BAUER, Zdeněk – kulturní pracovník (40. výročí úmrtí) *3. 6. 1901 – Hluboké Mašůvky
†24. 6.1978 - Hluboké Mašůvky
Místa působení: Hluboké Mašůvky
Zdroj:
Vzpomínáme nedožitých 80. narozenin Zdeňka Bauera. Znojemsko. 1981, roč. 22, č. 24, s. 4.
BREM, Ignaz Anton – lékárník (230. výročí narození)
*8. 6. 1788 – Znojmo
†4. 6. 1858 – Sibiu (Rumunsko)
Místa působení: Praha, Mariánské Lázně
Životopis:
Pocházel z vinařské rodiny na Znojemsku. Byl bratrem chemika Karla Brema. Vystudoval farmacii a pracoval v lukavické továrně jako chemik. Zavedl v Čechách výrobu kyseliny sírové z kyzu (zlatá medaile pražské průmyslové výstavy, 1836). Už roku 1826 založil v Praze chemickou továrnu, kterou později prodal a v letech 1848-1853 vedl podobnou továrnu v Pešti. Od roku 1853 byl ředitelem továrny na kyselinu sírovou v Hermannstadtu (dnešní rumunské Sibiu). Spolu s bratrem Karlem byl provizorem klášterní lékárny v Teplé a pozdějším lékárníkem v Mariánských Lázních, provedl 1813-1814 podrobné analýzy mariánskolázeňských pramenů. S bratrem v letech 1814-1816 vyráběli z těchto vod uhličitan draselný.
Zdroj:
Biografický slovník českých zemí. [VII. sešit], Bra-Brum. Vyd. 1. Praha: Libri, 2007, s. 110-224.
BRUDER, Antonín – malíř (120. výročí narození)
*11. 6. 1898 – Ústí nad Labem
†17. 2. 1983 – Glinde u Hamburgu
Místa působení: Znojmo, Praha, Ostrava
Dílo:
Obrazy v prvním období poznamenány kubismem a expresionismem, později tzv. novou věcnost. V uměleckém fondu Jihomoravského muzea ve Znojmě se nachází dvě olejomalby a několik reprodukcí.
Životopis:
Narodil se v rodině profesora gymnázia. Absolvent Akademie výtvarných uměmí v Praze (1917-1919) a Akademie výtvarných umění v Drážďanech (1919-1924). Působil v Ostravě a od r. 1927 ve Znojmě. Zde se věnoval pedagogické činnosti na německém gymnáziu a současně volné malířské tvorbě. V době svého znojemského působení byl členem Pražské Sezession. Na sklonku války jako občan německé národnosti byl povolán do armády. Po skončení 2. světové války se usadil ve Vídni, kde pracoval jako průmyslový designer. V r. 1949 odešel do Aschaffenburgu (Spolková republika Německo), kde se věnoval pedagogické činnosti. Ke sklonku života se odstěhoval do Glinde u Hamburku.
LO. Anton Bruder-malíř "nezvěstné generace". Znojemsko. 1994, roč. 4, č. 10, s. 4.
BUDÍK, Lojza– malíř (130. výročí narození)
*8. 6. 1888 – Bučovice
†4. 12. 1945 – Třebíč
Místa působení: Znojmo, Štramberk, Třebíč
Životopis:
V 19 letech vystavoval ve Štramberku. Za svými náměty podnikl cesty do ciziny. Navštívil Rusko, Itálii, Francii, Španělsko, Portugalsko, Alžír, Tunisko. V r. 1921 byl pozván znojemskou městskou radou do Znojma. Zakladatel a člen Sdružení umělců jihomoravského a západomoravského kraje. V r. 1938 odešel do Třebíče.
Dílo:
Na sklonku dne, Po bouřce, Podzimní odpoledne, Bouře, Bítovští vysloužilci, Píseň pouště, Hučí moře, Podzimní přeháňka, Západ nad Dyjí aj. V uměleckém fondu Jihomoravském muzeu ve Znojmě uloženo několik obrazů.
Výstavy: Praha, Brno, Znojmo, Jihlava, České Budějovice, Třebíč, Varšava, Vídeň. Maloval i portréty, zátiší a byl znám jako ilustrátor.
Zdroj:
STEHLÍK, J. R. Malíř Podyjí. Znojemsko. 1988, roč. 28, č. 32, s. 4.
HERMAN, Petr – legionář (120. výročí narození)
*29. 6. 1898 – Grešlové Mýto
†?
Místa působení: Grešlové Mýto
Zdroj:
Petr Herman [online]. [cit. 2012-07-26]. Dostupné na: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=29642
JANÍREK, Lukáš – sbormistr (40. výročí narození)
*17. 6. 1978 – Znojmo
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Své dětství prožil společně se svými rodiči a dvěma sourozenci v Dyjákovicích. Pod vedením místního varhaníka Stanislava Kolaříka se začal v roce 1993 učit hru na varhany. Od konce roku 1994 (až do roku 2000) vykonával funkci varhaníka v kostele sv. Michala v Dyjákovicích. V letech 1993-1998 studoval strojírenství na Střední odborné škole ve Znojmě. Přihlásil se ke studiu na Základní umělecké varhanické škole v Brně. V roce 1998 získal kvalifikační osvědčení pro kantory skupiny D. Roku 1996 navázal přátelský styk s učitelem hudby a sbormistrem Pěveckého sdružení Vítězslav Novák Josefem Nechvátalem, začal s jeho pěveckým spolkem spolupracovat a zanedlouho se stal Janírek i jeho členem. Od roku 1997 pravidelně zastupuje jako varhaník v děkanském kostele sv. Mikuláše ve Znojmě, v dominikánském kostele Nalezení sv. Kříže ve Znojmě a v kostele sv. Hippolyta v Hradišti u Znojma. Roku 1999 byl přijat na Církevní střední varhanickou školu v Opavě. Jeho hlavním studijním oborem bylo sbormistrovství v kombinaci s hrou na varhany a sólovým zpěvem. Po ukončení studia na CSVŠ nastoupil na Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity v Ostravě. Roku 2002, po úmrtí Josefa Nechvátala, se stává sbormistrem Pěveckého sdružení Vítězslav Novák.
Zdroj:
JANÍREK, Lukáš. Lukáš Janírek - sbormistr, varhaník a pedagog: curriculum vitae. Historie a současnost Pěveckého sdružení Vítězslav Novák Znojmo: diplomová práce. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická ffakulta - katedra hudební výchovy, 2008, s. 72-74.
KAŠPAR, Antonín – legionář (140. výročí narození)
*15. 6. 1878 – Čermákovice
†?
Místa působení: Mohelno
Zdroj:
Antonín Kašpar [online]. [cit. 2012-07-26]. Dostupné na: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=45333
KOPALl, Carl von – plukovník (170. výročí úmrtí)
*3. 2. 1788 – Ctidružice
†17. 6. 1848 – Vicenza (Itálie)
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Po absolvování znojemského gymnázia a reálky v Mikulově vstoupil do rakouské armády. Zúčastnil se napoleonských válek. Za svoji statečnost byl mimořádně povýšen do hodnosti nadporučíka. Bojoval i ve slavné Bitvě národů u Lipska (1813). Jmenován majorem osmého pěšího pluku (1835) a o rok později velitelem sedmého praporu myslivců. V r. 1837 byl povýšen do šlechtického stavu. Plukovník desátého střeleckého bataliónu myslivců (1846). Se svým mužstvem se proslavil a dosáhl velkých vojenských úspěchů v bitvách u Santa Lucie a u Vicenzy na Monte Berico, kde jeho prapor v r. 1848 rozhodl o vítězství generála Radeckého nad Italy. V této bitvě utrpěl těžké zranění a na jeho následky zemřel. Za vojenské zásluhy vyznamenán Řádem Marie Terezie a Leopolda. Na jeho počest byl ve Znojmě (dnes náměstí Komenského) vybudován památník - štíhlý obelisk Vítězství, vrchol obelisku zdobí kovová socha bohyně Niké, která byla ulita z ukořistěných piemontských děl. Autorem tohoto uměleckého díla je německý sochař A. Fernkorn. Památník byl slavnostně odhalen 16. 10. 1853, aby připomínal vojenské hrdinství našeho slavného rodáka a zárověň varoval před hrůzami a nesmyslností válek. Po r. 1918 byla na památník (jehlan) upevněna deska na paměť osvobození města Znojma.
Zdroj:
TAJ. Karel Kopal. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2003, č. 50, s. 7.
MAŠATA, Stanislav – hudební skladatel (70. výročí úmrtí)
*4. 5. 1903 – Vsetín
†10. 6. 1948 – Znojmo
Místa působení: Znojmo, Praha, Vsetín, Břeclav, Lipník nad Bečvou, Postřelmov
Dílo:
Chrámové skladby: 4 mše (Vánoční mše česká), Requiem, Te Deum a smíšené sbory Odpočiň si, Svatý Václave, Ave Maria.
Kantáty: Balada o svatbě v Kanaán a Záhořovo lože. Připravoval operu Oblaka na text J. Kvapila. Dále cvičebnici zpěvu pro střední školy a školu pro varhany. Ve Znojmě vznikla skladba mužský sbor Lidice na slova Vítězslava Nezvala.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 24, s. 11.
MLÉNSKÝ, Jan – nadporučík (120. výročí narození)
*06.1898 – Zbýšov
†17. 11. 1960 – Jevišovice ?
Místa působení: Jevišovice, Znojmo
Zdroj:
BZA. Nadporučík Jan Mlénský. Znojemsko. 1998, roč. 8, č. 26, s. 2.
PANCZNER, Ondřej Váczlav – farář (190. výročí úmrtí)
*26. 9. 1759 – Vanovice
†2. 6. 1828 – Mikulovice
Místa působení: Mikulovice
Zdroj:
Městys Mikulovice. Vyd. 1. [Brno]: Pro městys Mikulovice vydalo nakladatelství F. R. Z. agency s.r.o., 2014, s. 63. ISBN 978-80-87332-77-1.
PROCHÁZKA, Tomáš – kaplan (160. výročí úmrtí)
*11. 12. 1803 – Ivančice
†8. 6. 1858 – Ivančice
Místa působení: Olbramovice
Životopis:
Jeden z prvních moravských buditelů. Kaplanoval tři roky v Olbramovicích, kde na něj měl značný vliv František Sušil. Od roku 1831 až do své smrti působil ve svém rodišti.
Zdroj:
PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě: Kulturně-historický nástin. Přerov: Strojil, J., [19--?], s. 32.
REICH, Ernst – duchovní (130. výročí narození)
*29. 6. 1888 – Slovensko
†1944 – Terezín
Místa působení: Miroslav
Životopis:
Rabín Reich vykonával funkci duchovního správce židovské komunity v Miroslavi od roku 1922 do roku 1938. Se svoji ženou měli syna Kurta, který však zemřel mladý. Stalo se tak, kolem roku 1938, kdy rodina odešla z Miroslavi, a rokem 1942, kdy byli deportováni do Terezína. Kromě Kurta měli ještě mladšího syna Willyho. Za války žila rodina v Brně. 8. 7. 1942 byli všichni tři převezeni transportem AAo z Olomouce do Terezína spolu s dalšími 745 osobami. Z nich přežilo holocaust pouze 82 lidí. V Terezíně byla rodina internována více než 2 roky. 1. 10. 1944 byl Dr. Ernst Reich deportován transportem Em do Auschwítz - Osvětimi. O pět dní později jej trasportem Eo následovali i jeho žena a syn. Žádný z nich holocaust nepřežil. Byli zavražděni na konci roku 1944 nebo na začátku roku 1945.
Zdroj:
BEDNAŘÍK, Aleš. Dr. Ernst Reich. Miroslavský zpravodaj. 2005, roč. 48, č. 2, s. 46-47.
SILBERBAUER, Norbert – pedagog (10. výročí úmrtí)
*9. 5. 1959 – Eggenburg
†7. 6. 2008 – ?
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Studoval ve Vídni. Profesor na Gymnáziu Dr. Karla Polesného (1990-1991). Pedagog na Obchodní akademii v Retzu (1995).
Dílo:
Divadelní hry: Ztracená cesta kolem světa, Nebe nahoře, Asyl.
Zdroj:
Manchmal alles, manchmal nichts: Erinnerungen an Norbert Silberbauer. 1. Ausg. St. Pölten: Literaturedition Niederösterreich, 2010, 211 s.
