*08. 11. 1875 - Višňové
+27. 10. 1967 - Višňové
Místa působení: Višňové
Životopis:
Zasloužil se o stavbu školy, založil v obci záložnu Raiffeisenovu a při ní zřídil obchod s denním prodejem.
Literatura:
Některé významné osobnosti spojené s naší obcí. Městys Višňové slovem i obrazem. Brno: Pro městys Višňové vydalo vydavatelství F. R. Z. agency, 2014, s. 74-75. ISBN 978-80-87332-72-6.
BERGMANN, Josef – básník (170. výročí narození)
*22. 10. 1847 - Ludvíkov pod Smrkem
+20. 02. 1932 - Cheb
Místa působení: Znojmo-Hradiště
Životopis:
Po absolvování semináře působil jako kaplan v Karlových Varech, odkud někdy v poslední čtvrtině 19. století přešel na Hradiště u Znojma. Byl členem křížovníků s červenou hvězdou. Bergmanna nadchla zdejší příroda i památky, znal dokonale historii kraje, prošel všechna pozoruhodná místa Podyjí. Bergmann si na Hradišti brzy zvykl a sžil se s jeho obyvateli. Hradiště opustil roku 1900 a po dvacet následujících let byl proboštem poutního kostela v Chlumu nad Ohří. Poté se stal představeným řádu v Karlskirche ve Vídni. Od roku 1923 byl jeho působištěm starobylý Cheb, kde zemřel jako komandér křížovnického řádu.
Dílo:
Své humorné, epigrafické básně, často založené na slovních hříčkách, s náměty výhradně světskými, vydal ve dvou sbírkách - Stimme vom Pöltenberg (Hlas z Hradiště, 1898), Znaimer Schnecken (Znojemští šneci, 1898). Společně v jednom svazku vyšly při druhém vydání roku 1912.
Literatura:
SVOBODA, Jiří. Hlas z Hradiště - básník Josef Bergmann. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1988. 1989, s. 49-57.
ČERNOCH, Otakar – spisovatel (110. výročí narození)
*23. 10. 1907 - Znojmo
+09. 06. 1967 - Praha
Místa působení: Praha, Olomouc
Životopis:
V letech 1914-1921 žil v Rusku. Absolvent Obchodní akademie v Praze. Účastník španělské občanské války (1937-1938) - tyto životní zkušenosti se odrážejí v jeho díle. V letech 1938-1944 byl komerčním úředníkem. Od r. 1944 vězněn v koncentračním táboře blízko Toruně. V lednu 1945 se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Po válce pracoval jako vedoucí pobočky národního podniku Gloria a tvůrčí pracovník Čs. státní filmu (1949-1951).
Dílo:
Dramata: Případ Othello (1945), Veliká zkouška (1946), Gigant (1950) aj.
Próza: Mladá srdce (1957), Španělská aréna (1956), Alibi (1960). Pro Čs. televizi přepracoval s V. Breberovou román Alibi na televizní hru „Vrah byl odsouzen po právu“ (1962, režisér A. Moskalyk).
Literatura:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 43, s. 11.
FIBY, Heinrich – hudebník (100. výročí úmrtí)*15. 05. 1834 - Vídeň
+24. 10. 1917 - Znojmo
Místa působení: Znojmo, Vídeň, Lublaň
Životopis:
Narodil se jako nejstarší syn obuvnického mistra ve Vídni. Už jako osmiletý zpíval v církevních sborech a docházel na konzervatoř, kde poznal řadu výtečných pedagogů. Hře na violu ho zde vyučovali členové věhlasné vídeňské hudební rodiny Hellmesbergerů, hře na klavír Josef Fischhof, skladbu a teorii pak profesoři Gottfried Breyer, Anton Langhammer a Simon Sechter. Po absolvování lidové školy a reálky vystudoval Fiby ve Vídni pedagogiku. Již v průběhu studia působil v orchestrech vídeňských divadel v Josefstadtu, Hofburgtheatru a Karltheatru. Po ukončení studia nachází v září 1853 první samostatné angažmá jako dirigent orchestru a sólový hráč v divadle v Lublani. Jako sólista na violu se zapojuje i do místní Filharmonické společnosti. Když se v létě 1857 Fiby dozvěděl, že ve Znojmě hledají ředitele zamýšlené hudební školy, neváhal, a o místo se ucházel. V konkursu přesvědčil svým mistrovstvím a tak byl 20. 9 1857 jmenován prvním ředitelem a vedoucím nově založené Městské hudební školy (Städtische Musikschule), která byla slavnostně otevřena 1. října 1857. V čele školy zůstal pak Fiby nepřetržitě do r. 1902. V květnu 1860 se oženil se sopránovou zpěvačkou Hermínou Rietreiberovou (1842-1890), o rok později se jim narodil syn Heinrich Franz (1861-1935). Téhož roku stál Fiby u zrodu německého Městského hudebního spolu (Musikverein in Znaim), jednoho z prvních německých spolků ve Znojmě vůbec, a ujal se na dlouhá léta jeho vedením. V r. 1912 udělilo Znojmo Fibymu za jeho zásluhy o rozvoj hudebního života čestné občanství města.
Dílo:
Fibyho umělecká aktivita byla opravdu široká. Působil jako dirigent městské kapely i pěveckých sborů, uskutečňoval operní představení, komponoval. Hudebně zpracoval několik oratorií, mší, Requiem, Te deum i dalších církevních skladeb. 18. 5. 1861 sklidila pod jeho taktovkou velký úspěch premiéra Rossiniho opery Lazebník sibiřský.
Skladby pro smíšené sbory - "Nacht und Träume" (Noc a sny), "Abendlied" (Večerní píseň), "Frühlingsahnung" (Jarní předtucha)
Skladby pro mužské sbory - "Am Grabe eines Freundes" (Na hrobě přítele)
Skladby pro ženské sbory - "Der erste Frühlingstag" (První jarní den)
Kompozice - "Hymne an der Unendlichen" (Hymnus na nekonečno), "Mondnacht" (Měsíční noc)
Ostatní skladby - Österreich, mein Vaterland
Literatura:
TOMAN, Jan. Hymnus na nekonečno - Heinrich Fiby. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2002, roč. 2, č. 43, s. 14.
HAMERSKÝ, Miloš - Doc. RNDr. (80. výročí narození)
*20. 10. 1937 - Znojmo
+1992 - ?
Místa působení: Šumná, Brno
Životopis:
Pocházel z učitelské rodiny. Rodiče učili na různých místech na Slovensku i na Moravě, nejdéle v Šumné. Po maturitě v roce 1955 začal studovat Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Zaměřil se na studium fyziky. Po absolvování univerzity působil krátce na katedře fyziky Vysoké školy báňské v Ostravě a na Stavební fakultě VUT Brno. Poté působil na katedře obecné fyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, nejprve jako asistent a později ve funkci vedoucího katedry. Člen Jednoty československých matematiků a fyziků, člen výboru Fyzikální vědecké sekce a předseda odborné skupiny Fyzika kovů při FVS. V roce 1985 dostal medaili MFF UK v Praze za zásluhy o rozvoj MFF, v roce 1987 stříbnou medaili PřF UJEP a fyzikální oborovou medaili II. stupně FVS JČMF.
Literatura:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 43, s. 11.
Dílo:
Autor a spoluautor asi sta prací uveřejněných v mezinárodních časopisech nebo ve sbornících mezinárodních i národních konferencí. Ve své vědecké práci se zaměřil na studium mechanických vlastností převážně kovových materiálů. Byl první v Československu, kdo zavedl a široce využíval metodu postupného zatěžování a metodu konstatního zatěžování ke studium zákonitostí plastické deformace. Rovněž jako první popsal nespojitý creep na hexagonálních slitinách.
HOMPESCH-BOLLHEIM, Ferdinand – šlechtic (120. výročí úmrtí)
*15. 01. 1843
+27. 10.1897 - Jaroslavice
Místa působení: Rudnik
Literatura:
CHAF. Poláci objevili pro Jaroslavice hraběte Ferdinanda Hompesche. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2008, roč. 8, č. 24, s. 6.
JANDL, Josef – duchovní (90. výročí narození)
*23. 10. 1927 - Sulkovec
+02. 02. 2007 - Sulkovec
Místa působení: Pavlice
Životopis:
Přípravu na kněžství musel přerušit v r. 1950 po 4. ročníku, jelikož byl povolán do PTP (pomocné technické prapory). Poté vystřídal několik civilních zaměstnání, než mohl po 18 letech pokračovat v přípravě a přijmout kněžské svěcení 5. července 1969 v Brně. Působil jako kaplan v Novém Městě na Moravě a v Brně - Husovicích. Od roku 1977 byl farářem v Pavlicích a později i v Hostimi. Zemřel 2. února 2007 v nemocnici ve Znojmě. Byl pohřben do kněžského hrobu na hřbitově v rodném Sulkovci.
Literatura:
Josef Jandl [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné na: http://pavlice-historie.wz.cz/pavlicti_duchovni.html
KLEIST, Heinrich von – dramatik (240. výročí narození)*10. 10. 1777 - Frankfurt nad Odrou
+21. 11. 1811 - Wannsee u Berlína
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Za napoleonských válek se ubytoval ve Znojmě. Putoval na rakouské bojiště u Asprů s tajným diplomatickým posláním.
Literatura:
SVOBODA, Jiří. Znojemské zastavení Heinricha von Kleista při cestě do Rakouska roku 1809. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1987. 1988, s. 47-51.
KORSCHANN, Karel – spisovatel (120. výročí úmrtí)
*19. 01. 1828 – Znojmo
+20. 10. 1897 - Brno
Místa působení: Znojmo, Brno
Životopis:
Studoval na gymnáziu a poté se dal na dráhu úředníka. Z krajského úřadu ve Znojmě odešel do Brna, kde si vysloužil r. 1881 na zemském finančním ředitelství zlatý záslužný kříž s korunou.
Dílo:
Své fejetony, novely, humoresky i příležitostné verše uplatňoval převážně ve Znaimer Wochenblattu, v letech 1868-1869 i v brněnském Tagesbote. Roku 1874 vyšla v Brně tiskem i příležitostná báseň věnovaná 90. narozeninám hraběnky Heleny z Mníšku. Více se však své literární činnosti věnoval až po odchodu na odpočinek, od r. 1887. V posledním roce života vydal v Brně vlastním nákladem dvě sbírky básní, z nichž Erinnerungsblätter obsahuje jen příležitostné verše, věnované převážně úmrtí jeho blízkých, přátel a známých.
Literatura:
PEŘINKA, František Václav. Rodáci: znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. 1904, č. 76, s. 140-141.
MARÁK, Stanislav – pedagog (80. výročí úmrtí)*13. 11. 1873 - Příbor
+05. 10. 1937 - Znojmo
Místa působení: Znojmo, Příbor, Jemnice, Moravské Budějovice
Životopis:
Absolvent gymnázia a učitelského ústavu v Příboře. Pedagog v Jemnici (1895-1899), od r. 1899 v Moravských Budějovicích, ředitel jevišovické měšťanské školy (1909). V r. 1914 jmenován okresním inspektorem pro českéškoly Znojemska. Po prohlášení samostatnosti Československa se ujal organizace českého školství na Znojemsku, Vranovsku a Jaroslavicku. Během tří let bylo založeno kolem čtyřiceti menšinových škol a ve městě Znojmě měšťanská a obecná škola. V r. 1922 realizoval návrh náčelníka Sokola J. Kopala a zřídil v Dělnickém domě české kino Vesmír, jehož provoz vydělal v následujících dvou letech finanční prostředky na zahájení stavby sokolovny. V r. 1920 režíroval Pekovu zpěvohru Idylla, byl člen pěveckého kroužku Besedy Znojemské, později i Pěveckého sdružení Vítězslav Novák. V r. 1925 se vzdal inspektorského úřadu a o dva roky později odešel do výslužby. Téměř zapomenuto je jeho básnické jméno Sláva Pevný, které se objevovalo pod vlasteneckými a historickými verši a také pseudonym Zdena ze Znojma. Jedna z čtvrtí města Znojma nese jeho jméno - Marákov.
Literatura:
Stanislav Marák. Znojmo: Kino Vesmír, [19--?], 14 s.
Dílo:
Znojem (dvě básně zhudebněny A. Pekem), Hejtmanství Moravsko-budějovické (1903), Tragédie moravského města (1914), Žeň ducha Podyjí (1928). Řada prací zůstala v rukopise a rozpracována.
Vydavatelská činnost: Moravské Budějovice - Buditel (populárně naučný časopis, náklad 3. 200 výtisků), Malý buditel, Naše noviny (týdeník), Týden (obrázkový časopis, vyšla jen tři čísla). Jevišovice - Hospodářské Besedy (přinášely i historické statě). Znojmo - od r. 1923 vydával vlastivědný časopis, který se v prvním ročníku jmenoval Podyjí a v dalších Od Horácka k Podyjí.
