Brauner, Bohumil – vydavatel (30. výročí úmrtí)
* 31.03.1899 - Moravský Krumlov
+ 22.12.1986 - Brno
Životopis:
Navštěvoval arcibiskupské gymnáziu v Kroměříži, které ukončil pro špatný prospěch z latiny v tercii. U svého otce se vyučil obchodníkem, praktikoval v Praze. Účastník 1. světové války (1917 - italská fronta). Po válce krátce vojákoval na Slovensku. Začal se angažovat v nově tvořící se lidové straně, která ho doporučila pro družstevní obchodní podnikání. V roce 1924 se obchodně osamostatnil. V Prostějově organizoval přednášky předních katolických intelektuálů. Pokračoval v tom i později, za války v Dolních Kounicích. Od roku 1928 působil v Moravském Krumlově. Po zabrání pohraničí v roce 1938 přestěhoval svůj velkoobchod do Alexovic u Ivančic. Po válce se stal nakrátko prezidentem obchodní komory, cestuje služebně do Francie a Belgie. Po únoru 1948 byl jeho velkoobchod, který přestěhoval do Brna znárodněn. Rodina přišla o majetek a postupně začal rozprodávat vzácná výtvarná díla. Měl 8 dětí, a v Dolních Kounicích bydlel od r. 1939 až do roku 1947, kde provozoval velkoobchod s kořením a vanilkovým cukrem.
Dílo:
Vydával: politicko-kulturní revue Zrno, vánoční novoročenky, dva bibliofilské tisky (svým způsobem mimořádné), sborníček devíti překladů básní (Uhlandovy básně Hausrecht - Domácí právo), Noční cesta (Jaroslav Durych 1945). V roce 1957 dokončil rukopis Vzpomínek (150 stran hustého strojopisu form. A4) a v roce 1974 doplnil tento svazek komentovaným opisem velké části korespondence, dopisů 70 přátel, spisovatelů, básníků, výtvarných umělců, kněží, řeholníků (Deml, Durych, Florian, Fuchs, Zahradníček aj.).
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 13 (28.03.2011), s. 11.
Caldara, Antonio – skladatel (280. výročí úmrtí)
* 1670 - Benátky
+ 28.12.1736 - Vídeň
Životopis:
Narodil se v rodině houslisty Giuseppa Caldary. V mládí působil jako altista u sv. Marka v Benátkách a získal tu důkladné hudební vzdělání ve hře na violu, violoncello a varhany. V osmdesátých a devadesátých letech 17. stol. zůstával členem sboru benátské baziliky a uplatňoval se i jako violoncellista a houslista. 1699-1707 působil jako kapelník a skladatel chrámové a divadelní hudby v kapele posledního mantovského vévody Ferdinanda Carla Gonzagy, většina skladeb z tohoto období se však nedochovala. Caldara byl jedním z nejvýznamnějších hudebních tvůrců vrcholného baroka. Jeho skladatelská výkonnost byla zcela mimořádná, celkem je evidováno více než 3400 skladeb. Roku 1723 při zpáteční cestě císařského dvora do Vídně se ve Znojmě na počest jmenin císařovy manželky Alžběty Kristiny 19. 11. uskutečnilo představení Caldarovy gratulační opery La concordia de´pianeti (Svornost planet), provedené v podvečer před sídlem císařského páru na dvou vysokých, slavnostně vyzdobených triumfálních vozech tažených osmi páry koní a obklopených světlonoši v antických kostýmech.
Literatura:
- JAKUBCOVÁ, Alena. Antonio Caldara. Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století: osobnosti a díla. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav; Academia, 2007. S. 101-103.
Fröhlich, Moritz – podnikatel (130. výročí úmrtí)
* 22.08.1801 - Moravský Krumlov
+ 07.12.1886 - Brno
Životopis:
Židovský nájemce pivovaru v Novém Jičíně, poté ve Skrbeni, okres Olomouc. Ve 40. letech požádal jako obchodník na Starém Brně o udělení jednoduchého továrního oprávnění k výrobě likérů a rosolky ve vlastním domě (uděleno roku 1850), v roce 1852 proběhl zápis firmy Moritz Fröhlich do obchodního rejstříku. Od roku 1860 provozoval pivovar na Starém Brně a v témže roce požádal o zapsání firmy Bierbrauerei des Moritz A. Fröhlich in Altbrünn. V roce 1862 uveden jako výrobce likérů a rosolky, majitel výčepu pálenky, výrobce lisovaného droždí, trafikant tabáku a pivovarník na Starém Brně.
