1951 byl vězněn v Jáchymově a v Leopoldově.
Dílo:
Fotografické výstavy: Pressfoto Praha a Bratislava, Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Muzeum Vysočiny, Galrie Jihlava a Třebíč, Ciba-Geigy Zürick. Fotografické publikace: Za krásami a rekreací do Podyjí (1969), Bítovsko (1962). Vydal v bibliografické úpravě básně J. Seiferta a J. Zahradníčka.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 9, s. 11.
MÁCHOVÁ, Marie – sběratelka pohádek (40. výročí úmrtí)
*6. 12. 1913 – Brno
†5. 3. 1979 – Jihlava
Místa působení: Moravské Budějovice, Znojmo, Martínkov, Jihlava
Životopis:
Brzy osiřela a byla vychovávána v Martínkově u příbuzných, podle nichž si zvolila i svůj pseudonym. Maturovala r. 1930 na reálném gymnáziu v Moravských Budějovicích, r. 1935 absolvovala učitelský ústav ve Znojmě. Učila na Slovensku, v Čechách, v letech 1940-1948 v Martínkově, v Jihlávce 1948-1949, v Jihlavě 1949-1954 a do r. 1970 na cikánské škole a školce. Dílo: Přispívala do novin a časopisů: Od Horácka k Podyjí, Lidové noviny, Lidová demokracie, Jiskra, Tvorba. Vydala: Vlčí dvůr, Brno 1947 (román vycházel v tisku na pokračování i knižně); Lidé mezi lidmi, Praha 1961, román z cikánského života. Nepublikované práce: Poslední martínkovská rychtářka, povídka dle rodinné kroniky; Požár, Na břehu, Černý kormorán, povídky; Dobrou noc kapitáne, novela; Studna pod akáty, román; Půlnoční hvězdy, básně; Cikánské písně, překlady cikánských písní.
Zdroj:
Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997, 863 s.
MAKOVIČKA, František – malíř (130. výročí narození)
*23. 3. 1889 – Moravské Budějovice
†4. 10. 1970 – Jevíčko
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Studoval na keramické škle ve Znojmě, na UMPRUM v Praze a na Akademii užitých umění ve Vídni, kde zároveň pracoval v keramickém závodě. Rok studoval v Paříži. Působil jako středoškolský profesor v Tišnově, Prostějově, Vsetíně. Věnoval se malbě, maloval mj. portréty a krajiny. Vytvořil také řadu keramických reliéfů, sošek a obrazů.
Zdroj:
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2001; VII., L-Mal. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2001, 343 s.
MOUČKA, František – Mgr. (80. výročí narození)
*27. 3. 1939 – Přímětice
Místa působení: Znojmo, Višňové, Želetice, Kravsko
Životopis:
Vystudoval výtvarnou výchovu na Pedagogickém institutu v Brně, stal se členem Skupiny učitelů výtvarníků (SUV), která pracovala pod vedením Ivo Kalabise při Klubu školství B. Václavka. Účastnil se několika studijních pobytů na Rujaně, kde se věnoval především studiu krajinomalby. Nejčastěji se zabývá kolorovanou kresbou a malbou temperami.
Dílo:
Společné výstavy se SUV: Brno, Hodonín, Opava, Mikulov, Rujana
Samostatné výstavy: Kravsko (1995), Želetice (1998), Želetice, Kravsko, Moravský Krumlov, ZŠ Nedvědice (vše 1999), Horní Dunajovice (2000), Znojmo (2001)
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 13, s. 11.
PAFKA, Oskar – malíř (70. výročí úmrtí)
*7. 12. 1896 – Znojmo
†4. 3. 1949 – Voitsberg (Rakousko)
Místa působení: Znojmo
Životopis:
V letech 1911-1914 studoval na Odborné keramické škole ve Znojmě. V roce 1914 nastoupil do Mistrovské školy pro monumentální sochařství na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole u slavného vídeňského sochaře Antona Hanaka, byl však přímo ze studií odveden na frontu. Po válce se vrátil do Znojma a dokončil jako hostující žák Odbornou keramickou školu ve školním roce 1919/1920. Věnoval se kreslenému humoru, kresleným alegoriím, sgrafitům a monumenálnímu malířství ve stylu art deco a symbolismu. V roce 1939 odešel do Vídně.
