Ditmar, Rudolf - právník (130. výročí úmrtí)
*11. 12. 1848 - Vídeň
+31. 03. 1887 - Miláno
Životopis:
Syn Karla Rudolfa Ditmara. Vystudoval práva, roku 1878 se ale rozhodl pro výrobu keramiky a založil ve Znojmě keramickou firmu. Zpočátku se věnoval hlavně výrobě nádobí a majoliky, největší úspěch mu ovšem přinesla až produkce sanitární keramiky, kterou zahájil roku 1884. Firma měla sklady ve Vídni a Praze a s výrobky pronikla i na zahraniční trhy. Rudolf Ditmar proslul i vzornou péčí o dělníky. Zemřel nečekaně při inspekční cestě do Milána.
Literatura:
- Rudolf Ditmar: Výrobce sanitární keramiky [online]. [cit. 2014-11-10]. Dostupné na: http://euro.e15.cz/profit/rudolf-ditmarvyrobce-sanitarni-keramiky-893178
Fischer, Jan Tomáš - sochař (60. výročí úmrtí)
*25. 11. 1912 - Znojmo
+07. 03. 1957 - Znojmo
Životopis:
Absolvent měšťanské školy a učebního oboru umělecké zámečnictví a kovotepectví (firma Peschek, Znojmo). V r. 1938 byl přijat na pražskou Akademii (prof. O. Španiel) a připojil se tak ke generaci českých medailérů, vycházejících z odkazu tohoto zakladatele moderní české medaile. Po uzavření škol v r. 1939 s pomocí přátel si zařídil ateliér. Profesor Španiel se mu dál věnoval nejen jako učitel, ale i přítel, který mu pomáhal při zprostředkování zakázek. Jednou z nich byl náhrobek B. Heinze - nekorunovaného krále rytců našich známek. Toto výtvarné dílo bylo první jeho prací, kterou se představil veřejnosti ve věku 28 let. Modelem mu stál K. Černý, znojemský rodák. Bronzový pomník z r. 1941 je možno najít na Vinohradském hřbitově v Praze. V r. 1946 se vrátil do Znojma. Získal ateliér po Š. Erdösovi. Byl členem Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské. Jaroslav Seifert mu ve své básnické sbírce Halleyova kometa věnuje báseň Avers medaile.
Dílo:
Vytvořil mnoho medailí, plaket, keramických reliéfů i velkých plastik, skic a návrhů.
Výběr z díla: Velká cena města Znojma (Vrhač koulí) bronz (1946), Prokop Diviš ražená medaile ke 250. výročí narození bronz a stříbro, Znojmo-radniční věž oboustranná ražená medaile bronz a stříbro (1948), Znojmo-Motocyklový závod jednostranná litá medaile bronz (1954), Klárka Fischerová - jednostranná ražená medaile bronz (1958). Ve Znojmě se můžeme setkat s jeho dílem na Divišově náměstí - busta P. Diviše, na Jezuitském náměstí na budově bývalého jezuitského gymnázia - deska s plaketou J. Prochásky a P. Diviše. V l. patře MěÚ, Obrokova 10, Znojmo se nachází deska dr. Marešovi. Na městském hřbitově najdeme několik plaket a reliéfů na pomnících. V Domě umění ve Znojmě je stálá expozice J. F. Fischera.
Samostatné výstavy: Výstava in memoriam sochaře J. T. Fischera (1957, Praha), Výstava k nedožitým 75. narozeninám (1987, Znojmo).
Literatura:
- FRECER, Jaroslav, KACETL, Jiří. Jan Tomáš Fischer: 25. 11. 1912 - 7. 3. 1957. 5 x 100. Ve Znojmě: Jihomoravské muzeum, 2014, s. 23-45.
