AUER, Josef – archivář (130. výročí narození)
*23. 5. 1888 – Přímětice
†2. 8. 1961 – Znojmo
Místa působení: Znojmo, Brno, Praha
Životopis:
Absolvent německého c. k. gymnázia ve Znojmě (1900-1908). Po vykonání první kancelářské zkoušky nastoupil jako pomocná kancelářská síla k c. k. Krajskému a okresnímu soudu ve Znojmě (1909). V říjnu roku 1912 dobrovolně práci u soudu ukončil. Dne 3. 6. 1914 byl přijat na c. k. univerzitu ve Vídni. Studia mu však přerušily události 1. světové války. Počátkem května 1915 nastoupil válečnou službu, kterou vykonával až do ledna 1919, kdy byl vládním komisařem vyreklamován do služeb města Znojma (dle svědectví JUDr. V. Veleby, zástupce vládního komisaře města, byl J. Auer vůbec prvním českým úředníkem, který byl do služeb města povolán). V letech 1962-1939 pracoval jako městský archivář. Poté byl přeložen do Brna a nakonec do Prahy, kde pracoval na úseku určování domovského práva a od září r. 1940 v překladatelském oddělení. Od roku 1943-1945 byl administrativním ředitelem popisního referátu v Praze. V roce 1945 se vrátil do Znojma a byl jmenován ředitelem městského archivu (1945-1952). Z pověření Okresního národního výboru ve Znojmě vykonával služby a úkony archivářské ve všech obcích znojemského okresu. Zejména zachraňoval staré písemnosti v Jevišovicích, v Šatově a Moravském Krumlově. Znojemský archiv se stal pod jeho vedením vlastně okresním archivem v pravém slova smyslu, čímž předběhl dobu, neboť okresní archivy se objevily na scéně archivnictví až o mnoho let později.
Dílo:
Knihy archivu města Znojma až do roku 1850 (1930, první publikace Městského archivu ve Znojmě a jedna z prvních publikací tohoto typu u nás). Rukopisy: Znojemské vinice a víno od pradávna až do roku 1850, Hospodářské poměry na Horním a Dolním statku města Znojma od třicetileté války až do roku 1848. Tyto práce dokončil v r. 1947. Publikoval v časopisech, novinách a ve sbornících: Od Horácka k Podyjí, Dělnické listy,Moravský jih, Znaimer Wochenblatt,Proč a proto, Znojemský venkov, Stráž na Dyji aj.
Zdroj:
FIL. První český úředník ve službách města. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2005, roč. 5, č. 21, s. 4.
BAŠTA, Jan – učitel (50. výročí úmrtí)
*10. 12. 1881 – Vémyslice
†7. 5. 1968 – Brno
Místa působení: Brno
Životopis:
Ovládal psaní na stroji a těsnopis, dobře znal němčinu. Velmi oblíbený pedagog, pracoval na školní pomůcce (soubor tabulí) pro výchovu tělovědy. Poslední sadu tabulí předala jeho manželka Libuše do pedagogického muzea v Přerově. Vystudoval: Učitelský ústav v Brně. Učitel venkovské školy na Českomoravské vysočině, ředitel měšťanské školy v Brně. Odborné a zájmové organizace – Česká vědeckotechnická společnost, Svaz protifašistických bojovníků.
Zdroj:
Jan Bašta [online]. [cit. 2012-02-06]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3342
BĚHAVÝ, Antonín – obchodní zástupce (70. výročí úmrtí)
*7. 12. 1907 – Znojmo
†6. 5. 1948 – Brno
Životopis:
Byl obětí okupace, zemřel ve vězení.
Zdroj:
Antonín Běhavý [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4984
BIACH, Adolf – rabín (100. výročí úmrtí)
*29. 8. 1866 – Načeratice
†2. 5. 1918 – Most
Místa působení: Most
Životopis:
Studoval v Židovském teologickém semináři ve Vratislavi. Od roku 1891 až do své náhlé smrti působil jako rabín v Mostě.
Dílo:
Napsal a publikoval několik populárně-vědeckých spisů: Biblische Sprache und biblische Motive in Wielands Oberon; Friedrich Hebbel und die Juden; Maimonides; Moses Maimonides und Moses Mendelssohn in ihrer Bedeutung für die Zukunft des Judentums; Zur Erinnerung an den 700jährigen Todestag des Moses Maimonides. Ve spolupráci s M. Doktorem přepracoval učebnici židovských dějin a literatury M. Kayserlinga, která byla vídeňským ministerstvem školství určena pro používání na rakouských středních školách. Vyšla ve dvou vydáních.
Zdroj:
Biografický slovník českých zemí. [V. sešit], Bi-Bog. Vyd. 1. Praha: Libri, 2006, s. 478-585.
BLUMAJER, Přemysl – malíř (90. výročí narození)
*8. 5. 1928 – Křenovice
†8. 1. 1992 – Znojmo
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Narodil se v Křenovicích u Slavkova. Po studiu na reálném gymnáziu v Bučovicích pracoval dva roky jako malíř porcelánu ve Staré Roli u Karlových Varů. Vystudoval Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze, speciálku pro užitkovou plastiku a porcelán u profesora O. Eckerta. Po absolutoriu nastoupil roku 1957 do Keramických závodů ve Znojmě, kde vytvořil celou řadu návrhů figur a ozdobné keramiky. Zároveň se věnoval i vlastní tvorbě, a to nejen sochařské, ale rád také maloval oleje a pastely. V roce 1970 musel nedobrovolně opustit znojemsko Keramiku. A tak odborník v keramice a akademický sochař se musel smířit se zaměstnáním aranžéra u podniku Drobné zboží. Svým svérázným humorem se přenesl i přes tuto životní překážku. Pak se však ozvalo nemocné srdce a on musel předčasně do invalidního důchodu.
Dílo:
Ocenění: 1. cena za keramiku - Flora Olomouc, Cena novinářů na výstavě v Jablonci nad Nisou.
Reliéfy: generál Kutuzov ve Slavkově, Fakultní nemocnice Brno, keramické kašny velvyslanectví ČSSR Moskva (1955), keramická mozaika ZŠ Znojmo (1964), pitná kašna Karlova Studánka (1968).
Kolektivní výstavy: Jablonec nad Nisou, keramika, porcelán z návrhů pro Keramické závody Znojmo (1961), Praha, Bruselský pavilón, návrhy pro Keramické závody Znojmo (1963). V Jihomoravském muzeu ve Znojmě se nachází návrhy, dvě busty.
Zdroj:
NOVÁK, Pavel. Za Přemyslem Blumajerem. Znojemsko. 1992, roč. 2, č. 6, s. 5.
BURSCHOFSKY, Ferdinand – redaktor (150. výročí narození)
*5. 5. 1868 – Znojmo
†19. 11. 1946 – Altenstadt
Místa působení: Zábřeh
Životopis:
Dětství prožil ve Znojmě, kde začal studovat na reálce. V osmi letech ztratil otce a vzhledem k omezeným prostředkům rodiny školu nedokončil. Vyučil se knihtiskařem. 1891 se přestěhoval do Moravské Třebové, tam se stal vedoucím místní knihtiskárny Brenner a vydavatelem týdeníku Schönhengster Zeitung. 1893 se oženil, měl čtyři děti. V Moravské Třebové se začal věnovat politické a osvětové činnosti. Aktivně se podílel na německém podpůrném a odborovém hnutí. 1906 koupil tiskárnu Kormann a dům v nedalekém Zábřehu, kam se přestěhoval a 1910 přikoupil sousední dům. 1905 spoluzaložil Německou dělnicko stranu (Deutsche Arbeiterpartei in Österreich). Předsedal dělnickému spolku Bund der deutschen Arbeiter in Mähren se sídlem v Zábřehu, který později přesídlil do Šumperku. Zanedlouho se vedení spoku ujal rodák z nedalekého Třebařova Hans Knirsch. 1945 byl Burschovsky internován ve sběrném táboře v Postřelmově u Zábřehu, poté byl odsunut a usadil se v Hesensku. V otcově osvětové a především vydavatelské činnosti pokračova syn Fritz Burschovsky.
Zdroj:
Ferdinand Burschofsky [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FFerdinand_Burschofsky&wikiembed-title=Burschofsky+Ferdinand
ČERMÁK, Tomáš – rektor (300. výročí úmrtí)
*?
†14. 5. 1718 – Moravský Krumlov
Místa působení: Moravský Krumlov
Životopis:
Před rokem 1718 krumlovský rektor.
Zdroj:
Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009, 350 s.
DITMAR, Karl Rudolf – Dr. (200. výročí narození)
*3. 5. 1818 – Prenzlau bei Stettin (Polsko)
†21. 3. 1895 – Vídeň
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Roku 1939 odešel do Vídně, kde založil továrnu na lampy, kterou postupně zvětšoval. Další závody vybudoval v Berlíně, Miláně a Varšavě. Po smrti syna Rudolfa převzal roku 1887 vedení jeho firmy na výrobu kameniny ve Znojmě. Nadále se ale věnoval především výrobě lamp a keramiku si neoblíbili ani jeho vnuci, kteří roku 1909 podnik prodali Lichtensternům.
Zdroj:
FRECER, Jaroslav. 135 let keramické továrny Znojmo = 135 years of the ceramics factory in Znojmo. Vyd. 1. Praha: Laufen CZ, 2013, 85 s. ISBN 978-80-260-4570-0.
ERLINGER, Oskar – námořní důstojník (140. výročí narození)
*14. 5. 1878 – Znojmo
†?
Místa působení: Německo
Životopis:
Byl to vynikající námořní důstojník s hodností kapitána. Za druhé světové války sloužil v německém námořnictvu.
Zdroj:
Oskar Erlinger [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FOskar_Erlinger&wikiembed-title=Erlinger+Oskar
FOSSEK, Wilhelm – chemik (90. výročí úmrtí)
*3. 7. 1855 – Znojmo
†5. 5. 1928 – Vídeň
Zdroj:
Wilhelm Fossek [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_F/Fossek_Wilhelm_1855_1928.xml
GUTWEIN, Jan Jiří – malíř (300. výročí úmrtí)
*1678 – Řezno
†29. 5. 1718 – Brno
Místa působení: Moravský Krumlov, Brno
Životopis:
Malíř lichtenštejnského knížete v Moravském Krumlově v letech 1698-1714. V roce 1700 zde namaloval obraz Moravského Krumlova, který byl umístěn na radnici. 1701 namaloval oltářní obraz ve farním kostele, roku 1702 oltářní obraz pro kapli sv. Floriana. Dvě z jeho olejomaleb jsou v Národním muzeu v Brně.
Zdroj:
Johann Georg Gutwein. Neevidované materiály. č. 924.