Literatura:
- Moritz Fröhlich [online]. [cit. 2014-06-10]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=17114
Janda, František – pedagog (120. výročí narození)
* 07.12.1896 - Těšínov
+ 27.08.1979 - Znojmo
Životopis:
V roce 1946 byl ředitelem měšťanské školy (dnes Pontassievská). Po válce zastával funkci okresního školního inspektora. Zasloužil se o budování nového školství na Znojemsku. V důchodu vedl kroniku města Znojma v letech 1924-1927 spolu s E. Krechlerem, 1928, 1932-1938, 1954-1965. Byl prvním ředitelem tzv. újezdní hlavní školy - měšťanské školy, ve které bylo vyučování zahájeno 7. 3. 1939.
Literatura:
- JDK. František Janda pětasedmdesátníkem. Znojemsko. Roč. 12, č. 49 (08.12.1971), s. 5.
Jungnickl, Anton – starosta (130. výročí úmrtí)
* 10.06.1814 - Znojmo
+ 05.12.1886 - Znojmo
Životopis:
Starostou v letech 1874-1886. Narozen ve Znojmě, považován za příklad selfmade-muže, původně se chtěl věnovat lesnictví (2 roky praktikoval na Hradišti sv. Hypolita), ale vyučil se řemeslu pozlacovače a dlouhý čas byl pomocníkem ve vyhlášeném zlatnictví ve Vídni, kde také absolvoval školy kreslení. Po návratu do Znojma (a svatbě) se spřátelil s hrabětem Daunem a 1867 reprezentoval produkty jeho borovského panství na světové výstavě v Paříži. Od 1861 člen obecního výboru, 1864 obecním radním (stavební záležitosti), 5krát zvolen starostou, 1884 čestné občanství města, 1885 získal zlatý záslužný kříž s korunou.
Literatura:
- MARKEL, Martin. Občané a moc - komunální politika ve Znojmě za Františka Josefa I. Sborník Státního okresního archivu. (2005), s. 10-33. ISBN 80-86931-06-4.
Karas, František Josef – novinář (140. výročí narození)
* 04.12.1876 - Tišnov
+ 19.02.1931
Životopis:
J. F. Karas se narodil v Tišnově, ale svůj život prožil na Valašsku. Během života přispíval svými články do časopisů. Pracoval jako novinář v Pokroku a Ostravských listech, stal se redaktorem časopisů Obzor a Haná. Zabýval se především historickou tématikou (husitské války, selské rebelie, 30letá válka, národní obrození). Některá z jeho historických děl byla historicky nepřesná, ale vždy vlastenecky a výchovně zaměřená. Byl označován za průkopníka českého historického románu na Moravě a ve své době byl čtenější než A. Jirásek.
Dílo:
- Na Žižkově válečném voze
- Ke staroměstskému lešení
- Valašská vojna
- Bitva (historie hradu Pernštejna)
Literatura:
- PAVLÍK, Josef. Dvě osobnosti. Znojemské listy. Roč. 6, č. 3 (25.01.1997), s. 4.
Knebl, Jan – sochař (150. výročí narození)
* 31.12.1866 - Trojanovice
+ 22.11.1962 - Frenštát pod Radhoštěm
Životopis:
Absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Krátkou dobu pracoval u sochaře Pohlnera ve Dvorcích a poté studoval ve Vídní, ve Znojmě a v Budapešti. Motivy pro své sochy i obrazy čerpal z valašského kraje. Vytvořil řadu plastik, bustu Josefa Kaluse, plaketu Radhošťské slavnosti 1931 a betlémy. Jeden z jeho valašských betlémů je umístěn v Montgomery v USA. 1883 – 1887 studium na průmyslové škole řezbářské ve Valašském Meziříčí. 1888 – 1890 umělecká škola ve Vídni. 1891 – 1893 Vysoká škola výtvar. umění v Budapešti.
Dílo:
Pomník obětem války před základní školou v Trojanovicích, Reliéfní výzdoba frenštátské radnice, Reliéf na náhrobku básníka Josefa Kaluse – frenštátský hřbitov, Valašský betlém v Kostele sv. Martina ve Frenštátě p. R.
Literatura:
- Jan Knebl [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné na: http://www.trojanovice.cz/index.php/vyznamni-obcane/jan-knebl
Kopeček, Jan – malíř (110. výročí narození)
* 14.12.1906 - Budeč
+ 29.03.1986 - Znojmo
Životopis:
V mládí pobýval v Paříži. Před r. 1939 působil na několika místech jako učitel. V době 2. světové války člen odbojové skupiny Obrana národa. Byl zatčen a až do konce války vězněn ve Vratislavi. Pedagog výtvarné výchovy na škole v Louce, gymnáziu, SPgŠ a LŠU.
Dílo:
Znám svými akvarely Znojma a okolí, Prosiměřic, Kyjovic, Těšetic a Práčí. Některé jeho práce jsou umístěny ve škole v Prosiměřicích. Výtvarné techniky: kresby, linoryty, oleje.
Literatura:
- ROUPEC, Jiří. Jan Kopeček, malíř krajiny a člověka. Znojemsko. Roč. 23, č. 31 (04.08.1982), s. 4.
Kukla, Oldřich – dělník (120. výročí narození)
* 07.12.1896 - Smilovice, okr. Louny
+ 13.03.1978 - Jevišovice
Životopis:
V prosinci 1915 byl odveden do Chomutova k 92. pěšímu pluku a s ním odjel na italskou frontu. V listopadu 1917 byl zajat na Piavě. Po vstupu k čs. legiím v Itálii 25. července 1918 se stal příslušníkem 5. roty 31. střeleckého pluku. Po návratu do vlasti demobilizoval v prosinci 1920 v Jihlavě. V následujících letech I. republiky se i s rodinou přistěhoval do Jevišovic, kde žil až do své smrti 13. března 1978.
Literatura:
- BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. (2002), s. 75-86.
La Roche, Jakob – filolog (110. výročí úmrtí)
* 15.03.1832 - Hattenheim (Německo)
+ 10.12.1906 - Znojmo
Literatura:
- Jakob La Roche [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_L/Laroche_Jakob_1832_1906.xml
Maier, Fritz - stavitel lodí (90. výročí úmrtí)
* 19.07.1844 - Znojmo
+ 15.12.1926 - Vídeň
Životopis:
Po studiích působil ve Vídni, v loděnici v Terstu, Budapešti, USA, Anglii a Skotsku.
Literatura:
- Fritz Maier [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/kulturdatenbank/Fritz_Maier
Pafka, Oskar – malíř (120. výročí narození)
* 07.12.1896 - Znojmo
+ 04.03.1949 - Voitsberg (Rakousko)
Životopis:
V letech 1911-1914 studoval na Odborné keramické škole ve Znojmě. V roce 1914 nastoupil do Mistrovské školy pro monumentální sochařství na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole u slavného vídeňského sochaře Antona Hanaka, byl však přímo ze studií odveden na frontu. Po válce se vrátil do Znojma a dokončil jako hostující žák Odbornou keramickou školu ve školním roce 1919/1920. Věnoval se kreslenému humoru, kresleným alegoriím, sgrafitům a monumentálnímu malířství ve stylu art deco a symbolismu. V roce 1939 odešel do Vídně.
Dílo:
Zabýval se malbou kombinované techniky s typickým ornamentem. V Jihomoravském muzeu ve Znojmě uloženy grafiky a malby. Jeho významným dílem jsou sgrafita na dnešním Horním náměstí či na Kovářské ulici. Jeho alegorické scény a sgrafita "Oplakávání" zdobí např. i Arcibiskupský palác v Praze a "Poslední soud" pak Biskupský palác v Brně. Dělal též návrhy na barevné vitráže v kostele sv. Prokopa v Únanově.
Literatura:
- ŠTURC, Libor. Významní absolventi Odborné keramické školy ve Znojmě v letech 1872-1922. Odborná keramická škola ve Znojmě: 1872-1922. Znojmo: Jihomoravské muzeum, 1997. ISBN 80-902383-2-7. S. 15-16.
Plaschka, Josef (140. výročí narození)
* 24.12.1876 - Drahovice
+ 11.11.1953 - Vídeň
Životopis:
Syn kočího pracujícího u barona Jiřího Haase. Josef Plaschka měl ještě jako svobodný nemanželskou dceru Adélu se služebnou rodiny Haasů na Mostově. Oženil se ale se sestřenicí této služebné Magdalénou L., která pocházela z města Kynšperka nad Ohří a pracovala tam jako vychovatelka. Když Jiří Haas přesídlil na Bítov, odešli s ním i manželé Plaschkovi. Tam se jim narodil syn Richard Jiří, jehož kmotry se stali Jiří Haas a centrální ředitel Richard Schneider, po kterém dostal své jméno. V roce 1945 byli Plaschkovi vysídleni. Odešli do Vídně, kde zemřeli.
Literatura:
- JAŠA, Luděk. Kapitola X.: Jiří Julius Augustýn Haas a Josef Plaschka. Jiří Haas von Hasenfels: porcelánový baron. Sokolov: Fornica Graphics, 2013. ISBN 978-80-87194-39-3. S. 72-81.
Prášek, Antonín – spisovatel (130. výročí narození)
* 20.12.1886 - Zvěrkovice
+ 01.03.1959 - ?
Životopis:
Na kněze byl vysvěcen v Brně r. 1911. V letech 1916-1917 byl farářem v Předíně, 1917-1959 v Bohuticích. Dílo: psal mravoučné povídky pro mládež.
Literatura:
- ZEJDA, Radovan. Spisovatelé, publicisté a překladatelé. Moravskobudějovicko; Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. ISBN 80-85048-75-2. S. 473-491.
Scheuer, Oskar Franz – lékař (140. výročí narození)
* 01.12.1876 - Znojmo
+ 11.1941 - Polsko
Životopis:
Studoval medicínu na univerzitě ve Vídni (1896-1900), od roku 1900 na německé univerzitě v Praze. V roce 1903 získal doktorát v lékařství. Již v roce 1906 působil jako asistent lékaře. Díky tvrdé práci a odborným znalostem získal o tři roky později místo asistenta. V roce 1910 odešel z nemocnice a založil svou vlastní praxi jako dermatolog a sexuolog. Publikoval řadu svých prací z praxe.
Literatura:
- Oskar Franz Scheuer [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/kulturdatenbank/Oskar_Franz_Scheuer
Wiligut, Karl Maria – voják (150. výročí narození)
* 10.12.1866 - Vídeň
+ 03.01.1946 - Arolsen (Německo)
Životopis:
Karl následoval rodinnou tradici a stal se vojákem. Ve 14 letech nastoupil do císařské vojenské kadetky v Breitensee a v prosinci 1884 byl vyřazen k 99. pěšímu pluku. S krátkými přestávkami působil ve Znojmě a louckých kasárnách po dobu 18 let. Wiligut se zajímal o různé tajné spolky, o okultismus. Byl členem např. tajného spolku Schlarafia-Thayana, kde si zvolil řádové jméno Lobesam. V roce 1903 se objevila jeho literární prvotina, sbírka lidových pověstí Seyfriedovy runy. V roce 1907 se oženil, o rok později se mu narodila první dcera. Ve Vídni se seznámil se Theodorem Czeplem, členem Řádu nových templářů, který jej uvedl do okultního kroužku. Za 1. světové války se účastnil tažení v Karpatech, byl povýšen na podplukovníka a převelen do týlových funkci v Grazu. Brzy na to byl odvelen do bojů na italské frontě. V srpnu 1917 byl povýšen na plukovníka. Po demobilizaci odešel i s rodinou do Salcburku. V roce 1922 začal vydávat vlastní antisemitské noviny Der eiserne Besen. V roce 1924 byl umístěn v ústavu pro chorobomyslné s diagnózou schizofrenie. Propuštěn byl na základě soudu až v roce 1927. V roce 1932 se odstěhoval do Mnichova, kde byl představen Heinrichu Himmlerovi, který se stal brzy jeho osobním přítelem. V září 1933 vstoupil Wiligut pod pseudonymem Weisthor do SS a v listopadu 1934 se stal generálem. Právě on navrhl symboliku organizace SS - umrlčí lebku, starogermánské runy vítězství na vlajky a černé uniformy příslušníků a stříbrný prsten hodnostářů. V roce 1933 byl kvůli alkoholismu suspendován. Po válce byl krátce internován britskou armádou, ale záhy byl propuštěn. Po návratu do Německa onemocněl a na následky chřipky zemřel.
Literatura:
- TOMAN, Jan. Himmlerův Rasputin. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. Č. 4 (27.01.2003), s. 11.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová