Bohumír Čermák, Dělnická úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko
- inženýr, architekt, uměleckoprůmyslový návrhář
Bohumír Čermák se narodil 8. listopadu 1882 v Moravském Krumlově. Z rodného Znojemska se vydal do Vídně, vystudoval techniku a Akademii výtvarných umění. Absolvoval praxi v ateliérech architektů Adalb. Pazdírka–Coreno ve Vídni aj. Nebehostenyho v Brně.
Od roku 1908 měl v Brně samostatnou projekční kancelář a od roku 1910, kdy také složil stavitelskou zkoušku a získal koncesi, vlastní Uměleckořemeslné dílny, jakousi obdobu Wiener Werkstätte.
Během 1. světové války prováděl řadu provizorních staveb pro nemocnice a ubytování vojska. Od roku 1918 realizoval velké množství staveb, interiérů a zahrad. Hlavní devízou Čermákovy architektury byla účelnost, citlivě spojená s krásnou formou.
Účelnost a forma byly také dokonale prezentovány právě při stavbě pavilónu BVT, který patří k jeho nejvýraznějším a nejznámějším dílům.
Věnoval se také scénografii. Zemřel 23. září 1961 v Bílovicích nad Svitavou.
Brně samostatnou projekční kancelář a od roku 1910, kdy také složil stavitelskou zkoušku a získal koncesi, vlastní Uměleckořemeslné dílny, jakousi obdobu Wiener Werkstätte. Během 1. světové války prováděl řadu provizorních staveb pro nemocnice a ubytování vojska.
Od roku 1918 realizoval velké množství staveb, interiérů a zahrad. Hlavní devízou Čermákovy architektury byla účelnost, citlivě spojená s krásnou formou. Účelnost a forma byly také dokonale prezentovány právě při stavbě pavilónu BVT, který patří k jeho nejvýraznějším a nejznámějším dílům.
DÍLO:
Na základě vítězného soutěžního návrhu realizoval svou tehdy nejvýznamnější stavbu, ovlivněnou pozdním wagneriánským monumentalismem, čtyřpatrovou budovu Úrazové dělnické pojišťovny (1910).
Snaha spojit monumentalitu s moderností prostupovala jeho tvorbou i ve 20. letech, kdy přestavěl správní budovu brněnské Zbrojovky (1925-1929) na Lazaretní ulici.
Koncem 20. let byl ovlivněn konstruktivismem a začal kombinovat klasické materiály s kovem, betonem a sklem a manifestoval to zejména v pavilónu brněnských výstavních trhů na Výstavě soudobé kultury v Brně (1926-1928).
Ve 30. letech, kdy se specializoval zejména na problematiku obchodních domů (navrhoval jich kolem třiceti a jejich řešení studoval i v USA), byl ovlivněn funkcionalismem, zejména tvorbou jeho některých pruských představitelů.
Nejvýraznějším okruhem jeho tehdejšího díla se pak staly pro olomouckou firmu ASO: Obchod v Moravské Ostravě (1929); přestavba obchodního domu v Praze (1931); skladištní a kancelářská budova (1931-1936); vila J. Andera, B. Dvorského 36 (1933-1934); obchodní dům (1937-1938); ASO – stadion (1938-1940); obchodní domy v Olomouci, Plzni, Hradci Králové, Prostějově, Znojmě, Šumperku, Bratislavě, Košicích atd.
Na některých úkolech spolupracoval i s manželkou Markétou Čermákovou, narozenou 1. dubna 1911 v Bílovicích.
LITERATURA:
- CHMEL, Z. Galerie brněnských osobností. 1.část. Brno, ANTE 1998.
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění l.díl. Praha, Academie 1995.
Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.