Prosinec

Bauer,Martin – děkan (180. výročí narození)
* 11.12.1833 - Oleksovice
+ 19.04.1921 - Mödling u Vídně

Životopis:
Byl děkanem teologické fakulty Vídeňské univerzity a kaplan.  

Literatura:
- Martin Bauer [online]. [cit. 2012-03-06]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Martin_Bauer>.
 

Burda,Josef - činoherní herec (130. výročí narození)
* 17.12.1883 - Úročnice (Benešov)
+ 29.05.1964 - Praha

Životopis:
Josef Burda byl bezesporu nejvýznamnějším představitelem českého kočovného divadla v letech 1918-45. Po zkušenostech herce a režiséra u malých i větších společností si založil vlastní divadelní podnik, který s menšími přestávkami (1925-28 působil jako ředitel Městského divadla na Kladně, 1938-39 byl mimo divadlo pro nemoc své ženy) řídil umělecky i ekonomicky sám. Hrál po celém území Čech a na jižní Moravě. V letech okupace (1940-44, pak nacisté divadla uzavřeli) se dohodl se středočeskými městy, že jeho společnost bude v jejich divadlech pravidelně hrát pod názvem Středočeská činohra. Tato Burdova aktivita předznamenala model oblastních divadel, který se prosadil po roce 1945. Burdovy zkušenosti s řízením divadla mimo Prahu využila i skupina komunistických divadelníků, která koncem války připravovala novou organizaci poválečného divadla. Jako herec byl Burda zastáncem realistického projevu, jako ředitel a režisér sledoval soudobé trendy, které citlivě uplatňoval v podmínkách kočovné divadelní společnosti. Poskytl prostor mladým absolventům konzervatoře, kteří pod jeho vedením získávali cenné praktické zkušenosti. Po roce 1945 se stal ředitelem divadla v Karlových Varech (1946-48) a v letech 1949-59 byl z pověření ministra Z. Nejedlého jmenován provozním ředitelem pražského Národního divadla. Napsal vzpomínkovou knihu Aby se nezapomnělo (1958), cenný souhrn informací o poslední etapě českého kočovného divadla.  

Literatura:
- Josef Burda. Neevidované materiály. Č. 779.
 

Ditmar,Rudolf – právník (165. výročí narození)
* 11.12.1848 - Vídeň
+ 31.03.1887 - Miláno

Životopis:
Syn Karla Rudolfa Ditmara. Vystudoval práva, roku 1878 se ale rozhodl pro výrobu keramiky a založil ve Znojmě keramickou firmu. Zpočátku se věnoval hlavně výrobě nádobí a majoliky, největší úspěch mu ovšem přinesla až produkce sanitární keramiky, kterou zahájil roku 1884. Firma měla sklady ve Vídni a Praze a s výrobky pronikla i na zahraniční trhy. Rudolf Ditmar proslul i vzornou péčí o dělníky. Zemřel nečekaně při inspekční cestě do Milána.  

Literatura:
- ŠIMEK, Robert. Pro pána i kmána : Rudolf Ditmar. Profit. Roč. 20, č. 10 (09.03.2009), s. 62-63.
 

Doubek,Otto - instruktor parašutistů (20. výročí úmrtí)
*          ?
+ 30.12.1993 - Dessau, Německo

Životopis:
Rodák z Moravského Krumlova, působil jako instruktor německých parašutistů. Po válce zůstal v NDR.  

Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
 

Eliáš,František – dramatik (140. výročí narození)
* 20.12.1873 - Pavlov
+ 01.06.1950 - Hranice

Životopis:
Od roku 1902 působil na Těšínsku (Sedliště, Morávka, Michálkovice, Orlová). Byl předsedou Matice osvěty lidové v Orlové, založil zemskou jednotu učitelů živnostenských škol, vydával časopisy pro mládež, psal regionální divadelní hry. Autor a vydavatel knížek pro děti.

Literatura:
- František Eliáš [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: <http://aleph.vkol.cz/rego/rg1220.htm>.
 

Florido,Jan – zvonař (185. výročí úmrtí)
*          ?
+ 26.12.1828 - Znojmo

Životopis:
Sléval ve Znojmě zvony od roku 1803. V roce 1803 se ve Znojmě oženil s Terezií Soheiglovou. Spolu křtili následujícího roku syna Ignáce, který ale zemřel už v roce 1805.

Dílo:
Na Moravě byl zastoupen v následujících obcích: 1803 Vlasatice, Petřkovice, Hnanice a České Křídlovice, 1814 Rajhrad, Nová Říše, 1815 Olbramkostel, 1817 Mikulovice, 1824 Bezkov kaple. V Čechách se nacházel zvon z roku 1814 ve Volfírově a z roku 1822 čtyři zvony v Počátkách. Do Rakouska lil zvony roku 1802 pro Zissersdorf, 1806 Kattau, 1812 Horn, 1817 pro zámeckou kapli ve Fronsburgu bei Weitersfeld, 1818 Sonnberg a Hart, 1825 Burgschleinitz, 1826 Ober Thern, 1828 Eibenstein.  

Literatura:
- MLČÁK, Leoš. Barokní a klasicistní zvonaři ve Znojmě, Mikulově a Valticích. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 64, č. 1 (2012), s. 26-34.
 

Hálek,Gustav - hudební skladatel (55. výročí úmrtí)
* 13.11.1886 - Praha
+ 08.12.1958 - Zlín

Životopis:
Absolvent Liegertovy školy v Praze (1892-1896, housle, klavír a harfa). Studoval u J. Šerého ve Slavkově a O. Vávry v Brně. V r. 1931 složil státní zkoušku z houslí. Vojenský kapelník v Bregenci, Tridentu, Těšíně, Brně a Opavě. Za svého pobytu ve Znojmě byl kapelníkem sokolské hudby a harfistou Znojemské filharmonie. Externí učitel na Hudební škole Dvořák ve Zlíně (1934-1941) a dirigent Závodní hudby n. p. Svit a jeden z prvních členů Filharmonie pracujících ve Zlíně. Řídil několikrát kolonádní koncerty v Luhačovicích.  

Literatura:
- LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 6, č. 44 (13.11.1997), s. 1, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.
 

Hanák,Jan - historik umění (55. výročí úmrtí)
* 24.01.1900 - Brno
+ 22.12.1958 - Znojmo

Životopis:
Úředník Univerzitní knihovny v Brně.  

Literatura:
- FS. Znojemští se loučili s jáhnem Janem Hanákem. Moravské noviny Rovnost. Roč. 11, č. 162 (14.07.2001), s. 2, Jihomoravský deník.
 

Kalina,Karel - taneční mistr (45. výročí úmrtí)
* 24.01.1897 - Jihlava
+ 06.12.1968 - Znojmo

Životopis:
Narodil se v Jihlavě, v rodině pekaře. Jako sedmnáctiletý narukoval za 1. světové války na frontu, zpátky se vrátil s poškozeným zrakem. Již tenkrát byl nucen nosit brýle o dvanácti dioptriích. Ještě ve válečných letech složil v Praze státní zkoušku a stal se tanečním mistrem. Ve Znojmě založil Taneční školu, kterou navštěvovali mladí lidé ze škol, aby se naučili tancům všeobecně známým, klasickým, novinkám i těm zapomenutým. V té době byl nucen opustit místo soudního úředníka u znojemského soudu, neboť taneční aktivity se neslučovaly s profesí státního zaměstnance. V tanečních poznal svou celoživotní lásku, o čtyři roky mladší Marii Novákovou. Vzali se v roce 1923 a paní Kalinová se stala jeho partnerkou i na tanečním parketě. Taneční škola Karla Kaliny se již v době první republiky stala známou a vyhledávanou. Profese tanečního mistra byla sezónní, trvala od září do konce zimy. V jarních a letních měsících se Kalina věnoval zahradničení. Svůj podíl zde ovšem sehrály i jeho nemocné oči, lékaři mu doporučili pobyt venku, v přírodě. V roce 1938 došlo k násilné okupaci. Na Karla Kalinu měli Němci spadeno, stejně tak na jeho ženu Marii, která v té době pracovala jako administrativní síla na českém Policejním komisařství ve Znojmě. Celá rodina byla nucena opustit Znojmo. Po válce se rodina vrátila zpět do Znojma. Po roce 1948 úřady Kalinovy neobnovily každoročně udělované povolení k výuce tance. Tak zůstal nějaký čas bez zaměstnání. Socialističtí mocipáni však brzy přišli na to, že bez kultury to nejde a tak se Kalina stal dočasným zaměstnancem Městské osvětové besedy ve Znojmě.

