Bornemann, Hans – spisovatel (50. výročí úmrtí)
* 03.04.1892 - Znojmo
+ 29.05.1966 - Stuttgart
Životopis:
Byl spisovatel a majitel tiskárny.
Literatura:
- Hans Bornemann [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/kulturdatenbank/Hans_Bornemann
Čermák, Ctibor - protifašistický bojovník (90. výročí narození)
* 06.05.1926 - Znojmo
+ 21.02.1945 - Zbrankův kopec u Ratiboře
Životopis:
Absolvent měšťanské školy v Hlubokých Mašůvkách a učiliště Baťových závodů v Gottwaldově. Účastník Slovenského národního povstání: zde se seznámil s kapitánem I. Štěpanovem, letcem, který se svým oddílem 30 mužů vstoupil do rodící se 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky. S nimi se dostal zpět na Moravu. Působištěm oddílu byla obec Hošťálková u Jablůnky na okrese Vsetín. Při akci poblíž obce Ratiboř, kdy se pokusil získat ztracenou vysílačku, padl do léčky a byl Němci obklíčen. Když mu hrozilo zatčení, volil raději smrt. Jedna ze znojemských ulic nese jeho jméno. V jeho rodné obci na budově místní školy, mu byla v roce 1959 odhalena pamětní deska.
Literatura:
- ZA. Partyzán Boris. Znojemsko. Roč. 16, č. 7 (19.02.1975), s. 4.
Farský, Karel – pedagog (40. výročí úmrtí)
* 03.06.1885 - Bozkov u Semil
+ 05.1976 - Český Krumlov
Životopis:
Po maturitě na c. k. učitelském ústavu ke vzdělání učitelů v Jičíně roku 1904 začal ještě téhož roku učitelskou dráhu ve službách Ústřední matice školské na obecní dvojtřídní škole v Boskovicích u Liberce, odkud byl po dvouletém působení poslán do Dolního Radíkova u Slavonic na Moravě. Z místní německé školy převzal 49 školáků z českých rodin a založil jednotřídní českou školu. Po roce předal radíkovskou školu staršímu nástupci a odjel do Slezska do Rychvaldu. Poté učil ještě v Jablonci nad Nisou, Žatci, Hněvotíně a Moravském Krumlově. Odsud byl přeřazen Ústřední maticí školskou do Hustopečí u Brna jako správce české školy, která měla být otevřena k 16. září 1909. Roku 1912 nastoupil na dívčí odbornou školu Karoliny Světlé ve Velkém Meziříčí, aby zde vyučoval literární předměty. V druhém roce působení na této škole, již Farský řediteloval. Po vypuknutí první světové války musel narukovat. Přesto se hned příští rok vrátil jako válečný invalida a byl poslán do Podmokel, aby v Kröglicích soustředil asi 40 dětí. Po roce, přes naléhání Ústřední matice školské, aby odešel do Prahy, vstoupil do služeb Matice Znojemské. Na dvacet let se pak stal jejím jednatelem (tajemníkem). Ve Znojmě chtěl vybudovat školu jazykovou, hudební, obchodní a odbornou školu pro ženská povolání při dívčí měšťance - znojemskou Vlastu. Takto počátkem školního roku 1917/1918 oznámil zemské politické správě v Brně, že Matice Znojemská dle svých stanov otevírá ve Znojmě soukromou průmyslovou školu pro šití bílého prádla a oděvnictví. Po převratu v roce 1918 zřizoval ve Znojmě první české školy mateřské, národní i odborné všech druhů včetně dvou učitelských ústavů. Farský byl ředitelem jak měšťanské školy, tak Vlasty do roku 1927. Koncem roku 1938 byl Farský přemístěn do Prahy jako ředitel měšťanské školy na Hrádku v Praze pod Vyšehradem. V roce 1946 byl ustanoven na školu na Václavském náměstí ve Znojmě.
Literatura:
- Z. K. Za Karlem Farským. Znojemsko. Roč. 17, č. 23 (09.06.1976), s. 4.
Gebbert, Antonín – kněz (210. výročí úmrtí)
* 1745 - Hrušovany nad Jevišovkou
+ 29.05.1806 - ?
Životopis:
Na kněze byl vysvěcen v roce 1786. Jeho působištěm se stal premonstrátský klášter v Louce u Znojma, zrušený za císaře Josefa II. Gebbert se 16. srpna 1787 stal lokálním kaplanem v Lechovicích. V únoru 1806 byl penzionován a po třech měsících, bylo to 29. května 1806, ve svých jednašedesáti letech zemřel.
Literatura:
- KOPECKÝ, František. Správci farností na slavkovském bojišti v roce 1805 podle kronik a archivů. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 65, č. 2 (2013), s. 166-179.
Hörbiger, Alois – varhanář (140. výročí úmrtí)
* 17.02.1810 - Thierbach
+ 07.05.1876 - Semlin
Životopis:
Varhanář v Rakousku v 2. třetině 19. století. Byl synem sedláka a v devatenácti letech šel do učení k Josefu Mittererovi. Od roku 1830 bydlel v Lienzi, od r. 1840 v Celje ve Slovinsku, od r. 1855 v Atzgersdorfu u Vídně a asi od roku 1866 v Banátu. Podle vlastních záznamů postavil více než 80 varhan. Zabýval se stavbou různých nástrojů např. Harmonikon, Organo - Harmonium, Vox humana. Nástroje vystavoval na světové výstavě v Londýně. Od císaře byl vyznamenán zlatou medailí za vědu a umění.
Literatura:
- Alois Hörbiger [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupné na: http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=121403
Hrubý, Karel Otto – fotograf (100. výročí narození)
* 15.05.1916 - Vídeň
+ 19.07.1998 - Senotín
Životopis:
Dětství prožil v Podbrezové na Slovensku a ve Znojmě. Začal studovat práva, která neměl možnost dokončit - nacisté zavřeli vysoké školy. V roce 1943 byl totálně nasazen. Po válce se začal profesionálně věnovat fotografování. Od roku 1945 nastoupil jako fotoreportér do Rovnosti. V roce 1947 krátce pracoval jako kameraman dokumentárních a reklamních filmů u Čs. státního filmu. Byl zaměstnán také ve Státním divadle v Brně, v redakci časopisu Květy a opět se vrátil do Brna, kde působil jako pedagoga fotograf. Od roku 1952 člen Svazu čs. výtvarných umělců. Patřil k spoluzakladatelům první stálé fotografické síně v Československu - Funkeho kabinetu při brněnském Domu umění (1959). O šest let později založil skupinu VOX a v roce 1969 spoluzakládá Svaz českých fotografů, několik let vykonával funkci místopředsedy. Na sklonku věku se přestěhoval do Senotína, kde se začal věnovat malířství.
Dílo:
Účast na mezinárodních fotografických výstavách: Boston, Brusel, Nottingham, Stockholm, Vancouver, Rio de Janeiro, Antverpy, Oklahoma, Pasadena, Kodaň a další. Snad jen Afrika schází - jinak jeho fotografie poznali lidé všech světadílů. Jako všestranný fotograf usiloval o zachycení všech stránek života. Věnoval se také krajinářské fotografii a etnografii.
Literatura:
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění: dodatky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006. 985 s.
Karel IV. – král (700. výročí narození)
* 14.05.1316 - Praha
+ 29.11.1378 - Praha
Životopis:
Založil Mikulášský kostel ve Znojmě, byl velkým příznivcem města. Často pobýval na Znojemsku, kde se zajímal především o tamní vinařství.
Literatura:
- DOMÍNEK, Jan. Hejtmanství znojemské. [1. vyd.]. Třebíč: Kubeš, J.F., 1911. 49 s.
Kutta, Josef – pedagog (130. výročí narození)
* 31.05.1886 - Písek
+ 21.11.1927 - Znojmo
Životopis:
Po skončení obecné školy absolvoval píseckou reálku (1905). Absolvent učitelského kursu (1906) v Praze a učitelského ústavu v Příboře (1909). V roce 1910 ukončil studium na průmyslové škole v Brně - učitelský kurz. V letech 1907 - 1909 učil na mateční škole ve Znojmě. Poté byl přeložen do Dolních Tošonovic u Frýdku. Na začátku 1. světové války se vrátil na Znojemsko. Několik let učil v Horních Dunajovicích, kde vedl obecní kroniku a v Želeticích. Působil jako pedagog v Mikulovicích, Jevišovicích a ve Výrovicích. Po roce 1918 učil na Hradišti v jednotřídní české škole. Pro své žáky zřídil loutkové divadlo, psal básně a divadelní hry. V roce 1922 začal učit jako odborný učitel kreslení na měšťanské škole ve Znojmě a až do roku 1927 byl řídícím učitelem na obecné škole ve Znojmě.
Dílo:
Psal do Znojemska a pro tiskový orgán Čs. strany národně socialistické pro jižní Moravu. Ve Znojmě namaloval rozměrný obraz Znojmo, který mu spolu s jinými vydala Matice školská Znojemská z komerčních důvodů i v dopisovém formátu. Jako malíř ve svém díle se snažil zachytit krajinu a lidi. Názvy děl jsou však známy jen do roku 1922 - Chaloupky v Dunajovicích, Panorama od Mikulovic k Pálavě aj.
Výstavy: Raškovice u Frýdku (1914), Znojmo - Knihkupectví Klouda a Oliva (1922) a ve svém ateliéru na Loucké ulici číslo 11. Sebral a zpracoval Pověsti a dějinné zkazky bývalé obce Hradiště.
Literatura:
- ŠÍPEK, Zdeněk. Buditelský učitel Josef Kutta na Znojemsku. Jižní Morava. Roč. 33 (1997), s. 67-72.
Laky, Jindřich – sportovec (60. výročí narození)
* 31.05.1956 - Znojmo
Životopis:
Jindřich Laky má dva sourozence, bratra a sestru. Po ukončení základní školní docházky studoval na Střední zemědělské technické škole ve Znojmě obor zahradník, který ukončil maturitou v roce 1975. Pracoval v zemědělství, dále jako vychovatel středoškolské mládeže až do r. 1990. Od tohoto roku se postupně intenzivně věnoval extrémnímu sportu. Je ženatý a má čtyři děti. Od narození má postižení levé horní končetiny bez předloktí, což mu nebránilo v tom, aby se díky svým kamarádům a podpoře rodičů mohl věnovat sportu a běžnému životu. Se sportovní aktivitou začínal jako sportovní potápěč, vlastní mezinárodní průkaz přístrojového potápění. Od roku 1972 se věnoval lehké atletice v soutěžích s nehandicapovanými jedinci. Ve svých věkových kategoriích se již tehdy probojoval do soutěží na mistrovství republiky v bězích na dráze. Od roku 1980 se věnoval silničním běhům a postupně se specializoval na maratónské tratě.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 22 (25.05.2009), s. 11.
Lenhart, Václav Eliáš – lesník (210. výročí úmrtí)
* 20.07.1744 - Bošovice (Slavkov)
+ 01.05.1806 - Kostelec nad Černými lesy
Životopis:
Narodil se jako syn liechtensteinského myslivce Josefa Lenharta a jeho manželky Justiny. Lenhart působil v letech 1762–1764 jako myslivecký mládenec v Dyjákovicích na liechtensteinském panství moravskokrumlovském, od roku 1764 byl osobním myslivcem knížete Emanuela Josefa Jana Liechtensteina a po jeho smrti roku 1771 přešel ve stejné funkci do služeb jeho syna Františka Josefa. Setrval v nich až do roku 1775, kdy byl přeložen do Čech na panství rumburské jako nadlesní ve Studánce, kde působil 12 let. Při reorganizaci lesní služby byl Lenhart roku 1788 jako nadlesní jmenován přednostou lesního úřadu a inspekčním úředníkem s určením pracoviště v Kostelci nad Černými lesy; v roce 1790 byl jmenován lesmistrem. Jeho odbornému dozoru podléhaly lesy na panstvích Kostelec n. Č. l., Rataje n. Sázavou, Radim, Kounice, Škvorec, Uhříněves, Roztoky a Rumburk. Ve své funkci byl pověřen mnoha konkrétními úkoly, jejichž cílem bylo zlepšit stav tehdy velmi vykácených a proředěných lesů. Aby mohl svěřené úkoly dobře zvládnout, provedl postupně personální změny a některé lesníky si přivedl i z Rumburka; snížil počet hajných a nahradil je mysliveckými mládenci. Velikou pozornost věnoval Lenhart obnově lesů, jejich ochraně a stanovení přiměřených těžeb, omezil lesnímu personálu chov ovcí, koz a skotu, zavedl prodej otýpek a snažil se všemožně čelit lesním krádežím. Na svou dobu velmi smělé Lenhartovy plány a značně vysoké zalesňovací náklady vzbudily pozornost ústřední kanceláře, která doporučovala rozvrhnout zalesnění na více let. Protože ani po několikaleté intenzivní Lenhartově činnosti neměly černokostelecké lesy dostatek dříví, zaváděl rychle rostoucí dřeviny, olše, vrby a topoly, a zároveň dal zpracovávat a prodávat vršky stromů i větve. Lenhart je také spoluautorem liechtensteinské lesní instrukce z roku 1802, která je vlastně vrcholem liechtensteinských hospodářských instrukcí. Po schválení a vydání instrukce se začalo s hospodářskou úpravou lesů. Lenhart upravil ve svém služebním obvodu lesy rumburské a začal s úpravou lesů černokosteleckých, kterou však již nedokončil. Dne 1. května 1806 podlehl v Kostelci n. Č. l. epidemii.
Literatura:
- Václav Eliáš Lenhart [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://www.mezistromy.cz/cz/les/galerie-lesniku/lenhart-vaclav-elias
z Lichtenštejna, Antonín Florian – kníže (360. výročí narození)
* 28.05.1656 - Wilfersdorf
+ 11.10.1721 - Vídeň
Životopis:
Byl od svého narození předurčen rodiči pro politickou kariéru. Do císařských služeb vstoupil roku 1676 jako správce pokladny a nedlouho poté, 15. října 1679, se oženil s Eleonorou Barborou hraběnkou z Thun-Hohensteinu, s níž měl šest synů a pět dcer. Nastoupil jako majitel města a panství Moravský Krumlov.
Literatura:
- JUŘÍK, Pavel. Španělský grand Antonín Florián. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-403-6. S. 65-67.
Pražský, Jeroným – filozof (600. výročí úmrtí)
* 1378 - Praha
+ 30.05.1416 - Kostnice
Životopis:
Roku 1410 utekl na hrad Bítov a to před odsouzením pro kacířství.
Literatura:
- Pamětní list Sokola znojemského: Vydaný u příležitosti sletu Západomoravské, Brněnské a Rastislavovy župy ve Znojmě. 24. srpna 1919. Znojmo: Sokol, 1919. 32 s.
Řezníček, Ladislav – knihovník (120. výročí narození)
* 17.05.1896 - Třebíč
+ 18.01.1962 - Brno
Životopis:
Absolvent gymnázia v Třebíči (1915), Státního knihovnického kurzu v Bratislavě (1926) a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1939). Účastník 1. světové války, legionář. V roce 1923 přišel do Znojma a nastoupil jako knihovník do městské knihovny a čítárny. Česká knihovna měla v té době 7 000 svazků. V r. 1929 byl zvolen do Ústředního spolku československých knihovníků. Za jeho působení patřila znojemská knihovna v porovnání počtu obyvatel a počtu svazků knih a výpůjček na přední místo na celé jihozápadní Moravě. V letech 1929-1931 vedl kroniku města Znojma. V říjnu 1938 odešel do Brna a o rok později nastoupil na místo knihovníka města Brna, kde působil až do r. 1957.
Dílo:
Za svého působení v knihovnách v Brně a ve Znojmě byl literárně činný. Psal kritiky, fejetony a články do místních novin. Redaktor týdeníku Jižní Morava (od r. 1923). V r. 1926 vydal vlastním nákladem První katalog české městské knihovny a čítárny ve Znojmě.
