Berner, Felix – herec (230. výročí úmrtí)
*09. 09. 1738 - ?
+26. 04. 1787 - Vídeň
Životopis:
Roku 1758 založil cestující hereckou společnost. 1761 ustavil dětskou společnost, se kterou procestoval rozsáhlé území střední Evropy. Berner vystupoval v Českých Budějovicích, v Praze, Kutné Hoře a Kolíně. Pokračoval do Znojma a Olomouce, kde postavil vlastním nákladem divadlo, do Opavy, Kroměříže, Uherského Hradiště a po odbočce do Rakouska hrál znovu ve Znojmě (1773). 1786 dospěl přes Štýrský Hradec do Vídně, kde od března opět stavěl divadlo. V dubnu přístího roku zde zemřel.
Literatura:
- JAKUBCOVÁ, Alena. Felix Berner. Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století: osobnosti a díla. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav; Academia, 2007, s. 55- 57.
Dokulil, Jan - kulturní a osvětový pracovník (130. výročí narození)
*24. 04. 1887 - Nová Ves u Třebíče
+10. 09. 1957 - Jihlava
Životopis:
Narodil se jako nejstarší ze sedmi dětí v rodině rolníka. Obecnou školu vychodil v Přibyslavicích, měšťanskou školu pak v Třebíči. Poté vystudoval pedagogickou školu v Brně, kde roku 1908 odmaturoval. Působil na několika školách: Lesonice, Police u Jemnice. Roku 1911 se stal učitelem v Ctidružicích, kde se také oženil. Vedle vyučování vypomáhal i při archeologických vykopávkách na Moravskobudějovicku a při konzervování sbírek notáři JUDr. Jaroslavu Palliardimu. V 1. světové válce byl odvelen na italskou frontu. Po válce se vrátil zpět do Ctidružic, odkud se stěhuje za manželkou a synem do Třebíče. Zde se věnoval i práci politické a práci osvětové. Stal se horlivým stoupencem církve československé, působil v radě starších. Kromě toho pracoval v okresním osvětovém sboru, v Městské knihovně, v divadelním spolku Vrchlický aj. V roce 1919 se stal členem Městského muzea, brzy pak i kustodem sbírek. Po roce 1945 byl jmenován ředitelem národní školy na Nových Dvorech v Třebíči a v září 1945 pověřen funkcí okresního knihovnického inspektora v Třebíči. V roce 1950 odešel do penze, nadále se však účastnil různých aktivit. V roce 1955 měl tragickou nehodu, ze které se již nikdy plně nevyléčil. Zemřel v Jihlavě.
Dílo:
- články v novinách Zájmy venkova, Horácko, Úřednicko- zřízenecké noviny aj.
- články v časopisech a sbornících: O zaniklých vsích na Třebíčsku, Umělecké a historické památky v Třebíči, Krajinské muzeum v Třebíči, Z dávné minulosti městečka Vladislavě, Třebíč a okolí aj.
- knižně vyšlo: Učme se znát dějiny svého rodu, Náš kraj v pověstech a lidovém vypravování
Literatura:
- DOKULIL, Miloš. Štafeta generací: Životopis Jana Dokulila. Od Horácka k Podyjí. 2001, č. 1, s. 1- 2.
Fila, Karel – lékař (10. výročí úmrtí)
*20. 01. 1920 - Velké Meziříčí
+01. 04. 2007 - Znojmo
Životopis:
Karel Fila, rodák z Velkého Meziříčí, lékař, filatelista a historik se narodil 20. ledna 1920. Do Znojma přišel po 2. světové válce, kde poté pracoval jako oční lékař. Věnoval se i dalším zalibám, a to historii, filatelii, výtvarnému umění a jeho vášní bylo historické bádání. Zabýval se originálním výzkumem i překlady. Uměl výborně německy a četl i švabach. Přeložil řadu kronik a dalších pramenů. Řadu textů publikoval ve zpravodaji znojemských farností. Fila se věnoval znojemským nápisům na znojemských kostelech, měšťanských domech a dalších památkách a to jak zaniklým tak i dochovaným. Zemřel 1. dubna 2007 ve Znojmě.
Literatura:
- IJK. MUDr. Karel Fila. Život farností Znojma. 2007, č. 5, s. 4- 5.
Hammerl, Benedikt – archivář (90. výročí úmrtí)
*08. 06. 1862 - Hrádek
+25. 04. 1927 - Zwettl
Životopis:
Archivář cisterciáckého kláštera Zwettl.