STARÝ, Pavel – truhlář (140. výročí narození)
*28. 6. 1878 – Střelice
†21. 2. 1933 – Jevišovice
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Na východní frontu odjel v srpnu 1914 ze Znojma s 99. pěším plukem, ale do ruského zajetí se 7. července 1915 poblíž Krasniku dostal jako pěšák 34. domobraneckého pluku. Po dobu zajetí pracoval v Saratovské gubernii. V Borispolu se v prosinci 1917 hlásil do řad legií a byl přijat do stavu 8. roty 6. střeleckého pluku "Hanáckého", s nímž prodělal boje u Bachmače. Po dosažení věkové hranice 40 let byl v červenci 1918 převelen do Novonikolajevska jako instruktor nových dobrovolníků 11. střeleckého pluku "Františka Palackého". V březnu 1919 se pak stal příslušníkem štábní roty, ale ne nadlouho. Vojenskou lékařskou komisí v Krasnojarsku byl v červenci 1919 uznán neschopným vojenské služby a určen k evakuaci do vlasti. Vladivostok opustil 3. října téhož roku na lodi Karači-Maru. Po návratu k manželce a třem dětem do Jevišovic pracoval jako truhlářský mistr. Zemřel na srdeční mrtvici.
Zdroj:
BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. 2002, s. 75-86.
STEHLÍK, Jan Rostislav – malíř (70. výročí narození)
*15. 6. 1948 – Znojmo
†3. 11. 1999 – Izrael
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Absolvent gymnázia ve Znojmě a Střední kamenosochařské školy v Hořicích. Studoval u prof. R. Šraibra a J. Kolomazníka. Působil jako restaurátor. Ve volné tvorbě se věnoval krajinomalbě a kresbě, vytvořil např. cykly Rodným krajem kpt. Jána Nálepky, Spišský hrad. Obrazy vyjadřují příběh jen několika tahy štětce. Později se orientoval spíše na figurální tvorbu, zaměřenou na otázky existence člověka. Kolektivně vystavoval od roku 1975. Od 1969 žil na Slovensku, byl členem SVU. Syn malíře Antonína Františka Stehlíka.
Zdroj:
DOČEKAL, Jan. Recenze, texty, rozhovory 1995-2004. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2005, 443 s.
STEYSKAL, Jan Vlastimil, 1816-1868 – pedagog (150. výročí úmrtí)
*24. 2. 1816 – Draslavice
†26. 6. 1868 – Nosálovice
Místa působení: Lukov, Dačice, Brno
Životopis:
Učitel v Lukově (1838), v Dačicích (1840), v Brně (1858). Od roku 1863 působil jako správce ústavu pro zanedbanou mládež. V roce 1848 byl iniciátorem učitelského sjezdu ve Slavkově a autor rezoluce.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 26, s. 11.
ŠEMBEROVÁ, Františka – rodačka (130. výročí úmrtí)
*4. 4. 1815 – Znojmo
†12. 6. 1888 – Vysoké Mýto
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Původem Němka, byla svědomitou matkou a svému muži důležitou oporou. Podporovala ho v jeho činnosti a snažila se poskytnout mu vhodné podmínky pro jeho vědeckou práci. Společně s manželem vytvořila ze svého domova místo, kde se scházeli jejich přátelé a Šemberovi žáci. Jejich domácnost se stala místem, kde se rozvíjely snahy českého národního úsilí a podporovaly se pěvecké a sokolské činnosti. Paní Šemberová se stala příkladnou partnerkou našeho profesora a svou skromností a pohostinností si získávala řadu přátel. Jejich domácnost navštěvovala řada známých a uvědomělých osobností přicházeli, aby společně pohovořili či vyslechli české písně. Každý svátek, narozeniny či výročí se staly příležitostí k návštěvě. Zpívaly se tu písně, hrálo divadlo, diskutovalo o současných problémech a také vzpomínalo na staré časy. K častým návštěvám patřila rodina Rybičkova (Antonín Rybička byl stejně jako Šembera členem komise pro překládání říšského zákoníku) a rodina Kollárova. Mezi jinými navštěvovali Šemberovu rodinu i František Palacký, J. E. Purkyně, Fr. L. Rieger, V. Hálek, Otýlie Sklenářová-Malá, Fr. Brauner aj. Po smrti manžela se přestěhovala Františka Šemberová i se svou dcerou do Vysokého Mýta.
Zdroj:
SVOBODA, Jiří. Rodačka Františka Šemberová. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1986. 1987, s. 67-70.
URBANOVSKÝ, Karel – malíř (110. výročí narození)
*25. 6. 1908 – Želetice
†?
Životopis:
Studoval u J. Štiky. Věnoval se krajinomalbě a maloval rybáře při jejich práci.
Zdroj:
TOMAN, Prokop Hugo. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 2. 5., opravené vyd. Praha: Ivo Železný, 2000, 224 s.
Kalendárium pro Vás sestavila Petra Pavlačková.