Červenec

Audy,Ladislav - vlastivědný pracovník (35. výročí úmrtí)
* 12.12.1910 - Znojmo
+ 18.07.1978 - ?

Životopis:
Předseda Osvětové besedy Jevišovice, předseda ZJ Sokol Jevišovice.  

Dílo:
Jevišovice a okolí (1965) a Z historie Jevišovic I. díl (1974), Z historie Jevišovic II. díl (1976). Redaktor Jevišovických novin.

Literatura:
- RD, JŠ. Dr. Ladislav Audy šedesátiletý. Znojemsko. Roč. 11, č. 50 (16.12.1970), s. 5.


Doskočil,Karel - historik (105. výročí narození)
* 16.07.1908 - Olešnice
+ 04.02.1962 - Praha

Životopis:
Absolvent znojemského reálného gymnázia (1927), Filozofické fakulty Karlovy univerzity (1934), Státní archivní školy (1937). Pracovník Archivu země české. Za války totálně nasazen u firmy Prokop ve Vysočanech. V době Pražského povstání působil v bojové skupině S-III (Svornost). Po reorganizaci archivní sítě (1954), pracoval ve Státním ústředním archivu v Praze. Od r. 1959 skladník v továrně na barviva. Zemřel na rakovinu hrtanu. Pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.  

Dílo:
Beletrie a práce o literatuře: Větve stromů (1941), Původ Jaroslava Vrchlického (1944), Milosrdenství (1947), Mistr Dybin, rétor doby Karlovy (1948).
Překlady: Šest kázání z Homiliáře opatovického (1939), Karel IV. : Korunovační řád českých králů (1941) aj.
Uspořádal a vydal: Listy a listiny z dějin československých 869-1938 (1938, s překladem latinských a německých textů), Srdce Prahy v plamenech (1946, slovní doprovod k fotografiím O. Smoly z Květnového povstání).
Přispíval do časopisů a novin: Akord, Kvart, Listy pro umění a kritiku, Rozhledy po literatuře a umění, Sborník archivních prací aj.
Užíval šifry: Dč. , K. D.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 28 (2011), s. 11.


Dungel,Adalbert - kněz (90. výročí úmrtí)
* 20.06.1842 - Lukov
+ 10.07.1923 - Göttweig

Životopis:
Po absolvování gymnázia ve Znojmě v roce 1861 vstoupil do benediktinského kláštera v Göttweigu a složil slib v roce 1865. V roce 1866 byl vysvěcen na kněze. V roce 1886 zvolen opatem. 1897-1907 členem říšské rady.  

Literatura:
- Adalbert Dungel [online]. [cit. 2012-03-07]. Dostupné na: <.">http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Adalbert_Dungel>.


Felix,Herbert - podnikatel (105. výročí narození)
* 09.07.1908 - Znojmo
+           1973 - Řím

Životopis:
Moritz začal počátkem 30. let studovat ve Vídni obchodní školu. Po ukončení studií odjel na obchodní cestu po Skandinávii, aby tam prozkoumal možnosti proniknutí na tamní trh. Znojemský podnik v té době velmi slušně prosperoval, ale mezinárodní situace v Evropě se zhoršila. Proto v roce 1938, těsně před Mnichovem, opustil Československo. Kromě cestovního pasu si vezl tři věci: československou vojenskou knížku, dopisy pro švédské firmy, se kterými byly již dříve uzavřeny obchodní kontrakty a dědův recept na výrobu nakládaných okurek, který byl v té době přísně střeženým tajemstvím znojemského podniku. Usadil se ve Švédsku ve městě Eslöv (zemědělská oblast Skäne), kde začal budovat konzervárenský podnik Felix. Znojemské okurky se dostaly na trhu do takové pozice, že poptávka převyšovala nabídku. Podnik se rychle rozrůstal a skupoval podniky v potravinářské oblasti po celém jižním a středním Švédsku. Založil supermoderní závod v malém rakouském městečku Mettersburgu pod názvem Felix - Austria. V průběhu 60. let vybudoval koncern Felix ještě několik závodů v SRN a také ve Švýcarsku. Podnikatel československého původu, za sebou zanechal prosperující podnik, který několik let před svou smrtí prodal.

Literatura:
- SVOBODA, Jiří. Herbert Felix - okurkový král. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. (1999), s. 42-51.


Ferenz,Antonín - malíř (125. výročí úmrtí)
* 03.06.1801 - Žďár nad Sázavou
+ 19.07.1888 - Brno

Životopis:
Učil se v Brně v dílně Ferdinanda Lichta a ve Vídni po r. 1824 (patrně u Friedricha Amerlinga). Působil ve Znojmě (1833-1846) a poté v Brně (1846-1874).  

Dílo:
Portréty: Členové Ferenzovy rodiny (1848-1849), Vlastní podobizna (1862) - portréty uloženy v Moravské galerii, Josefina baronka Diller-Schaffgotschová (1843), brněnský biskup Ant. Arnošt hrabě Schaffgotsch (1844), Adolfina a Adéla Bauerovy (1855) aj. Některé jeho obrazy se nacházejí ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě a v Muzeu Žďár nad Sázavou.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 30 (19.07.2010), s. 11.


Gastierer,Hugo - spisovatel (55. výročí úmrtí)
* 30.03.1889 - Hrušovany nad Jevišovkou
+ 04.07.1958 - Vídeň

Životopis:
Měšťanku vychodil v Drnholci, pak byl na gymnázium v Bukurešti (gymnázium zaměřené na spojení filozofie a teologie), už v 19 letech zpíval jako podjáhen, a to i při Arcibiskupské Papežské mši a královském obřadu ve starém klášteře. Podstoupil dlouhé cesty, když začal studovat filozofii a historii na univerzitách ve Vídni, New Yorku a Innsbrucku. Pak se vrátil domů do Hrušovan nad Jevišovkou. Psal krásné povídky, skici, básně, které se objevili v prestižních listech a časopisech. Psal i větší publikace včetně scénářů.  

Literatura:
- BLÖSL, Joachim. Südmährens Dichter und Sänger : Eine Erntelese. Nikolsburg : Bartosch, 1925. 294 s.


Hrubý,Karel Otto - fotograf (15. výročí úmrtí)
* 15.05.1916 - Vídeň
+ 19.07.1998 - Senotín

Životopis:

Dětství prožil v Podbrezové na Slovensku a ve Znojmě. Začal studovat práva, která neměl možnost dokončit - nacisté zavřeli vysoké školy. V roce 1943 byl totálně nasazen. Po válce se začal profesionálně věnovat fotografování. Od roku 1945 nastoupil jako fotoreportér do Rovnosti. V roce 1947 krátce pracoval jako kameraman dokumentárních a reklamních filmů u Čs. státního filmu. Byl zaměstnán také ve Státním divadle v Brně, v redakci časopisu Květy a opět se vrátil do Brna, kde působil jako pedagoga fotograf. Od roku 1952 člen Svazu čs. výtvarných umělců. Patřil k spoluzakladatelům první stálé fotografické síně v Československu - Funkeho kabinetu při brněnském Domu umění (1959). O šest let později založil skupinu VOX a v roce 1969 spoluzakládá Svaz českých fotografů, několik let vykonával funkci místopředsedy. Na sklonku věku se přestěhoval do Senotína, kde se začal věnovat malířství.  

Dílo:
Účast na mezinárodních fotografických výstavách: Boston, Brusel, Nottingham, Stockholm, Vancouver, Rio de Janeiro, Antverpy, Oklahoma, Pasadena, Kodaň a další. Snad jen Afrika schází - jinak jeho fotografie poznali lidé všech světadílů. Jako všestranný fotograf usiloval o zachycení všech stránek života. Věnoval se také krajinářské fotografii a etnografii.

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 30 (19.07.2010), s. 11.


Kovařík,Hubert - sochař (55. výročí úmrtí)
* 27.10.1888 - Břeclav
+ 21.07.1958 - Praha

Životopis:
Po absolvování německého nižšího gymnázia dostal stipendium Jana Lichtensteina, které mu umožnilo v letech 1905-1908 studovat na FachS für Thonindustrie ve Znojmě. Na radu svého profesora modelování M. Mörtla odešel v roce 1908 do Vídně na KGS. Poté byl v letech 1912-13 soukromým žákem A. Hanáka. V této době se účastní řady výstav nejen ve Vídni, ale také v Kolíně nad Rýnem, Bruselu, Gentu a Lyonu. Své keramické návrhy nechával zhotovit v dílnách WKKW. Ve Vídni vytvořil v roce 1913 figurální kašnu pro výstavu „Adria“. Rakousko-uherská banka si od něj objednala pro svoji novostavbu 8 velkých reliéfů. Pro lovecký zámeček v Mayerlinku vytvořil sousoší Piety jako pomník hraběnky Esterházy-Lobkovicové. Po roce 1918 v Kunštátě na Moravě spoluzakládal "Kunštáckou keramiku“, kde působil 2 roky. Od roku 1922 si zařídil vlastní keramickou dílnu ve Svitávce a stal se vedoucím keramického oddělení na živnostenské škole v Letovicích. V Rájci nad Svitavou vytvořil pomník padlým a alegorickou skupinu na škole v Hodoníně. Výhradní prodej jeho keramiky měly ve 20. letech prodejny UP Závodů v Praze a Brně. V roce 1925 se účastnil výstavy dekorativních umění v Paříži, kde získal čestný diplom, v roce 1930 mezinárodní výstavy v Liege, kde získal zlatou medaili. Od roku 1932 se věnoval výhradně malbě. V roce 1955 se odstěhoval do Mariánských Lázní. Byl členem SVUM v Hodoníně. Jeho keramická díla jsou zastoupena kromě ČR v Paříži (Cluny), New Yorku a Sydney.

Literatura:
- Hubert Kovařík : sochař, keramik a malíř : 27.10.1888, Břeclav - 21.7.1958, Praha : [9. října 2008 - 16. listopadu 2008, Muzeum Boskovicka]. Vyd. 1. [Boskovice] : Albert, 2008. 63 s.


Kussmitsch,Karoline - zpěvačka (140. výročí narození)
* 12.07.1873 - Moravský Krumlov
+          ?

Životopis:
Dcera inženýra. Po jejím pěveckém vystoupení ve Vídni začala její herecká kariéra v Brně (1895). V roce 1898 přišla jako zpěvačka (alt a mezzo-soprán) do Dvorní opery ve Vídni a působila zde až do roku 1902.  

Literatura:
- Karoline Kussmitsch [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: <.">http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Karoline_Kussmitsch>.


Kübeck,Blanche - malířka (140. výročí narození)
* 10.07.1873 - Vídeň
+ 30.11.1935 - Baden u Vídně

Životopis:
Narodila se jako dcera říšského a zemského sněmovního poslance Mace Freiherra von Kübeck. Než začali rozsáhle cestovat po Evropě, Severní Africe a Malé Asii, bydleli na rodinném statku v Lechovicích, kam se i vraceli. Byla spolupracovnicí v různých vážených novinách, například Neue freie Presse nebo Wiener Tagblatt. Dílo: Handbuch der englischen Geschichte, 1896; Tagebuchblätter aus Italien, 1911.

Literatura:
- Blanche Kübeck [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: <.">http://portal.suedmaehren.at/wiki/index.php/Blanche_K%C3%BCbeck>.


Lukeš,Josef - protifašistický bojovník (100. výročí narození)
* 26.07.1913 - Vídeň
+ 05.05.1945 - Praha

Životopis:
Po okupaci (1938) se odstěhoval se svými rodiči ze Znojma do Havlíčkova Brodu. Vojenskou základní službu absolvoval v Olomouci jako letecký mechanik. Závodit začal v roce 1934, první svůj závod jel ve Vítkovicích. Hned na prvním závodě s mezinárodní účastí na motocyklu Jawa skončil třetí. Stal se populárním účastníkem téměř všech významných závodů. Vždy patřil mezi první, často vítězil. Naposledy v Československu jel Zlatou přilbu v Pardubicích, kde vyhrál kategorii 350. V roce 1940 se rozešel s továrnou Jawa a začal závodit na svou pěst. Později vstoupil do služeb továrny Walter. Od roku 1941 žil v Praze. Účastník pražského povstání (1945). Za bojové zásluhy mu udělil prezident republiky dne 13. dubna 1946 Československý válečný kříž 1939 in memoriam.  

Literatura:
- IROVSKÝ, B. Josef Lukeš, bojovník Pražského povstání. Znojemský zpravodaj. Č. 5 (1985), s. 22-23.


Mach,Karel - obuvník (140. výročí narození)
* 08.07.1873 - Jevišovice
+          ?

