Referáty

• sbormistr

Karel Urbánek se narodil 27. dubna 1910 ve Vídni.

Po přestěhování do ČSR studoval reálné gymnázium v Moravských Budějovicích. Od deseti roků absolvoval městskou hudební školu. Sedmileté studium na městské hudební škole poskytovalo solidní, ucelené hudební vzdělání pro vyšší studia hudby.

Po absolvování znojemské hudební školy, začal navštěvovat brněnskou konzervatoř. Složil státní zkoušky ze hry na housle, klavír a ze sborového zpěvu.

Na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně studoval hudební vědu a filosofii. Studium přerušila válka. Proto v roce 1950 rozšiřuje Urbánek svoji základní způsobilost pro vyučování hudby a zpěvu na učitelských ústavech a gymnáziích o filosofii a psychologii. Veřejného hudebního života se Karel Urbánek zúčastňoval již jako houslista při školních akademiích v Besedě a večerech Národní jednoty.

V letech 1925-1928 řídil orchestr YMCY. Od roku 1930 řídil chrámový sbor (o 72 členech) v českém kostele sv. Michala ve Znojmě. U sv. Michala byla několikrát provedena Urbánkova Missa -d- moll a jeho Česká mše vánoční. Veřejného hudebního života se po jeho boku zúčastňovala obětavě též jeho paní A. Urbánková. Učila v té době na Městské hudební škole klavír, sólový a sborový zpěv.

Od roku 1932 organizoval Urbánek hudební činnost v Kruhu přátel umění. Manželé Urbánkovi se podíleli na nácviku a provedení Dráteníka, Fidlovačky, Lešetínského kováře a oper Alberta Peka.

Po okupaci Znojma v říjnu 1938 odešli manželé Urbánkovi do Moravských Budějovic. Mimo pedagogickou činnost na gymnáziu převzal Urbánek řízení mužského sboru Foerster. Založil také sbor ženský a smíšený (74 členný). Současně vedl soubory studentské.

Během války neustalo působení manželů Urbánkových v řízení chrámové hudby ve Znojmě. Celou válku dojížděli a organizovali sborový zpěv a varhanní koncerty při českých mších, dovolených jen v kostele sv. Michala.

Vlastenecká práce byla přerušena až v roce 1944, kdy byla sborová zkouška rozehnána gestapem. V téže době bylo odvážným jejich činem nastudování a provedení první české opery Dráteník v Moravských Budějovicích.

V květnu 1945 se vrátili manželé Urbánkovi do Znojma. Karel Urbánek byl ustanoven profesorem hudební výchovy na učitelském ústavu, který s ředitelem Simkem znovu obnovil.

Na žádost Městského národního výboru se ujal s manželkou obnovení Městské hudební školy ve Znojmě. V září 1945 měla hudební škola 17 učitelů a 600 žáků. Paní Urbánková napsala jednu z prvních metodik předškolní hudební výchovy.

V roce 1946 se profesor Urbánek vzdává řízení hudební školy. Narůstá potřeba veřejné kulturní činnosti. Obětavost a hudební zkušenost Urbánka vyhledávají hudební soubory, ale i soubory divadelní. S žáky učitelského ústav provedl vlastní skladbu pro dospělou mládež Šumařská princezna.

Se svými přáteli obnovil činnost Pěveckého sdružení Vítězslav Novák. V roce 1950 mělo sdružení 75 žen a 57 mužů. V roce 1959 končil Urbánek sbormistrovskou činnost v PSVN koncertem v Trnavě a ve Znojmě.

Nelze zapomínat, že od roku 1945 stačil obnovit s F. Kašpárkem a J. Leblochem divadelní spolek Tyl a stal se dirigentem zpěvoherního souboru. Opakuje se nastudování Škroupova Dráteníka, Strakonického dudáka, ale i operet o 10 a více reprízách: Mamzel Nitouche, Zlatá paní mistrová a dalších. Znojemské publikum tradičně přijímalo operetní hudbu s velkou oblibou. Nezapomeneme na Křičkovy Ogary a scénickou hudbu Urbánka pro Princeznu Zlatovlásku, Sůl nad zlato, Babičku a další.

Manželé Urbánkovi rukou společnou přispěli nejen k rozvoji hudebního divadla, ale obnově Znojemské filharmonie. Ještě v roce 1951 pod názvem Symfonický orchestr byl dirigentem profesor Karel Urbánek.

Po Nejedlého a Chlupově deformaci školství končí postupně učitelské ústavy. Karel Urbánek byl ustanoven na gymnáziu a tři roky na Vyšší sociálně zdravotní škole pro obor filosofických předmětů. Ve školním roce 1953/54 dojížděl denně do Mikulova, kde byl ředitelem hudební školy.

V roce 1954 nastal krátký návrat k pedagogickým školám. Urbánek opět učí pedagogiku a psychologii i hudbu na pedagogické škole. Vybudoval 45 členný orchestr pedagogické školy a pěvecký sbor školy. Likvidace této školy dala příležitost školskému odboru ONV se manželů Urbánkových zbavit. Oběma bylo možno vytknout toleranci pro náboženství.

Po úspěšném konkurzním řízení odchází profesor Urbánek do Karlových Varů. Nastoupil 1. září 1960 na katedře hudební výchovy, nejprve jako odborný asistent, brzo ale jako docent až do roku 1964, kdy byly pedagogické instituty zrušeny.

V letech politického předjaří, ač nestraník, obhájil na Karlově univerzitě v Praze hodnost doktora filozofie a habilitační práci: Jak působí lidová píseň na cit mládeže, Lidová píseň v historickém vývoji českého školského zpěvu. Touto obhajobou dosáhl hodnost vysokoškolského docenta a kandidáta pedagogických věd. V letech 1964 až 1974 působil na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích jako docent, vedoucí katedry, proděkan a promotor fakulty. Pokračovala jeho činnost vědecká, oponentní, konzultační a publikační až do odchodu do důchodu v roce 1974.

Od roku 1974 žil Urbánek v Brně a byl vítaným spolupracovníkem katedry věd a umění na filosofické fakultě Masarykovy univerzity.

Karel Urbánek zemřel 28. června 1995 v Brně.

LITERATURA:

• BRUNCLÍK, Vladimír. Život a dílo doc. PhDr. Karla Urbánka, CSc a jeho přínos znojemskému kulturnímu životu. Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1990. (1992), s. 108-110.
  

• LÁTOVÁ, Milada. Významný činitel českého hudebního dění ve Znojmě Karel Urbánek. Znojemské listy. Roč. 4, č. 29 (05.08.1995), s. 2.

Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.