Kalendárium

Zobrazení: 2827

Červen

Adam,František – voják (70. výročí úmrtí)
* 02.02.1891 - Horní Kounice
+ 22.06.1942 - Brno

Životopis:
Popraven. Zaměstnán jako inspektor pojišťovny. V rakousko-uherské armádě desátník 8. pěšího pluku. Dne 18.5.1915 zajat v Klementově. Do legií se přihlásil v Borispolu. Do čs. legie v Rusku zařazen dne 22.6.1917, 6. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 14.4.1920, poslední útvar: 6. střelecký pluk, poslední hodnost: desátník. Demobilizován. Za nacistické okupace gestapem zatčen 12.3.1942, vězněn v Brně v Kounicových kolejích, kde byl také popraven.

Literatura:

Axmann,Josef – sochař (65. výročí úmrtí)                                                                      
* 03.03.1891 - Trstěnice (Znojmo, Česko)
+ 03.06.1947 - Brno

Životopis:
Narodil se jako druhorozený z pěti dětí v rodině drobného živnostníka. Rodina se přestěhovala do Brna, kde Axman v letech 1903-1905 navštěvoval české státní gymnázium. 1905-1909 studoval odbornou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích, poslední dva roky za pomoci moravského zemského stipendia. Pak ho na krátkou dobu zaměstnávaly jako sochařského dělníka různé firmy v Rychnově nad Kněžnou, Vyškově-Nosálovicích a v Brně. 1910 byl přijat do speciální sochařské školy prof. J. V. Myslbeka na Akademii v Praze, kterou ukončil získáním školní ceny (1913). Týž rok spolupracoval na sochařské výzdobě Dělnické úrazové pojišťovny v Brně a získané prostředky mu umožnily první studijní cestu do Itálie, kde navštívil Řím, Neapol, Florencie, Padovu, Ferraru, Bolognu, Pisu a Benátky. 1915 narukoval, ale během vojenské služby mohl studovat v letním semestru 1917/1918 na speciální medailérské škole pražské Akademie u prof. J. Štursy. Na podzim 1919 se natrvalo usadil v Brně a stal se 1919-1922 suplujícím profesorem na II. státní reálce.

Dílo:
V brněnském kamenickém závodě K. F. Racka pracoval na svých sochařských pracích a zakázkách (1919-1924), pak působil v Brně jako sochař a restaurátor. Podílel se na restaurování Mariánského a Zderadova sloupu, portálu Staré radnice, soch v kostelech na Petrově, u sv. Jakuba v Brně-Zábrdovicích. Jeho sochařské dílo mělo regionální charakter. Věnoval se tvorbě pomníků a památníků, portrétu, náboženské a komorní plastice. Monumentální práce se vyznačují pevným obrysem, hladkou modelací a nevýrazným sochařským rukopisem. V polovině 20. let jeho plastiky lehce ovlivnil styl art deco. Z ušlechtilých materiálů, zejména z bronzu a alabastru, vytvořil řadu portrétů, např. dětí, sošky zvířat, z pálené hlíny drobné žánrové skici a ceny pro vítěze automobilových závodů na Masarykově okruhu. 1919-1939 byl členem Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně a 1939 se účastnil jeho společné výstavy. Souborné dílo Axmanna poprvé vystavil brněnský Dům umění (1950).  

Literatura:
  • LÁTOVÁ, Milada. Kalendárium : Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 8 (26.02.1998), s. 1.

Bělík,František – učitel (240. výročí úmrtí)
*            1715 - ?
+ 18.06.1772 - Hostěradice

Životopis:
Od února 1757 do své smrti rektor v Hostěradicích, byl i zdejším měšťanem.  

