Referáty

Vlk, Jan (1822-1896)

Vytisknout

Jan Vlk
Jan Vlk

 

Narodil se 8. července 1822 v Telči v rodině soukeníka.

Studoval v Jihlavě, později filozofii v Brně. Už od roku 1841 se podílel jako ochotník  na národním životě rodné Telče. V roce 1843 za studií práv v Olomouci poznal z přednášek profesora Šembery českou literaturu. V Olomouci žil v rodině univerzitního profesora MUDr. Františka Mošnera, jehož dceru Karolínu si později vzal za ženu.

Vlk už za svých studií práv rozvíjel své vlastenectví. Byl spoluzakladatelem a jednatelem prvního českého politického spolku na Moravě – Lípy slovanské (1848). Skládal vlastenecké písně, byl výborným tenoristou, stal se i divadelním ochotníkem. V roce 1848 se účastnil bojů na barikádách v Praze. Nástupem Bachova absolutismu dochází ke zmrazení vlastenecké činnosti. Vlk je nucen vzdát se politické činnosti, píše pouze do novin v Olomouci a Brně.

Po složení soudcovské zkoušky roku 1850 (koncipientem u advokáta Dr. A. Pražáka v Brně) začíná jeho putování po Moravě (Nový Jíčín, Hranice, Těšín), odkud je pak přeložen na Slovensko (Varín, Bratislava, Zlaté Moravce, Skalice, Trenčín). V roce 1861, po pětiletém působení v Trenčíně, byl jmenován c.k. notářem ve Znojmě.

Již 14. června 1868 proběhl tábor lidu v Kravsku, záminkou pak byly oslavy sedmdesátin Františka Palackého. V roce 1871 dal Vlk impuls k uspořádání tábora lidu, který proběhl 17. září v Jevišovicích. Češi ze Znojemska zde žádali zabezpečení svých národnostních práv, poprvé zde byla veřejně zpívána píseň Kde domov můj. Jan Vlk se stal mluvčím Čechů ve Znojmě.

V roce 1870 založil první český spolek ve Znojmě – Besedu – a stal se jejím předsedou. O rok později inicioval založení českého peněžního ústavu ve Znojmě. Vzájemná záložna přispívala na vlastní činnost Besedy a k ukládání úspor českého obyvatelstva (v německém prostředí).

Jan Vlk byl jmenován čestným členem Řemeslnického spolku, byl dlouholetým předsedou Matice školské a později odvětví Ústřední matice školské. Stal se členem Sokola a 13. března 1876 se stal čestným občanem Telče, kde rovněž působil. Ve školním roce 1881-1882 byla otevřena první třída české školy na Zámečnické ulici č.15.

Vlkova básnická tvorba spadá již do roku 1844. Roku 1848 začal v Brně vycházet Týdenník, kde se vedle Klácelových, Slotových, Kuldových a jiných objevily i básně Jana Vlka. Vlk se v literární činnosti na nějakou dobu odmlčel, k veršům z 50. let ho inspirovala jeho láska ke Karolíně Mošnerové. Mimo milostné poezie se zabýval především verši vlasteneckými.

Ukázka rukopisu Jana Vlka ? báseň Přijde jaro, přijde
Ukázka rukopisu Jana Vlka ? báseň Přijde jaro, přijde

Většina Vlkových básní se zachovala pouze v rukopisech. Zachoval je básníkův syn MUDr. Theodor Vlk v Kroměříži. Dva sešity nadepsané „Varia poët“ I. a II. jsou označeny letopočtem 1846 a obsahují i několik básní z roku následujícího. Nejvíce místa zabírá milostná lyrika. Vlkovy verše byly uveřejňovány v brněnském Týdenníku a olomoucký skladatel A. Förchtgott-Tovačovský je zhudebňoval.

Zhudebnění Vlkovy básně

Zhudebnění Vlkovy básně

V roce 1853 vydal právnickou literaturu „Handbuch über die provisorische Civil-Processordnung für Ungarn und Siebenbürgen“ (v Těšíně) a roku 1854 „Zusammenstellung der auf die provisorische Concursordnung für Ungarn sich beziehenden Verordnungen“ (Bratislava).

20. června 1926 byla na budově Znojemské Besedy slavnostně odhalena pamětní deska. Autorem bronzové desky s poprsím Jana Vlka byl akademický sochař Jaroslav Čermák. Tato deska byla za německé okupace v roce 1939 odstraněna. V roce 1968 byla na budově Besedy odhalena pamětní deska akademického sochaře Václava Adolfa Kovaniče.

Na památku jeho působení ve Znojmě je pojmenována věž v Kollárově ulici a jedna z uliček v historickém centru města. V roce 1998 mu bylo uděleno čestné občanství města Znojmo in memoriam.

Jan Vlk zemřel 31. července 1896 v Lesné. Pohřben je na znojemském hřbitově.

LITERATURA:

 

Referátek pro Vás vypracovala Eva Šrámková.