Životopis:
Když začala válka, už dávno žil a pracoval ve Vídni. Zde narukoval k 1. zeměbraneckému pluku a do ruského zajetí se dostal po obsazení Przemyslu 23. března 1915. Místo pobytu v zajetí není známo, ale na Silvestra roku 1918 se v Irkutsku přihlásil do legií. Zde také zůstal vzhledem ke svému vysokému věku u tamní čs. posádky. Z Vladivostoku odplul 24. června 1919 lodí Archer a v Praze demobilizoval v září téhož roku.  

Literatura:
- BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. (2002), s. 75-86.


Mayer-Wallerstein-Ahrdorff,Maxmilián - prelát, rytíř (85. výročí úmrtí)
* 03.12.1845 - Kroměříž
+ 07.07.1928 - Božice

Životopis:
Absolvent kroměřížského gymnázia. V letech 1864-1867 studoval teologii na biskupském učilišti v Brně. Na kněze byl vysvěcen 6.6.1868. Šest let působil jako kaplan v Brně. V listopadu 1874 odjel do Říma, aby si rozšířil své vzdělání. Získal doktorát teologie. V roce 1880 se stal apoštolským pronotářem. O rok později onemocněl a vrátil se zpět na Moravu. Tři roky působil v Černé Hoře a poté v Křídlovicích - Božicích na Znojemsku. V roce 1899 byl jmenován sídelním kanovníkem metropolitní kapituly v Olomouci. Dne 18.7.1901 mu bylo přiznáno právo používat predikátu rytíř z Ahrdorffu a Wallersteinu. O patnáct let později získal císařským diplomem ze dne 14.6.1916 titul barona. Ale do Božic se stále vracel, měl tu postavený domek. Při příležitosti oslav 60. výročí svého vysvěcení na kněze v Božicích zemřel. Měl velký podíl nejen organizační, ale i finanční na založení dívčího penzionátu Maria Hilf (původně dětského útulku pro starce a děti). Základní kámen ústavu byl položen 12.10.1894. Původní stavba byla za necelý rok dokončena a 8.9.1895 posvěcena. Správu převzaly sestry sv. Karla Boromejského a kromě útulku zde zřídily i školu pro industriální učitelky. Penzion od svého vzniku prošel několika stavebními úpravami. Neúplný letopočet na štítu budovy svědčí o její konečné dostavbě roku 1906. Od roku 1950 v penzionu Maria Hilf je domov důchodců.

Literatura:
- Max Mayer z Ahrdorffu a Wallersteinu. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 16 (19.04.2004), s. 6.


Michl,Josef - literární kritik (95. výročí narození)
* 01.07.1918 - Suchohrdly u Znojma
+ 05.04.2001 - ?

Životopis:
Po maturitě na gymnáziu ve Znojmě (193)7 vystudoval latinu a němčinu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze (1946). Zároveň navštěvoval kurzy švédštiny. Podařilo se mu získat studijní stipendium do Norska. Po návratu pracoval na katedře germanistiky a nordistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1969-1971 a 1986 vyučoval češtinu na univerzitách v Norsku a ve Švédsku. V roce 1993 jmenován univerzitním profesorem.  

Dílo:
Překládal z norštiny ( B. Björnsen, J. Bojer, F. Alnaes aj. ), do norštiny přeložil poezii V. Holana, M. Holuba, J. Seiferta a J. Skácela. Napsal Björnson (1970), Björnson a Československo (1992).

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 27 (2011), s. 11.


Müllner,Laurenz - profesor (165. výročí narození)
* 29.07.1848 - Křídlůvky
+ 28.11.1911 - Meran

Životopis:
Studoval teologii na Vídeňské univerzitě, kde se stal také profesorem a v letech 1894-1895 dokonce rektorem. Vyučoval především křesťanskou filozofii, ale zabýval se také literaturou. Byl autorem řady odborných publikací a přispíval do katolického deníku Vaterland. Byl velkým kritikem Goethova pojetí vidění světa, proti kterému stavěl např. Shakespeara či Dostojevského.  

Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 31 (27.07.2009), s. 11.


Oulehla,Otakar - básník (25. výročí úmrtí)
* 08.09.1962 - Znojmo
+ 05.07.1988 - Znojmo

Životopis:
Po vychození základní školy byl přijat na gymnázium. Vedle hry na klavír začíná jako samouk na kytaru. Úspěšná gymnazijní studia zakončuje maturitou s vyznamenáním. Skládá přijímací zkoušku na lékařskou fakultu a nastupuje do Hradce Králové. Tam ho poprvé zaskakuje nebezpečné onemocnění. Během léčby dokončuje první obsáhlejší sbírku básní. Po vyléčení pokračuje ve studiu. Začíná psát povídky science fiction. Vlivem následků neblahého civilizačního procesu onemocní zákeřnou krevní chorobou a přerušuje studium. Je úspěšné léčen a choroba je potlačena. V květnu 1988 odjíždí do Rakouska na lékařské vyšetření a ztrácí šanci na uzdravení. Dne 19.6.1998 náhle onemocní akutní bronchitidou. Aplikovaná léčba byla bez účinku, potlačovaná choroba znovu propukla. Zemřel ve věku 25 let. Pohřben v den promoce svých spolužáků.

Dílo:
Korálky v dlani (36 básní, vlastní náklad).

Literatura:
- MRVA, Vlastimil. "Korálky v dlani" Otakara Oulehly : (8.9.1962 Znojmo - 5.7.1988). Znojemsko. Roč. 1, č. 47 (20.11.1991), s. 6.


Steinmetz,Jakub - mlynář (200. výročí narození)
* 13.07.1813 - ?
+ 22.04.1886 - ?

Životopis:
Studoval na německých školách ve Znojmě a věnoval se pak mlynářství pod vedením otcovým a dle výučního listu vystaveného roku 1832 byl prohlášen mlynářským cechem v Moravském Krumlově po výuční době od roku 1828 za tovaryše mlynářského. Byl spoluzakladatelem tamější záložny. Po smrti otce hospodařil s matkou na mlýně až do svého sňatku s Veronikou Kollerovou, dcerou hostinského z Fryšavy. Roku 1847 mu zemřela matka. Jakub Steinmetz zemřel po delší nemoci a byl pohřben do hrobů rodičů vedle manželky. 

Literatura:
- Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2010 : historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo : Státní okresní archiv Znojmo ; [Brno] : Moravský zemský archiv v Brně, 2011. 221 s.


Svobodová,Růžena - spisovatelka (145. výročí narození)
* 10.07.1868 - Mikulovice
+ 01.01.1920 - Praha

Životopis:
V roce 1874 se s rodiči přestěhovala do Prahy. Jan Čáp, její otec, byl jmenován centrálním ředitelem premonstrátských statků. V letech 1881-1883 absolvovala vyšší dívčí školu a v klášterním penzionátu se zdokonalila ve francouzštině. Roku 1886 složila zkoušku z francouzštiny a ucházela se o místo vychovatelky. Uplatnění našla v Nových Dvorech u Pacova v rodině vzdálených příbuzných. V roce 1889 se vrátila domů. O rok později, 6. 9. 1890, se provdala za F. X. Svobodu. Prostřednictvím svého muže se seznámila s řadou literátů a pod jejich vlivem začala sama tvořit. Podnikala krátké cesty do Itálie a Francie, často pobývala v Beskydách. Zemřela náhle po záchvatu srdeční mrtvice v noci na Nový rok 1920. Místem jejího posledního odpočinku se stal pražský Slavín.  

Dílo:
Byla přední představitelkou českého literárního impresionismu. Povídková a románová tvorba - Na písčité půdě (1895), Ztroskotáno (1896), Povídky (1896), Přetížený klas (1896), V odlehlé dědině (1898), Zamotaná vlákna (1899), Milenky (1902), Pěšinkami srdce (1902), V říši tulipánků (1903), Plameny a plaménky (1905), Marné lásky (1906), Černí myslivci (1908), Pokání Blaženčino (1908), Posvátné jaro (1912), Dětská srdce (1913), Po svatební hostině (1916), Jarní záhony (1916), Pokojný dům (1917). Po její smrti vyšlo - Ráj (nedokončeno 1920), Hrdinné a bezmocné dětství (1920), Zahrada irémská (nedokončeno 1921).

Literatura:
- PERNICA, Bohuslav. Písemnictví na západní Moravě : Kulturně-historický nástin. Přerov : Strojil, J., [19--?]. S. 63-64.


Šanda,Jan - kapitán (70. výročí úmrtí)
* 03.01.1903 - Želetice
+ 28.07.1943 - Drážďany

Životopis:
Své dětství a dospívání prožil v Želeticích. Základní vojenskou službu vykonával u 2. leteckého pluku v Prostějově, kde prodělal pilotní výcvik a stal se učitelem létání. V roce 1928 opustil vojenskou službu a nastoupil jako pilot u České dopravní společnosti. Patřil k nejspolehlivějším kapitánům civilní letecké dopravy. 15. března 1939 se naši letci poprvé setkali tváří v tvář s nacistickými okupanty. Okupační úřady zastavily všechny lety a letci opustili letiště. Odešlí letci se soustřeďovali v Krakově u československé zahraniční letky. Někteří odešli do Sovětského svazu k zpravodajskému výcviku. Po čase se vrátili do Protektorátu a zapojili se do ilegální organizace - vytvořili první sovětskou zpravodajskou síť. Neměli však vysílačku. Proto jeden z nich navštívil kamarády - letce, pracující v košířské vozovně při likvidaci letadel. Ti měli pečlivě uschovaný radiomateriál mimo skladovou evidenci, jiné uměli zaopatřit. Šanda zkonstruoval za pomoci kamarádů ve svém domku výkonnou, snadno přenosnou vysílačku, která se při zkouškách dokonale osvědčila. Čtrnáct měsíců nemělo gestapo žádné informace o této rozsáhlé zpravodajské službě. Až teprve zrádce, pilotní žák Jaroslav Bednář, se vetřel do důvěry organizátorů. Jeho zradou byli 4. -9. března 1941 zatčeni. U Šandy v podkroví našli dobře vybavenou dílnu a čtyři nedokončené vysílačky. Půl roku byl Šanda vězněn na Pankráci a vyslýchán v Pečkárně. Následovaly další tvrdé výslechy v Drážďanech. Jan Šanda své spolupracovníky nezradil. První senát volkgerichthofu v Drážďanech vynesl 12 rozsudků smrti. Všichni byli 28. července 1943 popraveni. 

Literatura:
- SEIDL, J. Naši rodáci. Želetický zpravodaj. 2008, roč. 4, č. 1, s. 11.


Trnka,Jakub - pedagog (110. výročí narození)
* 18.07.1903 - Křenovice u Slavkova
+ 28.05.1965 - Znojmo

Životopis:
Absolvent obecné školy v Křenovicích, měšťanské školy ve Slavkově (1914-1915), gymnázia v Praze (1915-1918) a ve Vyškově (1918-1923), Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde studoval dějepis, filozofii, zeměpis, latinu a řečtinu (1923-1928). Po dvouleté prezenční službě v Malackách, pro nedostatek učitelských míst v českých zemích zůstal na Slovensku. Byl pedagogem na školách v Lučenci, Bánské Šťavnici a ve Zvolenu (1930-1934), na gymnáziu ve Znojmě (1934-1935), na vojenském gymnáziu v Moravské Třebové (1935-1938), na vojenském gymnáziu v Hranicích (1938-1939), na gymnáziu v Holešově (1939-1945). Po válce se vrátil do Znojma na reálné gymnázium, kde učil až do roku 1965.

Dílo:
Podyjí - Znojemsko (turistický průvodce, 1956), Podyjí a Pálavské vrchy (turistický průvodce, 1965).
Publikoval v časopisech a ve sbornících: Znojemsko, Vlastivědný sborník Jižní Morava - články: Pozoruhodnosti Křenovic (1959), Naše cihelny (1964), Skalka (1965), Vojáci na ležení a Křenovice (1965), Křenovická škola do 90. let minulého století.

Literatura:
- FIL. Učitel tělem i duší Jakub Trnka. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 5, č. 21 (23.05.2005), s. 4.


Tunka,Václav - legionář (95. výročí úmrtí)
* 01.09.1874 - Únanov
+ 16.07.1918 - Spasskoje

Životopis:
Ve Znojmě se vyučil malířem. Za 1. světové války v roce 1915 byl zajat na ruské frontě. Vstoupil (1917) do Čs. armády v Borispolu u Kyjova a následně se stal vojákem 5. pluku T. G. Masaryka, se kterým odjel v roce 1918 do Vladivostoku. Zúčastnil se bojů na březích Tichého oceánu proti bolševikům, kde u městečka Spasskoje padl. Pohřben ve společném hrobě u vesničky Jevgoněvka. V roce 1934 mu byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska.

Literatura:
- KEREMIDSKÝ, Marian. Další významné osobnosti. Únanov 1227-1997. Únanov : Obecní úřad, 1997. S. 100-101.


Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.