Literatura:

Bornemann,Otto Friedrich Ferdinand – redaktor (130. výročí narození)
* 08.06.1882 - Znojmo
+ 10.11.1960 - Vídeň

Životopis:
Pocházel z evangelické rodiny Karla B. (1852-1923), knihkupce a nakladatele, který se na Moravu přistěhoval ze saského Hohnsteinu. Pod vedením svého otce se vyučil knihkupcem a žurnalistickou praxi získal v redakcích několika deníků v Čechách a v Tyrolsku. Své dosavadní vědomosti a znalosti si doplnil studiem dějepisu na filozofické fakultě vídeňské univerzity. Oženil se s Antonií a spolu měli tři děti. Všichni nabyli 26. června 1923 domovské právo v Brně. Tam Bornemann pracoval jako redaktor listu Tagesbote, šéfredaktor Brünner Tagblatt a korespondent vídeňského Neue Wiener Tagblatt. Věnoval svůj zřetel komunální politice, ekonomice a vlastivědě Moravy. Přispíval do několika česko-německých odborných časopisů a deníků, psal i pojednání z dějin Moravy, jež však jsou dnes nedostupná. 1945 byl z Brna odsunut, usadil se ve Vídni a od roku 1953 vedl odborný časopis s názvem Das österreichische graphische Gewerbe.  

Literatura:
  • Materiály MěK.

Černoch,Otakar – spisovatel (45. výročí úmrtí)
* 23.10.1907 - Znojmo
+ 09.06.1967 - Praha

Životopis:
V letech 1914-1921 žil v Rusku. Absolvent Obchodní akademie v Praze. Účastník španělské občanské války (1937-1938) - tyto životní zkušenosti se odrážejí v jeho díle. V letech 1938-1944 byl komerčním úředníkem. Od r. 1944 vězněn v koncentračním táboře blízko Toruně. V lednu 1945 se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Po válce pracoval jako vedoucí pobočky národního podniku Gloria a tvůrčí pracovník Čs. státní filmu (1949-1951).  

Dílo:
Dramata: Případ Othello (1945), Veliká zkouška (1946), Gigant (1950) aj.
Próza: Mladá srdce (1957), Španělská aréna (1956), Alibi (1960).
Pro Čs. televizi přepracoval s V. Breberovou román Alibi na televizní hru Vrah byl odsouzen po právu (1962, režisér A. Moskalyk).

Literatura:
  • Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 43 (18.10.2010), s. 11.

Dlapka,Amand – kazatel (120. výročí narození)
* 23.06.1892 - Znojmo
+ 25.05.1955 - Retz

Životopis:
Sliby složil 11. září 1912 v Olomouci, ordinován byl 5. července 1915 v Olomouci. Působil jako submagistr noviců, kazatel v Olomouci a Litoměřicích. Byl převorem v Ústí nad Labem a Chebu. Po skončení 2. světové války byl jako občan německé národnosti odsunut do Rakouska. Pohřben je v Retzu.  

Literatura:
  • Amand Dlapka [online]. [cit. 2011-06-06]. Dostupné na: .

Dungel,Adalbert – kněz (170. výročí narození)
* 20.06.1842 - Lukov
+ 10.07.1923 - Göttweig

Životopis:
Po absolvování gymnázia ve Znojmě v roce 1861 vstoupil do benediktinského kláštera v Göttweigu a složil slib v roce 1865. V roce 1866 byl vysvěcen na kněze. V roce 1886 zvolen opatem. 1897-1907 členem říšské rady.  

Literatura:

Eichert,Franz Xaver – novinář (155. výročí narození)
* 11.06.1857 - Sněžník u Děčína
+ 06.07.1926 - Breitenfurt u Vídně

 
Literatura:

Ekl,František – voják (95. výročí úmrtí)                                                     
*          ?
+ 10.06.1917 - Litoměřice

Životopis:
Zemřel v nemocnici v Litoměřicích.  

Literatura:
  • ECKL, Petr. První světová válka. Jezeřany - Maršovice : kapitoly ze starších dějin obce. Jezeřany - Maršovice : Obec Jezeřany - Maršovice, 2006. S. 55-59.

Feifalik,Julius - literární historik (150. výročí úmrtí)
* 15.02.1833 - Znojmo
+ 30.06.1862 - Vídeň

Životopis:
Pocházel z moravské německé rodiny ve Znojmě. Po maturitě na gymnáziu v Brně (1850), odešel do Vídně na práva, ale brzy se orientoval na německou a slovanskou filologii a literaturu. Stipendista rakouského Ministerstva vyučování v Německu (Berlín, 1855-1857), kde se věnoval studiu německé literární mediavalistiky za vedení bratří Grimmů. Zaměstnán krátce jako nejnižší úředník Univerzitní knihovny ve Vídni a od září r. 1861 - už těžce nemocen tuberkulózou - jako pomocný pracovník Dvorní knihovny v Vídni.  

