Fleischmann, Luise – spisovatel (130. výročí narození)
* 27.10.1885 - Znojmo-Hradiště
+ 04.05.1964 - Vídeň
Životopis:
Žije ve Znojmě jako manželka ředitele nemocnice Fleischmanna. S úspěchem píše dramata.
Dílo:
V Mnichově vydávala veselohry: Betrogene Betrüger; In der Klemme.
Čtyřaktové pohádkové hry: Goldmarie und Pechmarie; Schlaraffenland; Die blaue Blume. Jednoaktovky: Munderimpfung; Brautwerbung; Übermut tut selten gut; Das Täubchen; Miezchen; Die neue Lehrerin; Gute Vorsätze; Die falsche Großmama; Das gesegnete Unglück; Am Abgrundsrande; Über ein Stündelein; Ein Wiedersehn; Allerseelen; Märchensee und ihre Kinder. Mnohé z nich byly uváděny opakovaně.
V domácím nakladatelství Radolfszell: Der verroftete Ritter - romantická opera.
Operety: Valutamädel; Prinz Lieschen; Tutankhamen. Tříaktová pódiová hra - Allerseelen - přeložena i do angličtiny.
Jednoaktovky: Spielzeug; Der Sieger; Die schwarze Perle.
Ještě nevytištěné pověsti: Die Sage vom Rabenstein; Der Vottichstein bei Klentnitz, 1924; Die Eliaskapelle.
Pohádkové hry: Im Reiche des Königs Wichtelmann. Mnoho novel a skic bylo oceněno.
Literatura:
- BLÖSL, Joachim. Südmährens Dichter und Sänger: Eine Erntelese. Nikolsburg: Bartosch, 1925. 294 s.
Hilmer, Franz – politik (40. výročí úmrtí)
* 06.10.1892 - Břežany
+ 26.10.1975 - Mnichov
Životopis:
Byl ředitelem Asociace německých zemědělských družstev v Brně.
Literatura:
- Franz Hilmer [online]. [cit. 2012-03-09-]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/kulturdatenbank/Franz_Hilmer
Jelínková, Zdenka – folkloristika (10. výročí úmrtí)
* 30.03.1920 - Velká nad Veličkou
+ 05.10.2005 - Brno
Životopis:
Po studiu na gymnáziu ve Strážnici (1931-1934) a v Brně (1934-1939) absolvovala 1942 brněnský učitelský ústav s aprobací pro výuku češtiny, němčiny a tělocviku. Po působení v dětském zemědělském útulku v Kuželově učila na školách v Lipově (1942-1944), v Nové Lhotě (1944-1945), v Ochoze u Brna a Bukovince (1945), v Olbramovicích (1946) a učitelskou dráhu ukončila 1946-1950 v Třebíči. 1950 nastoupila jako odborná pracovnice do Státního ústavu pro lidovou píseň v Brně, kde působil nepřetržitě až do r. 1980, kdy odešla do důchodu. Už na prvním učitelském působišti v Lipově začala sice sbírat lidové tance, dětské hry a říkadla, ale systematicky se věnovala této činnosti pro brněnský ústav od roku 1949. Její sběratelská a badatelská činnost byla zaměřena na Slovácko, Valašsko, Lašsko, Slezsko, Horácko a přechodné oblasti.
Dílo:
Vydala sbírky lidových písní a tanců; organizovala soubory lidové tvořivosti; vypracovala novou metodiku nácviku lidových tanců; spolupracovala s rozhlasem a televizí;
Literatura:
- FROLCOVÁ, Věra. Za Zdenkou Jelínkovou. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 53, č. 3 (2006), s. 319-320.
Košťál, Josef - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)
* 09.01.1914 - Znojmo
+ 29.10.1945 - Helmsdale (Skotsko)
Životopis:
Svou válečnou Odysseu zahájil hned v roce 1939. Tehdy přešel 2. srpna o půlnoci hranice a přihlásil se na našem konzulátu v Krakově. Jako voják zažil ruské zajetí a zakusil hned dvakrát všechny nepříjemnosti ruské zimy. Stejně tak zažil pekelná vedra na jihu, kde ho již coby velitele čety čekaly těžké boje v první linii. Palestina - Egypt - Alexandrie - Tobruk. Košťál prodělal letecký výcvik na Bahamách a osvědčil se jako výborný letec. Přihlásil se jako dobrovolník k doplnění stavu našich letců v československé bombardovací peruti v Anglii. Byl uznán schopným a převelen na základnu letounů proti ponorkám, která měla své stanoviště v jednom úzkém údolí v severním Skotsku. Několikrát se vyznamenal, zvláště při útocích na německé ponorky. Jednoho dne se však jeho Liberator zvedal těžce a pomalu od země. Krátce po startu se ozval prudký náraz a praskot. Ocelový pták se řítil k zemi! Vzňal se a celá posádka uhořela. Takto tragicky skončila nad Skotskem válečná Odyssea. Za své bojové zásluhy byl povýšen na poručíka letectva in memoriam.
