Červenec

z Althannu, Michal Antonín – rytíř (300. výročí narození)
* 31.07.1716 - ?
+ 11.11.1774 - ?

Životopis:
Hrabě, generál jízdy a velitel dragounského pluku. Po smrti otce, kdy mu bylo pouhých šest let, se stal jeho poručníkem sám císař Karel VI. Michal Antonín nastoupil vojenskou kariéru. Už jako dítě byl jmenován rytířem polského řádu Bílé orlice, později maltézským rytířem. "V rané dospělosti se stal rytmistrem v Lobkovickém pluku, po několika letech obristem a c. k. skutečným tajným radou, generálem jízdy a velitelem a vlastníkem dragounského pluku (svou jednotku v počtu cca 1 000 mužů tedy mohl svobodně prodat, propůjčit nebo odkázat, a to - s výjimkou jejich šlechtických příslušníků - jako svrchovaný pán a obdobnými pravomocemi jako měla feudální vrchnost nad poddanými)."  Svá panství zatěžoval neúnosnými dluhy, i když vlastnil velký majetek. "Dva domy ve Znojmě, dům ve Vídni s velkou zahradou a spojené fideikomisní panství Jaroslavice, Vranov a Nový Hrádek." Protože byl maltézským rytířem, měl respektovat celibát, a proto se nikdy neoženil. Ale na konci života alespoň uznal nemanželskou dceru Josefu provdanou von Hauer. Svůj majetek odkázal synovci Michalu Josefovi. Je pochován v zámecké hrobce ve Vranově nad Dyjí.  

Literatura:
- BRYCHTOVÁ, Květa. Erby rodu Althannů na architektonických, sochařských a vybraných movitých památkách na Znojemsku: bakalářská práce. Znojmo, 2008. 38 s. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc.



Bálek, Miroslav – geodet (70. výročí narození)
* 08.07.1946 - Brno
+ 24.06.2003 - Brno

Životopis:
Zakladatel letecké archeologie v České republice. 1974–1980 studium geodézie a kartografie na VUT v Brně. Katedra archeologie MU v Brně (od 1970), Archeologický ústav ČSAV Brno (od 1981), Ústav archeologické památkové péče, statutární zástupce ředitele (od 1993), přednášky a praktická ukázka (výcvikové lety) na ÚAM FF MU v Brně (od pol. 90. let 20. století).

Archeologické výzkumy:
- Těšetice - Kyjovice,
- prospekce neolitických rondelů, římských táborů na jižní Moravě v trati "Neurissen" pod kopcem Burgstall u Mušova (1993–1994), dokumentace moravských a moravskoslezských hradisek,
- Zlín,
- práce v Polsku (1997).

Literatura:
- Miroslav Bálek [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=7783



Bayer, Julius - vlastivědný pracovník (130. výročí úmrtí)
* 14.05.1841 - Šatov
+ 13.07.1886 - Fryštát

Dílo:
Zabýval se historií Fryštátu a Karvinska.  

Literatura:
- Julius Bayer [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: http://aleph.vkol.cz/rego/rg0514.htm



Fischer z Erlachu, Jan Bernard – architekt (360. výročí narození)
* 20.07.1656 - Štýrský Hradec
+ 05.04.1723 - Vídeň

Životopis:
Narozen v rodině sochaře, zprvu se věnoval témuž oboru. Mnohá léta učení a plodné práce strávil v Římě a v Neapoli, což poskytlo obsáhlý a rozmanitý základ jeho tvůrčímu rozmachu. Ve službách pro architekta Pavla Schora se přiučil stavitelství, prakticky i z teoretických spisů. Měl přístup i mezi archeology, antikváře a do soukromých sbírek starožitností, které hojně kreslil. Svou mnohostrannost projevil i jako kreslíř a teoretik umění. Od roku 1687 pracoval v císařských službách, v roce 1696 následovalo povýšení do šlechtického stavu s přídomkem z Erlachu a roku 1705 se stal vrchním inspektorem dvorních budov. Byl uznáván jako medailér, dekoratér i sochař. Největší jeho význam však spočívá v přínosu architektonickém.                                       

Dílo:
Dostalo se mu hojné příležitosti k uplatnění tvůrčích myšlenek, neboť v době hospodářského rozkvětu země byl zahrnován velkými zakázkami tří rakouských císařů a vysoké šlechty. Do městského organismu Salcburku zasáhl výrazně svými čtyřmi kostely a dalšími stavbami pro arcibiskupa Thuna. A Vídeň s okolím, zpustošená za vpádu Turků, poskytla rozsáhlé plochy k novým velkolepě architektonicky řešeným celkům. Navrhoval pro panovníka zámek Schönbrunn se zahradami a nádvořími, rozměrné císařské konírny, budovu dvorní knihovny, k oslavě Karla IV. řešil projekt kostela sv. Karla. Velká je zejména řada městských paláců, venkovských zámků i letohrádků, provedených nebo jenom načrtnutých, které se pak staly vzorem jeho následovníků.  