Literatura:
- KEREMIDSKÝ, Marian. Ladislav Řezníček-spoluzakladatel českého knihovnictví města Znojma po roce 1918. Znojemské listy. Roč. 4, č. 12 (01.04.1995), s. 5.
Siebert, Johann – hudebník (60. výročí úmrtí)
* 20.01.1877 - Olomouc
+ 09.05.1956 - Wasseralfingen
Životopis:
1906-1936 - učitel a ředitel na základní škole v Louce. 1905 - kapelník mužského pěveckého spolku. 1905-1945 - organizátor a vedoucí kostelního sboru.
Literatura:
- LANG, Johann. Ehrenbürger der Gemeinde Altschallersdorf. Heimatbuch Altschallersdorf. S. l.: J. Lang, 1998. S. 35.
Stára, Antonín – spisovatel (190. výročí narození)
* 26.05.1826 - Brno
+ 25.03.1907 - Brno
Literatura:
- Kalendárium: Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 20 (21.05.1998), s. 1, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.
Svoboda, Jan Václav – knihtiskař (290. výročí úmrtí)
* 1669 - ?
+ 09.05.1726 - Znojmo
Životopis:
Vyučil se tiskařem a jako tovaryš pracoval u různých knihtiskařů mimo jiné i v Solnohradě v Rakousku u knížecího univerzitního tiskaře Jana Baptisty Mayera, později byl správcem Reichersbergerského dvora v Kremži v Dolních Rakousích a potom v téže zemi ve Wildbergu si pronajal knihtiskárnu, kterou provozoval pět a půl roku. Koncem září roku 1708 přišel do Znojma, kde příští rok koupil od Kryštofa Wagnera jeho knihtiskárnu, kterou tam tento zřídil krátce předtím jako soukromou, ale bez zeměpanského povolení. V červnu téhož roku 1709 byl ale Svoboda udán u státních úřadů od svého někdejšího tovaryše ve Wildbergu Antonína Kornhofera. Na toto udání byl na příkaz císařského dvora v srpnu téhož roku ve Znojmě zatčen, ale pro nedostatek důkazů byl brzo zase propuštěn. Provoz tiskárny byl mu ale císařským nařízením zastaven. Protože Svoboda se jinak ve Znojmě nemohl uživit, odešel do Jindřichova Hradce a tam si koupil tiskárnu od Ant. Herzoga. Z jejího provozu se však nemohl uživit, neboť v Čechách tehdy pracovalo 16 knihtiskáren. Proto naléhavě, odvolávaje se na svoji nevinu, usiloval o získání povolení k provozu tiskárny ve Znojmě. Jeho žádost byla sice nejprve dvorským dekretem ze 17. prosince 1716 zamítnuta, ale později 9. prosince 1717, mu bylo povolení ke zřízení knihtiskárny ve Znojmě přece jen uděleno. Kdy ve své tiskárně ve Znojmě Svoboda začal pracovat, není přesně známo. Bylo to však pravděpodobně již během roku 1718, neboť teprve v tomto roce prodal svoji tiskárnu v Jindřichově Hradci Janu Jakešovi, kterou zřejmě držel až do zahájení prací ve svém novém znojemském podniku. Svoboda provozoval svou tiskárnu ve Znojmě až do své smrti roku 1726. V zanechané závěti odkázal tiskárnu rovným dílem synovi Ferdinandovi, jeho třem sestrám Viktorii, Kláře a Josefě a pozůstalé manželce Anně Terezii.
Literatura:
- JANÍČEK, František. K dějinám knihtiskárenství ve Znojmě. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1991. 1. vyd. Znojmo: Okresní archiv, 1994. S. 82-89.
Triml, František – legionář (70. výročí úmrtí)
* 21.06.1887 - Mramotice
+ 26.05.1946 - ?
Životopis:
Od mládí pomáhal rodičům v zemědělství. Po vypuknutí 1. světové války narukoval k 99. pěšímu pluku ve Znojmě. Po nasazení na frontu byl 30. října 1914 zajat u Sánu. Byl odvezen do zajateckého tábora v Tomsku na Sibiři. Do československých legií se přihlásil 22. června 1918. Přijat byl 15. října téhož roku v hodnosti střelce u 3. čs. pluku Jana Žižky z Trocnova, rota osmá. Zúčastnil se mnohých bojů v tehdejším Rusku. Po návratu z Ruska byl demobilizován. Byl nositelem několika vyznamenání.
Literatura:
- Bojovali za vlast: Legionář František Triml. Znojemské listy. Roč. 8, č. 25 (16.09.1999), s. 4.
Vašta, Jaromír – režisér (20. výročí úmrtí)
* 21.07.1931 - Znojmo
+ 29.05.1996 - Praha
Životopis:
Od roku 1950-1954 studoval režii na pražské FAMU. V letech 1954-1959 působil jako režisér - redaktor v redakci publicistiky a dokumentaristiky Čs. televize a po té od roku 1959 v redakci zábavných pořadů. Patřil k průkopníkům čs. televizní režie, podílející se na utváření a profilování specificky televizních žánrů (seriálů, revuálních a soutěžních pořadů).
Dílo:
S J. Dietlem vytvořil první český televizní seriál Tři chlapy v chalupě (1961-1963) a posléze seriál Píseň pro Rudolfa III. (1967-1969). V 60. letech režíroval většinu hudebních pořadů - Vysílá studio A a silvestrovské pořady. V 80. letech režisér revuálních a zábavných soutěžních cyklů Dva z jednoho města a Namaluj mi slunce a koprodukční pořady ČST a Südwestfunk Baden-Baden - Sejdeme se na výsluní. Jako režisér se uplatnil také v divadle Rokoko a podílel se na jeho přeměně v muzikálovou scénu.
Literatura:
- RUBEŠ, Daniel. Odešel velký Znojmák. Znojemské listy. Roč. 5, č. 23 (15.06.1996), s. 4.
Venuto, Jan – kněz (270. výročí narození)
* 24.05.1746 - Jevišovice
+ 01.04.1833 - Chrast
Životopis:
Rodiče byli moravského původu. Základní školní vzdělání absolvoval ve Znojmě. Od roku 1763 studoval v Olomouci 2 roky filosofii a následně teologii, kterou zakončil v r. 1768, kdy byl vysvěcen na jáhna v Kroměříži. Na kněze byl vysvěcen ve svých 23 letech v r. 1769 v Kroměříži. Po vysvěcení působil ve farnosti Jimramov (u Bystřice pod Pernštejnem) v letech 1770-1772. Vzhledem k jeho dosaženému vzdělání a organizačním schopnostem, znalostem obou zemských jazyků byl povolán za ceremoniáře biskupa Karla Maxmiliána z Ditrichsteinu do Olomouce, kde přebýval do r. 1785. V tomto roce se stal sídelním kanovníkem královehradecké kapituly.
Dílo:
Venuto, díky cestám po mnoha místech v Čechách a Lužici, byl tak uchvácen krajinou a bohatstvím historických památek, že vytvořil svými vedutami zcela mimořádné dokumentární dílo. Díky znalosti geodézie a architektury nakreslil r. 1784 mapu Markrabství moravského (exemplář je uložen v Národním muzeu v Praze) a mapu královehradecké diecéze r. 1790 (exemplář je uložen v Národním muzeu v Praze). Kanovník Venuto maloval nejraději veduty z Podkrkonoší. Mnoho je jich uloženo v Národní knihovně ve Vídni.
Literatura:
- AUEROVÁ, Renata. Antonín Jan Venuto. Zpravodaj města Jevišovice. Č. 1 (2008), s. 18.
WAMBOLDT von Umstadt, Anna - zahradní architektka (30. výročí úmrtí)
* 1907 - Břežany
+ 24.05.1986 - Neutrauchburg
Životopis:
Vytvořila náboženské sochy pro křížovou cestu v Salzburgu.
Literatura:
- Anna Wamboldt von Umstadt [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/kulturdatenbank/Anna_Wamboldt_von_Umstadt
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová