Referáty

Opálka, Adolf (1915-1942)

Vytisknout
Adolf Opálka
Adolf Opálka


Adolf Opálka se narodil 4. ledna 1915 v Rešicích, okres Moravský Krumlov.

Jelikož byl nemanželským synem mlynáře Viktora Karolína, měl jméno po své matce, Anežce Opálkové, která se později provdala a odstěhovala do Rokytné. Adolf vyrůstal v rodné obci, opatrován nejprve dědečkem a babičkou, později svojí tetou. Zde vychodil obecnou školu, „měšťanku" navštěvoval v Rouchovanech. Po jejím ukončení se nějaký čas učil automechanikem. Opálka chtěl ale studovat, proto vstoupil na obchodní školu v Brně, ze které po roce přestoupil na obchodní akademii, kde úspěšně odmaturoval.

Dne 23. června 1936 nastoupil vojenskou službu v čs. Armádě jako vojín 9. roty pěšího pluku č. 43 v Brně. Zde byl vyslán do školy pro důstojníky v záloze (ŠDZ), kterou ukončil dne 11. září 1937 v hodnosti četaře aspiranta.

30. září 1937 započal studium na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě a 1. února 1938 se stal poručíkem pěchoty. Zářijová mobilizace 1938 „odnesla" Opálku až do Ružomberoku, kam nastoupil jako poručík pěchoty u 2. horského pluku.

Poručík Opálka se nemohl smířit s událostmi po 15. březnu 1939 a již 26. června 1939 odchází do Polska, kde vstoupil do čs. zahraniční armády. S početnou skupinou dobrovolníků byl lodním transportem přepraven do Francie a 22. srpna 1939 zařazen v hodnosti seržanta k 1. pěšímu pluku francouzské cizinecké legie. Dne 6. září došlo k jeho přemístění k 11. pěšímu pluku Senegalských střelců a 23. září 1939 se dostal do tábora Agde u čs. vojska ve Francii, kde ho zařadili do funkce velitele čety 2. pěšího pluku 1. čs. pěší divize.

Dne 8. ledna 1940 se objevuje ve 3. pěším pluku ve funkci velitele 5. pěší roty, se kterou prodělal ústup z Francie. Poté se lodí 12. července 1940 dostal do Velké Británie. Zde je zařazen ke kulometné rotě 1. pěšího praporu čs. brigády v Kinetonu, ale pro nadbytek důstojníků je přidělen do tzv. velitelské zálohy (27. září 1940). Adolf Opálka patřil vždy k činorodým důstojníkům a to byl zřejmě jeden z důvodů, proč se v létě 1941 přihlásil k „poslání" ve své vlasti. Proto již 19. září 1941 absolvoval ve Skotsku kurz útočného boje a o měsíc později v Ringway kurz vzdušného výcviku.

Dne 21. října 1941 byl povýšen na nadporučíka a 5. února 1942 přemístěn do čs. výcvikového střediska v Bellasis. Zde je určen velením sabotážní skupiny OUT DISTANCE, což byla tříčlenná skupina parašutistů čs. zahraniční armády, s jejíž pomocí hodlal Londýn přispět k oživení sabotážní aktivity domácího odboje. OUT DISTANCE, měla být původně vysazena již 25. března 1942 v prostoru Kopidlno. Letoun se však musel pro mlhu vrátit zpět. Druhý pokus se opakoval z letiště Stradishall 27. března 1942, přičemž velitel britské perutě požádal krátce před startem o změnu doskokové plochy, aby se letoun ještě před svítáním dostal zpět do Velké Británie. 

Letoun skupinu OUT DISTANCE vysazoval v noci z 27. na 28. března 1942, ovšem se značnou navigační chybou, v důsledku níž po půlnoci přistála u Ořechova v blízkosti Telče. Opálka, který si při dopadu poranil kotník, rozhodl, aby se parašutisté rozešli ke svým známým s tím, že je svolá smluveným inzerátem v novinách.

Sám proto odešel do Rešic, kde se několik dní skrýval u své tety. Odtud odjel na krycí adresu knihaře Vojtíška do Lázní Bělohradu, kde se dostal do styku s velitelem skupiny SILVER A, kapitánem Alfrédem Bartoškem, který jej vyslal do Prahy. Zde Opálka zajišťoval světelné vytyčení směru bombardovacího útoku na Škodovku v Plzni (25. dubna 1942). Zde se také setkal s tančíkem a Kubišem, které podporoval při splnění jejich náročného úkolu - atentátu na Reinharda Hendricha (27. května 1942). Atentátu se osobně nezúčastnil, ale zasadil se o úkryt všech parašutistů v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resolově ulici v Praze, kde se k nim i připojil.

Spolu s nimi poté sdílel všem známý osud až do 18. června 1942, kdy v důsledku zrady K. Čurdy gestapo jejich úkryt vypátralo a po několikahodinovém nerovném boji zde Adolf Opálka, stejně jako ostatní parašutisté, ukončil svůj život. Za svůj statečný čin byl Adolf Opálka posmrtně povýšen do hodnosti štábního kapitána a byl mu udělen Řád Bílého lva II. stupně.

LITERATURA:



Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.