ČERNOCH, Otakar – spisovatel (50. výročí úmrtí)
*23. 10. 1907 - Znojmo
+09. 06. 1967 - Praha
Místa působení: Praha, Olomouc
Životopis:
V letech 1914-1921 žil v Rusku. Absolvent Obchodní akademie v Praze. Účastník španělské občanské války (1937-1938) - tyto životní zkušenosti se odrážejí v jeho díle. V letech 1938-1944 byl komerčním úředníkem. Od r. 1944 vězněn v koncentračním táboře blízko Toruně. V lednu 1945 se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Po válce pracoval jako vedoucí pobočky národního podniku Gloria a tvůrčí pracovník Čs. státní filmu (1949-1951).
Dílo:
Dramata: Případ Othello (1945), Veliká zkouška (1946), Gigant (1950) aj.
Próza: Mladá srdce (1957), Španělská aréna (1956), Alibi (1960).
Pro Čs. televizi přepracoval s V. Breberovou román Alibi na televizní hru Vrah byl odsouzen po právu (1962, režisér A. Moskalyk).
Literatura:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2010, roč. 10, č. 43, s. 11.
EICHERT, Franz Xaver – novinář (160. výročí narození)
*11. 06. 1857 - Sněžník u Děčína
+06. 07. 1926 - Breitenfurt u Vídně
Místa působení: Znojmo
Literatura:
Franz Xaver Eichert [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: http://www.deutsche-biographie.de/sfz12751.html
EKL, František – voják (100. výročí úmrtí)
*?
+10. 06. 1917 - Litoměřice
Místa působení: Jezeřany
Životopis:
Zemřel v nemocnici v Litoměřicích
Literatura:
ECKL, Petr. První světová válka. Jezeřany - Maršovice: kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice: Obec Jezeřany - Maršovice, 2006, s. 55-59.
GLÜCKSMANN, Heinrich – spisovatel (70. výročí úmrtí)
*07. 07. 1864 - Rakšice
+06. 1947 - Argentina
Místa působení: Rakousko, Maďarsko
Životopis:
Svou literární kariéru začal v 16 letech, jedním z jeho prvních děl "Aufsätze über Frauensitten und Unsitten", které uveřejnil ve "Wiener Hausfrauen-Zeitung" pod pseudonymem Henriette Namskilg. Poté se stal učitelem na vídeňské herecké škole. Od roku 1882 do roku 1885 byl vydavatelem "Fünfkirchner Zeitung" a od roku 1884 do roku 1886 vykonával stejnou funkci v "Neue Pester Journal" and the "Polit'sche Volksblatt" v Budapešti. V roce 1886 publikoval a ilustroval bibliografické vydání z práce Michaela von Zichy, malíře. Ve stejném roce vydal biografii Munkacsyho. Byl aktivním fejetonistou a dramatikem.
Dílo:
Weihnachts-Zauber, drama, 1888; Die Ball-Königin, komedie, přeložena z maďarštiny, 1889; Wien, literární almanach, 1891; Neues Evangelium, drama, 1892; Das goldene Zeitalter des Gewerbes, 1893; Ungarns Millennium, 1896; Liebesbrief, 1897; Kreislauf der Liebe, 1897; Dr. Idyll, 1897; Die Bürde der Schönheit, 1897; Franz Joseph I. und seine Zeit, 1898-1899; Goethe als Theaterleiter, ca. 1906; Fährten und Narben., 1879 - 1912; Georg Müller, 1913; Victor Kutschera. Dem Doppeljubilar zum 60. Geburtstag u. zu 40jährigem Kunstwirken, 1923.
Scénáře: Mozarts Leben, Lieben und Leiden, 1921; Theodor Herzl, der Bannerträger des jüdischen Volkes, 1921.
Literatura:
BLÖSL, Joachim. Südmährens Dichter und Sänger: Eine Erntelese. Nikolsburg: Bartosch, 1925, 294 s.
CHVÁTAL, Prokop – partyzán (100. výročí narození)
*01. 06. 1917 - Dobřínsko
+15. 07. 1975 - Zlatníky u Prahy
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Vyučen řezník - uzenář. Člen Svazu mladých a od roku 1945 KSČ. Vězněn 1941-1942 v Kounicových kolejích pro bitku s ordnery a sabotáž. Po propuštění žil v ilegalitě. Patřil k prvním aktivním členům Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Velel několika akcím. Po válce pracoval jako vedoucí řeznictví ve Znojmě a v pohostinství.
Literatura:
LYSÁK, Jiří. Životopisy. Z dějin Partyzánské družiny Josefa Hybeše. Třebíč: J. Lysák ve spolupráci s vydavatelstvím Akcent, 2011, s. 205-218.
LADNER, Anton – historik (120. výročí narození)
*02. 06. 1897 - Dyjákovice
+03. 11. 1972 - Schleinbach u Vídně
Životopis:
Byl to místní historik a starosta Dyjákovic v letech 1939-1945. Zkoumal jihomoravské nářečí.
Dílo:
Napsal sedm knih v dialektu. Další knihy: Wörtersammlung der Großtajaxer Mundart; Dreihundert Sprüche und Weistümer aus Großtajax; 3400 südmährische Redensarten aus Großtajax; Die südmährische Gemeinde Großtajax und ihr Brauchtum; Spiel und Frohsinn in Südmähren; Unser Eden.
Literatura:
Anton Ladner [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed-url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FAnton_Ladner&wikiembed-title=Ladner+Anton
MACHAIN, Jan – kamnář (180. výročí narození)
*21. 06. 1837
+22. 02. 1905 - Pavlice
Místa působení: Pavlice
Životopis:
Syn toufara Karla Václava Machaina z Vyškova. Byl tovaryšem u svého příbuzného, znojemského toufarského mistra Jana Slováka. Do Pavlic přišel z Welsu (Rakousko). V Pavlicích převzal po smrti zdejšího toufarského mistra Františka Šindeláře dílnu s oběma domy č. 30 a č. 51. V domě č. 30, který přestavěl a rozšířil, vybudoval keramickou pec. Začal se specializovat na výrobu kamnářských kachlí.
Literatura:
Jan Machain [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://pavlice-historie.wz.cz/toufari_pavlice.html
MRŠTÍK, Norbert – lékař (150. výročí narození)
*03. 06. 1867 - Jimramov
+18. 02. 1905 - Brno
Místa působení: Višňové, Želetice, Vémyslice, Žerotice
Životopis:
Vystudoval lékařství. V letech, kdy působil ve Višňové, napsal otci a bratrům skoro 50 dopisů. Jsou uloženy v Literárním archivu PNP na Strahově. Ukazují nám nejen soukromý život lékaře, ale i každodenní praxi, kterou vykonával jako pánský a obvodní lékař. Na konci roku 1904 byl nucen odejít ze zdravotních důvodů do důchodu. Byl bratrem Aloise a Viléma Mrštíků.
Dílo:
Překladatel z polštiny a z ruštiny. Přeložil "Cizí hříchy " od Michajlova, povídky Samsonova a Čechova, román "Dziurdzové " od Orzeszkowé aj.
Literatura:
ŠÍPEK, Zdeněk. MUDr. Norbert Mrštík a Znojemsko. Znojemsko. 1984, roč. 25, č. 41, s. 6.
POSPÍCHAL, Metoděj – učitel (110. výročí narození)
*02. 06. 1907 - Blížkov, okr. Velké Meziříčí
+22. 11. 1941 - Osvětim
Místa působení: Výrovice
Životopis:
Byl obětí okupace, umučen v koncentračním táboře. Řídící učitel, obecná škola ve Výrovicích, okres Znojmo.
Literatura:
Metoděj Pospíchal [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1241
STARKHL, Ondřej II. – probošt (440. výročí úmrtí)
*?
+19. 06. 1577
Místa působení: Hradiště
Literatura:
KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011, 245 s.
STEHLÍK, Alois – pedagog (140. výročí narození)
*14. 06. 1877 - Brno
+27. 04. 1945 - Brno
Místa působení: Moravský Krumlov
Životopis:
V roce 1909 přišel jako odborný učitel z Brna do Moravského Krumlova. I přes odpor německého zastupitelstva se mu podařilo otevřít českou soukromou měšťanskou školu. Zápis se konal 16. 9. 1909 v půjčených prostorách Občanské záložny a již v prvním roce bylo přihlášeno 166 žáků. Péči Matice moravsko-krumlovské a za součinnosti Ústřední matice školské v Praze, Občanské záložny ve Vémyslicích byla v roce 1911 postavena nákladem 120 tisíc korun na dnešním Klášterním náměstí dvoupatrová školní budova. Byl prvním ředitelem české měšťanské školy. Tragicky zahynul při osvobozovacích bojích o Brno, zabila jej střela granátu. Čestný občan Moravského Krumlova.
Literatura:
Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 24, s. 11.