HOLUBÁŘOVÁ, Věra – spisovatelka (100. výročí narození)
*11. 5. 1918 – Podivín
†30. 5. 2011 – Brno
Místa působení: Petrovice, Moravský Krumlov, Brno
Životopis:
Narodila se v Podivíně Františce Fialové z Petrovic a polskému zajatci Zygmuntu Pažniewskému. Do rozchodu rodičů prožila část dětství u svého otce v Polsku. Do školy začala chodit v Petrovicích, kde bydlela u Fialů. Měšťanskou školu navštěvovala ve Vémyslicích a v Moravském Krumlově. Poté dojížděla do Brna do obchodní školy. Byla zaměstnaná jako úřednice v brněnské pojišťovně, v realitní kanceláři v Brně a v kanceláři agrární strany v Moravském Krumlově. Válečná léta prožila v Petrovicích, kde se jí v lednu 1944 narodila dcera. Za Bohuslava Holubáře, otce svého dítěte, se provdala v červnu 1945 po jeho propuštění z vězení. Její muž byl vězněn v době okupace za účast v protifašistickém odboji. V roce 1960 se rozvedla a stejně jako její matka našla útočiště v Petrovicích, kde dál s její pomocí vychovávala tři dcery. Od roku 1980 až do konce svého života bydlela Věra Holubářová v Brně. S bývalým manželem Bohuslavem uzavřela po dvaceti letech znovu sňatek v době, kdy byl těžce nemocen, přestěhovala se za ním a tři roky ho opatrovala. Zemřel roku 1986. Poslední léta života strávila v péči své druhorozené dcery Marty.
Dílo: Své první literární pokusy - povídky a fejetony - publikovala již za války (v časopise Anděl strážný, Dětský svět, Den, Národní obroda, Ozvěny, Čtení pro ženy a Pojistní obzor). Vzpomínky a příběhy ze svého života však začala sepisovat až v 65 letech. Své paměti uspořádala do podoby strojopisů na barevných listech papíru, svázaných kouskem pletací příze, vyzdobených vlastními kresbami, výstřižky z novin, pohlednicemi, fotografiemi, vylisovanými květinami atd. Jednotlivé rukopisy nazvala: Petrovice, O škole(Učení mám ráda), Sousedovy děti, Sága rodu Fialů, Jak to tenkrát bylo? (o druhé světové válce), Móda a já a další.
Zdroj:
GRUNOVÁ, Eva. Vzpomínka na Věru Holubářovou (1918-2011). Zpravodaj obce Petrovice. 2011, roč. 4, č. 2, s. 20-21.
HOS, František – partyzán (50. výročí úmrtí)
*15. 2. 1911 – Nové Veselí
†18. 5. 1968 – Olbramovice
Místa působení: Moravský Krumlov
Životopis:
Byl dělníkem na zbytkovém statku v Moravském Krumlově. Před okupací se rodina odstěhovala do Jamolic. Pracoval v lese a od roku 1940 na dálnici. Vyhnul se nasazení v Todtově organizaci a byl zařazen ke stavební firmě Zeman v Kuřimi. Po bombardování továrny odešel trvale do ilegality. V říjnu 1944 vybudoval bunkr a provedl přípravu pro shoz zbraní. V katastru Jamolic se podílel na vybudování dalších dvou bunkrů. Obdržel vyznamenání za chrabrost.
Zdroj:
LYSÁK, Jiří. Životopisy. Z dějin Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Třebíč: J. Lysák ve spolupráci s vydavatelstvím Akcent, 2011, s. 205-218.
KAIDL, František, 1874-1968 – rolník (50. výročí úmrtí)
*26. 4. 1874 – Jevišovice
†17. 5. 1968 – Jevišovice
Místa působení: Jevišovice, Znojmo
Životopis:
Po vypuknutí války narukoval 1. sprna 1914 do Znojma k 35. domobraneckému praporu, později byl přidělen do Čáslavi k 21. pěšímu pluku, již v hodnosti četaře. Do italského zajetí se dostal 4. září 1917 u Monte Gabrielle. Do řad našich italských legií se přihlásil v květnu 1918 a stal se příslušníkem 1. roty 32. střeleckého pluku. Po skončení války se vrátil do Jevišovic.
Zdroj:
BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. 2002, s. 75-86.
KAŠPAROVSKÝ, Vilém – legionář (140. výročí narození)
*25. 5. 1878 – Jezeřany
†?
