* 24. 5. 1953 – Znojmo
† 17. 1. 1988 – Brno
Životopis:
Absolventka Přírodovědné fakulty UJEP v Brně (1977). O rok později získala titul doktor přírodních věd. Vědecká pracovnice Ústavu system. a ekologické biologie ČSAV v Brně. Zabývala se výzkumem ekologie a etologie lovné zvěře a potravní biologií drobných savců. Jednatelka etologické sekce Čs. zoologické společnosti ČSAV, Přírodovědného klubu v Brně, Čs. speleologické společnosti ČSAV, Čs. entomologické společnosti ČSAV.
Dílo:
Publikovala dvacet šest vědeckých prací. Autorka studií a statí - Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně, Třicet let geomorfologie, Studia geographica, Čs. kras, Životné prostredie. Přednášela, vystupovala v televizi a v rozhlase.
Zdroj:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 21, s. 11.
BOUZAROVÁ, Anežka – (140. výročí narození)
*18. 1. 1878 – Blížkovice
†24. 6. 1942 – Brno
Zdroj:
Anežka Bouzarová [online]. aktualiz. 31. 7. 2014 [cit. 2016-02-03]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3403
BUCHMAYER, Johann Nepomuk Jakob – lesník (160. výročí narození)
*17. 7. 1804 – Pohořelice u Zlína
†26. 1. 1858 – Budíškovice u Jemnice
Místa působení: Bítov, Skalice, Horní Kounice, Biskupice
Životopis:
Pocházel z rodiny Tomáš Buchmayera, zámeckého správce u hraběte Šternberka. Byl otcem Augustina Antona Buchmayera. Absolvoval piaristické gymnázium v Kroměříži s výborným prospěchem. Pak nastoupil lesnickou praxi na velkostatku Napajedla, kde se u polesného Franze Kollera vyučil roku1824 lesníkem. 1825-1826 studoval na dvouleté lesnické škole v Dačicích, již založil a řídil známý pokrokový lesmistr a pedagog Vincenc Vilém Hlava. Buchmayer složil zkoušku učitelské způsobilosti a na stejné škole působil od 1. února 1826 jako druhý asistent a učitel matematiky, geodézie, mechaniky, technologie, entomologie a mineralogie. 1. ledna 1830 nastoupil jako vrchní myslivec u hraběte Dauna a řídil lesnictví na velkostatcích Bítov, Skalice, Horní Kounice a Biskupice. 1834 se oženil s Karolínou, dcerou Antona Brzezowského, polesného v Budíškovicích, s níž vychoval čtyři syny. Od dubna 1836 působil jako lesmistr na velkostatcích Jemnice a Staré Hobzí hraběnky Terezie Trautmannsdorfové a významně tam ovlivnil pěstební a zařizovací práce. Od r. 1839, kdy složil přísahu, pracoval též jako zemský taxátor. 1839 přešel do služeb hraběte Maxmiliána Wallise a vedl lesní hospodářství na velkostatcích Budíškovice, Budeč a Moravské Budějovice v hodnosti lesmistra. Od 1848 mu byla svěřena i inspekce na velkostatcích Dačice a Řečice na Moravě a Malešov v Čechách vlstníka svobodného pána z Dalbergu a od 1852 funkce lesmistra a poradce na velkostatcích Telč, Studená a Veselíčko hraběte Podstatzky-Liechtensteina. Na všech svěřených lesních majetcích si Buchmayer počínal jako znamenitý taxátor a reorganizátor, jejich provoz zmodernizoval podle dobových vědeckých zásad, takže potom vykazovaly zvýšený výnos i bez přetěžování lesů a zároveň bez snížení spotřeby dříví.
Zdroj:
Biografický slovník českých zemí. [VIII. sešit], Brun-By. Vyd. 1. Praha: Libri, 2007, s. 225-368.
BURGHART, Ottokar – stavební inženýr (110. výročí úmrtí)
*10. 3. 1843 – ?
†18. 1. 1908 – Brno
Místa působení: Znojmo, Brno
Životopis:
Čestný občan města Znojma (1879). Rytíř řádu císaře Františka Josefa I., držitel Zlatého záslužného kříže s korunou.
Zdroj:
RBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926: Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg: A. Bartosch, 1927, 592 s.
DONATZER, Walter – učitel (140. výročí narození)*8. 1. 1878 – Kottingbrunn
†2. 11. 1946 – Hrušovany nad Jevišovkou
Místa působení: Valtice, Mikulov, Hrušovany nad Jevišovkou
Životopis:
Od čtyř let byl sirotek a vyrůstal s babičkou. Odešel na odborné učiliště do Wiener Neustadt a skončil v roce 1898 maturitní zkouškou. Již v těchto letech začínal psát básně. Po krátké činnosti ve Felixdorfu odešel do Valtic. Ze zdravotních důvodů se musel vzdát učitelského povolání, ale v roce 1917 se dostal do služeb knížete Jana II. z Lichtenštejna. V roce 1920 se rozhodl zůstat ve Valticích a vyřídit si české občanství. Až do roku 1929 pracoval na archivování knihovny uměleckých děl. Po druhé světové válce přišli Češi a zatkli jej. V poutech ho převezli do Mikulova a poté šel do tábora v Hrušovanech. Během všech těchto let psal básně, které byly ovlivněny jeho pocity a vzpomínkami.
Zdroj:
Walter Donatzer [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FWalter_Donatzer&wikiembed-title=Donatzer+Walter
DVOŘÁK, Jan – architekt (20. výročí úmrtí)*7. 8. 1925 – Brno
†2. 1. 1998 – Brno
Místa působení: Znojmo, Práče, Hrušovany nad Jevišovkou
Životopis:
Pocházel z rodiny středoškolského profesora. Po maturitě na Českém státním reformním reálném gymnáziu v Brně-Králově Poli studoval 1945-1950 na odboru architektury a pozemního stavitelství VŠT v Brně a získal titul ing. Roku 1950 se oženil s Ninou Čempalovovou a vychovali syna Vladimíra. Předpoklady pro tvůrčí práci získal jak u Vincence Makovského, tak u Bohuslava Fuchse ve vědecké aspirantuře, kterou ukončil obhajobou kandidátské disertační práce. Sochařský talent rozvíjel v ateliéru prof. Karla Pokorného na AVU v Praze. Od roku 1954 působil v urbanistickém ateliéru arch. Jiřího Novotného v Praze, 1959 přešel do Krajského projektového ústavu v Brně (Stavoprojekt), od roku 1964 pracoval v Kovoprojektě. 1969 se stal vedoucím ateliéru v Projektovém ústavu Českého svazu výrobních družstev v Brně, kde byl později jmenován hlavním architektem. 1987 odešel do důchodu.
Dílo:
Směrný územní plán Moravského Krumlova (1959), rodinný dům, Znojmo-Hradiště (1964), rekonstrukce radnice, Znojmo (1967-1968), kulturní dům, Práče (1970-1972), kulturní dům, Hrušovany nad Jevišovkou (1976).
Zdroj:
Biografický slovník českých zemí. [XV. sešit], Dvořák-Enz. Vyd. 1. Praha: Libri, 2012, s. 467-610 .
FELIX, Moritz – podnikatel (180. výročí narození)
*21. 1. 1838 – Třebíč
†8. 3. 1913 – Třebíč
Místa působení: Oblekovice, Znojmo
Životopis:
Roku 1874 koupil výstavný dům na hlavním náměstí v Třebíči a s manželkou Pavlínou, rozenou Bachrachovou, zplodil šestnáct dětí, které dobře zaopatřil. Zděděný podnik přeměnil na likérku a podobný založil (1868 nebo 1870) se společníkem J. Löwem v Oblekovicích. Závod, jemuž poskytl kapitál a který Löw řídil, vyráběl likéry, rosolky, pálenky, rum a ocet. Ve Znojmě firma provozovala vlastní výčepy a zásobovala krámky, 1894 se přestěhovala do Vídeňské ulice a kromě produkce alkoholických nápojů a octa se zabývala konzervováním okurek.
Zdroj:
Biografický slovník českých zemí. [XVI. sešit], Ep-Fe. Vyd. 1. Praha: Academia; Historický ústav AV ČR, 2013, 136 s. ISBN 978-80-7286-215-3.
GRASEL, Johann Georg – loupežník (200. výročí úmrtí)*20. 4. 1790 – Nové Syrovice
†31. 1. 1818 – Vídeň
Místa působení: Stálky
Životopis:
Loupežník, který v době napoleonských válek, t.j. počátkem 19. století, měl ve Stálkách jednu z několika milenek. Narodil se v Nových Syrovicích. První loupež, které se Johann Grasel zúčastnil 18.března 1806, byla zosnována buď ve Stálkách, nebo Šafově. Po propuštění z brněnského vězení roku 1810 se otec dal na obchodování s lněnými látkami a tak začal Johann loupit na vlastní pěst. Oběti loupežných, často brutálních a krvavých přepadení byli bohatí obchodníci, hostinští či kněží, ale především malí sedláci a starší ženy. V roce 1812 navštěvoval Grasel velice často Stálky. Důvodem byla 16letá Rosalina Eigner, dcera stáleckého rasa. V letech 1812-14 provedl Grasel nespočetně přepadení. Tato skutečnost způsobila, že nejistota venkovského obyvatelstva značně vzrostla, přičemž veškerá přepadení byla bezezbytku připisována Graselovi. V únoru byla za jeho dopadení vypsána odměna 1.000 Guldenů a tak se přesunul do jižních Čech, v Praze se nechal naverbovat do vojska, po šesti týdnech ale desertoval a vrátil se do Waldviertelu. 19. listopad 1815 byl pro Grasela osudový. Pomocí lsti a zrady jedné zlodějky byl večer vylákán do hostince v Mörtersdorfu, kde byl v jednu ráno 20. listopadu zezadu přepaden, spoután a odvezen do Hornu a přes Stockerau do Vídně. Při procesu ve Vídni, který trval přes dva roky, bylo obviněno 66 osob, z nichž hlavní osobou byl Grasel. Vojenským soudem byly potom vyneseny tři rozsudky smrti nad Fähdingem, Stanglem a Graselem. Poprava oběšením se konala před vídeňskými hradbami na vojenském cvičišti 31. ledna 1818 za veliké účasti hlavně vídeňských žen.
Zdroj:
RJ. Pravda o Graslovi. Znojemsko. 1972, roč. 13, č. 31, s. 4.
HASMANDOVÁ, Antonie – řeholnice (30. výročí úmrtí)
*25. 3. 1914 – Huštěnovice (okr. Uh. Hradiště)
†21. 1. 1988 - Znojmo - Hradiště
Místa působení: Znojmo-Hradiště
Životopis:
Narodila se 25. 3. 1914 v Huštěnovicích. V šesti letech jí umírá matka. V roce 1923 šla k prvnímu svatému přijímání, o tři roky později biřmována v Babicích (biřmovací jméno Ludmila). 6. července 1927 vstupuje jako školní čekatelka do kláštera ve Frýdlantu nad Ostravicí. V letech 1929-1933 navštěvuje jako čekatelka učitelský ústav u sv. Anny v Praze a studium ukončuje maturitou. 14. 8. 1933 slaví obláčku a dostává řeholní jméno S. Marie Vojtěcha. V roce 1940 skládá věčné sliby. V letech 1941-1942 byla učitelkou v Třeboni a ve Frýdlantu, 1942-1945 ošetřovatelkou v nemocnici ve Slaném, 1945-1949 ředitelkou školy v Brně-Líšni. V letech 1950-1952 byla představenou komunity sester v Neumanneu v Prachaticích. 10. září 1952 zatčena Státní bezpečností, o rok později odsouzena Krajským soudem v Českých Budějovicích na 8 let vězení za čin velezrady jako "vatikánská špiónka". 10. 5. 1960 propuštěna na všeobecnou amnestii z pardubické věznice. V letech 1960-1970 pak působí v různých službách Charitního domu ve Vidnavě (od 1. 10. 1969 je představenou sester vidnavské komunity). 8. července zvolena generální představenou Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Znojmě-Hradišti. V říjnu 1987 vážně onemocněla, potvrzena diagnóza zhoubného nádoru na plicích. Umírá 21. ledna 1988 ve Znojmě-Hradišti, kde je též pohřbena. 29. listopadu 1996 byl na popud biskupa Msgr.Vojtěcha Cikrleho zahájen proces svatořečení Boží služebnice matky Vojtěchy Hasmandové.