Literatura:
- KUBÁTOVÁ, Taťána. Jan Bernard Fischer z Erlachu. Státní zámek Vranov nad Dyjí. S. 12-14.



Hammer, Bedřich - protifašistický bojovník (100. výročí narození)
* 29.07.1916 - Znojmo
+ 18.05.2003 - Znojmo

Životopis:
V roce 1935 vstoupil dobrovolně do armády k 24. pěšímu pluku ve Znojmě, kterému velel pplk. Jaroš. Absolvent poddůstojnické školy (hodnost četař) a kurzu pro těžké opevnění (1937, Olomouc). Přidělen jako zbrojíř praporu k 19. hraničářskému pluku (České Petrovice, pevnost Adam a Dolina). Po okupaci pohraničí převelen k vládnímu vojsku do Rakovníka. Po jeho odsunutí v roce 1943 do Itálie, přešel zakrátko v Miláně k partyzánům. Dne 12. prosince 1944 odeslán do Pisy, kde se tvořila jednotka z československých příslušníků. Konec války jej zastihl v Avelinu u Říma. Do vlasti se vrátil v hodnosti poručíka a byl převelen k 24. pěšímu pluku do Znojma. Po dvou letech převelen k 9. pěšímu pluku do Chomutova. V roce 1948 mu byla odňata hodnost, propuštěn z armády a odeslán do Jáchymova jako střelmistr v uranových dolech. V roce 1950 zatčen STB a odsouzen na doživotí. Po deseti a půl letech propuštěn na svobodu. Po roce 1989 rehabilitován, zvolen předsedou znovuobnoveného spolku K 231 (1993) a postupně povýšen do hodnosti kapitána.  

Literatura:
ALEXA, Václav. Veteráni světových válek. Znojemské listy. Roč. 6, 1997, (22.2.1997), s. 4.



Horák, Josef – houslař (40. výročí úmrtí)
* 07.03.1898 - Kamenné Žehrovice
+ 22.07.1976 - Znojmo

Životopis:

Vyučil se houslařem u houslařského mistra A. Bittnera v Kladně (1912-1914). V roce 1915 nastoupil vojenskou základní službu. Po vojně opět pracoval u mistra A. Bittnera. V letech 1922-1929 vyráběl a opravoval hudební nástroje u firmy Zazvonil v Kladně. V období velké hospodářské krize našel práci u poštovního úřadu. Po roce 1945 přišel do Znojma. Působil jako národní správce houslařské firmy Vilibald Kreutzinger. Od r. 1951 byl zaměstnancem Okresního průmyslového podniku. Pracoval v opravně hudebních nástrojů. Zhotovil model Stradivari a Quarneri. Používal dřevo ze Schönbachu (Lubů). Připravoval olejový lak barvy zlatočervené.  

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 30 (20.07.2009), s. 11.



Mader, Antonín I. – probošt (330. výročí narození)
* 22.07.1686 - Jáchymov
+ 05.02.1754 - ?

Životopis:
Narodil se v Jáchymově v Čechách, řádové sliby vykonal 23. září 1708 a primiční mši sloužil 28. září 1710. Před svým jmenováním proboštem byl za své vynikající zásluhy aprobovaným kandidátem obojího práva, mimoto ceremoniářem, poradcem v církevních a konsistoriálních záležitostech a ještě také zpovědníkem nejjasnějšího pana Gabriela, hraběte Erdödi z Eberavy, biskupa v uherském Jágeru. Dále se roku 1724 stal infulovaným proboštem kolegiátního kostela sv. Zikmunda v Budíně, zemským prelátem v Uhrách, komendátorem u sv. biskupa Martina a sv. markraběte Leopolda v Prešpurku a protonotářem.  

Literatura:
- KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011. 245 s.



Melicher, Theofil – restaurátor (90. výročí úmrtí)
* 15.10.1860 - Vídeň
+ 09.07.1926 - Vídeň

Životopis:
V letech 1891-1893 obnovil malby v Rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Na počátku 20. století restauroval nástěnné malby v presbytáři kostela sv. Mikuláše ve Znojmě.  

Literatura:
- FRIEDL, Antonín. Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Brno: Kraj. střed. stát. památ. péče a ochr. přír., 1966. 1 sv.



Nather, Karel – fotograf (120. výročí narození)
* 15.07.1896 - Znojmo
+ 16.10.1982 - Wertheim nad Mohanem

Životopis:
Narodil se ve Znojmě. V roce 1914 ukončil studia v Císařsko-královském grafickém ústavu ve Vídni - obor fotograf. V roce 1915 nastoupil vojenskou službu ve Vojenském geografickém ústavu, kde působil jako balónový a později letecký fotograf. Od r. 1917 byl vedoucím fotografické skupiny na italské frontě u Polního pluku č. 99. Po válce se začal věnovat také modelářství (v Jihomoravském muzeu je dochován model radniční věže). Po smrti otce byl Karel nucen vyplatit dědické podíly svým sourozencům, prodává i svůj dům a ateliér Anně Slámové a uzavírá s ní nájemní smlouvu (30.12.1926). V roce 1942 byl povolán na vojnu, kde vykonával fotografické a dokumentační práce. V roce 1945 byl za fotografie vojenských bunkrů na Znojemsku vězněn v Brně, po návratu z vězení byl jako většina německy hovořících Znojmáků odsunut. Odešel do Wertheimu nad Mohanem. V roce 1970 ukončil práci ve svém fotoobchodě a odešel do důchodu.

Dílo:
Ve 30. letech 20. století vzniká řada fotografií dokumentující náš region.

Literatura:
- KLIMTOVÁ, Miloslava. Paul a Karel Natherovi fotografové Znojma a Podyjí. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. Č. 18 (03.05.2004), s. 5.



Nehněvajsa, Jiří – profesor (20. výročí úmrtí)
* 09.08.1925 - Dyjákovice
+ 21.07.1996 - Pittsburgh

Životopis:
Po maturitě na gymnáziu v Brně odešel v létě 1944 do Anglie, kde v letech 1944-1945 sloužil v čs. letectvu. Po válce (1945-1948) studoval sociologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a současně působil jako redaktor Svobodných novin. V dubnu 1948 odešel do Švýcarska, kde studoval sociologii na univerzitách v Lausanne a v Curychu. V roce 1951 se vystěhoval do USA. V letech 1951-1956 přednášel sociologii na Coloradské univerzitě v Denveru a letech 1956-1961 na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Od roku 1961 byl řádným profesorem Pittsburské univerzity a v letech 1972-1977 ředitel zdejšího Centra pro sociální výzkum. Zabýval se zejména otázkami hospodářského a sociálního rozvoje v mezinárodním měřítku a výzkumem přírodních a technických katastrof. Od roku 1986 člen Rady svobodného Československa, 1984-1988 prezident Společnosti pro vědy a umění.  

Dílo:
Autor a spoluautor řady knih - Sociometry Reader (1961), Elements of a Theory of Internal War (1967), Organizing for Social Research (1982) a četných studií a článků ve vědeckých časopisech a sbornících. Byl publicisticky činný v českém exilovém i v americkém a německém tisku.

Literatura:
- NEŠPOR, Zdeněk R. Slovník českých sociologů. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013. 467 s. ISBN 978-80-200-2221-9.



Petera, Emanuel – spisovatel (170. výročí narození)
* 24.07.1846 - Horní Dehtov
+          ?

Životopis:
Absolvent vyššího hospodářského ústavu. Pedagog Hospodářské školy ve Velkém Meziříčí (1871), Střední hospodářské dvojjazyčné školy ve Znojmě (1872-1876) a Zemské hospodářské vinařské školy (1876-1900). Ve Znojmě pobýval do roku 1906.  

Dílo:
Choroby rostlin (1882), Botanika pro hospodáře (1902), Rostlinopis pro žáky rolnických a zimních hospodářských škol (1908) aj.

Literatura:
- LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium: Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 29 (23.07.1998), s. 3.



Pospíchal, Karel Alexandr – generálmajor (10. výročí úmrtí)
* 23.03.1913 - Dačice
+ 07.07.2006 - Londýn

Životopis:
Po vyučení pracoval ve firmě Baťa, kterou zastupoval obchodně i na Dálném východě. Týden před vypuknutím druhé světové války pobýval služebně ve Francii. Po její okupaci v roce 1940 odjel do Anglie. Zde absolvoval leteckou školu pro dvoumotorová letadla a posléze nastoupil do známé 311. bombardovací perutě českých letců v Británii. Stal se velitelem letounu Liberator. Patřil do letecké posádky, ve které bojoval znojemský rodák Josef Košťál. Po těžkém zranění ležel řadu měsíců ve Skotsku a zbytek války strávil v Londýně. Zůstal natrvalo v Anglii, kde žije dosud. Poprvé navštívil Československo v roce 1961 a po roce 1989 v roce 1995. Je jednatelem Svazu letců Svobodného Československa a členem Československé obce legionářské v zahraničí. V Londýně v roce 1990 navrhl pamětní medaile pro naše letce v Anglii. Je nositelem pěti válečných křížů, tří medailí za chrabrost a řady ocenění za zásluhy.  

Literatura:
- ALEXA, V. Bojovali za vlast: Generál Karel Alexander Pospíchal. Znojemské listy. Roč. 7, č. 15 (16.04.1998), s. 3.



Pozzo, Ignaz – architekt (250. výročí narození)
* 29.07.1766 - Mannheim
+ 26.06.1842 - Dessau

Životopis:
Byl zběhlý v architektuře a malířství. Vytvořil nákres pro oltář dominikánského kostela v Brně a kostel ve Vranově nad Dyjí. 

Literatura:
- Ignaz Pozzo [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/kulturdatenbank/Ignaz_Pozzo



Saar, Ferdinand von – básník (110. výročí úmrtí)
* 30.09.1833 - Vídeň
+ 24.07.1906 - ?

Životopis:
Rakouský básník a spisovatel, uznávaný mistr realistického slovesného umění 19. století i předchůdce a průkopník literární moderny, nebyl rodilým Moravanem, avšak Morava sehrála v jeho životě a později také v jeho díle velkou roli. Pocházel z Vídně, kde také strávil většinu svého života. V letech 1849 až 1860 sloužil jako kadet a později důstojník pěchoty v různých posádkách - v Olomouci, Brně, Znojmě, Praze…  

Literatura:
- KUBÍČEK, Tomáš. Literatura v letech 1860-1900. Literární Morava. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002. ISBN 80-7275-038-0. S. 112-166.



Sedláková, Hana – spisovatelka (80. výročí narození)
* 11.07.1936 - Jihlava

Životopis:
Absolventka znojemského gymnázia (1954). Autorka dětských knih. Své práce podepisuje většinou dívčím jménem, řídčeji občanským. Glosy, informace a fejetony šiframi -dah-, -sek-.  

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 5 (25.01.2010), s. 11.



Schufinsky, Viktor – kreslíř (140. výročí narození)
* 28.07.1876 - Vídeň
+ 06.10.1947 - Vídeň

Životopis:
Studoval na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole ilustraci, malbu a keramiku do roku 1902. Významný představitel vídeňské secese ve volné i užité grafice. V letech 1905-1914 profesorem dekorativního kreslení na Odborné keramické škole ve Znojmě. Navrhoval plakáty, dekory na porcelán a keramiku. Vytvořil řadu krajinomaleb, zejména pohledů na Znojmo. Aktivní účastník 1. světové války. Ve školním roce 1918/1919 se vrátil na Odbornou keramickou školu do Znojma. Následně získal místo pedagoga na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni, kde působil v letech 1919-1937. Svůj život ukončil sebevraždou.  

Dílo:
Výstavy: První německo-moravská výstava řemeslných spolků (Brno, 1911), německo-moravská výstava (1914). Návrhy pro německou porcelánku J. Böcka. Spolupracoval s Wiener Werkstätte.

Literatura:
- ŠTURC, Libor. Učitelé odborných předmětů Odborné keramické školy ve Znojmě (1872-1922). Odborná keramická škola ve Znojmě: 1872-1922. Znojmo: Jihomoravské muzeum, 1997. ISBN 80-902383-2-7. S. 13-14.



Simandl, Dušan – knihovník (10. výročí úmrtí)
* 25.12.1924 - Znojmo
+ 30.07.2006 - Praha

Životopis:
Narodil se v rodině ruského legionáře - vyššího důstojníka československé armády. V r. 1934 odešel do Prahy. Po maturitě na gymnáziu na nám. Jiřího z Poděbrad byl za války nasazen v Letově. Po osvobození se v roce 1945 stal redaktorem časopisu Rozlet. Studoval na Vysoké škole obchodní, odkud byl však vyloučen v r. 1949. Od dubna 1949 pracoval jako překladatel. V 50. a 60. letech se zabýval postupně letectvím, ekonomikou, politickou, hudbou, divadlem, metodikou a technikou odborných informací. V roce 1965 nastoupil v Ústavu pro technické a ekonomické informace. V roce 1969 promoval na Vysoké škole ekonomické. Postupně se zaměřil na rozvoj MDT u nás a je oprávněně považován za otce československého úplného vydání MDT. V roce 1984 odchází do důchodu a v roce 2001 se přemísťuje do domova důchodců. Zemřel po dlouhé chorobě. 

Literatura:
- Dušan Simandl. Neevidované materiály. Č. 701.



Simony, Friedrich – geograf (120. výročí úmrtí)
* 30.11.1813 - Hrochův Týnec
+ 20.07.1896 - St. Gallen ve Štýrsku

Životopis:
Absolvent piaristického gymnázia v Mikulově a vysoké školy ve Vídni (studium přírodních věd). Někdy v této době působil ve Znojmě jako pomocník lékárníka. Ve Znojmě byly tři lékárny, ale údaje, v které Simony pracoval a jak dlouho zde působil, zatím neznáme. Od r. 1840 se zcela věnoval studium Alp a jejich problematice. Kustod zemského muzea v Klagenfurtu (1848), geolog Říšského geologického ústavu ve Vídni (1850) a profesor zeměpisu na Univerzitě ve Vídni (1851).  

Dílo:
Das Dachsteingebiet, ein geographisches Charakterbild aus den österreichischen Nordalpen (1889-1895 s velkým atlasem o 132 listech s mnoha tabulkami a vlastními ilustracemi). Wandtableau der Gletscherphaenomene (1882).

Literatura:
- BÍNA, Zdeněk. Friedrich Simony. Podyjí-Land an der Thaya. Roč. 3, č. 1 (1993), s. 4.



Šťastný, Břetislav - hudební skladatel (80. výročí úmrtí)
* 27.07.1874 - Litomyšl
+ 23.07.1936 - Brno

Životopis:
Absolvent gymnázia a pražské konzervatoře, kde studoval varhany a skladbu. Pedagog na hudební škole v Žerotíně u Olomouce. V r. 1904 založil vlastní hudební školu v Litomyšli. Ředitel kůru a učitel zpěvu na učitelském ústavě. Osmnáct let vedl pěvecký ochotnický spolek Vlastimil v Litomyšli. V r. 1922 přeložen do Přerova, kde byl dirigentem pěveckého sdružení Sokola a pedagogem na učitelském ústavu. Po pěti letech odešel do Znojma (1927), kde řídil Znojemskou filharmonii a Pěvecké sdružení Vítězslav Novák.  

Dílo:
Příchod Čechů pro osmihlasý sbor, basové sólo a velký orchestr, Dvě smyčcová kvarteta, Z jarních nálad, Slavnostní pochod, Sokolské sbory aj. Skládal klavírní písně, sbory, vokální, komorní a orchestrální skladby.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 31 (26.07.2010), s. 11.



Vlk, Jan – právník (120. výročí úmrtí)
* 08.07.1822 - Telč
+ 31.07.1896 - Lesná

Dílo:
Psal milostnou lyriku, která je prostoupena motivy národního obětování a národního nadšení. Tím je typická i nejdelší epická báseň Msta. Básně z pozdějších let jsou odrazem touhy po činu, víry ve spravedlivou věc národa a nenávisti k nepřátelům vlasti. Nejpůsobivější jsou však vlastenecké písně z roku 1848. Autor známé písně "Přijde jaro přijde", kde přírodní obraz symbolicky naznačuje příchod jara národního. V letech 1853-1854 se jako básník odmlčel a vydal dvě právnická díla.

Literatura:
- PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě: Kulturně-historický nástin. Přerov: Strojil, J., [19--?]. S. 44.



Würbs, Karel – malíř (140. výročí úmrtí)
* 11.08.1807 - Praha
+ 04.07.1876 - Praha

Životopis:
Od roku 1823 navštěvoval Akademii v Praze (prof. Bergler a Waldherr). Inspektor obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. Pedagog rytectví v Technickém ústavu v Praze. V r. 1839 vycestoval do Holandska a o rok později krátce pobýval ve Znojmě.  

Dílo:
Obrazy: Radnice ve Vratislavi, Pražská brána ve Slaném, Kostel v Nymburce, Klášter v lese, Blížící se bouře, Zpustlý park, Hřbitovní kostelík aj. Ve státní galerii v Praze jsou uloženy tyto obrazy - Staroměstská radnice v Praze, Vlastní podobizna.
Ilustrace: Ansichten deutscher Städte, Was ich erlebte - 23 kreseb na kameni. Ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě uložen obraz Kostel sv. Mikuláše Znojmo.

Literatura:
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění: dodatky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006. 985 s.



Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová