Leden

UDÁLOSTI

Ferdinand (Znojmo 1549) – 470. výročí
*01.1549
Návštěva císaře Ferdinanda ve Znojmě.   

Škola (Kravsko 1879) – 140. výročí vzniku
*8. 1. 1879
Oficiální otevření školy. 

OSOBNOSTI

BERGL, Johann Baptist Wenzl – malíř (230. výr. úmrtí)
*23. 9. 1718 – Dvůr Králové
†15. 1. 1789 – Vídeň
Místa působení: Znojmo

Životopis:
Jako jeho rodiště bývají mylně uváděny i Hořovice. Malířem a štukatérem se vyučil v dílně svého otce Wenzela (Jana Václava Bergera) ve Dvoře Králové nad Labem. Poté studoval ve Vídni u Karla Aigena, Josefa Mildorfera a Paula Trogera. 1749 na tamní výtvarné akademii své studium dokončil. Ve Vídni, kde se 1754 oženil s dcerou malíře Johanna Bernharda Märsche, se pak natrvalo usadil. Díky podpoře svého tchána získal počátkem 60. let 18. století první dvorské zakázky, které pro něho znamenaly úspěch. Pro císařský dvůr pracoval v 60. a 70. letech 18. století na freskách vedut krajin pro císařské zámky a arcibiskupské rezidence v Ober-St. Veit ve Vídni (1762-1763), ve vídeňském Hofburgu, v Laxenburgu, v zámku Donauhof, v Pielachu, především však v Schönbrunnu. Před 1762 pobýval Bergl v Benátkách.

Dílo:
Mezi Berglovy první práce patřily obrazy Jefte a jeho dcera (1751) a Job utěšovaný přáteli (1752), které mu 1751 a 1752 vynesly získání výročních cen vídeňské akademie výtvarných umění. Od poloviny 50. let 18. století získával stále častěji církevní zakázky také v českých zemích. Jednalo se především o tři cykly křížových cest: kolem 1755 vytvořil křížovou cestu pro děkanský kostel ve Dvoře Králové, 1761-1763 pro ambit kapucínského kláštera v Opočně a 1759 křížovou cestu pro farní kostel v Orlici. Dále freskami vyzdobil štít premonstrátské klášterní budovy a refektáře v Louce u Znojma (po 1767).

Zdroj:
Biografický slovník českých zemí. [IV. sešit], Bene-Bez. Vyd. 1. Praha: Libri, 2006, s. 376-477.


Friedrich Ferdinand  BeustBEUST, Friedrich Ferdinand – čestný občan (210. výročí narození)
*13. 1. 1809 – Drážďany
†23. 10. 1886 – Altenberg
Místa působení: Znojmo

Životopis:
Pocházel z rodiny vyšších saských státních úředníků. Studoval práva v Göttingen a v Lipsku. Po studiích vstoupil 1836 do diplomatických služeb saského královského dvora. Působil v nejrůznějších diplomatických funkcích: nejprve od 1836 v Berlíně, od 1838 v Paříži, od 1841 v Mnichově, od 1846 v Londýně a od 1848 opět v Berlíně jako saský vyslanec. 1849 byl pověřen vedením saského ministerstva zahraničních věcí a ministerstva kultury a od roku 1853 převzal i ministerstvo vnitra. Byl politikem konzervativního ražení a potlačoval snahy o prosazení frankfurtské ústavy. V německé politice usiloval po roce 1848 o uvolnění vztahů německých států a Rakouska. Zpočátku se snažil upevnit spojenectví mezi většími německými státy pod vedením Pruska. Beustovy záměry se nesetkaly s úspěchem, 1850 se musel smířit s obnovením Německého spolku pod předsednictvím Rakouska. Proto posléze usiloval o reformu Německého spolku ve smyslu posílení států tzv. třetího Německa a oslabení Rakouska a Pruska. Ve vnitřní politice se snažil posílit saské hospodářství v rámci Německého celního spolku. 1866 byl císařem Františkem Josefem I. jmenován ministrem zahraničních věcí habsburské monarchie, což bylo chápáno jako demonstrace nepřátelství proti Prusku. 1868 byl císařem povýšen z baronského do hraběcího stavu. Od února do prosince 1867 převzal funkci předsedy vlády. Od 1867 vykonával funkce kancléře a ministra zahraničí. Čestný občan města Znojma (1868).   

Zdroj:
VRBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926: Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg: A. Bartosch, 1927, 592 s.


BRYCHTA, František – Mgr. (60. výr. narození)
*16. 1. 1959 – Znojmo

Životopis:
Absolvent znojemského gymnázia a FTVS Univerzity Karlovy Praha.    -

Zdroj:
ANDRLE, Martin. Na stará kolena se stali mistry světa. Rovnost-Znojemský deník. ISSN 1802-0933. 2011, roč. 22, č. 220, s. 19.


Vojtěch CvekCVEK, Vojtěch – vlastivědný pracovník (40. výročí úmrtí)
*29. 3. 1903 – Český Těšín
†20. 1. 1979 - Brno
Místa působení: Mramotice, Jihlava, Telč

Životopis:
Jeho prvním učitelským místem se staly Mramotice, kde působil na dvoutřídní obecné škole.   

Zdroj:
NOVÁK, Pavel. Vzpomínka. Znojemsko. 1989, roč. 29, č. 8, s. 4.


DABERGER, Philipp – soukeník (130. výročí úmrtí)
*22. 10. 1809 – Lančov
†25. 1. 1889 – Brno   

Zdroj:
Philipp Daberger (Taperger) [online]. aktualiz. 27. 1. 2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=24555


HUMMEL, Karl – profesor (140. výročí úmrtí)
*24. 10. 1801 – Šatov
†26. 1. 1879 – Hradec
Místa působení: Hradec

Životopis:
V letech 1850-1866 byl profesorem fyziky a matematiky na Univerzitě v Hradci.

Dílo:
Erscheinung und Theorie des Elektrophors; Ellipse, Hyperbel und Parabel; System der Mathematik; Physikalische Geographie; Der moderne Versicherungsschwindel, insbesondere der Lebensversicherung.   

Zdroj:
Karl Hummel [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FJosef_Huber_der_%25C3%2584ltere&wikiembed-title=Huber+Josef


CHARLEMONT, Theodor – sochař (160. výročí narození)
*1. 1. 1859 – Znojmo
†13. 9. 1938 – Vídeň
Místa působení: Brno

Životopis:
Absolvent vídeňské Akademie (prof. K. Zumbusch a E. Hellmer). Pracoval ve Vídni na sochách a památnicích pro Rakousko-Uhersko.

Dílo:
Je autorem mramorového pomníku Řehoře Mendela. Třetinový model je uložen v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Výstavy: První výstava Sdružení výtvarných umělců moravských (Hodonín).

Zdroj:
Sochařství. Výtvarné umění Moravy 1880-1920. Brno: Moravská galerie, 1994, s. 55, 56.


Josef IndraINDRA, Josef – hudební skladatel (40. výročí úmrtí)
*5. 9. 1853 – Višňové
†24. 1. 1979 – Jabloňov u Velkého Meziříčí
Místa působení: Rešice

Životopis:
V roce 1914 se přihlásil k vojenské hudbě 99. pluku ve Znojmě, 1. světovou válku strávil na východní frontě, potom v Itálii, složil 80 skladeb, které jsou vedeny v Ochranném autorském svazu.


Dílo:

Polky: Ozvěny z hor, Našim krajem, Svéhlavá polka aj.
Valčíky: Okolo Skalice, Děvčátko z Rešic. 

Zdroj:
Některé významné osobnosti spojené s naší obcí. Městys Višňové slovem i obrazem. Brno: Pro městys Višňové vydalo vydavatelství F. R. Z. agency, 2014, s. 74-75.


Blažej KonvalinaKONVALINA, Blažej – protifašistický bojovník (100. výročí narození)
*3. 1. 1919 – Blížkovice
†22. 1. 1942 – Purfleet
Místa působení: Blížkovice

Životopis:
Základní školu absolvoval v Blížkovicích, v Moravských Budějovicích se poté vyučil zámečníkem a poté se dobrovolně přihlásil na vojnu. Jako pilot sloužil v Prostějově. 1. 8. 1939 přešel hranice Polska, poté vedla jeho cesta přes Rusko, Turecko, Suez, Bombaj až do Kapského Města. Další válečný osud Konvaliny je spojen s plavbou lodí do Anglie. Stal se příslušníkem britského královského letectva (RAF). Byl zároveň vojákem čs. armády. Po absolvování základního leteckého výcviku u 1., 258., 54. a 65. britské peruti byl v roce 1942 přeložen na leteckou základnu Hornchurch v anglickém hrabství Essex. Stal se pilotem 313. československé stíhací perutě, která vznikla v září roku 1942. Dne 22. ledna 1942 vzlétl, aby se procvičoval se svými kolegy v technice vzdušného souboje. Krátce po poledni se jeho stroj zřítil u Purfleetu. Pohřben je v Hornchurchu, v Essexu. V roce 1947 byl ministrem národní obrany povýšen na štábního rotmistra in memoriam Ve stejném roce byly dovezeny urny s prstí z hrobů zahraničních letců RAF. Po r. 1989 se jim postupně dostalo zadostiučinění a některé z nich se dočkaly důstojného uložení - včetně urny plukovníka in memoriam Blažeje Konvaliny. Urnu s prstí B. Konvaliny uložil starosta Blížkovic v jeho rodné obci.   

Zdroj:
ALEXA, V. Bojovali za vlast: Blažej Konvalina-letec RAF.  Znojemské listy. 1998, roč. 7, č. 27, s. 3.


František KorschannKORSCHANN, František – spisovatel (190. výročí narození)
*19. 1. 1829 – Znojmo
†9. 4. 1909 – Krems (Rakousko)
Místa působení: Tvořihráz, Znojmo

Životopis:
Po absolvování gymnazia po tři roky úředničil na velkostatku v Tvořihrázi a praktikoval u krajského úřadu ve Znojmě. Ve svých dvaceti letech vstoupil do armády. V průběhu dalších 28 let prošel službou u čtyř regimentů. V Miláně se oženil, jeho jediný synek Franzesco se však dožil sotva dvou let. V roce 1877 odešel na odpočinek, ale v souvislosti s okupací Bosny a Hercegoviny byl v letech 1878-1880 znovu povolán do mimořádné služby. Po návratu se věnoval již jen literární tvorbě.

Dílo:
Snad jako první, ještě v období jeho vojenské služby, vyšla tiskem r. 1861 lyrická báseň Rosenliebe, po ní byla v Lublani dvakrát vydaná úspěšná sbírka Gedichte (1871, 1872). Po návratu z vojny publikoval své verše pod názvem Am Isonzo a následovaly sbírky Kunst und Natur a v Drážďanech i Lipsku r. 1888 vydaná Ideale Liebe.

Zdroj:
PEŘINKA, František Václav. Rodáci: znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. 1904, č. 76, s. 140-141.


KRÜCKL, Franz – zpěvák (120. výročí úmrtí)
*10. 10. 1841 – Sedlešovice
†12. 1. 1899 – Štrasburk
Místa působení: Vídeň, Brno, Kassel, Augsbrug, Hamburk, Kolín nad Rýnem, Štrasburk

Životopis:
Od roku 1855 byl hlavním zpěvákem v kapele ve Vídni a sám i komponoval. Původně byl právník, ale v roce 1868 se rozhodl odejít do Brna jako baryton. Poté působil v Kasselu, Augsburgu, Hamburku a Kolíně nad Rýnem jako baryton a učitel zpěvu. Nakonec se stal ředitelem Městského divadla ve Štrasburku.   

Zdroj:
Franz Krückl [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FFranz_Kr%25C3%25BCckl&wikiembed-title=Kr%FCckl+Franz


Gotthold Ephraim LessingLESSING, Gotthold Ephraim – básník (290. výročí narození)
*22. 1. 1729 – Kamenz
†15. 2. 1781
Místa působení: Znojmo

Životopis:
Starý německý básník se zastavil ve Znojmě asi na své cestě z Drážďan přes Prahu do Vídně (nebo zpět), když tudy roku 1775 putoval za svou vyvolenou Evou Königovou, vdovou po hamburském kupci.

Zdroj:
KADLEC, Viktor. Jasné panstvo, které k nám přijelo cestovním vozem. Znojemský kalendář: roč. 2. 1936. Znojmo: Tiskový výbor, 1936, s. 28-29.


Emil MachainMACHAIN, Emil – pedagog (100. výročí narození)
*24. 1. 1919 – Znojmo
†3. 11. 1984 – Znojmo
Místa působení: Znojmo

Životopis:
Absolvent znojemského gymnázia (1938). Student Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Po uzavření vysokých škol se vrátil do Znojma. V prosinci r. 1941 složil státní zkoušku z hudby. Vyučoval hře na housle. Člen profesionálního Symfonického a divadelního orchestru v Jihlavě (1942-1944). Totálně nasazen u firmy Ditmar-Urbach ve Znojmě (září 1944). Úředník ve spořitelně (1945-1952), pedagog (1952-1959) a ředitel (1959-1980) na Hudební škole ve Znojmě. Za jeho působení vyvíjela škola bohatou veřejnou činnost. Pracovaly zde dva harmonikové soubory Jarmilka (uč. K. Zerzánek) a Anička (uč. R. Apltauer), smyčcový soubor Muzica antiqua (řed. E. Machain), dětský pěvecký sbor (uč. Z. Nekvasilová a J. Nechvátal), žákovský dechový soubor (uč. J. Valík). Člen Jihomoravského kvarteta (1945-1955), smyčcového a klavírního tria (L. Hlaváček, J. Horák), dirigent Symfonického orchestru ve Znojmě. Pedagog na Střední pedagogické škole, kde vyučoval hru na housle a komorní hru (1980-1983).   

Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. 2012, roč. 12, č. 4, s. 11.


MAKEŠ, Leopold – učitel (150. výročí narození)
*10. 1. 1869 – Heřmanice, okr. Moravský Krumlov
†24. 5. 1943  – Třebíč
Místa působení: Vémyslice

Životopis:
Narodil se jako syn rolníka. Po absolvování střední školy v Brně přestoupil na učitelský ústav tamtéž. Jako podučitel nastoupil v Jezeřanech, odkud pak byl přesazen do Vémyslic, kde se seznámil se svou pozdější manželkou Karlou Steinmetzovou. Později byl přeložen jako učitel do Trstěnic a odtud pak na školu českou do Skalice. Tady se oženil, svatba se konala ve Vémyslicích roku 1897. V roce 1898 postoupil Makeš za řídícího učitele na jednotřídku do Klučova, který tehdy patřil pod okr. Moravský Krumlov. Po několika letech byl však Klučov na žádost občanů za vydatné podpory Makeše přidělen pod okr. hejtmanství do Třebíče. V roce 1927 odešel Makeš po 40 leté služební době na odpočinek a odstěhoval se do Třebíče.

Zdroj:
Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo; [Brno]: Moravský zemský archiv v Brně, 2011, 221 s.


Erhard RausRAUS, Erhard – voják (130. výročí narození)
*8. 1. 1889 – Olbramovice
†3. 4. 1956 – Vídeň

Životopis:
Po ukončení obecné školy a roce studia na gymnáziu v Mikulově studoval hospodářské vědy na měšťanské škole v Moravském Krumlově. Po složení rozdílových zkoušek přešel na reálku do Brna. 1.10.1905 vstupuje do c.k. kadetní školy pěchoty v Králově Poli. Jako premiant si smí zvolit místo posádky, Raus si vybírá službu jako poddůstojník u c.k. pěšího pluku č.1 v Opavě. V roce 1911 je však přeložen k praporu polních myslivců č. 20 do Slovinska. V roce 1936 byl povýšen na plukovníka. V březnu 1939 se podílel na obsazení svého rodného kraje. V roce 1941 je povýšen na generálmajora. Po bojích v oblasti Moskvy byl poctěn rytířským křížem. Raus měl za úkol způsobit průlom v liniích Rusů a uvolnit sevření armády u Stalingradu. Raus nakonec řídí ústupové boje, Hitler ho odvolává z generálního postu. V dubnu 1945 přichází do Vídně, brzy odjíždí do Bad Gasteinu, kde je zatčen americkou armádou. Ze zajetí je propuštěn 30 .6. 1947. Poté pracoval na svých vojenských pamětech, jeho znalostí též využili Američané. 

Zdroj:
Zapomenutí rodáci - Erhard Raus. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2004, č. 31, s. 10.


RICHTER, Václav – básník (20. výročí úmrtí)
*26. 8. 1940 – Babice nad Svitavou
†29. 1. 1999 – Křepice
Místa působení: Dolní Věstonice, Hustopeče, Křepice, Přibice, Troskotovice, Valtice, Zaječí, Šitbořice, Znojmo

Životopis:
Celé dětství prožil s rodiči a dvěma bratry v Měníně. Osmiletku vychodil v Měníně, pedagogickou školu ve Znojmě. Pedagogickou fakultu UJEP v Brně, obory ruština, hudební výchova, vystudoval dálkově. Studium ruštiny na Jazykové škole zakončil zkouškou tlumočník-překladatel. Po maturitě nastoupil učitelskou dráhu. Učil na školách v Troskotovicích, Přibicích, Valticích, Dolních Věstonicích, nejdéle v Zaječí. Sběratel žákovských perliček a kantorských "překlepů"; spolupráce s Čs. rozhlasem.  

Zdroj:
SLAVÍKOVÁ, Věra. Spisovatelé Jihomoravského kraje: biograficko-bibliografická příručka. Brno: Knihovna Jiřího Mahena, 1989, s. 212-214.


RIVOLA, Jan František Josef – probošt (370. výročí narození)
*11. 1. 1649 – Polná
†22 .8. 1734 – Hradiště nad Znojmem
Místa působení: Znojmo-Hradiště

Dílo:
Slovář český (slovník). Životopis: Dne 5. března 1670 vstoupil do řádu křižovníků z červenou hvězdou. Na Hradišti zavedl české bohoslužby. Narodil se v Polné v Čechách, 5. dubna 1671 složil řeholní sliby. Primici měl 21. prosince 1674. Působil jako farní administrátor u sv. Valentina v Praze a potom v Dobřichovicích, což mu proklestilo cestu k proboštství v Chlumu sv. Máří a potom ke komendě v Mostu, odkud přešel na prelaturu na Hradiště.   

Zdroj:
PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě: Kulturně-historický nástin. Přerov: Strojil, J., [19--?], s. 23.


ŘEŘUCHA, Jan – legionář (120. výročí narození)
*1. 1. 1899 – Trstěnice (Znojmo, Česko)
†?
Místa působení: Trstěnice (Znojmo, Česko)  

Zdroj:
Jan Řeřucha [online]. [cit. 2012-08-10]. Dostupné na:http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=94878


VYSTRČIL, František – literární kritik (120. výročí narození)
*30. 1. 1899 – Dolní Dubňany
†11. 10. 1984 – Ostrava
Místa působení: Břeclav, Ostrava

Životopis:
Spolupráce s Čs. rozhlasem v Ostravě; divadelní a literární recenze v Červeném květu, Rovnosti aj.; zabýval se osobnostmi slovenského literárního a poltického života   

Zdroj:
KOLÁŘ, Karel. Před 110 lety se narodil F. Vystrčil. Zrcadlo. 2009, roč. 8, č. 4, s. 3.


z LICHTENŠTEJNA, Carl Rudolf – kníže (120. výročí úmrtí)
*19. 4. 1827 – Grosswardein
†16. 1. 1899 –Vídeň
Místa působení: Moravský Krumlov

Životopis:
Byl majitelem panství Lukov, Hostim, Boskovštejn, Moravský Krumlov, Branišovice a Vémyslice.   

Zdroj:
UŘÍK, Pavel. Sekundogenitura rodu - mladší linie v Moravském Krumlově. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009, s. 81-87.


Kalendárium pro Vás sestavila Petra Pavlačková.