- dirigent, pedagog, hudební skladatel, varhaník
Již v raném dětství se mu dostalo základů hudebního vzdělání. Hudebnost zdědil od obou rodičů, kteří dobře ovládali hru na housle a otec ještě na violu a harmonium.
Po úmrtí otce v roce 1932 se s matkou odstěhovali do Znojma. V roce 1933 nastoupil na soukromou hudební školu Aloisie Cidlinské, kde ho vyučoval ve hře na housle tehdejší učitel hudební školy Karel Urbánek, klavírní hru studoval soukromě u učitelky Fukačové. V klavírní hře se natolik zdokonalil, že již v roce 1936 vypomáhal v kostele sv. Michala varhanní hrou při bohoslužbách a byl rovněž členem chrámového sboru „Cyrilská jednota“, kterou řídil od roku 1935 do roku 1937 dominikán P. Benedikt Hronek a v roce 1938 řídící učitel František Sedlák.
Události podzimu 1938 přiměly jeho matku, aby dokončil základní vzdělání v klidnějším prostředí, proto ho posílá do svého rodiště Písku, ale Josef se ještě téhož roku přemisťuje do Jevišovic, aby byl blíže domovu. Na jaře 1939 se stěhuje jeho matka do Jevišovic, a v tomto roce Josef dokončuje základní vzdělání.
Po přijímacích zkouškách téhož roku je přijat jako řádný posluchač Dvouleté varhanické školy při Státní konzervatoři v Brně, kam se v létě téhož roku stěhují.
Po ukončení varhanické školy v roce 1941 a po dobu tří let studuje soukromě houslovou hru u prof. Viktora Noppa. Od podzimu 1939 až po nasazení na nucené práce roku 1944 hrává denně večer při bohoslužbách na dómě Petrově, kam ho povolal ředitel dómského kúru prof. Antonín Hromádka, na doporučení tehdejšího dómského varhaníka a profesora varhanní hry na konzervatoři Vladimíra Hawlíka. Stejnou dobu denně ráno vykonával varhanickou činnost v nemocniční kapli nemocnice sv. Anny.
Na podzim roku 1944 byly všechny české školy uzavřeny a Josef Nechvátal byl nasazen na nucené práce v chemické továrně v Brně – Králově Poli. Počátkem února 1945 musel továrnu opustit a nastoupit práci kopání zákopů ve směru na Medlánecký vrch, nedaleko od továrny, kde pracoval. V půli dubna 1945 zběhl z kopání zákopů do Písku, který 6. května 1945 osvobodila americká armáda.
Studium brněnské konzervatoře ukončil v roce 1946 absolutoriem varhanního oddělení ve třídě profesora Josefa Blatného.
Ve školním roce 1945-1946 mimo své řádné studium byl ředitelem kúru v kostele brněnských kapucínů, kde současně založil chrámový sbor, se kterým účinkoval při slavnostních bohoslužbách.
Na podzim v roce 1946 nastoupil dvouletou vojenskou službu do Plzně, kde byl v krátké době odvelen do školy pro důstojníky v záloze v Klatovech, kde ihned sestavil z aspirantů (dnes absolventů) mužský pěvecký sbor, se kterým účinkoval o Vánocích v klatovských kostelech a veřejných koncertech. Z mnoha kroužků – hudebních, tanečních a sportovních – zvláště vynikal divadelní, který vedl, režíroval a v němž také hrál velký milovník divadelního umění Jiří Pelikán. Všechny tyto složky velice aktivně pracovaly a přispěly ke kulturnímu rozmachu města Klatovy.
Po ukončení vojenské služby nastoupil v říjnu 1948 na hudební školu Otakara Ševčíka v Písku jako učitel hudby. Po nástupu ihned vypomáhal necelé dva roky jako houslista v písecké filharmonii, kterou řídí ředitel hudební školy Miloslav Uher. Archivářem a kronikářem filharmonie je PhDr. Karel Polesný, který byl do roku 1938 ředitelem znojemského gymnázia a jako penzista v Písku vykonával funkci městského kronikáře.
V roce 1949 uzavírá sňatek v Habarticích u Klatov. Manželka Alena studovala klavírní hru v Brně – Králově Poli u prof. Václava Kaprála. Její přijetí na konzervatoř bylo znemožněno stěhováním rodiny do západních Čech až k hranicím Bavorska.
V roce 1950 se stává Josef Nechvátal sbormistrem píseckého pěveckého sboru Hlahol a současně ředitelem kúru klášterního kostela sv. Kříže v Písku, kde založil smíšený chrámový sbor, se kterým nastudoval a provedl 6 mší, 22 církevních sborů a přes 200 sólových písní a zpěvů. Kroniku o chrámové hudbě v kostele sv. Kříže v Písku odeslal Josef Nechvátal do Písku, kde je uložena na paměť dalším v archivu děkanství, jak je uvedeno v dopise píseckého děkana ThDr. Františka Kajmana ze dne 13. srpna 1983.
V únoru 1958 na přímou žádost krajského inspektora byl ustanoven ředitelem hudební školy ve Strakonicích.
Všechny jeho činnosti v jižních Čechách končí v srpnu 1958, kdy na svoji žádost z rodinných důvodů nastupuje v září 1958 na hudební školu do Vranova nad Dyjí a od roku 1959 na Hudební školu, později Lidovou školu umění do Znojma, kde působí až do ledna roku 1980.
Od svého nástupu do hudebního školství v roce 1948 do roku 1980 vyučoval hudební nauky všech ročníků a vedl speciální přípravku z hudební teorie pro přijetí žáků na střední odborné, umělecké a vysoké školy, kde jich připravil velký počet, z nichž někteří zaujímají významné umělecké i pedagogické funkce.
V letech 1959 do roku 1964 řídil dětský pěvecký sbor lidové školy ve Znojmě, se kterým mnohokrát veřejně vystupoval.
V roce 1958 se život Josefa Nechvátala spojil s Pěveckým sdružením Vítězslava Nováka. Během let 1958-1959 obstarával klavírní doprovody a koncem roku 1959 byl zvolen sbormistrem. Tuto funkci vykonával až do konce roku 2001.
Od roku 1960 do konce roku 2001 vykonával funkci městského varhaníka ve Znojmě při svatebních obřadech a vítání dětí do života při Sboru pro občanské záležitosti.
V únoru 1980 na žádost školského odboru a školního inspektora ve Znojmě byl jmenován ředitelem Lidové školy umění v Miroslavi, kde spolu s učitelským kolektivem uskutečňoval řadu koncertů a vystoupení. V té době se zvýšil zájem žáků o studium na této škole nejen v hudebním, ale i tanečním, literárně dramatickém a nově založeném výtvarném oboru. Učitelský kolektiv se rozrostl nejen o řádné, ale i o externí učitele.
V roce 1984 po třiceti šesti letech pedagogické činnosti Josefa Nechvátala na uměleckých školách končí jeho činnost a odchází na odpočinek.
Nadále však řídil Pěvecké sdružení Vítězslava Nováka a vykonával funkci městského varhaníka a to až do konce roku 2001, kdy mu v tom zabránila těžká nemoc.
Josef Nechvátal zemřel 26. prosince 2001 ve Znojmě.
LITERATURA:
- EIS. Pan muzikant. Znojemsko. Roč. 8, č. 16 (21.04.1998), s. 5.
- MISCH. Znojmo se loučilo se sbormistrem. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 2, č. 2 (07.01.2002), s. 2.
- SOCHOROVÁ, Lucie. Hudební život na Znojemsku od 19. století po současnost [online]. [cit. 2013-02-27]. Dostupné na: <http://is.muni.cz/th/152999/pedf_b/>.
- ŠTĚPÁNOVÁ, Eva. Jubilující sbormistr Josef Nechvátal. Znojemské listy. Roč. 8, č. 29 (11.11.1999), s. 4.
- Životopis sbormistra Josefa Nechvátala [online]. [cit. 2013-02-27]. Dostupné na: <http://psvn.sweb.cz/nechvatal.htm>.
Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.