- secesní malíř, ilustrátor, grafik, plakátista, návrhář poštovních známek
Život v Ivančicích
Narodil se 24. července 1860 v Ivančicích, kde asi v letech 1866-1872 navštěvoval šestitřídní hlavní školu, jejímž ředitelem byl vlastenecký pedagog Václav Novotný. Právě on doporučil Muchovi další studia na Slovanském gymnáziu v Brně (r. 1872). Studia však předčasně ukončil, pravděpodobně z důvodu nezvládnutí středoškolského učiva. Začal pracovat jako písař u okresního soudu v Ivančicích (1878-1881).Mucha byl činný již jako student, dochoval se např. ozdobný titulní list obecní matriky Ivančic z r. 1881, byl též činný mezi místními divadelníky. Roku 1899 byl jmenován čestným členem ivančického Čtenářského spolku.
Ve světě
Práci písaře opustil a odjel do Vídně, kde se podílel na výrobě divadelních dekorací, živil se také malováním portrétů a vyzdobil freskami a nástěnnými dekoracemi a obrazy salóny a později i zámeček Emmahof u Hrušovan nad Jevišovkou, který si postavil majitel panství hrabě Khuen Belassi. Byl to právě on, kdo umožnil Muchovi začít s výtvarnými studiemi v Německu a Paříži, která dokončil r. 1889. V té době již pracoval na ilustracích pro pařížské časopisy. V roce 1894 vytvořil první plakát pro divadlo herečky Sarah Bernhardtové.
Nejznámější jsou plakáty zejména z období umělcovy spolupráce právě s herečkou Bernhardtovou – Dáma s kaméliemi (1896), Medea (1898) atd. Z tohoto období pochází řada návrhů na dekorační grafické práce, např. Čtyři roční období (1896), Denní doby (1899), návrhy na kalendáře, divadelní programy. Navrhoval také zařízení a výzdobu interiérů prodejny pařížského klenotníka Fouqueta (1900-1901), pro kterého též navrhoval šperky.
Aby získal prostředky pro vytvoření dvaceti pláten, odjel do USA (r. 1904-1905), kde našel mecenáše – Charles Grane přislíbil financování celého projektu. Mucha měl však podmínku, že celé dílo pak věnuje českému národu a jeho hlavnímu městu Praze. V USA založil výtvarnou školu, přednášel na akademii. Z konkrétních zkušeností učitelského působení vznikla dvě díla Documents décoratifs (1902) a Figures décoratives (1905). V roce 1910 se Mucha vrací natrvalo do Čech.
Oženil se 10. června 1906 s Marií Chytilovou z Chrudimi. Obřad se konal v kapli sv. Rocha v areálu Strahovského kláštera. Nevěsta byla téměř o polovinu mladší než její nastávající manžel.
V roce 1934 povýšil francouzský prezident Raymond Poicaré Alfonse Muchu na rytíře Čestné legie. O dva roky později se v pařížském muzeu konala souborná výstava věnovaná dvojici umělců z Československa – bylo zde předvedeno 95 děl malíře a grafika Františka Kupky a 139 děl Alfonse Muchy.
Slovanská epopej
Od roku 1910 se téměř 18 let věnoval rozměrným plátnům Slovanské epopeje, kterou maloval na zámečku Zbiroh na Rokycansku. První tři namaloval nejrychleji a patří také k nejlepším. Čerpají z počátku a nejstarších dějin Slovanů – Slované v pravlasti, Zrušení nevolnictví na Rusi, Slavnost Svantovítova na Rujaně. Další plátno oslavuje prvního bulharského cara Simeona. Jsou zde i plátna s husitskou tématikou a obraz Bratrská škola v Ivančicích. K malování použil Mucha dvě techniky – vaječnou temperu a olejovou barvu. Dosáhl tak velmi průsvitných až akvarelových tónů. V době 1. světové války musel, po sedmi obrazech v původním rozměru 8,10 x 6,10 metrů, formáty dělit, aby splnil záměr namalovat všech dvacet pláten. Poprvé byla Slovanská epopej vystavena v roce 1919 v pražském Klementinu, později v New Yorku a v Chicagu. Souborně pak až po úplném dokončení v prostorách Veletržního paláce v Praze (1928), později i v Brně a v Plzni. Moravský Krumlov hostí Muchovo dílo „jen dočasně“, od roku 1950. Dílo je majetkem Galerie hlavního města Prahy. V 60. letech 20. století se podařilo zajistit zrestaurování obrazů.
DÍLA:
Nejvýpravnější Muchovou knižní prací je Otčenáš, vytištěný v roce 1899 a určený pro pařížskou Světovou výstavu 1900. Náklad činil 510 výtisků. Mělo jít o jediné vydání, a proto byly zničeny tiskové matrice. Český nakladatel musel tedy nakoupit v Paříži 120 výtisků a doplnit českým textem.
Od roku 1910 žil Mucha v Praze. Po vzniku Československa navrhl grafickou podobu řady státních cenin a dokumentů – od první čs. poštovní známky přes bankovky ke dvojici děkovných diplomů – pro francouzského prezidenta Poicaréma a pro amerického prezidenta Wilsona.
Zemřel 14. července 1939, poslední rozloučení pak proběhlo 19. července na pražském Slavíně.
LITERATURA:
- VANĚK, Jiří. Alfons Mucha a Ivančice. In: Jižní Morava 1981 : vlastivědný sborník. Roč. 17, sv. 20. Praha : Tisková, ediční a propag. služba HM, 1981. 339 s.
- DVOŘÁK, Dobromil. Galerie na zámku. Svět práce č. 19. 1989. s. 16-17.
- STŘECHOVÁ,Gabriela. Unikátní dílo věnoval malíř Praze. Rovnost. 12, 2002, 19.6.2002. s.8.
- Alfons Mucha : 24.7.1860-14.7.1939. Brno : SVK, 1985. 1 s.
- KOSATÍK,Pavel. Nejen Sarah Bernhardtová. Mladá fronta dnes, příloha Magazín Dnes. 1994, roč. 5, č. 117, 19.5.1994, s.23-25.
- CÍLEK,Roman. Alfons Mucha. Mladý svět. č. 10/1999. s.48-50.
- http://www.mucha.cz/image/biogb.jpg [citováno 18.6.2004].
Referátek pro Vás vypracovala Eva Šrámková.