Literatura:
- Benedikt Hammerl [online]. [cit. 2012- 03- 09]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_H/Hammerl_Benedikt_1862_1927.xml
Havelka, Roman - akademický malíř (140. výročí narození)
*30. 04. 1877 - Jemnice
+20. 06. 1950 - Znojmo
Životopis:
Absolvent německé obecné a měšťanské školy v Jihlavě, UMPRUM v Praze (1892- 1895), Akademie v Praze (1895- 1898, Mařákova krajinářská speciálka). Od r. 1893 zajížděl pravidelně za malířskými motivy do Bítova. Své práce poprvé představil v pražském Rudolfínu v r. 1900. Obdržel Hlávkovo stipendium na studijní pobyt v Itálii (1900). Navštívil Benátky, Janov, Florencii, Řím, Bosnu, Hercegovinu a další země. První světovou válku prožil na frontě. Jeden ze zakládajících členů Sdružení výtvarných umělců (1907), jeho předseda (1922- 1940) a čestný předseda do r. 1950.
Dílo:
Téměř 3000 jeho obrazů odráží kouzlo vod a lesů v poříčí Dyje.
Obrazy: Tůň (1896), Jabloň a skály (1899), Z Bítova (1902), Cesta v lese (1905), Podzimní krajina (1905), Lesní cesta (1908), Přeháňky (1910), Zimní krajina (1911), Na louce (1912), Podzim v Podyjí (1924) aj.
Ilustrace: Hrady a zámky (A. Sedláček, 1912), příspěvky do sarajevského časopisu Nada.
Samostatné výstavy: Jihlava (1902), Třebíč (1919), Moravské Budějovice (1920), Olomouc (1927, 1937), Bítov (1949), Hodonín, Jihlava (1957), Znojmo (1995) aj.
Kolektivní výstavy: Praha (1900, 1905, 1908), Hodonín (1907, 1913), Hradec Králové (1934) aj.
Literatura:
- FILKA, Miloslav. Ve zdejší líbezné jihomoravské krajině tvořil akademický malíř Roman Havelka. Znojemsko. 1997, roč. 7, č. 31, s. 4.
Hrnčíř, Jan – pilot (50. výročí úmrtí)
*14. 12. 1910 - Znojmo
+21. 04. 1967 - ?
Životopis:
Po vyučení ve znojemské elektrárně na Kernekerově ulici (dnes Rooseveltova) šel sloužit jako pilot k československému letectvu. V roce 1939 odjel ilegálně do Polska a poté s dalšími piloty do Francie. 1. července 1939 odjel do Sidi bel Abbes v Alžíru, po výcviku zpět do Francie, kde získal už hodnost poddůstojníka. Po kapitulaci Francie se dostal do Anglie k československé třistajedenáctky, bombardovací perutě. Byl jedním ze členů prvních tří posádek, které v roce 1940 dostaly za úkol přenést boj na území nepřítele. Od roku 1941 byl instruktorem, zaučoval nové dobrovolníky. Při jednom výcviku utrpěl těžké zranění. Teprve v roce 1943 dostal souhlas k opětovnému zařazení mezi bojové piloty. Od září do června téhož roku byl převelen na Bahamské ostrovy. Poté se opět vrací do Velké Británie. Zúčastnil se nejen prvního, ale i posledního operačního letu v květnu 1945. Po válce vystoupil z armády a pracoval jako dopravní pilot u ČSA. V roce 1950 s ním ukončily ČSA pracovní poměr z politických důvodů. V jeho posádce byl i střelec Richard Husmann. Ten později pod pseudonymem Jánský napsal válečný román Nebeští jezdci.
Literatura:
- KLO. Jan Hrnčíř, nar. 14. 12. 1910 ve Znojmě, příslušník R. A. F. Znojemský region. 1996, roč. 2, č. 14, s. 3.
Jordán, František – historik (10. výročí úmrtí)
*22. 09. 1936 - Žerotice
+26. 04. 2007 - Vyškov
Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Působil v Bučovicích - ředitel muzea a později byl ředitelem ve Vyškově Muzea Vyškovska. Šest let působil jako pedagog latiny na vyškovském gymnáziu.
Dílo:
Publikoval odborné články ve Vlastivědném věstníku moravském a ve Vyškovských novinách. Je autorem Bibliografie okresu Vyškov.
Literatura:
- František Jordán [online]. [cit. 2012- 03- 15]. Dostupné na: http://aleph.vkol.cz/rego/rg0922.htm
z Lichtenštejna, Carl Rudolf – kníže (190. výročí narození)
*19. 04. 1827 - Grosswardein
+16. 01. 1899 - Vídeň
Životopis:
Byl majitelem panství Lukov, Hostim, Boskovštejn, Moravský Krumlov, Branišovice a Vémyslice.
Literatura:
- JUŘÍK, Pavel. Sekundogenitura rodu - mladší linie v Moravském Krumlově. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009, s. 81- 87.
Peterka, Josef – tramp (110. výročí narození)
*21. 04. 1907 - Praha
+02. 06. 1965 - Benešov u Prahy
Místa působení: Praha
Životopis:
Josef Peterka byl úspěšným sportovcem, psal a zpíval populární trampské písně, je autorem dobrodružných románů pro dospělé i mládež a jedním z hlavních propagátorů nepolitického trampského hnutí. Často používal pseudonym Bob Hurikán nebo Bob Peters. Pro mládež napsal Trampské zkazky aj.
Literatura:
- HOMOLOVÁ, Marie. Jak Bob Hurikán kazil českou mládež. Mladá fronta dnes. 21. 4. 2007, s. C5.
Pittinger, Franz – politik (130. výročí narození)
*11. 04. 1887 - Horní Břečkov
+24. 08. 1972 - Německo
Místa působení: Znojmo, Praha
Životopis:
Po střední škole ve Znojmě začal studovat ve Vídni. V první světové válce bojoval na frontě, v roce 1918 se vrátil z Ukrajiny domů. Od roku 1920 byl členem parlamentu v Praze a bojoval za sudetské Němce. Byl předsedou zemědělského Okresního sdružení ve Vranově. Byl členem správní rady německého kulturního sdružení v Praze a Národní komise pro děti a mládež. Za druhé světové války byl 16 měsíců v koncentračním táboře a to jej hluboce poznamenalo. V srpnu 1946 našel svou ženu se čtyřmi dětmi. I přes tělesné postižení musel pracovat jako lesní dělník a tím získal ještě více vážných škod na zdraví. Roku 1949 se stal předsedou výboru Moravanů.
Literatura:
- Franz Pittinger [online]. [cit. 2012- 03- 27]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/?wikiembed- url=http%3A%2F%2Fwww.suedmaehren.at%2Fwiki%2Findex.php%2FMichael_Angelo_Ritter_von_Picchioni&wikiembed- title=Picchioni+Michael
Planckh, Viktor - majitel keramické továrny (130. výročí úmrtí)
*1830 - Znojmo
+09. 04. 1887 - Znojmo
Místa působení: Kravsko, Znojmo
Životopis:
Narodil se ve Znojmě. Keramickou továrnu v Kravsku vedl od roku 1870, zemřel 11 let po svém otci Vincenci Planckhovi ve znojemské nemocnici.
Literatura:
- TRMAČ, Miloslav. Keramická továrna v Kravsku od roku 1895 do konce první světové války. 150 let keramiky Kravsko 1823- 1973. Kravsko: ZV ROH Keramické závody, n.p., 1973. S. 3- 12.
Pokorný, Leopold – interbrigadista (80. výročí úmrtí)
*08. 05. 1904 - Znojmo
+04. 04. 1937 - Madrid
Místa působení: Třebíč
Životopis:
Byl jedním ze tří synů obuvnického dělníka Josefa Pokorného. Ten se svou rodinou přišel do Třebíče v roce 1916. Zabydleli se v třebíčských Židech. Leopold měl zájem o skauting a tělovýchovu, práci s mladými. V roce 1923 vstoupil do Komunistické strany Československa. Příští rok byl jedním z hlavních organizátorů celostátního srazu Spartakových skautů práce v Třebíči. Pro své politické přesvědčení a formy jeho projevu míval konflikty s četnictvem. Během své krátké profesní kariéry několikrát změnil zaměstnání; v roce 1936 přišel o práci. Ještě téhož roku si požádal o vystavení pasu do ciziny. Dne 4. ledna 1937 na druhý pokus opustil území republiky a odjel do Španělska. Zúčastnil se bojů na řece Jaramě a Tajuně; na frontě při posléze uvedené řece padl při provádění odvážného výpadu. Pohřben byl ve městě Morata de Tajuna.
Literatura:
- KOVÁRNÍK, Jaromír. Prehistorie. Národní park Podyjí. Kniha druhá. V Praze: ASCO, 2012. ISBN 978- 80- 85377- 24- 8. S. 136- 143.
Schwab, Löw
– rabín (160. výročí úmrtí)
*07. 02. 1794 - Moravský Krumlov
+03. 04. 1857 - Budapešť
Místa působení: Mikulov, Třebíč, Prostějov
Literatura:
Löw Schwab [online]. [cit. 2012- 03- 29]. Dostupné na: <http://www.yivoencyclopedia.org/article.aspx/Schwab_Low
Siege, Gustav – herec (70. výročí úmrtí)
*04. 05. 1881 - Znojmo
+30. 04. 1947 - Vídeň
Místa působení: Salzburg
Literatura:
Gustav Siege [online]. [cit.2012- 04- 02]. Dostupné na: <http://de.wikipedia.org/wiki/Gustav_Siege.
Wankel, Jindřich – archeolog (120. výročí úmrtí)
*15. 07. 1821 - Praha
+05. 04. 1897 - Olomouc
Místa působení: Olomouc, Blansko
Životopis:
Narodil se 15. července 1821 v Praze, kde vystudoval lékařství. Roku 1848 se účastnil bojů na pražských barikádách. Brzy poté, r. 1849, nastoupil na místo hutního lékaře Salmových železáren v Blansku. Nejprve bydlel v Hugově huti u Jedovnic, později v blanenském zámku a od r. 1857 v tzv. doktorském domě v bezprostřední blízkosti zámku. Jako lékař se snažil pomáhat všem potřebným a nečinil při tom rozdílu mezi pojištěnými a ostatními, neboť nemajetné léčil zdarma. Roku 1851 se oženil s Eliškou Šímovou, která jej po celý život podporovala v jeho úsilí. Wankel se v Blansku podílel mimo jiné na založení čtenářsko- pěveckého spolku Rastislav v roce 1862 a zasloužil se v hojné míře o povznesení kulturního i politického života v obci. Za zásluhy o Blansko byl později jmenován čestným občanem města Blanska. Kromě lékařské práce se od počátku svého pobytu v Blansku věnoval také vědecké práci a pokračoval ve speleologických výzkumech svých předchůdců. Rozsah jeho vědecké činnosti nás ohromuje svou šíří – sahá od zoologie, geografie, speleologie přes paleontologii a antropologii až po archeologii. Wankel udržoval spojení s celým vědeckým světem své doby. Díky své vysoké odbornosti a pracovní metodě, která přinesla vynikající výsledky, se zařadil mezi odborníky mezinárodního formátu. Při expedicích do Moravského krasu nalezl oporu ve svých spolupracovnících Mládkovi, Medritzerovi, Vondráčkovi a Špačkovi, kteří spolu s ním měřili a mapovali prostory zkoumaných jeskyní. Wankel dosáhl v 50. a 60. letech 19. století ve Sloupu, Holštejně, Macoše, v Jedovnicích, v Ochozu a na Punkvě konečných bodů, které v 19. stol. nikdo nepřekročil. Wankel prováděl samostatné výkopové práce ve Sloupu, v Kateřinské jeskyni i jinde. Ze svých nálezů sestavil ve svém „kenozoickém laboratoriu“ v Blansku řadu koster prehistorické zvěře (světovým unikátem je kostra jeskynního lva, kterou vykopal ve Sloupu). Z nasbíraného materiálu postupně vyrostlo jeho blanenské muzeum, jehož rukopisný katalog se podle K. Absolona zachoval. Wanklovy sbírky bohužel nezůstaly na Moravě a skončily v Přírodovědeckém muzeu (Naturhistorisches Muzeum) ve Vídni. Žádný z Wanklových objevů však nemá takový význam jako jeho nález halštatského pohřbu v Býčí skále, o jehož interpretaci se vedou v odborné veřejnosti spory dodnes. Roku 1883 odešel Wankel do důchodu a přestěhoval se do Olomouce. Zde založil spolu s prof. Janem Havelkou Vlastenecký spolek muzejní a od r. 1886 redigoval Časopis Vlasteneckého spolku. Z vědeckého hlediska vyniká v tomto období jeho objev tábořiště lovců mamutů v Předmostí u Přerova, kde později pokračoval ve výzkumech jiný slavný blanenský rodák K. J. Maška. Roku 1892 Wankel onemocněl a 5. dubna 1897 zemřel. Je pochován na olomouckém hřbitově.
Literatura:
- HRBÁČOVÁ, Alena. Muzeum v roce 2006. Moravskokrumlovské noviny. 6. 2006, s. 20.
Kalendárium pro Vás sestavila Petra Pavlačková.