Dílo:
Zabýval se malbou kombinované techniky s typickým ornamentem. V Jihomoravském muzeu ve Znojmě uloženy grafiky a malby. Jeho významným dílem jsou sgrafita na dnešním Horním náměstí či na Kovářské ulici. Jeho alegorické scény a sgrafita "Oplakávání" zdobí např. i Arcibiskupský palác v Praze a "Poslední soud" pak Biskupský palác v Brně. Dělal též návrahy na barevné vitráže v kostele sv. Prokopa v Únanově.
Zdroj:
ŠTURC, Libor. Významní absolventi Odborné keramické školy ve Znojmě v letech 1872-1922. Odborná keramická škola ve Znojmě: 1872-1922. Znojmo: Jihomoravské muzeum, 1997, s. 15-16.
PRÁŠEK, Antonín – spisovatel (60. výročí úmrtí)
*20. 12. 1886 – Zvěrkovice
†1. 3. 1959 – ?
Místa působení: Předín, Bohutice
Životopis:
Na kněze byl vysvěcen v Brně r. 1911. V letech 1916-1917 byl farářem v Předíně, 1917-1959 v Bohuticích. Dílo: psal mravoučné povídky pro mládež.
Zdroj:
ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko; Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997, s. 473-491.
SCHILDE, Theophilus – učitel (280. výročí narození)
*14. 3. 1739 – Drebelensis
†1773 – ?
Místa působení: Znojmo
Životopis:
1771 vyučoval na Koleji jezuitů ve Znojmě.
Zdroj:
WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.
SMUTNÝ, Miloslav – sochař (30. výročí úmrtí)
*2. 2. 1912 – Jindřichův Hradec
†29. 3. 1989 – Znojmo
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Absolvent Odborné keramické školy v Bechyni (1930). Působil jako modelář v jedné soukromé firmě ve Svijanech na Liberecku (1930-1937). Od r. 1937 pracoval u firmy Sláma ve Znojmě. Po druhé světové válce působil čtyřicet sedm let v Keramických závodech jako výtvarník. Vytvářel návrhy figurální a ozdobné keramiky pro Keramické závody Znojmo, Kravsko a Bechyni. Pedagog na LŠU (1961-1964). Hlavní výtvarník Znojemského historického vinobraní a Hodokvasů, navrhoval i kostýmy.
Dílo:
Autor postavy Hostana na vinětě piva Hostan, malby na skle v obřadní síni Městského úřadu ve Znojmě.
Reliéfy: Moravský Krumlov, Šatov, Mikulovice.
Sgarafika: Znojmo, Hnanice, Tešetice.
Výstavy: Světová výstava keramiky v Praze (1962), Jindřichův Hradec, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Znojmo aj.
Část návrhů na realizaci uložena v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.
Zdroj:
FRECER, Jaroslav, KACETL, Jiří. Miloslav Smutný: 2. 2. 1912 - 29. 3. 1989. 5 x 100. Ve Znojmě: Jihomoravské muzeum, 2014, s. 83-100.
STEINMETZ, Karel – montér (130. výročí narození)
*23. 3. 1889 – Vémyslice
†10. 11. 1952 – Znojmo
Místa působení: Vémyslice, Znojmo
Životopis:
Obecnou školu vychodil ve Vémyslicích, měšťanskou školu v Třebíči. Pak nastoupil místo lesního praktikanta na třebíčském velkostatku u švagra Petlíka a měl po uplynutí zkušební doby nastoupit do některé lesnické nižší školy. Z rodinných důvodů z tohoto plánu sešlo a ujednáno, aby se věnoval strojnictví a udělal si průmyslovou školu. Nastoupil jako učeň do strojírny Mayera v Hrotovicích, kde byl zaměstnán v letech 1904-1907, kdy obdržel výuční list jako strojnický tovaryš. K návštěvě průmyslové školy již pro různé obtíže nedošlo a proto nastoupil místo u firmy Hofherr a Schrantz ve Vídni roku 1907, ale byl pro nedostatek práce v únoru 1908 propuštěn. Poté nastoupil místo u firmy Glayton a Schuttleworth, továrna na hospodářské stroje ve Vídni, kde setrval jako montér až do nastoupení vojenské služby. V říjnu 1910 nastoupil vojenskou službu u pěšího pluku č. 99 - znojemského do Vídně, kde dosáhl hodnosti c. k. desátníka. Po propuštění z vojenské služby byl zaměstnán od listopadu 1913 v Turčanském Sv. Martině při zřizování městské elektrárny až do vypuknutí světové války. Za mobilizace v roce 1914 nastoupil vojenskou službu u svého pluku ve Znojmě a zúčastnil se bojů na ruské frontě až do května 1915, kdy se dostal do ruského zajetí. V roce 1927 nastoupil místo jako vodárenský strojmistr u města Znojma, kde byl přímo ve vodárně pod znojemským hradem zaměstnán až do listopadu 1938.
Zdroj:
Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo; [Brno]: Moravský zemský archiv v Brně, 2011, 221 s.
STRÁNECKÁ, Františka – spisovatelka (180. výročí narození)
*9. 3. 1839 – Velké Meziříčí
†28. 5. 1888 – Brno
Místa působení: Brno, Uherské Hradiště, Velké Meziříčí
Životopis:
Narodila se ve Velkém Meziříčí, kde její otec byl purkrabím. Františka se učila českému, německému a latinskému jazyku a soukromě vystudovala nižší třídy německého jihlavského gymnázia. V šestnácti letech se provdala za soudního adjunkta Ignáta Kerschnera. Pět let žili v Beregházu v Uhrách a od r. 1860 v Uherském Hradišti. Od r. 1874 působil její manžel jako soudní rada v Brně, kam se s rodinou přestěhovala. V roce 1885 založila národopisný odbor Vesny, se kterým spolupracoval i Leoš Janáček. Byla nazývána moravskou Boženou Němcovou nebo moravským Turgeněvem. Její literární tvorba trvala jen dvacet let, předčasně zemřela ve věku 49 let na tyfus.
Dílo:
Pohádky z Moravy z roku 1868; po přestěhování do Brna posílala první příspěvky do Koledy, a to cestopisné črty z Uher, pohádky i povídky. Spolupracovala s časopisy Květy, Obzor, Orel. Kromě pohádek napsala Stránecká 82 povídek, mnoho z nich bylo přeloženo do francouzštiny. Také překládala a psala recenze.
Zdroj:
Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. svazek, Biografická část. Vyd. 1. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007, 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4.
TRIBULE, Josef – legionář (130. výročí narození)
*18. 3. 1889 – Znojmo
†?
Místa působení: Znojmo
Zdroj:
Josef Tribule [online]. [cit. 2012-08-13]. Dostupné na: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=116493
VEIER, Friedrich – zvonař (290. výročí úmrtí)
*1662 - Norimberk
†29. 3. 1729 – Znojmo
Místa působení: Znojmo, Blížkovice, Prosiměřice
Životopis:
Byl synem norimberského provazníka Martina Weyera a jeho manželky Markéty. Za znojemského měšťana byl přijat 30. listopadu 1688. Ve Znojmě se zanedlouho, 17. ledna 1690, oženil s Marií, dcerou Jiřího Zopffstettera z Hnanic. Spolu s ní křtil v letech 1691-1709 sedm dětí.
Dílo:
Friedrich Veier ulil roku 1699 zvon pro Blížkovice a roku 1717 do Prosiměřic.
