Belcredi, Ludvík Egbert (1856-1914)

Vytisknout
Ludvík Egbert Belcredi

Ludvík Egbert Belcredi se narodil 4. února 1856 ve Znojmě do původně lombardské šlechtické rodiny Belcrediů.

Jeho otcem byl rakouský ministerský předseda Richard Belcredi a matkou c. k. palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže Anna von Welden. Ve 14 letech nastoupil na gymnázium v Kalksburgu. Maturitu složil na vídeňském gymnáziu Theresianum, protože kalksburské gymnázium nemělo oprávnění k provádění maturit.

Po studiu na právnické fakultě innsbrucké univerzity složil v roce 1879 doktorát. Kromě toho navštěvoval ještě hospodářské akademie v Hohenheimu a Württembergu.

V letech 1882 - 1885 působil u finanční prokuratury ve Vídni. Během tohoto období rovněž složil soudcovské zkoušky. Po smrti svého strýce Egberta v roce 1894 zdědil veškerý rodinný majetek, včetně zámků a velkostatků v Líšni a Jimramově. Na statcích se mu podařilo zvýšit prosperitu, založil třeba v roce 1904 úspěšnou líšeňskou cihelnu. O pět let později koupil jimramovský mlýn, kde zřídil elektrárnu.

V moravských zemských volbách v roce 1890 byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii. Byl znovuzvolený ve volbách v roce 1896, volbách v roce 1902,  volbách v roce 1906 a volbách v roce 1913. Stal se členem školského výboru. Účastnil se Fóra pro společné záležitosti v Pešti v roce 1894.

V roce  1901 se stal také členem finančního výboru, o rok později také výboru pro pojišťovnictví a rozšíření zemědělské banky. Na sněmu vystupoval v různých záležitostech, třeba v záležitosti finančních poměrů silničního výboru v Brně, při podpoře různých subvencí pro spolky nebo hospodářských subvencí, v otázce učitelských platů. Od roku 1904 až do své smrti působil jako přísedící zemského výboru. Po posledním zvolení na sněm se stal členem výborů zemědělského a pojišťovacího.

Ve volbách do Říšské rady v roce 1891 byl zvolen poslancem Říšské rady za Čechy ve velkostatkářské kurii. Zasedal v ní ještě další 2 volební období.

Od 90. let 19. století se rovněž podílel s hrabětem Ottou Serényi na vedení moravské Strany konzervativního velkostatku. Se strýcem Egbertem se podílel na vydávání novin konzervativních velkostatkářů Vaterland.

Angažoval se v různých spolcích. Byl členem Grundlasten-Ablösungs und Regulierungs-Landeskommision für Mähren, náhradníkem c. k. zemské komise pro agrární operace a v červenci 1912 byl jmenován prezidentem Zemědělské rady pro Markrabství moravské. V roce 1911 pořádal Hospodářsko-živnostensko-průmyslovou výstavu v Líšni. Ve stejném roce podpořil z pozice předsedy diecézního výboru provolání ke katolickému lidu německého jazyka brněnské diecéze v rámci prvního německého katolického sjezdu, který se konal v Brně.

V roce 1885 se v Ullstadtu oženil s Marií von Frankenstein (1859 – 1938), s níž měl celkem sedm dětí – Egberta (1887 - 1932), Marii Annu (1888 - 1968), Jiřího (1889 - 1890), Richarda (1891 - 1956), Karla (1893 - 1972), Annu (1896 - 1898) a Jiřího Jindřicha (1902 - 1973).

V roce 1908 se stal komturem Řádu Františka Josefa. Byl také c. a k. komořím, od roku 1910 tajným radou a tajným komořím Pia X., od roku 1902 držitelem komandérského kříže Řádu svatého Řehoře Velikého, který obdržel od papeže Lva XIII.

Ludvík Egbert Belcredi zemřel 6. září 1914 v Brně.

LITERATURA:

Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.