Dílo:
Historik české středověké literatury a průkopník jejího srovnávacího studia. Vydal sedm částí cyklu Studie ke staročeské literatuře a další studie (Zlomky českých legend, Legenda o královně Elišce, Staročeské písně a průpovědy). Svými znalostmi přispěl jako první k odhalení padělku Milostné písně krále Václava. Nejvážněji a nejrozhodněji však vystoupil v r. 1860 proti pravosti Královédvorského a Zelenohorského rukopisu.
Sběratelská činnost: Moravské národní hry dramatické (1864). Posmrtně nedokončena zůstala edice Volksschauspiele aus Mähren vydaná pod názvem Lidové hry z Moravy (první vydání v češtině r. 1986). Jako sběratel se neomezoval na pouhý záznam textů, ale snažil se uvádět i podrobnosti her, které se týkaly provozování, jako kostýmy, maskování, pohybové sestavy, způsob přednesu dialogů i veršů a melodie zpívaných částí, takže dnes podávají jeho záznamy cenné svědectví o lidovém divadelnictví.
Publikoval v novinách a časopisech: Kritische Blätter für literatur und Kunst (1858), Lumír (1858), Wiener Zeitung (1861), Zeitschrift für die österreichischen Gymnasien (1858-1859) aj. Šifra: JFk.

Literatura:
  • FIL. Historik české středověké literatury Julius Fejfalík. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 5, č. 7 (14.02.2005), s. 5.
  • Julius Fejfalík : 15.2.1883-30.6.1862. Znojmo : Okresní knihovna, 1987. 11 s.
  • VO. Sto padesát let od narození Julia Fejfalíka. Znojemsko. Roč. 24, č. 8 (23.02.1983), s. 4.  

Glücksmann,Heinrich – spisovatel (65. výročí úmrtí)                                                                     
* 07.07.1864 - Rakšice
+ 06.1947 - Argentina

Životopis:
Svou literární kariéru začal v 16 letech, jedním z jeho prvních děl "Aufsätze über Frauensitten und Unsitten", které uveřejnil ve "Wiener Hausfrauen-Zeitung" pod pseudonymem Henriette Namskilg. Poté se stal učitelem na vídeňské herecké škole. Od roku 1882 do roku 1885 byl vydavatelem "Fünfkirchner Zeitung" a od roku 1884 do roku 1886 vykonával stejnou funkci v "Neue Pester Journal" and the "Polit'sche Volksblatt" v Budapešti. V roce 1886 publikoval a ilustroval bibliografické vydání z práce Michaela von Zichy, malíře. Ve stejném roce vydal biografii Munkacsyho. Byl aktivním fejetonistou a dramatikem.

Dílo:
Weihnachts-Zauber, drama, 1888; Die Ball-Königin, komedie, přeložena z maďarštiny, 1889; Wien, literární almanach, 1891; Neues Evangelium, drama, 1892; Das goldene Zeitalter des Gewerbes, 1893; Ungarns Millennium, 1896; Liebesbrief, 1897; Kreislauf der Liebe, 1897; Dr. Idyll, 1897; Die Bürde der Schönheit, 1897; Franz Joseph I. und seine Zeit, 1898-1899; Goethe als Theaterleiter, ca. 1906; Fährten und Narben., 1879 - 1912; Georg Müller, 1913; Victor Kutschera. Dem Doppeljubilar zum 60. Geburtstag u. zu 40jährigem Kunstwirken, 1923.
Scénáře: Mozarts Leben, Lieben und Leiden, 1921; Theodor Herzl, der Bannerträger des jüdischen Volkes, 1921.  

 
Literatura:
  • BLÖSL, Joachim. Südmährens Dichter und Sänger : Eine Erntelese. Nikolsburg : Bartosch, 1925. 294 s.

Herzog,Jakob – novinář (170. výročí narození)
* 17.06.1842 - Miroslav
+ 10.04.1915 - Vídeň

Životopis:
Skoro dva roky byl tajemníkem židovské komunity ve Vídni.