Zdroj:
KÁLOVÁ, Veronika. Těžká cesta. Až ke svatořečení?: Boromejku Matku Vojtěchu Hasmandovou věznili komunisté, ale nezlomili ji. Mladá fronta dnes. 2008, roč. 19, č. 19, s. 5, Jižní Morava.
CHROUST, Matěj – činoherní herec (160. výročí narození)
*7. 1. 1858 – Příbram
†14. 10. 1925 - Praha
Místa působení: Brno, Kroměříž, Olomouc, Znojmo
Zdroj:
Matěj Chroust [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné na: http://aleph.vkol.cz/pub/svk04/00000/29/000002928.htm
KIEßLING, Franz – spisovatel (100. výročí narození)
*10. 1. 1918 – Znojmo
†20. 2. 1979 – Korneuburg
Místa působení: Znojmo, Rakousko
Životopis:
Kießling strávil první roky svého dětství ve Znojmě, ale pak musel kvůli převodu svého otce odejít do Vídně. Tam byl poté nakažen tuberkulózou, kterou přežil, ale jeho zdraví bylo oslabeno a tak u něj vypukla znovu o pár let později. Již ve škole začal psát básně a malé divadelní hry, které však tehdy byly jen jeho koníčkem, protože po škole se stal finančním úředníkem. Po druhé světové válce, které se kvůli svému zdraví nemohl účastnit, se stal lektorem a asistentem RAVAG (rakouského rozhlasu Verkehrs AG) a odpovědný redaktorem katolického týdeníku "Offenes Wort". Působil jako spisovatel, psal historické, sociologické a vědecké písemné práce.
Zdroj:
Franz Kießling [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FFranz_Kie%25C3%259Fling&wikiembed-title=Kie%DFling+Franz
KNOR, Antonín – archeolog (110. výročí narození)
*24. 1. 1908 – Stehelčeves
†16. 12. 1971 – Prosečnice
Místa působení: Hluboké Mašůvky
Zdroj:
VÁLEK, David. Sídliště kultury s moravskou malovanou keramikou v Hlubokých Mašůvkách: (výzkumy z let 1947-1950). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, 2014, 347 s. ISBN 978-80-210-6680-9.
KORSCHMANN, Karel – spisovatel (190. výročí narození)
*19. 1. 1828 – Znojmo
†20. 10. 1897 – Brno
Místa působení: Znojmo, Brno
Životopis:
Studoval na gymnáziu a poté se dal na dráhu úředníka. Z krajského úřadu ve Znojmě odešel do Brna, kde si vysloužil r. 1881 na zemském finančním ředitelství zlatý záslužný kříž s korunou.
Dílo:
Své fejetony, novely, humoresky i příležitostné verše uplatňoval převážně ve Znaimer Wochenblattu, v letech 1868-1869 i v brněnském Tagesbote. Roku 1874 vyšla v Brně tiskem i příležitostná báseň věnovaná 90. narozeninám hraběnky Heleny z Mníšku. Více se však své literární činnosti věnoval až po odchodu na odpočinek, od r. 1887. V posledním roce života vydal v Brně vlastním nákladem dvě sbírky básní, z nichž Erinnerungsblätter obsahuje jen příležitostné verše, věnované převážně úmrtí jeho blízkých, přátel a známých.
Zdroj:
PEŘINKA, František Václav. Rodáci: znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská.Znojemský okres. 1904, č. 76, s. 140-141.