Zdroj:
MLČÁK, Leoš. Barokní a klasicistní zvonaři ve Znojmě, Mikulově a Valticích. Vlastivědný věstník moravský. 2012, roč. 64, č. 1, s. 26-34.
VÍTEK, Miroslav – sportovec (110. výročí narození)
*30. 3. 1909 – Ivančice
†30. 3. 1976 – Znojmo
Místa působení: Znojmo, Ivančice, Jevíčko, Brno, Dolní Kounice
Životopis:
Absolvent měšťanské školy v Ivančicích. V r. 1927 se rodina přestěhovala do Znojma. Ve 30. letech studoval při zaměstnání reálné gymnázium v Jevíčku. Absolvent Přírodovědné fakulty Masarykovy univerzity (1937-1945, tělesná výchova, chemie). Pedagog na obecné a měšťanské škole v Brně, Dolních Kounicích a Ivančicích (1940-1945). Středoškolský profesor na Státním koedukačním ústavu (1945-1948), na gymnázium (1948-1950), na pedagogickém gymnáziu (1950-1953), Pedagogické škole (1953-1959) ve Znojmě. Zástupce ředitele na Střední zdravotnické škole ve Znojmě (1959-1963). Vedoucí kabinetu TV v Krajském pedagogickém ústavu v Brně (1964-1971). V r. 1969 obhájil titul doktor filozofie.
Sportovec: S lehkou atletikou začal v r. 1923 (vrh koulí, hod diskem).
Výkony: Disk 2 kg - 28, 75 m (1924), 32 m (1925), 34, 30 (1926), 38, 75 m (1927), přes 40 m (1928), 45, 32 m (1936-1936).
Koule 5 kg - 7, 43m (1923), 9, 50 m (1924), 11, 47 m (1925), 16 m (1926).
Koule 7, 25 kg - 8, 75 m (1924), 9, 50 m (1925), 11, 49 m (1926), 12, 12 m (1927), přes 13 m (1928), 15, 01 m (1931).
V r. 1936 reprezentant Československa na OH v Berlíně. Ve vrhu koulí obsadil 15. místo výkonem 14, 49 m.
Trenér, rozhodčí a organizátor sportovních akcí např. Sportovní škola dorostu, Pohár Čs. rozhlasu, Jihomoravský pohár, spartakiády aj.
Dílo:
Metodika pro učitele tělesné výchovy 1. stupně (1965), Metodika pro učitele tělesné výchovy 2. stupně (1965).
Skripta: Tělesná výchova na obecné škole (1947), Tělesná výchova na pedagogických školách (1950), Základní gymnastika (1949, pro posluchače Pedagogické fakulty v Brně), Metodika tělesné výchovy (1950), Metodika chemie (1951).
Zdroj:
MIKULIČ, Jiří. Vzpomínka na Miroslava Vítka. Znojemsko. 2009, roč. 19, č. 13, s. 13.
WAGNER, Franz – politik (90. výročí úmrtí)
*4. 10. 1860 – Lechovice
†10. 3. 1929 – Lechovice
Místa působení: Lechovice
Životopis:
Rolník a poštmistr, vychodil národní školu, absolvoval vojenskou prezenční službu. V letech 1888-1900 byl členem obecního výboru a v letech 1900-1914 starostou Lechovic, členem Okresního silničního výboru ve Znojmě, členem Okresního hosodářského spolku ve Znojmě, předsedou Svazu Němců jižní Moravy v Lechovicích, 2. místopředsedou Německého spolku pro město a venkov ve Znojmě.
Zdroj:
MARKEL, Martin. Prolomení hegemonie znojemských pokrokářů a konstituování německolidového a antisemitského (deutschvölkisch) hnutí na jižní Moravě (1905-1908). Svoboda a demokracie v regionu rakouského impéria: politika jihomoravských Němců v letech 1848-1919. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2010, s. 168-196.
Kalendárium pro Vás sestavila Petra Pavlačková.