 
Literatura:

Holík,Josef – zámečník (70. výročí úmrtí)
* 05.03.1913 - Blížkovice
+ 24.06.1942 - Brno

Životopis:
Zde chodil do obecné školy, do měšťanské v Moravským Budějovicích. Vyučil se zámečníkem u Jana Gestingera v Blížkovicích, kde také několik let pracoval. Potom pracoval dva roky u firmy LUTIN-ZIKMUND, jako soustružník Škodových závodů v Dubnici nad Váhom, nakonec v továrně na letadla Letov v Praze. Zatčen byl 8. června 1942, když byl doma na dovolené. Konfidentka Rašková se dozvěděla, že Josef Holík se několikrát setkal se Štěpánem Bouzarem v Praze. Hlásila to na gestapo do Jihlavy, které dalo příkaz četnické stanici v Blížkovicích k jeho zatčení. Po zatčení byl předán do vězení v Moravských Budějovicích, kam si pro něho gestapo za tři dni přijelo. Když ho gestapáci převáželi ještě s jinými do Jihlavy, stavili se v Želetavě a opili se. Všechny převážené delikventy pustili na svobodu. Josef se vydal pěšky zpátky do Blížkovic. U Martínkova ho zastavil četník a zjišťoval jeho totožnost. Když vypověděl, kde byl a že byl propuštěn, byl vyzván, aby šel na četnickou stanici do Lesonic. Odtud volali četníci do Jihlavy a dostali z gestapa příkaz, aby byl zadržen. Byl převezen a vyslýchán na gestapu v Jihlavě, odeslán do Brna, obviněn, že nehlásil, že se Štěpán Bouzar skrývá v Praze pod cizím jménem. To stačilo podle stanného práva okupantům k tomu, aby byl odsouzen k trestu smrti. Byl společně s Bouzarovými, Novákovými a Jiřím Láníkem popraven v Brně.  

 Literatura:
  • KOUKAL, Ladislav. Blížkovice : Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice : JZD Družba, 1982. 55 s.

Hrdličková,Marie – učitelka (70. výročí úmrtí)
* 06.03.1911 - Šatov, okr. Znojmo
+ 26.06.1942 - Brno

Životopis:
Odborná učitelka, pokusná škola měšťanská v Otrokovicích, okr. Zlín. Zpopelněna v Krematoriu města Brna dne 27.6.1942. Odborná učitelka Marie Hrdličková, nar. 6. 3. 1911, byla popravena za heydrichiády v brněnských Kaunicových kolejích 26. 6. 1942. Po válce – 27. 10. 1946 byla in memoriam jmenována ředitelkou školy.

Literatura:

Chalabala,Jan – voják (70. výročí úmrtí)
* 30.10.1904 - Znojmo
+ 18.06.1942 - Brno

Životopis:
Byl obětí okupace, byl popraven v Brně (Kounicovy koleje).  

Literatura:

Ladner,Anton – historik (115. výročí narození)
* 02.06.1897 - Dyjákovice
+ 03.11.1972 - Schleinbach u Vídně

Životopis:
Byl to místní historik a starosta Dyjákovic v letech 1939-1945. Zkoumal jihomoravské nářečí.

Dílo:
Napsal sedm knih v dialektu.
Další knihy: Wörtersammlung der Großtajaxer Mundart; Dreihundert Sprüche und Weistümer aus Großtajax; 3400 südmährische Redensarten aus Großtajax; Die südmährische Gemeinde Großtajax und ihr Brauchtum; Spiel und Frohsinn in Südmähren; Unser Eden.
 
Literatura:

Láník,Jiří – zámečník (70. výročí úmrtí)                                                                
* 03.03.1913 - Vídeň
+ 24.06.1942 - Brno

Životopis:

Obecnou školu navštěvoval v Blížkovicích, měšťanskou v Šumné, dva ročníky obchodní školy v Moravských Budějovicích. Vyučil se zámečníkem u firmy Gestinger v Blížkovicích, kde také až do nastoupení vojenské služby pracoval. V armádě zůstal jako délesloužící. Po obsazení republiky okupanty pracoval nějakou dobu jako cestář, pak v Praze jako kancelářský pracovník u Statistického úřadu až do svého zatčení. Se Štěpánem Bouzarem byli velcí kamarádi a přátelé. Proto mu pomohl obstarat v Praze zaměstnání, falešné doklady a spojení s rodiči a příbuznými. Několik dní po zatčení Bouzarových a Novákových přijel domů na návštěvu a když se od bratra Karla dozvěděl, co se stalo, šel ještě večer pěšky do Mor. Budějovic na rychlík, aby se co nejdříve vrátil do Prahy a Štěpána varoval. V Jihlavě byl ale gestapáky očekáván na nádraží a zatčen. Byl vyslýchán a vězněn na gestapu v Jihlavě, převezen do Brna, obviněn z napomáhání lidem nepřátelským Říši. Stanným soudem byl odsouzen k trestu smrti a spolu s Bouzarovými a Novákovými dne 24. června 1942 v Brně popraven.  

