Referáty

• pedagog, básník, redaktor, spisovatel, překladatel, vydavatel

Užíval pseudonymy Pevný, Sláva a Zdena ze Znojma.

Narodil se 13. listopadu 1873 v Příboře, kde vystudoval tamní gymnázium a později i učitelský ústav.

Od roku 1895 působil na jihozápadní Moravě - v Jemnici (1895-1899), od roku 1899 v Moravských Budějovicích, od roku 1909 jako ředitel měšťanské školy v Jevišovicích, od roku 1914 jako okresní školní inspektor na okrese znojemském.

Po vyhlášení samostatnosti se ujal organizace českého školství jak ve Znojmě, tak v obcích znojemského, vranovského i jaroslavického okresu. Od roku 1919 pak přímo ve Znojmě. V pouhých třech letech se mu podařilo na venkově ve zmíněných okresech založit na čtyřicet menšinových škol.

Přes přetížení prací v oboru školství věnoval pozornost i jiným oblastem činnosti. V roce 1923 začal jeho zásluhou vycházet sborník Od Horácka k Podyjí. Sám se zabýval jeho redakcí a přispíval kratšími články o vynikajících lidech a příležitostných událostech. Publikoval též samostatně.

V roce 1921 byl senátorem Národního shromáždění za stranu sociálně demokratickou, od roku 1925 byl členem městské rady ve Znojmě za stranu národně socialistickou, předsedou místního školního výboru.

V roce 1922 realizoval návrh náčelníka Sokola J. Kopala a zřídil v tehdejším Dělnickém domě český vzdělávací spolek kino Vesmír, jehož provoz vydělal v následujících dvou letech finanční prostředky na zahájení stavby sokolovny.

Aktivně se věnoval i hudbě. V roce 1920 režíroval Pekovu jednoaktovou zpěvohru „Idylla", byl členem pěveckého kroužku Besedy Znojemské, později i jednoty Vítězslav Novák.

Překládal písně z ruštiny i němčiny a k oslavám 10. výročí české samostatnosti složil text oslavného sboru. Skladba věnovaná JUDr. V. Velebovi, byla poprvé uvedena 16. prosince 1928 v sokolovně a později několikrát opakována.

Úspěch společné práce s Albertem Pekem podnítil myšlenku vytvoření celého cyklu smíšených sborů pod společným názvem „Znojmo". Ze šesti básní S. Maráka však zhudebnil A. Pek jen dvě, „Znojem" a „Českému Znojmu". Ke zhudebnění ostatních už nedošlo.

V r. 1925 se vzdal inspektorského úřadu a koncem roku 1927 odešel do výslužby.

Stanislav Marák zemřel 5. října 1937 ve Znojmě.

Dne 4.11.1997 uděleno in memorian čestné občanství za rozvoj školství a kultury znojemského regionu po roce 1919. Jedna z čtvrtí města Znojma nese jeho jméno - Marákov.

 
DÍLO:

• Znojem (dvě básně zhudebněny A. Pekem)
• Hejtmanství Moravsko-budějovické (1903)
• Tragédie moravského města (1914)
• Žeň ducha Podyjí (1928)
• Řada prací zůstala v rukopise a rozpracována.

 
VYDAVATELSKÁ ČINNOST:

• Moravské Budějovice - Buditel (populárně naučný časopis, náklad 3.200 výtisků)
• Malý buditel
• Naše noviny (týdeník)
• Týden (obrázkový časopis, vyšla jen tři čísla)
• Jevišovice - Hospodářské Besedy (přinášely i historické statě)
• Znojmo - od r. 1923 vydával vlastivědný časopis, který se v prvním ročníku jmenoval Podyjí a v dalších Od Horácka k Podyjí.

LITERATURA:

• Znojemsko, 7.10.1992.
• Pernica,B.: Písemnictví na západní Moravě. Přerov b.r..
• Od Horácka k Podyjí, 1937, č.3.

Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.