Haizl, Emanuel - lékař (150. výročí narození)
*26. 03. 1867 - Jezbořice
+23. 04. 1916 - Moravský Krumlov
Životopis:
Narodil se v Jestbořicích (Jezbořicích), okres Pardubice, první zmínka o jeho pobytu v Moravském Krumlově je z roku 1896, kdy je uveden v seznamu podporovatelů matiční školy. V Moravském Krumlově působil jako obvodní lékař pro okolní obce (např. Dobelice, Dobřínsko, Rybníky, Tulešice, Vémyslice). V roce 1907, kdy došlo k rozdělení c. k. okresní školní rady na českou a německou, se stal členem české okresní školní rady. V roce 1908 byl založen spolek na podporu založení a vydržování českých měšťanských škol Matice Moravskokrumlovská. Zde MUDr. Haizl zastával funkci pokladníka. Do roku 1910 byl také předsedou Občanské záložny v Moravském Krumlově. MUDr. Haizl je autorem článku ve Věstníku Národní jednoty pro jihozápadní Moravu: Historie zápasu o české školy měšťanské v Moravském Krumlově, který vyšel v roce 1914. Významný přínos pro rozvoj českého měšťanského školství je podrobně rozepsán ve Sborníku vydaného na paměť 25letého trvání českých škol měšťanských v Moravském Krumlově z roku 1935. MUDr. Haizl zemřel ve věku 49 let dne 23. 4. 1916 v Moravském Krumlově v té době bydlel na Klášterním náměstí 73/I. Dne 28. 10. 1920 byla slavnostně odhalena v Moravském Krumlově na budově české měšťanské školy pamětní deska věnovaná MUDr. Haizlovi. Dnes je tato pamětní deska umístěna ve vstupní části budovy Základní školy na nám. Klášterním 134.
Literatura:
- GRUNOVÁ, Eva. Osobnosti českého školství a vlastenecké spolky v Moravském Krumlově. Ke stému jubileu české měšťanky v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov: Základní škola, 2009, s. 87-93.
Hančl, Antonín - novinář (90. výročí narození)
*07. 03. 1927 - ?
+02. 2012 - ?
Životopis:
Jeho manželka pocházela z Božic a v polovině 50. let oba žili několik let v Božicích. Antonín se zde nesmazatelným písmem zapsal do historie počátků božického fotbalu. Jako tělovýchovný činovné se staral organizačně i o vznikající fotbalový oddíl a díky svému novinářskému talentu po sobě zanechal cenné, často ručně psané, zápisy o prvních utkáních. Téměř celý aktivní život byl Antonín Hančl redaktorem brněnské Rovnosti. Tam se začal specializovat na oblast cirkusového, varietního a magického umění. Stal se vášnivým sběratelem všeho, co souviselo s cirkusem a kouzelnickým uměním a stal se největším sběratelem z uvedených profesí. Napsal stovky článků, komentářů a statí o významných umělcích těchto oborů. Vydal publikaci Ejhle, cirkusy a varieté (včetně obsáhlého cirkusového slovníku) a svou "cirkusovou" sbírku věnoval Muzeu české loutky a cirkusu v Prachaticích.
Literatura:
- NEVRKLA, Ladislav. Odešel Tonda Hančl. Noviny Niva. 2012, roč. 12, č. 1, s. 10.
Jirgl, Jaroslav - malíř (20. výročí úmrtí)
*09. 11. 1912 - Ketkovice
+18. 03. 1997 - Znojmo
Životopis:
Otec pracoval v kamenouhelných dolech, matka se starala o početnou rodinu. Přes skrovné možnosti poskytli rodiče svým dětem nejen vzdělání, ale pečovali také o jejich hudební talent. Jaroslav se naučil na housle a violoncello. Protože náklady na studium byly tehdy nižší, než na vyučení, navštěvoval Jaroslav brněnskou reálku. Výborný prospěch osvobozuje rodinu od placení školného. Po maturitě získává stipendium na brněnské architektuře, kde studuje výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii. První učitelské místo získává ve slovenské Rožňavě, kde působí až do roku 1938. V době války a po válce učí v Ivančicích a Oslavanech. Roku 1952 je ustanoven profesorem na znojemské pedagogické škole a po jejím zrušení v roce 1957 na gymnáziu, kde působí až do odchodu do důchodu v roce 1971. Ale i později se k vyučování na gymnáziu vrací někdy na krátký zástup, někdy na delší dobu.
Literatura:
- Za Jaroslavem Jirglem: 9. 11. 1912-18. 3. 1997. Výroční zpráva Gymnázia Dr. Karla Polesného ve Znojmě za školní rok 1996/1997. Znojmo: [Gymnázium Dr. Karla Polesného], 1998, s. 77.
Kazdová, Marie - řeholnice (90. výročí narození)
*30. 03. 1927 - Zbinohy
+28. 02. 2015 - Znojmo
Literatura:
- Sr. M. Anežka - Marie Kazdová - nekrolog. Život farností Znojma. 2015, č. 4, s. 10.
Knies, Jan - archeolog (80. výročí úmrtí)
*26. 11. 1860 - Tasov
+05. 03. 1937 - Brno
Životopis:
Narodil se v Tasově u Velkého Meziříčí. Jeho otcem byl nadučitel. Ke studiu na učitelský ústav do Brna nastoupil v roce 1876 a od roku 1879 již podnikal samostatné archeologické výzkumy. V roce 1897 byl učitelem v Rogendorfu (dnešní Krasová). Zde se také ve svých 39 letech oženil. Škola se díky jeho výzkumům zaplnila kostmi a jiným archeologickým materiálem, takže začal uvažovat o stavbě muzea. V únoru 1901 se zastupitelstvo obce Sloup usneslo odprodat mu část obecního pozemku. Podmínkou však bylo, že v budově, kterou zde postaví, umístí své archeologické sbírky. Muzeum bylo otevřeno 8. července 1906. Nové muzeum se brzy těšilo velkému zájmu veřejnosti - například v roce 1909 jej navštívilo více jak 10 000 lidí. V roce 1910 se Jan Knies dostal kvůli svým vlasteneckým názorům do prudkého sporu s profesorem dr. Karlem Absolonem, což vedlo k sepsání vysvětlující brožurky pro veřejnost. Hlavní překážkou v jeho další práci bylo propuknutí I. světové války. Mnoho učitelů bylo naverbováno. Dne 20. listopadu 1919 jmenovalo obecní zastupitelstvo Jana Kniese čestným občanem obce Sloup. V tomtéž roce odešel do důchodu. Již od roku 1918 vedl jednání s dr. Jaroslavem Helfertem o prodeji své sbírky do Moravského muzea v Brně, k čemuž došlo až v prosinci 1923. Zemřel 5. března 1937 a je pochován na centrálním hřbitově v Brně.
Literatura:
- KOSTRHUN, Petr. Před 150 lety se narodil učitel a archeolog Jan Knies. Vlastivědný věstník moravský. 2011, roč. 63, č. 1, s. 93-97.
Kracker, Jan Lukáš - freskař (300. výročí narození)
*03. 03. 1717 - Jager
+01. 12. 1779 - Jager (Uhry)
Životopis:
Absolvent vídeňské Akademie (1733 zapsán). Žil a tvořil ve Znojmě a později v Uhrách, kde vstoupil do služeb jagerského biskupa.
Dílo:
Oltářní obrazy: hlavní oltář v Bystrném u Poličky (1749), hlavní oltář kapucínského kostela ve Znojmě (kolem r. 1750), boční oltáře v kostele sv. Kříže ve Znojmě, jezuitský kostel sv. Mikuláše na Malé Straně (2 obrazy, 1760-1761) aj.
Fresky: freska na klenbě lodi v jezuitském kostele sv. Mikuláše na Malé Straně (1760-1761), v kapli sv. Tekly kostela Alžbětinek Na Slupi (kolem r. 1760-1761), cyklus křížové cesty v Opavě-Kateřinkách (1761) aj. Mezi jeho práce lze zařadit čtveřici pláten určených pro kostel sv. Petra a Pavla v Miroslavi u Znojma, obrazy vznikly okolo roku 1750. Dále soubor obrazů v dolnorakouském Seefeldu, v kostele sv. Anny vzniklý asi mezi lety 1750-1760.
Literatura:
- Jan Lukáš Kracker. Neevidované materiály. Č. 758.
Lang, Florián - probošt (180. výročí úmrtí)
*13. 12. 1759 - Plzeň
+04. 03. 1837 - Hradiště
Životopis:
Narodil se v Plzni v Čechách, řádové sliby složil 3. ledna 1784 a primici měl 26. června 1785. Od roku 1785 působil jako kooperátor u sv. Petra v Praze, od roku 1791 v Kníně, od 10. listopadu 1796 jako administrátor v Mašovicích, od 23. listopadu 1810 jako podpřevor a rentmistr (důchodní) v řádovém domě, konečně 11. dubna 1814 převzal převorství.
Literatura:
- KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011, 245 s.
Lazar, Theodor - spisovatel (130. výročí úmrtí)
*24. 09. 1834 - Bystřice nad Pernštejnem
+26. 03. 1887 - Brno
Životopis:
Studoval v Moravské Třebové, Litomyšli, Brně, Vídni, učil na gymnáziu ve Znojmě (1855), odkud odešel po třech letech na studia do Vídně, aby o rok později se znovu vrátil do Znojma, kde učil latinu, němčinu, češtinu a od r. 1867 byl v Brně. T. Lazar je uváděn v pramenech jako historik, kulturní pracovník, vlastenec, který pracoval v mnoha spolcích. Hodně příspěvků lze najít ve sbornících gymnázia Znojmo a Brno.
Dílo:
Der Trinus des Plautus und seine Nachbildung durch Lessing (1865), T.M. Plautus římské komedie (1870) atd.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2009, roč. 9, č. 14, s. 11.
Mayer, Fridericus - hudební prefekt (370. výročí narození)
*25. 03. 1647 - Hájek
+06. 01. 1695 - Znojmo
Literatura:
- HOLUBOVÁ, Markéta. Biografický slovník hudebních prefektů jezuitského řádu působících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1556-1773. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2009, 238 s. ISBN 978-80-87112-19-9.
Nešetřil, Vlastimil - varhaník (10. výročí úmrtí)
*08. 09. 1931 - Kutřín
+08. 03. 2007 - Znojmo
Životopis:
Po ukončení školní docházky absolvoval dvouletou hospodářskou školu. V 18 letech odešel do Brna, kde v roce 1952 úspěšně dokončil vzdělání na tříleté varhanické škole. V roce 1954 přišel do Znojma, kde jako varhaník vypomáhal ve znojemských kostelech. V Šatově, Jevišovicích a Horních Dubňanech vyučoval hudbu na různé hudební nástroje. Dne 1. 11. 1954 se stal správcem kůru a varhaníkem kostela sv. Kříže ve Znojmě. V roce 1963 začal pracovat v Keramických závodech ve Znojmě a současně se věnoval funkci varhaníka a pravidelně nacvičuje chrámový sbor. V roce 1993 navázal chrámový sbor spolupráci s Pěveckým sdružením Vítězslav Novák, společně uskutečnily několik koncertů - Hnanice, Rakousko. Společně se také zúčastnily Moravskokrumlovského setkání pěveckých sborů. Za dobu svého působení uvedl s chrámovým sborem, který řídil 11 vánočních mší, 12 latinských a jednu českou mši a nespočetné množství církevních sborových a sólových zpěvů.
Literatura:
- NECHVÁTAL, Josef. Poděkování za celoživotní činnost. Znojemské listy. 1996, roč. 5, č. 9, s. 4.
Rohm, Jacobus - učitel (280. výročí narození)
*08. 03. 1737 - Haydensis
+1816 - Praha
Životopis:
1761 vyučoval na Koleji jezuitů ve Znojmě.
Literatura:
- WISNAR, Julius. I. Periode: Das Gymnasium der Jesuiten 1624/5-1773. Über einige hervorrandere Persönlichkeiten, welche am Znaimer Gymnasium: In der Zeit von 1624 bis 1850 wirkten oder mit der Anstalt im Zusammenhange standen. Znaim: J. Wisnar, 1913, s. 4-19.
Schütz, Otakar - hudební pedagog (110. výročí narození)
*24. 03. 1907 - Brno
+ 06. 11. 1969 - Brno
Životopis:
Odborný asistent katedry hudební výchovy, bývalý asistent přírodovědecké fakulty v Brně, profesor reálného gymnázia v Ivančicích a ve Znojmě, profesor pedagogické školy ve Znojmě a v Brně, vedoucí kabinetu hudební výchovy při KÚVDZ, člen PSMU, dirigent mužských sborů v Ivančicích a sboru "V. Novák" ve Znojmě.
Literatura:
- Otakar Schütz. Neevidované materiály. Č. 707.
Stára, Antonín - spisovatel (110. výročí úmrtí)
*26. 05. 1826 - Brno
+ 25. 03. 1907 - Brno
Literatura:
- Kalendárium: Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. 1998, roč. 7, č. 20, s. 1, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.
Šembera, Alois Vojtěch - jazykovědec (210. výročí narození)
*21. 03. 1807 - Vysoké Mýto
+23. 03. 1882 - Vídeň
Životopis:
Vydával české kalendáře. Vystoupil proti Rukopisům. V r. 1839 se zasadil o zavedení českých názvů ulic v Brně, později i v Olomouci. Snažil se o to, aby se v brněnském divadle mluvilo i zpívalo česky. V Brně žil v letech 1830-1837 a 1847-1849. V letech 1815-1817 vystudoval školu ve Vysokém Mýtě, poté v letech 1817-1818 německou školu v Moravské Třebové, 1819-1826 gymnázium v Litomyšli. Dokončil filosofická studia v Praze (1826-1827) a poté studoval na Pravnické fakultě v Praze (1827-1830). Od roku 1830 měl civilní a trestní praxi na magistrátě v Brně, vyučoval v brněnských šlechtických rodinách. 1839-1847 byl profesorem českého jazyka a literatury na stavovské akademii v Olomouci, od roku 1847 v Brně, 1847-1849 pověřen správou zemského archivu v Brně, jmenován translátorem u zemského gubernia. 1848-1849 redaktor Moravských novin, od roku 1850 profesor české řeči a literatury na universitě ve Vídni. Zakladatel mnoha knihoven, Jednoty moravské, Matice moravské.
Literatura:
- ŠÍPEK, Zdeněk. Sto let od smrti A.V. Šembery: Šemberův vztah ke Znojemsku. Znojemsko. 1982, roč. 23, č. 12, s. 4.
Vídeňský, Jiří - básník (70. výročí narození)
*22. 03. 1947 - Znojmo
+?
Životopis:
Absolvent Střední všeobecné vzdělávací školy (gymnázium) v Moravských Budějovicích a Masarykovy univerzity (dříve UJEP) Přírodovědecké fakulty Brno (1965-1970). Pedagog na Obchodní akademii ve Znojmě.
Dílo:
V roce 2000 vyšla básnická sbírka Slova a slůvka, kde je uveřejněno pět jeho básní. Publikuje v Literárních novinách.
Literární úspěchy: Seifertova Praha (1999, 3. místo), Šrámkova Sobotka (2000, účast), Mělnický Pegas (2000, vítěz soutěže).
Literatura:
- JELÍNKOVÁ, Markéta. Ve Znojmě se představil básník Jiří Vídeňský. Moravské noviny Rovnost. 2000, roč. 10, č. 64, s. 4, příl.
Vondráček, Jiří - sportovec (90. výročí narození)
*25. 03. 1927 - Šatov
+2007 - ?
Životopis:
Sprinter a překážkář, dorostenecký rekordman. Po roce 1945 pracoval v redakci Rovnosti, před r. 1968 vedl v televizi pořad "Mohu do toho mluvit" publicistického zaměření, po vstupu vojsk byl jako první odsouzen a po návratu z vězení pracoval do r. 1989 manuálně. Později byl vyznamenán jako osobnost města Brna za publicistiku (1996).
Literatura:
- Jiří Vondráček [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=9406
Kalendárium pro Vás sestavila Petra Pavlačková.