Literatura:
- LÁTOVÁ, Milada. Oldskauti a trempové v Podyjí: Josef Košťál. Znojemské listy. Roč. 4, č. 20 (27.05.1995), s. 5.
z Krafftheimu, Johannes Crato – lékař (430. výročí úmrtí)
* 22.11.1519 - Vratislav
+ 19.10.1585 - Vratislav
Životopis:
Věhlasný lékař, autor četných lékařských spisů. Studoval svobodné umění na univerzitě ve Wittenbergu, kde se seznámil s Martinem Lutherem a Filipem Melanchtonem. Později absolvoval medicínu na univerzitě v Padově. V 60. -80. letech byl postupně osobním lékařem císařů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Pro svou kalvínskou víru měl u dvora četné nepřátele z řad katolíků, přesto zejména za vlády Maxmiliána II. získal značný vliv na rozhodnutí panovníka. V roce 1571 léčil v Moravském Krumlově nemocného Čeňka z Lipé.
Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
Krpoun, František - protifašistický bojovník (110. výročí narození)
* 02.10.1905 - Ctidružice
+ 18.03.1942 - Osvětim
Životopis:
Narodil se v Ctidružicích, kde také chodil do školy. Vyučil se ševcem u svého bratra. Po vyučení pracoval jako dělník ve správkárně obuvi. Potom pracoval na dráze jako pomocný dělník, posunovač, hradlář a nakonec jako vážný ve skladišti nákladního zboží ve stanici Grešlové Mýto. Po založení Sokola v Blížkovicích se stal jeho horlivým členem. Patřil mezi nejpilnější brigádníky při stavbě Sokolovny. Po obsazení našeho území fašistickými okupanty 15. března 1939 se zapojil do domácího odboje Obrana národa. Na udání ze msty byl 3. března 1941 zatčen, krátkou dobu vyslýchán a vězněn v Kounicových kolejích v Brně. Odtud byl odeslán do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 18. března 1942 na následky týrání zemřel.
Literatura:
- KOUKAL, Ladislav. Blížkovice: Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice: JZD Družba, 1982. 55 s.
Lascy, František Mořic - polní maršál (290. výročí narození)
* 21.10.1725 - Petrohrad
+ 24.11.1801 - Vídeň
Životopis:
Narodil se v Petrohradu, do Vídně přesídlil roku 1739. Jeho vojenská kariéra započala za válek o dědictví rakouské (1740-1748), roku 1753 byl povýšen na plukovníka. Vítězné vavříny získal během sedmileté války: vyznamenal se v bitvě u Lovosic (1. 10. 1756) a Vratislavi (22. 11. 1757) a získal hodnost podmaršálka; reorganizoval rakouskou armádu a připravil plán pro bitvu u Hochkirchu (14. 10. 1758), za což byl dekorován velkým křížem Řádu Marie Terezie. Roku 1759 byl povýšen na polního zbrojmistra a o rok později doby a obsadil společně s ruským generálem Tottlebenem Berlín. Po válce v době, kdy tábořil na Kraví hoře u Znojma, byl Lascy již prezidentem dvorské válečné rady. Roku 1770 se stal rytířem Řádu Zlatého rouna. Ve válce s Turky v letech 1788-1789 však musel kvůli neúspěchům předat vrchní velení císařské armády generálu Laudonovi.
Literatura:
- KACETL, Jiří. Kronika Hradiště u Znojma. Znojmo: Okrašlovací spolek ve Znojmě, 2011. 245 s.
Lederer, Max – herec (140. výročí narození)
* 17.10.1875 - Heřmanův Městec
+ 02.09.1937 - Česká Skalice
Životopis:
Přednosta železniční stanice ve Světlé nad Sázavou, od roku 1920 přednosta stanice v Jaroměři, později inspektor ČSD. Žil však především divadlem. Zprvu horlivě hrál, poté režíroval na domácí scéně a později, když už byly známy kvality jeho divadelní práce, i jinde. V roce 1921 byl Max Lederer autorem nápadu a „spiritus agens“ plenérové hry „dramatu zástupů“ - uvedení hry místního autora Jana Stanislava Polického „Naše garda“- „reportážní hry“ o událostech ve městě Jaroměři v roce 1848 s dohrou v roce 1849. Podílelo se na něm 8 místních spolků, z nich 2 ochotnické: DO Sokola Vrchlický a dělnický Máj. Vedle sólových herců se na provedení hry podílelo na 300 komparsistů. Režisér ochotnického spolku (vymýšlel i živé obrazy), improvizoval, organizoval společná vystoupení ochotníků z různých spolků, 1924 napsal knihu Za zrezivělými dráty. Byl vyhledávaným řečníkem, přednášel o literatuře a dramatickém umění na nespočetných přednáškách i kurzech českých ochotnických divadelníků. Jeho erudice byla uznávaná. Tak se začal podílet i na aktivitách ÚMDOČ, nejprve jako okrskový režisér krajového Jiráskova náchodského okrsku, posléze jako jeho předseda. Zde pořádal velkorysé divadelní podniky a setkání divadelních ochotníků, inscenace v divadlech i na přírodních jevištích. Organizátor festivalů ochotnických divadelníků, podílel se na prosazení a založení Jiráskova Hronova. Na scénu hronovského divadla s nejlepšími herci z řady ochotnických souborů uvedl velkolepé inscenace Jiráskových historických obrazů - Gera a husitské trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, jako vrcholná představení prvních čtyř ročníků JH. V roce 1931 1. Jiráskův Hronov. To už dávno byl čelným představitel ÚMDOČ, nejprve člen výkonného výboru ve funkci kulturního referenta a potom i místostarosty. Byl také pilným divadelním publicistou. V roce 1937 na Jiráskově Hronově ještě přednesl "skvělý řečnický projev", ale už ho velmi přemáhala těžká choroba. Poté se ještě podílel na přípravách oslav Boženy Němcové v České Skalici, jejichž součástí měla být inscenace obrozenecké aktovky M. Markové-Nekolové Jiřinkový svatební ples Boženy Němcové, v níž měl hrát hostinského Steidlera, kmotra Barunčiných sourozenců. Při generální zkoušce padl mrtev. Hra byla sehrána bez něho.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 36 (31.08.2009), s. 11.
Mareš, Josef – právník (130. výročí narození)
* 17.10.1885 - Vídeň
+ 12.04.1945 - Terezín
Životopis:
Absolvent německého gymnázia ve Znojmě a Právnické fakulty ve Vídni a v Praze (1906-1912). Člen Matice znojemské (1906) a organizace místního Sokola (1914). První světovou válku prožil na frontě. Stál u zrodu ustanoveného národního výboru (1918), zastupoval sociálně demokratickou stranu. Od ledna 1919 člen správní komise a městské rady. Třikrát za sebou byl ve volbách zvolen starostou města Znojma (1920, 1924, 1929). Prosazoval národnostní politiku, byl rozený diplomat a svoji znalost německého jazyka uplatnil právě na poli česko-německých vztahů. Přesto byl často kritizován německými zástupci radnice. Ve volbách v r. 1929 a 1935 zvolen poslancem Národního shromáždění Československé republiky. V r. 1938, kdy Znojmo bylo připojeno k fašistické říši, odešel do Brna za advokátní činností. Jeho rodina se přestěhovala do Heraltic. Dne 23. června 1939 byl v Brně zatčen gestapem a tři měsíce vězněn na policejní stanici na Orlí ulici. Po propuštění odešel se svoji rodinou do Okříšek. Začátkem srpna r. 1941 opět zatčen a po propuštění, které následovalo asi po měsíci, byl gestapem neustále sledován a vyslýchán. Koncem srpna r. 1944 zatčen potřetí, převezen do Malé pevnosti v Terezíně, kde podlehl útrapám koncentračního tábora. V r. 1946 mu bylo uděleno Čestné občanství města Znojma in memoriam. Za jeho starostování byly postaveny v dolní části města rodinné domky, tato čtvrť nese jeho jméno - Marešov. V r. 1990 byla přejmenována jedna ze znojemských ulic na ulici dr. Mareše.
Literatura:
- DAVID, Lukáš. Jóó, tehdá za první republiky : (k osobnosti a životu prvního českého starosty města Znojma, JUDr. Josefa Mareše): ročníková seminární práce. [S.l.: s.n.], 2005. 28 s.
Peyerle, Wilhelm – generál (100. výročí úmrtí)
* 28.05.1845 - Senj (Chorvatsko)
+ 29.10.1915 - Vídeň
Životopis:
Absolvoval Vojenskou akademii ve Znojmě (Loucký klášter).
Literatura:
- Wilhelm Peyerle [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_P/Peyerle_Wilhelm_1845_1915.xml
Schiller, Richard – úředník (150. výročí narození)
* 08.10.1865 - Hostěrádky, Vranovská Ves
+ 04.10.1920 - Vranovská Ves
Životopis:
Vedoucí úředník keramické továrny v Hostěrádkách.
Literatura:
- TRMAČ, Miloslav. Keramická továrna v Kravsku od roku 1895 do konce první světové války. 150 let keramiky Kravsko 1823-1973. Kravsko: ZV ROH Keramické závody, n.p., 1973. S. 3-12.
Steinmetz, František – poštmistr (80. výročí úmrtí)
* 28.09.1890 - Vémyslice
+ 25.10.1935 - ?
Životopis:
Obecnou školu navštěvoval ve Vémyslicích, pak v Klučově, kde se připravoval pod dozorem švagra Makeše na střední školu. V roce 1902 byl přijat do reálky ve Velkém Meziříčí a po ukončení IV. třídy v roce 1907 nastoupil nezávazně jako bezplatný praktikant na poštovním úřadě v Měříně na dobu 3 měsíců. Bydlel ve Zhoři a do Měřína denně docházel. Žádost o přijetí do služeb pošt a telegrafů Ředitelství pošt v Brně vyřídilo kladně a 2. ledna 1908 nastoupil jako aspirant do kursu, který se odbýval v Jihlavě. Roku 1923 se oženil s Jaroslavou Doležalovou. V roce 1926 se u Františka objevila choroba, která měla za následek, že byl roku 1928 přeložen do výslužby, neboť k vykonávání služby byl uznán neschopným.
Literatura:
- Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010 : historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Státní okresní archiv Znojmo; [Brno] : Moravský zemský archiv v Brně, 2011. 221 s.
Svoboda, Antonín – sportovec (50. výročí úmrtí)
* 12.01.1900 - ?
+ 29.10.1965 - Znojmo
Životopis:
Přední československý sprinter, běhal pod pseudonymem "Tarzan". Začal v klubu v roce 1919. Startoval na OH 1924. Držitel československých rekordů na 200 m. Jako první český atlet zaběhl 100 m pod 11 s. Mistr ČSR v běhu na 100 m (1924) a 200 m (1923). Slavný brněnský sprinter, který běžel v Brně-Pisárkách s americkým sprinterem Paddockem. Překonal rekord na 300 m, zvláště dobře běhal ve štafetě 4x100 m. V roce 1927 byl členem štafety Moravské Slavie, která překonala čs. rekord výkonem 44, 2 sec.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 3 (11.01.2010), s. 11.
Štědroň, Bohumír - profesor (110. výročí narození)
* 30.10.1905 - Vyškov
+ 24.11.1982 - Brno
Životopis:
Po absolvování gymnázia ve Vyškově byl učitelem v Kuchařovicích (1924-1925) a složil doplňovací maturitu na učitelském ústavě v Brně (1925). V letech 1925-1927 byl pedagogem zpěvu na vyškovském gymnáziu a zároveň studoval dějepis, zeměpis a hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně. Prošel řadou zaměstnání, byl pedagogem na středních školách v Brně, profesorem hudební výchovy na Pedagogické akademii (1931-1939). V roce 1934 získal titul PhDr. V letech 1939-1945 a 1950-1952 působil jako pedagog na brněnské konzervatoři, v letech 1945-1972 na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1963 získal titul profesora. V letech 1956-1959 pracoval externě na AMU. Byl členem řady spolků a hudebních těles.
Dílo:
Jeho dílo je značně rozsáhlé. Napsal řadu pedagogických učebnic a knihy o dějinách hudby - Vyškovsko v hudbě a zpěvu (1935), Dějiny hudby a Prostějovsko (1938), Husitské náměty v české a světové hudbě (1953), Polské ohlasy v české hudbě (1955) aj. Dále se věnoval zvláště dílu Leoše Janáčka - Janáček ve vzpomínkách a dopisech (1946), Leoš Janáček v obrazech (1958), Dílo Leoše Janáčka (1959), studie o Její pastorkyni (1968), Leoš Janáček - vzpomínky, dokumenty, korespondence a studie (1986). Byl redaktorem Československého hudebního slovníku osob a institucí.
Literatura:
- TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století. 3. díl. Praha: Paseka, 1999. 587 s.
Uherek, Rudolf - akademický malíř (120. výročí narození)
* 20.10.1895 - Lipník nad Bečvou
+ 18.09.1964 - Vranov n/Dyjí
Životopis:
Bratr Richarda Uherka, v jehož tvorbě do roku 1938 převažuje krajinářství, zejména akvarely. Potom se věnoval i figurální kompozici, malbě církevní, nástěnné a restaurování starých obrazů. Studoval soukromě u malíře F. Žůrka v Holešově, na odborné keramické škole ve Znojmě a v Bechyni (1916) a u prof. J. Loukoty, V. Bukovance a V. Hynaise na AVU v Praze. Zabýval se malbou, do roku 1938 převažovala krajinomalba a motivy z jadranského pobřeží nebo moravského venkova. Věnoval se i figurálním kompozicím, církevní tematice, nástěnné malbě a restaurování starých obrazů.
Literatura:
- JURÁKOVÁ, Jitka. Svět obestřený jitřní rosou. Znojemsko. Roč. 29, č. 28 (12.07.1989), s. 4.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová