- kněz, vikář, farář, osobní kaplan papeže Jana Pavla II. s právem užívat titul monsignor
Josef Navrkal se narodil 25. 1. 1912 ve Vídni jako syn Josefa Navrkala, poštovního řidiče ve Vídni a Marie, roz.Tumové, služebné. Oba rodiče pocházeli z Moravy, kam se po rozpadu Rakouské říše zase vrátili. Gymnázium vystudoval ve Znojmě. Poté studoval teologii v Brně, kde byl 5. 7. 1936 vysvěcen na kněze.
Po vysvěcení působil jako vikář u sv. Václava v Mikulově na Moravě a v kostele Svatých Janů současně vedl duchovní správu. Po okupaci Mikulova byl v letech 1938-1939 ustanoven kaplanem v Modřicích u Brna, kde nastoupil základní vojenskou službu, která však skončila 20. 3. 1939 po celkové okupaci ČSR.
Od dubna 1939 byl administrátorem na Moravci u Nového Města na Moravě. Později, po vážné operaci protrženého slepého střeva, byl ustanoven kooperátorem v Mutěnicích u Hodonína, kde působil až do roku 1942. Od srpna 1942 byl ustanoven 3. vikářem při biskupské katedrále v Brně a roku 1946 byl jmenován 1. vikářem tamtéž a správce fary na dómu v Brně. Současně zastával funkci konsistorního účetního a expeditora.
V letech 1949-1950 byl půl roku ve vyšetřovací vazbě a v květnu 1950 propuštěn bez soudu a bez amnestie.
Úřad a funkce zastával až do roku 1954, kdy byl státními úřady ohodnocen jako nespolehlivý a ustanoven administrátorem fary v Hodonicích. Zde působil až do srpna 1957, kdy byl vzat státní bezpečností do vazby a v listopadu téhož roku odsouzen na tři a půl roku odnětí svobody a ke ztrátě občanských práv na šest let pro podvracení republiky. Výkon trestu odpykával v NPT na Bitízu u Příbrami v uranových dolech a od května 1958 ve Valdicích u Jíčína ve sklárnách. Dne 9. 5. 1960 mu byla udělena amnestie s připomínkou, že se nemůže vrátit ke svému původnímu povolání.
Pracoval tedy 2 měsíce ve Znojemské keramice jako přípravář hmot, pak 5 měsíců jako vařič a po úrazu jako skladový dělník ve Frutě. Po sezóně byl propuštěn a po měsíci byl přijat jako skladník ČSAO, kde působil až do roku 1969.
Po rozvázání pracovního poměru byl ustanoven administrátorem v Olbramkostele, když už předtím téměř tři roky vypomáhal v duchovní správě v Popicích, Konicích, Prosiměřicích a Únavově každou neděli bohoslužbami a kázáním. Od 1. 1. 1978 s ním okresní církevní tajemník ve Znojmě rozvázal pracovní poměr bez písemného oznámení a vysvětlení. Církevně byl vyvázán z duchovní správy v Olbramkostele a od 1. 4. 1978 mu, jako důchodci, byla za místo pobytu určena prázdná fara ve Starém Hobzí. 1. 6. 1978 mu byl udělen krajským církevním tajemníkem v Českých Budějovicích státní souhlas k výpomoci v duchovní správě ve Starém Hobzí, kterou vykonával až do roku 1993. V Hobzí navázal po roce 1989 kontakt i s rakouskými knězi, zejména s P. Florianem Schweitzerem z farnosti Thaya, který se významnou měrou zasloužil o opravu všech kapliček a božích muk v širokém okolí Starého Hobzí.
Posledních deset let sloužil Josef Navrkal jako farář a duchovní správce sester III. řádu sv. Františka v Lechovicích.
16. ledna 2000 byl jmenován „kaplanem Jeho svátosti“, s možností užívat titul Monsignor.
Mons. Josef Navrkal zemřel 15. března 2003 ve věku 91 let. Poslední rozloučení se uskutečnilo 22. března v chrámu Nalezení svatého Kříže ve Znojmě.
LITERATURA:
- O. Josef Navrkal. Život farností Znojma. 1996, č.6, s.8-9.
- NOVÁK,Pavel Kryštof. Každé místo bylo pro mne první láskou. Znojemsko. 2002, roč.12, č.6, s.1,5.
- Soukromé materiály z rodinného archivu.
Děkuji paní Marii Lazárkové s rodinou za poskytnutí informací a materiálů o životě Mons. Josefa Navrkala a za zapůjčení fotografií, které jsou v tomto článku zveřejněny.
Referátek pro Vás vypracovala Eva Šrámková.