Literatura:
- MITYSKOVÁ, Jitka. Tanec - můj osud, má láska. Znojemské listy. 9.5.2002, s.4.
 

Kaufmann,Josef - vlastivědný pracovník (35. výročí úmrtí)
* 12.08.1891 - Moravský Krumlov
+ 19.12.1978 - Moravský Krumlov

Životopis:
Pracovník Městského muzea v Moravském Krumlově. Po 2. světové válce v Šatově nalezl a zachránil zakládající listinu Moravského Krumlova a další historické dokumenty. V okolí Moravského Krumlova prováděl četné archeologické výzkumy ( Rybníky, Trstěnice, Vedrovice). Svou prací přispěl k objasnění nejstarší historie Moravskokrumlovska. Zasloužil se i o instalování a uspořádání Muchovy Slovanské epopeje v zámeckých prostorách města Moravského Krumlova.  

Dílo:
Hlavní archeologické práce - Nové nálezy v Rybníkách u Moravského Krumlova. Archeologické rozhledy (AR) VI, 1954., Laténské nálezy z Moravského Krumlova a okolí, AR VI, 1954., Země vydává svědectví, Moravský Krumlov - sedm set let města nad Rokytnou (1960)., Nové nálezy z okolí Moravského Krumlova, AR XIII, 1961., Halštatská mohyla v Trstěnicích u Moravského Krumlova, AR XVI, 1964., Pravěk Moravského Krumlova a okolí (rukopis).

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 33 (10.08.2009), s. 11.
 

Klimek,Jan – sportovec (40. výročí narození)
* 13.12.1973 - Znojmo

Životopis:
Člen oddílu kanoistiky TJ Znojmo od r. 1987, kategorie C 1. 

Sportovní úspěchy:
1988 - Mezinárodní Regata Slovensko - 1. místo 500 m, 1. místo 1 km
1990 - Světový pohár Rakousko - 8. místo 500 m
1994 - Mezinárodní Regata Německo - 2. místo maraton, Mistrovství světa Holandsko - 8. místo maraton, Mistrovství České republiky - 1. místo maraton
1995 - Mistrovství Evropy v maratonu, Španělsko - 3. místo, Světový pohár Španělsko, 8. místo maraton
1996 - Světový pohár v maratonu Španělsko - 8. místo

Literatura:
- ŠTĚRBA, Petr. Znojemská kanoistika se představuje - díl V. : Jan Klimek - úřadující mistr republiky v olympijské disciplíně. Znojemsko. Roč. 21, č. 17 (26.04.2011), s. 15.
 

Kubíček,Emanuel - rektor papežského úřadu (140. výročí narození)
* 24.12.1873 - Biskupice
+ 31.05.1933 - Praha

Životopis:
Narodil se v rodině mlynáře a starosty. Po gymnaziálních studiích v Brně v letech 1891-1895 dále studoval bohosloví a v roce 1896 přijal kněžské svěcení. Po roce se stal administrátorem v Hlubokých Mašůvkách, r. 1898 byl krátce kooperátorem v Jevišovicích a roku 1899 se stal farářem v Pavlicích. Roku 1900 vstoupil do řehole u jezuitů. Po dvouletém noviciátu ne Velehradě absolvoval studium scholastiky v Bratislavě, pak filozofii v Innsbrucku a v Praze. Roku 1911 složil státní zkoušky v Praze a r. 1913 v Linzi a dosáhl aprobace středoškolského profesora. V letech 1913-1922 působil jako profesor náboženství, zeměpisu a dějepisu v Praze-Dejvicích. Roku 1922 byl povolán na Velehrad. Stal se ředitelem Papežského ústavu a rektorem tamní koleje. Zasloužil se o vnější opravu tohoto poutního chrámu, organizoval oslavy 1100. výročí narození sv. Cyrila, od papeže Pia IX. získal pro chrám titul bazilika minor.

Literatura:
- ČERNÝ, Jiří. Dvě výročí Emanuela Kubíčka. Znojemské noviny. Roč. 2, č. 20 (16.05.2003), s. 6.
 

z Lichtenštejna,Jan Nepomuk Karel – kníže (265. výročí úmrtí)
* 06.07.1724
+ 22.12.1748 - Vyškov

Životopis:
Oženil se s Marií Josefou, se kterou měl dvě dcery. Z něj město pocítilo nepřátelské vojsko, protože v roce 1741 a 1742 probíhala také na území Moravy tzv. první slezská válka, když do země vpadla pruská a saská vojska.  

Literatura:
- Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s.
 

z Lichtenštejna,Rudolf Evžen Credantius Ferdinand Karel – kníže (105. výročí úmrtí)
* 18.04.1838 - Vídeň
+ 15.12.1908 - Moravský Krumlov

Životopis:
Mladší syn Karla III. Boromeje, je znám pod přízviskem "Krasný princ". Jak bylo zvykem v jeho rodu, také on vstoupil do armády a v roce 1891 dosáhl hodnosti generálmajora. O rok později byl jmenován nejvyšším podkoním a kapitánem tělesné stráže císaře Františka Josefa I. Kníže byl vynikajícím znalcem koní, takže pro úřad podkoního získal vídeňský dvůr skutečně povolaného odborníka. V roce 1895 byl kníže Rudolf povýšen na polního maršála. Od roku 1896 byl nejvyšším hofmistrem císaře a vykonával s tímto úřadem spojené funkce plukovníka všech panovnických osobních gard. V roce 1904 se stal Rudolf majitelem dragounského pluku "Kníže Liechtenstein č. 10" a o tři roky později odešel z dvorních úřadů na penzi. Žil pak na zámku Moravský Krumlov, kde také zemřel.  

Literatura:
- JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha : Libri, 2009. 419 s.
 

Máchalová,Marie - sběratelka pohádek (100. výročí narození)
* 06.12.1913 - Brno
+ 05.03.1979 - Jihlava

Životopis:
Brzy osiřela a byla vychovávána v Martínkově u příbuzných, podle nichž si zvolila i svůj pseudonym. Maturovala r. 1930 na reálném gymnáziu v Moravských Budějovicích, r. 1935 absolvovala učitelský ústav ve Znojmě. Učila na Slovensku, v Čechách, v letech 1940-1948 v Martínkově, v Jihlávce 1948-1949, v Jihlavě 1949-1954 a do r. 1970 na cikánské škole a školce.

Dílo:
Přispívala do novin a časopisů: Od Horácka k Podyjí, Lidové noviny, Lidová demokracie, Jiskra, Tvorba.
Vydala: Vlčí dvůr, Brno 1947 (román vycházel v tisku na pokračování i knižně); Lidé mezi lidmi, Praha 1961, román z cikánského života. Nepublikované práce: Poslední martínkovská rychtářka, povídka dle rodinné kroniky; Požár, Na břehu, Černý kormorán, povídky; Dobrou noc kapitáne, novela; Studna pod akáty, román; Půlnoční hvězdy, básně; Cikánské písně, překlady cikánských písní.  

Literatura:
- Moravskobudějovicko-Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s.
 

Nechvátal,František – major (105. výročí narození)
* 19.12.1908 - Štěpánovice u Jaroměře
+          ?

Životopis:
Po absolvování studií se věnoval učitelské profesi. Po okupaci naší země vojsky německého wehrmachtu se zapojil do odbojové organizace Obrana národa. Po jejím prozrazení byl vězněn v Kounicových kolejích a odtud převezen do Breslau. Po skončení 2. světové války stál u zrodu nové československé armády ve Znojmě. Vykonával funkci zástupce velitele. Později byl zvolen předsedou OV Svazu protifašistických bojovníků. V letech 1967-1968 co by hlavní protagonista zúčastnil natáčení dvou dokumentárních filmů, pojednávající o odbojové organizaci Obrana národa. Koncem 60 let rezignoval na tuto funkci a odešel do důchodu. Za svou válečnou činnost obdržel - Válečný kříž 1939, medaili Za zásluhy II. stupně a další vyznamenání.

Literatura:
- ALEXA, Václav. Major František Nechvátal : Bojovali za vlast.  Znojemské listy. Roč. 6, č. 41 (23.10.1997), s. 1, Kaleidoskop vážně i nevážně.
 

Neuwirth,Viktor von – generál (175. výročí narození)
* 24.12.1838 - Josefov
+ 21.08.1899 - Jetřichovice

Životopis:
Absolvoval Vojenskou akademii v Louckém klášteře ve Znojmě.  

Literatura:
- Viktor von Neuwirth [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné na: <http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_N/Neuwirth_Viktor_1838_1899.xml>.
 

Pátý,Petr – mořeplavec (5. výročí úmrtí)
* 25.08.1943 - Dvůr Králové nad Labem
+ 10.12.2008 - Znojmo

Literatura:
- Bří Pátí. Znojemská Rovnost. Roč. 4, č. 234 (01.12.1994), s. 4.
 

Procházka,Tomáš – kaplan (210. výročí narození)
* 11.12.1803 - Ivančice
+ 08.06.1858 - Ivančice

Životopis:
Jeden z prvních moravských buditelů. Kaplanoval tři roky v Olbramovicích, kde na něj měl značný vliv František Sušil. Od roku 1831 až do své smrti působil ve svém rodišti.  

Literatura:
- PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě : Kulturně-historický nástin. Přerov : Strojil, J., [19--?]. S. 32.
 

Reinold,Ignaz – varhanář (165. výročí úmrtí)
*            1777 - Vlčice, okr. Šumperk
+ 31.12.1848 - Znojmo

Životopis:
U Josefa Silberbauera se vyučil varhanářem. Po Silberbauerově oslepnutí převzal mistrovu dílnu a 7. května 1805 byl přijat ve Znojmě za měšťana. V roce 1833 se jako šestapadesátiletý oženil s čtyřiadvacetiletou služkou Antonií Pischlovou, pocházející z Nové Říše. Zemřel na zápal plic.

Dílo:
Postavil varhany např. v Braunsdorfu (1807), v Tasovicích (1808), v Pfaffendorfu (1810), Untermarkersdorfu (1816). Pozitiv s pedálem a osmi rejstříky v zábradlí kůru je pravděpodobně práce Ignáce Reinolda. Nástroj má velmi tuhou trakturu a hlučné čerpadlo vzduchu umístěné na schodišti vedoucím na kůr. Skříň sestává ze dvou krajních věží bez přemostění, mezi nimiž je výhled na oltář. Zadní část skříně positivu je natřena světlou barvou. Rozsah manuálu je E - c3, pedálu E - a.  

Literatura:
- Ignaz Reinold [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na: <.">http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=143051>.
 

Rocken,Georg – zvonař (315. výročí úmrtí)
*            1621 - Klagenfurt
+ 28.12.1698 - Znojmo

Životopis:
Pocházel z rakouského Klagenfurtu. Byl synem Martina Rockena a Alžběty. V Klagenfurtu se Rocken nejspíš vyučil. Oženil se ve Znojmě 16. listopadu 1670 jako svobodný s Annou, vdovou po Kryštofu Kleinovi. Zemřel 28. prosince 1698. Pohřben byl 3. ledna 1699. Dílo: Jeho zvonařskou činnost vymezují léta 1673-1681. Z jeho díla dnes existuje zvon z roku 1680 v Lechovicích, v roce 1741 sem přenesený z louckého premonstrátského kláštera, a zvon v Čáslavicích, ulitý roku 1681. Zvony v Blížkovicích z roku 1673 a Babicích z roku 1679 se nedochovaly. Rakouské prameny připomínají Rockenův dochovaný zvon v Eibensteinu z roku 1678 o průměru 51 cm.  

Literatura:
- MLČÁK, Leoš. Barokní a klasicistní zvonaři ve Znojmě, Mikulově a Valticích. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 64, č. 1 (2012), s. 26-34.

Rosenkranz,Rudolf – farář (185. výročí úmrtí)
*          ?
+ 13.12.1828 - ?

Životopis:
Poslední farář zrušeného louckého kláštera byl celý život provázen vleklými chorobami. Napoleonské války způsobily značné ztráty farnímu hospodářství. Nejvíce trpěl kostel, kam silně zatékalo a hrozilo proboření stropů bočních lodí.  

Literatura:
- ECKL, Petr. Dějiny duchovní správy. Jezeřany - Maršovice : kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice : Obec Jezeřany - Maršovice, 2006. S. 93-99.
 

Vildomec,Vědomil - PhDr. (15. výročí úmrtí)
* 27.09.1921 - Boskovštejn
+ 28.12.1998 - Znojmo

Životopis:
Absolvent znojemského reálného gymnázia. Působil jako pedagog na školách na Drahanské Vysočině a později na jižní Moravě. Současně studoval archeologii u profesora E. Šimka na brněnské univerzitě. Studium ukončil v roce 1950 doktorátem. Počátkem šedesátých let se stal odborným pracovníkem Jihomoravského muzea a v letech 1968-1983 byl jeho ředitelem. Dlouhou dobu pracoval jako okresní konzervátor a byl předsedou okresní komise památkové péče. Za významný přínos historické vědě obdržel stříbrnou medaili Filozofické fakulty brněnské univerzity.  

Dílo:
Spoluautor publikace Pravěk Znojemska (1972). Spolupracoval s Prof. Dr. Vl. Podborským, DRSc. při systematickém archeologickém výzkumu sídlišť z mladší doby kamenné u Těšetic-Kyjovic. Významnou měrou se podílel na vybudování zdejší vědeckovýzkumné stanice. Byl tvůrcem nové archeologické a historické expozice a početných výstav Jihomoravského muzea.

Literatura:
- PODBORSKÝ, Vladimír. František Vildomec (6.2.1878-3.11.1975), Vědomil Vildomec (27.9.1921-28.12.1998). 1. vyd. Brno : Ústav archeologické památkové péče v Brně ; Ústav archeologie a muzeologie FF MU v Brně, 2005. 223 s.
 

Vrána,Jan – botanik (80. výročí narození)
* 17.12.1933 - Oleksovice

Životopis:
Po absolvování zahradnického oboru střední zemědělské školy v letech 1953-1956 pokračoval ve studiu na Agronomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně. V roce 1978 získal titul doktor přírodních věd a v roce 1990 hodnost kandidáta biologických věd. Po ukončení dvouleté vojenské služby byl zaměstnán na státních statcích okresu Chomutov. V letech 1966-1976 profesor Střední zemědělské školy v Novém Jičíně, a v letech 1976-1985 zástupce ředitele gymnázia ve Frenštátě pod Radhoštěm. Od roku 1985 až do svého důchodu začátkem roku 1993 byl ředitelem Střední zemědělské školy v Novém Jičíně.  

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 50 (2011), s. 11.
 

Weil,Joseph – spisovatel (185. výročí narození)
* 28.12.1828 - Tetín
+ 03.07.1889 - Vídeň

Životopis:
Začínal jako cestující herec, od roku 1848 zahájil vojenskou kariéru ve Vídni, 1852 učitel dějepisu a zeměpisu na kadetní škole v Hainburgu, 1854 vyučoval historii na inženýrské akademii u Znojma, 1861 písař u Císařské knihovny ve Vídni a profesorem německé literatury na válečné škole, 1873 ředitel odboru herectví na konzervatoři der Gesellschaft Musikfreunde ve Vídni. 1883 prezident spisovatelů sdružení Concordia.  

Literatura:
- Joseph Weil [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné na: <http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.w/w292151.htm>.
 

Wild,Franz – výrobce hudebních nástrojů (125. výročí úmrtí)
*           1800 - Strachotice
+ 22.12.1888 - Strachotice

Životopis:
Vyráběl hudební nástroje a v roce 1848 si otevřel vlastní dílnu, kde vyráběl především flétny, klarinety a jiné dechové nástroje. Vyvážel do Anglie, Ameriky i na východ.  

Literatura:
- Franz Wild [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné na: <http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Franz_Wild>.
 

Zvěřina,František Bohumír – malíř (105. výročí úmrtí)
* 04.02.1835 - Hrotovice
+ 27.12.1908 - Vídeň

Životopis:
Pocházel z rodiny zámeckého duchovního. Absolvent znojemského gymnázia. V r. 1852 začal navštěvovat Akademii výtvarného umění v Praze (A. Lhota, krajinářská speciálka M. Haushofer). Na návrh Společnosti vlasteneckých přátel umění byl v r. 1859 ze školy vyloučen za slavjanofilství (příznivec slovenského národa). Pedagog kreslení na střední škole v Kutné Hoře (1859), Gorici (1865), Mariboru (1870), v Brně (1871-1876) a ve Vídni (1876-1890). Člen Umělecké besedy v Praze (od 1864), Kunstvereinu ve Vídni (od 1891), pražské Jednoty umělců výtvarných (od 1898). Jeden ze zakladatelů Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně (od 1907). Od r. 1893 žil se svým synem ve Zwettle (Dolní Rakousko).  

Dílo:
Dlouhou dobu umělecky působil v cizině (50. - 60. léta Slovensko, 70. - 80. léta Bosna, Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Černá hora, Albánie, Řecko, Rumunsko). Při návratech domů příležitostně zajížděl na Břeclavsko a Znojemsko, do malebného údolí řeky Dyje a Želetavky. Jako malíř Podyjí objevoval a vypodobnil tehdy ještě neznámou krásu podyjské přírody. V letech 1902-1908 akvareloval každé léto na Bítově, kde se spřátelil s R. Havelkou. Autor obrazů: Bítov-akvarel, Skály u soutoku Dyje se Želetavkou-akvarel (1904) aj. Vytvořil asi osm tisíc malířských studií, kreseb, obrazů a grafických prací.
Samostatné výstavy: Brno (1905), Praha (1936), Hrotovice (1955) aj.
Kolektivní výstavy: Jubilejní výstava Umělecké besedy (Praha 1913), Výstava kreseb a studií starších čes. mistrů (Praha 1923), Mistři české kresby (Praha 1951). Obrazy uloženy v Národní galerii Praha, Moravské galerii Brno, Galerii výtvarných umění Hodonín aj.

Literatura:
- RAMPULA, Josef. Malíř František Bohumír Zvěřina a Telč. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 13, č. 1 (1958), s. 63-65.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.