MIESBACH, Alois – inženýr (160. výročí úmrtí)
*01. 01. 1791 - Rešice
+03. 10. 1857 - Baden u Vídně
Literatura:
Alois Miesbach [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://de.wikipedia.org/wiki/Alois_Miesbach
MÜLLNER, Franz – učitel (70. výročí úmrtí)*15. 09. 1899 - Hrádek
+13. 10. 1947 - Taunusstein-Hahn
Místa působení: Hrádek, Vranov nad Dyjí, Štítary, Pravice, Stošíkovice na Louce, Hodonice, Šatov
Životopis:
Už v mládí prokazoval talent na hudbu. Po základní škole v Hrádku a Jaroslavicích odešel na odborné učiliště v Olomouci. I když chtěl být profesí učitel, studoval také hudbu a zpěv. Jeho studia byla přerušena v roce 1917, kdy odešel na italskou frontu. Roku 1919 byl učitelem, varhaníkem a sbormistrem v rodném Hrádku. Dále učil ve Vranově, Štítarech, Pravicích, Stošíkovicích na Louce a Hodonicích, poté byl jmenován ředitelem školy v Šatově. V příštích několika letech byl sbormistrem v kostele v Šatově, ředitelem Pěveckého sdružení ve Znojmě a dirigentem.
Literatura:
ČERMÁK, Marek. Význační Hrádečané. Hrádek za obzorem paměti. Břeclav: Petr Brázda, 2013, s. 194-200.
PODHRADSKÝ, Jan – zootechnik (120. výročí narození)
*20. 10. 1897 - Rybníky
+17. 04. 1969 - Brno
Místa působení: Brno, Jeseníky
Životopis:
Od roku 1946 působil jako pedagog a od r. 1950 jako řádný profesor na Vysoké škole zemědělské v Brně. Už v roce 1936 byl hlavním iniciátorem zvelebovacího programu chovu drůbeže v Československu. V roce 1948 stál u zrodu první odborné drůbežnické školy v Jeseníku (později byla přemístěna do Přemyslovic) a byl jejím prvním ředitelem. Zabýval se hlavně drůbežnictvím, fyziologií výživy hospodářských zvířat, léčením a prevencí avitaminóz a endokrinologií.
Literatura:
TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století. 2. díl, K-P. Praha: Paseka; spoluvydavatel Petr Meissner, 1999, 649 s.
Dílo:
Hlavní díla: Výživa a krmenie hydiny (1974), Plemenitba drůběže (1960), Chov drůbeže (1961).
POKORNÝ, František - hudební skladatel (150. výročí narození)
*10. 10. 1867 - Čermákovice
+21. 10. 1956 - Bělehrad
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Navštěvoval hudební školu ve Znojmě (učil se u svého otce). Absolvent vídeňské Konzervatoře (1800-1886, lesní roh). V letech 1886-1888 sloužil u hudby 4. pěšího pluku. Poté působil v Srbsku. Hornista a korepetitor v Karlstheatru (1889), v Niši (1897), kapelník srbského Národního divadla (1897-1909), sbormistr akademického pěveckého sdružení Obilič a izraelské náboženské obce. Za 1. světové války odešel s armádou do Albánie a později evakuován do severní Afriky. Organizoval symfonický orchestr a koncertoval s ním. Referent vojenských hudeb a kapelník královské gardy (1920-1938). Pořádal symfonické koncerty, na nichž propagoval českou hudbu a umožňoval vystoupení předních českých umělců. Zakladatel vojenské hudební školy ve Vršci (1919) s kapelnickým kurzem (1926).
Literatura:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2011, roč. 11, č. 41, s. 11.
Dílo:
Písně a tance: Balkaniada, Bělehrad v písni, Ruská směs.
Pochody: Pochod jihoslovanského pluku, Veles, Sveslovenski aj.
SEYČEK, Evžen – karikaturista (100. výročí narození)
*08. 10. 1917 - Citonice
+19. 08. 2009 - Znojmo
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Absolvent Reformního reálného gymnázia ve Znojmě (1936) a Právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze (studium dokončil po r. 1945). Za účast na studenstských protifašistických demonstracích v r. 1939 zatčen a dva a půl roku vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen (zde ilustroval zpěvník). Výtvarný redaktor v deníku Práce (1948-1950, nastoupil po O. Sekorovi) a Dikobrazu. Vedoucí tiskového oddělení a redaktor Čs. filmexportu. Soukromně studoval malbu u grafika E. Kotrby a scénografa E. Krejčího.
Dílo:
Kreslený humor publikoval: Studenstské listy, Kvítek, Ahoj, Ozvěny, Práce, Dikobraz, Lidové noviny aj
Ilustrace: Ilustroval 30 knih.
Výstavy: Účastník řady výstav doma (Praha, Brno, Znojmo) a v zahraničí.
Literatura:
RZ. Karikaturista a ilustrátor. Znojemsko. 1987, roč. 28, č. 45, s. 3.
SCHUFINSKY, Viktor – kreslíř (70. výročí úmrtí)
*28. 07. 1876 - Vídeň
+06. 10. 1947 - Vídeň
Místa působení: Znojmo
Literatura:
ŠTURC, Libor. Učitelé odborných předmětů Odborné keramické školy ve Znojmě (1872-1922). Odborná keramická škola ve Znojmě: 1872-1922. Znojmo: Jihomoravské muzeum, 1997, s. 13-14.
Dílo:
Výstavy: První německo-moravská výstava řemeslných spolků (Brno, 1911), německo-moravská výstava (1914). Návrhy pro německou porcelánku J. Böcka. Spolupracoval s Wiener Werkstätte.
Životopis:
Studoval na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole ilustraci, malbu a keramiku do roku 1902. Významný představitel vídeňské secese ve volné i užité grafice. V letech 1905-1914 profesorem dekorativního kreslení na Odborné keramické škole ve Znojmě. Navrhoval plakáty, dekory na porcelán a keramiku. Vytvořil řadu krajinomaleb, zejména pohledů na Znojmo. Aktivní účastník 1. světové války. Ve školním roce 1918/1919 se vrátil na Odbornou keramickou školu do Znojma. Následně získal místo pedagoga na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni, kde působil v letech 1919-1937. Svůj život ukončil sebevraždou.
STEINMETZ, Otakar – mlynář (70. výročí úmrtí)
*26. 05. 1873
+16. 10. 1947 - Vémyslice
Místa působení: Vémyslice
Životopis:
Po pečlivém vychování navštěvoval 1. rok jednotřídní školu ve Vémyslicích pod nadučitelem Nečasem, pak obecnou školu v Třebíči pod učiteli Jelínkem, Bláhovcem, Stránským. V té době bydlel u dědouška Mollovýho na Jejkově ve mlýně. Od roku 1884 studoval na gymnáziu též v Třebíči až do 4. třídy. Původně otec zamýšlel dát hocha do kadetky, nebo na učitelský ústav, změnil však tento úmysl a ponechal jej doma při řemesle mlynářském a při hospodářství. Po výuční době obdržel roku 1892 výuční list, dle kterého všem požadavkům doby při řemesle mlynářském vyhovoval. V roce 1893 vstoupil současně s otcem do tehdy nově zřízeného hasičského sboru co činní členové, kde postupem času vyšší hodnosti dosáhl. Své vojenské povinnosti vykonal zadost v letech 1894-1897 u c. k. pěšího pluku čís. 99 ve Znojmě Louce v hodnosti desátníka. Po návratu z vojny zastupoval otce, který čas od času churavěl. Po smrti otce roku 1901 se ujal hospodaření spolu s matkou, zveleboval jak mlýnské zařízení, tak i polní hospodářství, věnoval se obchodu s umělými hnojivy, zavedl řádný chov vepřového dobytka. Zúčastnil se života spolkového, byl funkcionářem v tamnější záložně, v obecním zastupitelstvu a jiných korporacích a spolcích, hlavně však v hasičském sboru. Byl též zástupcem Hasičské vzájemné pojišťovny v Brně, později členem výboru hasičské pojišťovny. Také byl volen do předsednictva v mlynářském společenstvu pro okres Mor. Krumlov. Při vypuknutí světové války v roce 1914 byl povolán do Znojma k 26. domobraneckému batalionu, s kterým pak odešel do pole poblíž Krakova. Roku 1921 uzavřel sňatek s Annou Rehbergerovou.
Literatura:
Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo; [Brno]: Moravský zemský archiv v Brně, 2011, 221 s.
Kalendárium pro Vás sestavila Petra Pavlačková.