Schmidt, Hans (1893-1987)

Vytisknout
Hans Schmidt

Hans Schmidt se narodil 20. listopadu 1893 v Dyjákovičkách v rodině malorolníka Thomase Schmidta a Markéty, rozené Promperové.

Muzikantských základů se mu dostalo v rodinném kruhu – otec tři roky sloužil u posádkové hudby znojemského c.k. pěšího pluku č. 99, a poté působil jako kapelník jedné ze zdejších dechovek. Svého syna od dětských let vedl k osvojení základů hudební teorie a hry na housle, trubku, křídlovku a bas křídlovku.

Od deseti let začal Hans navštěvovat Městskou hudební školu ve Znojmě, kde stále působil organizátor znojemského hudebního života Heinrich Fiby. Absolvuje ji s vyznamenáním. Příjemným rozptýlením i vítanou možností k příležitostnému výdělku bylo muzicírování v otcově kapele provozující lehkou taneční hudbu.

Z plánovaného a vytouženého pokračování studií na vídeňské hudební konzervatoři však z finančních důvodů sešlo. Pro talentovaného mladíka tak zbývala ještě jedna možnost, jak se naplno bez zatěžujících existenčních starostí věnovat milované hudbě – c.k. vojenský erár.

V roce 1908 přivádí životní osud tehdy patnáctiletého Hanse z rodného Znojemska do Salcburku – města pod Alpami spjatého s geniem Wolfganga Amadea Mozarta. Jako hudební elév zde nastupuje do řad posádkové hudby místního 59. c.k. pěšího pluku arciknížete Rainera. Je zřejmé, že chlapec uvyklý bezstarostnému muzikantskému světu jihomoravských měšťanských a vesnických tancovaček se se strohým vojenským životem brzy sžil.

Když je pluk v roce 1912 přeložen do Bregenzu, objevují se již také jeho první významnější díla. Zpráva o atentátu na následníka trůnu v Sarajevu zastihuje Schmidta jedno nedělní odpoledne s taktovkou v ruce. Idyla se bortí, koncert je ihned ukončen.

V průběhu první světové války působí v hodnosti šikovatele jako kapelník u plukovní hudby na ruské a později na italské frontě. V té době – na podzim 1915 – také na frontě komponuje svoje nejslavnější dílo – Pochod arciknížete Rainera (Rainermarsch), zamýšlené jako plukovní pochod. Bylo to v době, kdy bylo třeba všemi prostředky povzbudit vlastenecký duch, který se pod dojmem dlouhotrvajících bojů z haličských zákopů vytrácel. Dílo bylo obecně přijato s velkým nadšením a jméno dvaadvacetiletého skladatele se stalo v hudebním světě habsburské monarchie pojmem.

V roce 1917 je Schmidt dočasně převelen k hudbě elitního 1. pluku tyrolských císařských myslivců do Innsbrucku, kde působí vedle slavného kapelníka Karla Mühlbergera – tvůrce světoznámého Pochodu císařských myslivců (Kaiserjägermarsch).

Rozpad monarchie jej však už opět zastihuje u původního salcburského pluku. Domovské právo si Schmidt chce zvolit v Salcburku, aniž by vyřešil svůj status k nově vzniklému Československu. Protlouká se, jak se dá – hraje v kostelech i v kinech k němým filmům. V těžké době se ke ztrátě vlasti a živobytí přidávají i zdravotní problémy. Pomoc přichází od zemského hejtmana a tak od června 1919 působí Schmidt po dobu šesti let jako obecní tajemník a kapelník v salcburském okolí. Všude obnovuje hudební život.

V roce 1925 se čerstvě ženatý vrací do Salcburku, kde přijímá úřednickou práci v pivovaru. Stává se členem zdejšího Mozartova orchestru a až do roku 1947 zde také řídí svoji kapelu v Maxglanu. V českém prostředí upadá Schmidtovo dílo v zapomnění.

V některých policejních správních obvodech obývaných Němci je ve třicátých letech jako opatření proti aktivitám nacionalistů dokonce vydán zákaz hraní starých rakouských vojenských pochodů, který se pochopitelně vztahuje i na „Rainermarsch“. V době druhé světové války Hans Schmidt řídí v Salcburku chemický podnik, vede místní Studiový orchestr volného času a posléze působí v protiletecké obraně. A s koncem války již podruhé přichází o živobytí i o veškerý majetek.

V roce 1950 odchází na pozvání jednoho z vojáků americké okupační správy se svojí ženou Hedwigou do Spojených států. Začátky bez znalostí angličtiny nebyly lehké. Schmidt komponuje pro kostely i taneční parkety, buduje nový život po krůčcích jako učitel hudby a dirigent a posléze také jako majitel Mozartova hudebního studia. Se svojí skladbou se účastní veřejné soutěže na hymnu státu Oklahoma.

V roce 1964 na 17 měsíců přijíždí do Salcburku, ale v říjnu 1965 se opět vrací za moře, aby podzim svého života dožil v Salt Lake City ve státě Utah.

V prosinci 1964 mu bylo uděleno čestné občanství města Salcburk. Dostalo se mu i jiných poct – byl například jmenován doživotním čestným kapelníkem Salcburského dechového orchestru nebo profesorem.

Hans Schmidt umírá na těžký zápal plic ve věku 88 let dne 27. května 1987, daleko od rodného Podyjí.

LITERATURA:

Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.