Literatura:
  • KOUKAL, Ladislav. Blížkovice : Od historické minulosti k socialistickému dnešku. 1. vyd. Blížkovice : JZD Družba, 1982. 55 s.

Machain,Jan – kamnář (175. výročí narození)
* 21.06.1837 - ?
+ 22.02.1905 - Pavlice

Životopis:
Syn toufara Karla Václava Machaina z Vyškova. Byl tovaryšem u svého příbuzného, znojemského toufarského mistra Jana Slováka. Do Pavlic přišel z Welsu (Rakousko). V Pavlicích převzal po smrti zdejšího toufarského mistra Františka Šindeláře dílnu s oběma domy č. 30 a č. 51. V domě č. 30, který přestavěl a rozšířil, vybudoval keramickou pec. Začal se specializovat na výrobu kamnářských kachlí.  

Literatura:

Matějů,Adolf – legionář (70. výročí úmrtí)
* 31.01.1893 - Ubušín
+ 21.06.1942 - Brno

Životopis:
Maturoval v roce 1912. V roce 1914 byl odveden do Bystřice pod Perštýnem. Po absolvování poddůstojnické školy nastoupil na ruské bojiště, kde byl dne 10. května 1915 zajat. O rok později 16. listopadu 1916 se přihlásil do Československé legie (velitel čety v hodnosti poddůstojníka). Po návratu do vlasti působil v Praze, Piešťanech, Zvolenu a Mukačevu. V roce 1932 převelen ke 24. pěšímu pluku ve Znojmě jako zástupce velitele praporu "Stráže obrany státu" a současně působil jako vojensko-technický referent Okresního úřadu ve Znojmě až do 31. července 1939. V civilním zaměstnání působil jako pedagog v Ostravě, Bohdalově a Jimramově. Za 2. světové války se zúčastnil protifašistického odboje a v době stanného práva 21. června 1942 byl v Brně popraven.  

Literatura:
  • ALEXA, Václav. Adolf Matějů prošel dvěma odboji a byl popraven nacisty. Znojemské noviny. Roč. 2, č. 11 (14.03.2003), s. 6.
  • Bojovali za vlast : Plukovník Adolf Matějů. Znojemské listy. Roč. 6, č. 45 (20.11.1997), s. 2.
  • PLÍŠEK, Libor. Legionář Adolf Matějů. Znojemsko. Roč. 7, č. 12 (25.03.1997), s. 1, 5.

Mras,Ambros – voják (110. výročí úmrtí)
* 07.12.1844 - Šatov
+ 06.06.1902 - Rokycany

Životopis:
Ačkoli byl synem obuvníka, dokončil střední školu ve Znojmě s vynikajícím prospěchem. V rakousko-pruské válce se vyznamenal v bitvě u Hradce Králové. Poté byl povýšen na nadporučíka. Po válce působil ve Vojenském policejním praporu č. 33 a v roce 1872 byl přidělen k vojenskému geografickému ústavu. V roce 1874 získal medaili a hodnost kapitána. 1885 byl povýšen na majora. V několika dalších letech se stal učitelem na vojenské škole. Stal se podplukovníkem a potí i plukovníkem. V květnu 1897 byl povýšen na hodnost generálmajor. 11. dubna 1901 byl povýšen na nadporučík-generál.  

Literatura:

Müller,Ernest Maria – kněz (190. výročí narození)
* 30.06.1822 - Jiřice
+ 28.09.1888 - Linec

Životopis:
Syn učitelky základní školy. Školu navštěvoval v Mikulově, poté studoval teologii ve Vídni (1843-1846). Po vysvěcení 19. července 1846 pracoval rok jako kaplan v Pressbaum, 1847 a 1849 byl prefektem studií na vídeňské univerzitě. 1857 a 1858 byl jmenován mimořádným profesorem na morální teologii na teologické fakultě univerzity ve Vídni. V roce 1861 se stal děkanem, v roce 1863 profesorem.

Literatura:

Novák,Jan – legionář (120. výročí narození)                                                                    
* 29.06.1892 - Horní Dubňany
+          ?

Životopis:
Absolvoval dva semestry strojního inženýrství na brněnské české technice. Poté ho povolali a jako jednoroční dobrovolník sloužil ve Znojmě, Uničově a v Olomouci. V roce 1915 byl odvelen v hodnosti rotmistra na ruskou frontu. V červenci 1916 se dostal do zajetí. Do legií se přihlásil v roce 1917, prošel borispolským táborem, kde se stal důstojníkem v záloze. V listopadu 1919 dorazil se svoji jednotkou do Vladivostoku, kde absolvoval námořnický kurz. Byl povýšen na kapitána pěchoty a obdržel Čs. válečný kříž. Do vlasti se vrátil 12. 7. 1920. V srpnu 1920 nastoupil řádnou vojenskou službu u pěšího pluku č. 48 v Čopu. V nedlouhých intervalech prošel jako důstojník pěších jednotek téměř celé území Československa. Po zániku naší státnosti musel opustit armádu. V červenci 1939 byl dán k dispozici Státnímu úřadu statistickému, kde působil na oddělení akciových společností a družstev. Od 1. dubna 1941 odešel na vlastní žádost do výslužby. V květnu 1945 se zúčastnil Pražského povstání. Podílel se na těžkých bojích, které byly vedeny v prostoru Smíchova. V dubnu 1947 byl převelen do služeb ministerstva národní obrany a stal se referentem, který měl za úkol udělovat osvědčení o činnosti v odboji. Po únoru 1948 byl dán do výslužby.  

Literatura:
  • Jan Novák. Neevidované materiály. Č. 203.

Opálka,Adolf - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)
* 04.01.1915 - Rešice
+ 18.06.1942 - Praha

Životopis:
Absolvent obchodní akademie. Dne 23. června 1936 se dobrovolně přihlásil k vojenské službě v čs. armádě. Dosáhl hodnosti četaře aspiranta. Dne 30. září započal studium na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě (hodnost poručík pěchoty). Dne 26. června 1939 odešel do Polska a později do Francie. Když hitlerovci napadli Francii, stal se velitelem čety 2. pěšího pluku 1. čs. pěší divize a s ní ustupuje po porážce Francie v r. 1940 do Velké Británie. Absolvent kursu útočného boje a vzdušného výcviku (1941). Velitel sabotážní skupiny OUT DISTANCE (1942, tříčlenná skupina parašutistů čs. zahraniční armády-Karel Čurda, Ivan Kolařík). Cílem skupiny bylo ohromit a narušit provoz plynárny v Praze - Michli. Letoun v noci z 27. na 28. března vysadil skupinu se značnou navigační chybou - dopadla u Ořechova u Telče. Opálka rozhodl, aby se parašutisté rozešli ke svým známým, s tím, že je svolá smluveným inzerátem v novinách, až se mu podaří navázat spojení s odbojem. Sám odešel do Rešic, kde se ukrýval u své tety. Po navázání spojení odešel do Prahy, kde se setkal s parašutisty, kteří měli za úkol provést atentát na Heydricha. Útoku se osobně nezúčastnil, ale sdílel s nimi osud až do 18. června 1942. Gestapo úkryt parašutistů v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze vypátralo, obklíčilo. Po několika hodinovém nerovném boji nakonec ukončili vyčerpaní parašutisté svůj život vlastní rukou. Posmrtně byl povýšen do hodnosti štábního kapitána, oceněn Řádem Bílého lva II. stupně a Řádem Milana Rastislava Štefánika.  

Literatura:
  • FIL. Bojovníci proti fašismu Adolf Opálka a Ferdinand Pavelka. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 5, č. 1 (03.01.2005), s. 7.
  • GRASGRUBER, Pavel. /Adolf Opálka/. Moravskokrumlovské noviny. Č. 5 (2002), s. 9-17.
  • MP. Adolf Opálka. Znojemské listy. Roč. 6, č. 20 (24.05.1997), s. 4.