STLOUKAL, Rudolf (60. výročí úmrtí)
*17. 04. 1888 - Boskovice
+08. 06. 1957 - Brno
Místa působení: Znojmo
Životopis:
Do Znojma přišel jako vyučený obchodní příručí v březnu roku 1907 a nastoupil k firmě Hašek. V roce 1911 si zařídil vlastní obchod v Kovářské ulici č. 7. Oženil se a s manželkou Annou budovali svou živnost. Za 1. světové války musela být místnost české knihovny vyklizena, R. Stloukal převzal knihy do svého obchodu a stal se tak i knihovníkem. V roce 1925 koupil dva renesanční domy v Kovářské ulici č. 12 a v Dolní České 2. Po stavebních úpravách byl v roce 1926 otevřen rozšířený obchod. Místo domu na České byl postaven nový moderní obchod. Byl též aktivním členem zastupitelstva města Znojma, redaktorem Národních novin a aktivním členem a funkcionářem Sokola. Rovněž se angažoval v Klubu českých turistů a v Okrašlovacím spolku.
Literatura:
ŠVANDOVÁ, Anna. Znojmáci známí i méně známí: Rudolf Stloukal (*17. 4. 1888). Znojemské listy. 1998, roč. 7, č. 16, s. 3, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.
TRIML, František – legionář (130. výročí narození)
*21. 06. 1887 - Mramotice
+26. 05. 1946
Životopis:
Od mládí pomáhal rodičům v zemědělství. Po vypuknutí 1. světové války narukoval k 99. pěšímu pluku ve Znojmě. Po nasazení na frontu byl 30. října 1914 zajat u Sánu. Byl odvezen do zajateckého tábora v Tomsku na Sibiři. Do československých legií se přihlásil 22. června 1918. Přijat byl 15. října téhož roku v hodnosti střelce u 3. čs. pluku Jana Žižky z Trocnova, rota osmá. Zúčastnil se mnohých bojů v tehdejším Rusku. Po návratu z Ruska byl demobilizován. Byl nositelem několika vyznamenání.
Literatura:
Bojovali za vlast: Legionář František Triml. Znojemské listy. 1999, roč. 8, č. 25, s. 4.
UHER, Josef – legionář (120. výročí narození)
*18. 06. 1897 – Znojmo
+?
Místa působení: Kroměříž
Literatura:
Josef Uher [online]. [cit. 2012-08-13]. Dostupné na: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=117973
URBÁNKOVÁ, Marie - zpěvačka lidových písní (130. výročí narození)
*24. 06. 1887 - Plaveč
+26. 01. 1973 - Plaveč
Místa působení: Plaveč
Životopis:
Poměry, ze kterých pocházela, byly nuzné. Její otec byl domkář a živil deset dětí. Proto musela odejít do služby do Vídně, což bylo tehdy běžné. Před první světovou válkou se vrátila zpět do Plavče, aby mohla pečovat o syna své sestry, která zemřela na tuberkulózu. Po válce se provdala za vdovce po své sestře a odstěhovala se do Znojma. Zde se setkala s. A. Pekem. Navštěvovala ho v hudební škole a předzpívávala mu písně, které znala. Po skončení 2. světové války se vrátila do Plavče, kde s krátkou přestávkou žila až do své smrti. Zmínku o ní najdeme v knize B. Pernici Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně.
Dílo:
V Plavči ji navštěvovali sběratelé lidových písní - Adolf Cmíral, Zdenka Jelínková, Richard Kubeš. O její písně se také zajímali učitelé ze Znojemska. Byl to učitel Kaláb, řídící učitel Černovský, Vratislav Bělík, Josef Čtrveráček a Zbyněk Mrkos. Zápisy J. Čtveráčka získal pan učitel Rudolf Stanislav. Upravil je, uspořádal a vydal pod názvem Lidové písně. Albert Pek zaznamenal 252 písní, které najdeme v jeho sbírce.
Lidové písně: Ach bože, rozbože, Ach má zlatá matičko, Hvězdičky, hvězdičky, Když jsem byla maličká, Ke Znojimu je cestička, Mám já zahrádečku aj. Mnohé písně pravděpodobně sama skládala.
Literatura:
KORČÁKOVÁ, Květoslava. Marie Urbánková (1887-1973). Lidová píseň na Znojemsku a její využití v hudební výchově: Diplomová práce. Olomouc: Korčáková, 1993, s. 43-47.
Kalendárium pro Vás sestavila Petra Pavlačková.