KŘIVÁNEK, František – zakladatel KSČ (130. výročí narození)
*4. 1. 1888
†11. 3. 1949
Místa působení: Znojmo
Zdroj:
Šli před námi: životopisné medailónky zasloužilých předválečných členů KSČ v Jihomoravském kraji. 1. vyd. V Brně: Blok, 1981, 261 s.
LERCH, Franz – nadlesní (190. výročí narození)
*27. 1. 1828 – Znojmo
†11. 9. 1904 – Znojmo
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Činný v Zalesňovacím a okrašlovacím spolku. Byla po něm pojmenovaná cesta v Gránicích (Lerch-Weg 1896).
Zdroj:
OUDA, Otto; ČERNOŠEK, Lubomír; KOZDAS, Jan. 15 let obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2007. 2008, s. 10-20.
METASTASIO, Pietro – básník (320. výročí narození)
*3. 1. 1698 – Řím
†12. 4. 1782 – Vídeň
Místa působení: Jaroslavice, Vranov nad Dyjí
Životopis:
Pocházel z chudých poměrů. Pod jménem Metastasio, které přijal roku 1715, začal publikovat první díla. Byl nejvyhledávanějším operním dramatikem, jeho libreta byla opakovaně zhudebňována, vydávána tiskem a dosáhla v evropském prostoru enormního rozšíření. Osobní vztah měl Metastasio k jižní Moravě. Na zámcích v Jaroslavicích a ve Vranově nad Dyjí trávil v letech 1730-1755 každoročně v létě a na podzim několik týdnů u své přítelkyně a protektorky hraběnky Althanové.
Zdroj:
JAKUBCOVÁ, Alena. Pietro Metastasio. Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století: osobnosti a díla. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav; Academia, 2007, s. 381-384.
OESTERREICH, Franz von – generál (120. výročí úmrtí)
*29. 12. 1830 – Braunschwig (Německo)
†2. 1. 1898 – Perchtoldsdorf (Rakousko)
Místa působení: Znojmo, Loucký klášter
Životopis:
Absolvoval Vojenskou akademii v Louckém klášteře ve Znojmě (1847-1851).
Zdroj:
Franz von Oesterreich [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_O/Oesterreich_Franz_1830_1898.xml
OSWALD, Paul – sochař (300. výročí narození)
*24. 1. 1718 – Jachenau (Bavorsko)
†30. 6. 1782 – Valtice
Místa působení: Hrušovany nad Jevišovkou
Zdroj:
VAŠEK, Leoš. Sochy dvou sv. řeholníků v Hrušovanech nad Jevišovkou a jejich tvůrce Paul Oswald. Vlastivědný věstník moravský. 2015, roč. 67, č. 3, s. 226-232.
PŘÍBRAMSKÝ, Rajmund – dramatik (160. výročí narození)
*7. 1. 1858 – Příbram
†14. 10. 1925 – Praha
Místa působení: Brno, Kroměříž, Olomouc, Znojmo
Životopis:
Ředitel vlastní divadelní společnosti
Zdroj:
Rajmund Příbramský [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na: http://aleph.vkol.cz/pub/svk04/00000/29/000002928.html
SLAVIK, Bedřich – hudební skladatel (120. výročí narození)
*30. 1. 1898 – Český Těšín
†?
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Absolvent Konzervatoře a univerzity ve Vídni. Jeho dizertační práce na filozofické fakultě pro hudební vědu zněla na téma - Opery mladého Richarda Wagnera a jejich vztah k pozdějším mistrovým dílům. Ředitel německé hudební školy ve Znojmě a dirigent Musikvereinu (1930).
Dílo:
Napsal řadu písní a sborů, dvě kvarteta, suitu - Variationen und Fuge über ein Schelmenlied, skladbu Valdštýn pro velký orchestr aj. V brněnském rozhlase byla provedena s velkým orchestrem Předehra k dramatu a Vranovské rapsodie pro smíšený sbor a orchestr.
Zdroj:
ČERNOŠEK, Lubomír. Skladatelé v Podyjí. Okno/Fenster. 2009, roč. 6, č. 2, s. 18, 20, 22.
Kalendárium pro Vás sestavila Petra Pavlačková.