Místa působení: Jezeřany
Zdroj:
Vilém Kašparovský [online]. [cit. 2012-07-26]. Dostupné na: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=45492
KRANZ, Josef – architekt (50. výročí úmrtí)
*28. 2. 1901 – Brno
†30. 5. 1968 – Znojmo
Místa působení: Znojmo, Brno
Životopis:
Absolvent české vysoké školy technické v Brně (1919-1926), stavební inženýrství, architektura a pozemní stavebnictví). Praktikant u J. Krohy (1926) a u B. Fuchse (1928-1929). Zaměstnanec Ředitelství pošt a telegrafů v Brně, brněnského Stavoprojektu a Spojprojektu (do 1968). Člen Skupiny výtvarných umělců v Brně.
Dílo:
Kino Avia (dnes Slovan) Brno, poštovní úřad Rájec nad Svitavou, blok telekomunikačních budov, Purkyňova ulice, Brno aj.
Samostatné výstavy: Brno (1966, 1976), Olomouc, Praha (1979).
Tvorba zaměřena na problematiku účelného půdorysového rozvrhu poštovních úřadů a telekomunikačních zařízení z hlediska jejich provozu. Věnoval se také kresbě a akvarelu, zachycoval postřehy z cest, architektonické motivy, lesní zákoutí i nefigurativní kompozice.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 9, s. 11.
MELICHAR, František – legionář (120. výročí narození)
*17. 5. 1898 – ?
†27. 10. 1938 – ?
Místa působení: Břežany, Znojmo
Životopis:
V rakousko-uherské armádě vojín 81. pěšího pluku. Zajat: 11. 11. 1916, Břežany. Do čs. legie v Rusku zařazen 20. 12. 1916, záložní prapor, vojín. Konec v legiích 11. 7. 1917, poslední útvar: 1. střelecký pluk, poslední hodnost: vojín. Byl nešťastnou náhodou jako příslušník jednotky SOS, 20. prapor Znojmo, postřelen 25. 10. 1938 v Němčicích štábním strážmistrem četnictva B. Domesem a na následky zranění v nemocnici zemřel.
Zdroj:
František Melichar [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=8342
MRTÝNEK, Jaroslav – pedagog (110. výročí narození)
*12. 5. 1908
†?
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Závodil za ČSS Olomouc (1926-27), poté SK Moravská Slavia (1928-29), Sokol Znojmo (1930-32). Čs. rekordman výkonem 187, 5 cm v roce 1928. Reprezentoval ve čtyřech mezistátních utkáních (1926-29).
Zdroj:
75 let školy v Louce. [Znojmo]: ZŠ Loucká, [19--?], [S. 10].
PEŘINKA, Jaroslav – Mgr. (70. výročí narození)
*21. 5. 1948 – Znojmo
†?
Místa působení: Božice
Životopis:
Absolvent Střední všeobecné vzdělávací školy ve Znojmě (1963-1966) a Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1966-1971). Od roku 1972 pedagog na Základní škole v Božicích (tělocvik, zeměpis).
Sportovní činnost: mistr ČR v triatlonu, kategorie Masters (1993), účastník mistrovství Evropy 1993 - 27. místo. Člen výkonného výboru OV ČSTV Znojmo (od 1992) a předseda TJ Sokol Božice (od 1987). Rozhodčí ledního hokeje, volejbalu a atletiky.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 21, s. 11.
SATTLER, Filip – sochař (280. výročí úmrtí)
*1695 – Wenns
†25. 5. 1738 – Olomouc
Místa působení: Znojmo, Olomouc
Životopis:
Syn sochaře K. Sattlera. V r. 1721 odešel ze Znojma do Olomouce. Byl přijat do olomouckého sochařského cechu jako mistr a od r. 1723 se stal tamním měšťanem.
Dílo:
Štukové plastiky: kaple Božího těla u olomouckých jezuitů 1728).
Kamenné skulptury: kašny v Olomouci - Merkur (1727) a Jupiter (1725).
Světské figury: farní kostel v Uherském Brodě, kostel sv. Martina v Modřicích.
Oltářní výzdoba: oltář sv. Pavlíny v kostele sv. Mořice v Olomouci.
Zdroj:
Kalendárium: Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. 1998, roč. 7, č. 20, s. 1, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.
SCHELL, Marie von Vittinghof – hraběnka (160. výročí narození)
*6. 5. 1858 – Znojmo
†22. 1. 1912 – Bordighera
Životopis:
Sestra Ludvíka Egberta Belcredi.
Zdroj:
Marie von Vittinghof Schell [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=13771
SLÁDEK, Eduard – archivář (140. výročí úmrtí)
*22. 10. 1810 – Niměřice
†1. 5. 1878 – Hodonice
Místa působení: Znojmo-Hradiště, Hodonice
Životopis:
Rodák z Niměřic v Čechách. V mládí byl vysvěcen na kněze a vstoupil do Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Na pozvání probošta Emanuela Fronka přišel 2. července 1839 na Hradiště u Znojma, aby zde po dobu sedmi let vypomáhal jako farní kooperátor (zástupce faráře). Dne 9. října 1846 byl přeložen do nového působiště, ke kostelu sv. Karla Boromejského do Vídně. Na stáří se Sládek vrátil zpět na Znojemsko, kde coby administrátor spravoval farnost v Hodonicích. Zde také zemřel.
Zdroj:
HOFFMANNOVÁ, Jaroslava. Biografický slovník archivářů českých zemí. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, 830 s.
SLAVÍK, Jan – (110. výročí narození)
*14. 5. 1908 – Prokopov
†6. 5. 1945 – Dachau
Místa působení: Brno
Životopis:
Působil v Sokole Brno-Královo pole.
Zdroj:
Jan Slavík [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=15386
STOKLASA, Jindřich – lékař (110. výročí narození)
*17. 5. 1908 – Čechočovice u Třebíče
†28. 12. 1984 – Višňové
Místa působení: Višňové, Trstěnice (Znojmo, Česko), Džbánice, Morašice, Skalice, Medlice
Životopis:
Obvodní lékař, od roku 1936 se věnoval myslivosti, ovocnářství a hlavně včelařství, v Českém svazu včelařů zastával funkci předsedy místní a okresní organizace, byl člen předsednictva celostátní organizace.
Zdroj:
Některé významné osobnosti spojené s naší obcí. Městys Višňové slovem i obrazem. Brno: Pro městys Višňové vydalo vydavatelství F. R. Z. agency, 2014, s. 74-75.
STRÁNECKÁ, Františka – spisovatelka (130. výročí úmrtí)
*9. 3. 1839 – Velké Meziříčí
†28. 5. 1888 – Brno
Místa působení: Brno, Uherské Hradiště, Velké Meziříčí
Životopis:
Narodila se ve Velkém Meziříčí, kde její otec byl purkrabím. Františka se učila českému, německému a latinskému jazyku a soukromě vystudovala nižší třídy německého jihlavského gymnázia. V šestnácti letech se provdala za soudního adjunkta Ignáta Kerschnera. Pět let žili v Beregházu v Uhrách a od r. 1860 v Uherském Hradišti. Od r. 1874 působil její manžel jako soudní rada v Brně, kam se s rodinou přestěhovala. V roce 1885 založila národopisný odbor Vesny, se kterým spolupracoval i Leoš Janáček. Byla nazývána moravskou Boženou Němcovou nebo moravským Turgeněvem. Její literární tvorba trvala jen dvacet let, předčasně zemřela ve věku 49 let na tyfus.
Dílo:
Pohádky z Moravy z roku 1868; po přestěhování do Brna posílala první příspěvky do Koledy, a to cestopisné črty z Uher, pohádky i povídky. Spolupracovala s časopisy Květy, Obzor, Orel. Kromě pohádek napsala Stránecká 82 povídek, mnoho z nich bylo přeloženo do francouzštiny. Také překládala a psala recenze.
Zdroj:
Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. svazek, Biografická část. Vyd. 1. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007, 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4.
SUŠIL, František – sběratel lidových písní (150. výročí úmrtí)
*14. 6. 1804 – Nový Rousínov
†31. 5. 1868 – Bystřice pod Hostýnem
Místa působení: Olbramovice, Kroměříž, Brno
Dílo:
Básně a literární teorie: Básně (1847), Krátká prozodie česká (1855), Nové básně (1870), Růže a trní (1851), Sebrané básně (1862), Smíšené básně (1870), Zpěvy a hněvy (1869).
Překlady: Antologie z Ovidia, Katulla, Propertia a Musaea (1861), Evangelium sv. Matouše (1864), Hymny církevní (1852).
Sběratelská činnost: Začal shromažďovat a zaznamenávat písně nejdříve z okolí svého rodiště, později z různých koutů Moravy, Slezka, západního Slovenka i severního Rakouska. Sebraný materiál uspořádal do několika souborů. V roce 1835 to byly písničky a popěvky z okolí Rousínova, pod názvem Moravské národní písně. Po jejich úspěchu vydal v roce 1840 druhý svazek – Moravské národní písně, sbírka nová. Během následujících let materiálu neustále přibývalo, až v posledním vydání z let 1853-1860 dosáhl jeho soubor počtu 2 361 písní světského i náboženského charakteru, které roztřídil podle námětů a žándrů na legendy, písně historické, žertovné, milostné, svatební, rodinné, vojenské a hospodské. Všechny zaznamenal v nářečí toho kterého kraje a doplnil je i vlastními zápisy nápěvů. U některých zaznamenával i jejich varianty a pokoušel se sestavit znění, které pokládal za původní.
Zdroj:
ODRAZIL, Pavel. Kaplan-buditel z olbramovické fary: Když zpěvačky usedly na lavici naproti sběrateli lidových písní Fr. Sušilovi, vnímal jen jejich zpěv. Moravské noviny Rovnost. 1996, roč. 6, č. 55, s. 8.
ŠMÍDEK, Karel – kněz (200. výročí narození)
*17. 5. 1818 – Bystřice nad Pernštejnem
†2. 10. 1878 – Brno
Místa působení: Znojmo, Jihlava, Brno
Dílo:
Věda, národnost, církev (1847). Publikoval v časopisech a novinách: Čas, Osvěta, Beseda, Květy.
Publikované práce: Literární ruch na Moravě v nejnovější době (1870), Jan Erazim Vocel co básník (1875), Nynější stav jednoty bratrské (1873), Eliška Přemyslovna (1878), O purpuru v očích (1878) a jiné. Za pobytu ve Znojmě napsal německé pojednání o řecké filozofii v programu gymnázia znojemského. Ve svých pracích se mimo jiné věnuje biografiím a literárně kritickému ocenění významných moravských autorů první poloviny 19. století. Získal cenný materál k životům předních kulturních českých představitelů, s nimiž se se všemi znal nebo měl dobré informace z literárního brněnského prostředí.
Životopis:
Absolvent gymnázia a semináře v Brně. V r. 1844 vysvěcen na kněze. Pedagog na gymnáziu v Jihlavě, ve Znojmě a v Brně. Na brněnském gymnáziu patřil vedle Matěje Procházky k těm profesorům, kteří nejvíce ovlivnili studenta T. G. Masaryka. Do literatury vstoupil v roce 1839.
Zdroj:
PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě: Kulturně-historický nástin. Přerov: Strojil, J., [19--?], s. 41.
THOMAS, Ignatius – učitel (250. výročí úmrtí)
*20. 12. 1693 – Opava
†25. 5. 1768 – Liběšice
Místa působení: Znojmo
Životopis:
1717 působil na Koleji jezuitů ve Znojmě. Vyučoval gramatiku, poetiku a filozofii. Působil na univerzitě v Olomouci.
Zdroj:
WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.
Kalendárium pro Vás sestavila Petra Pavlačková.