Poimon,František – spisovatel (110. výročí úmrtí)
* 29.01.1817 - Polná
+ 01.06.1902 - Polná

Životopis:
Absolvent jihlavského gymnázia, filozofie a bohosloví v Brně. Po vysvěcení na kněze (1841) kaplanoval ve Žďáře a v Brně. V letech 1859 -1863 byl duchovním správcem v Hlubokých Mašůvkách. Dále působil jako ředitel a katecheta hlavní školy ve Slavkově, farář, později děkan a okresní školní dozorce v Želetavě, konsistorní rada brněnský, farář a čestný děkan v Dešné, kde pozbyl zraku a odešel do výslužby. Přestěhoval se do svého rodiště. V Polné vystavěl křížovou cestu na hoře Kalvárii.

Dílo:
Vydával četné spisy náboženské např. O životě, zázracích a ostatních sv. Liguriaše (1843), Přehled církevního dějepisu a rozdílu v náboženství nekatolickém a římskokatolickém (1857), Úplný koncionál katolický (1856), Kytka zábavného a poučného čtení (1861). Příležitostná kázání, modlitební knihy a poutnické písně, povídky, monografie města Polné a překládal náboženské spisy.

Literatura:
  • ADÁMEK, Zdeněk – PECHOVÁ, Eliška. Kněží působící v Hlubokých Mašůvkách. Hluboké Mašůvky : cestami věků od minulosti k dnešku. Hluboké Mašůvky : Obecní úřad, 2001. S. 55.  

Pospíchal,Metoděj – učitel (105. výročí narození)
* 02.06.1907 - Blížkov, okr. Velké Meziříčí
+ 22.11.1941 - Osvětim

Životopis:
Byl obětí okupace, umučen v koncentračním táboře. Řídící učitel, obecná škola ve Výrovicích, okres Znojmo. 

Literatura:

Pozzo,Ignaz – architekt (170. výročí úmrtí)
* 29.07.1766 - Mannheim
+ 26.06.1842 - Dessau

Životopis:
Byl zběhlý v architektuře a malířství. Vytvořil nákres pro oltář dominikánského kostela v Brně a kostel ve Vranově nad Dyjí. 

Literatura:

Roettiers,František – malíř (270. výročí úmrtí)
* 03.11.1685 - Londýn
+ 10.06.1742 - Vídeň

Životopis:
Narodil se v Londýně a pocházel z rozvětvené umělecké rodiny. Přes Paříž a Mnichov přišel do Vídně, kde se prý v roce 1718 stal ředitelem Akademie a o dva roky později byl Karlem VI. povýšen do šlechtického stavu. 1724 vytvořil nákres hlavního sloupového portálu v dominikánském kostele sv. Kříže ve Znojmě.  

Literatura:
  • František Roettiers. Neevidované materiály. Č. 938.

SEIDLER von Feuchtenegg,Ernst – právník (150. výročí narození)
* 05.06.1862 - Schwechat (Dolní Rakousko)
+ 23.01.1931 - Vídeň

Životopis:
Seidler, syn právníka, a od roku 1914 řádný univerzitní profesor na Zemědělské univerzitě ve Vídni se v letech 1907 a 1917 aktivně podílel na jednáních s Uhry za ministerstvo zemědělství. Roku 1917 se stal nakrátko ministrem zemědělství v Clam-Martinicově vládě, po jejímž pádu sestavil 23. června 1917 nový kabinet, původně zamýšlený jako přechodný. Pokusil se dosáhnout rovnoprávnost a autonomii pro jednotlivé národy, vstřícným aktem v tomto směru byla například amnestie pro odsouzené české politiky (mj. Karla Kramáře a Aloise Rašína). Vzhledem k vývoji válečné situace v neprospěch Rakouska však jeho návrhy nenašly odezvu. Naopak jeho pokus o vytvoření národnostně jednotných okresů v rámci Čech vyvolal ostré protesty českých poslanců, kteří ho vinili z pokusu o rozdělení země. Neúspěchy v národnostní politice a nedostatek základních životních potřeb mezi obyvatelstvem vedly k jeho demisi 25. července 1918. Poté až do pádu monarchie vedl kabinet císaře Karla. Po válce zůstal ve Vídni, byl aktivní podnikatelem. Do politiky však již nezasahoval. Byl autorem několika nepříliš úspěšných dramat. Jeho dcerou byla herečka Alma Seidler (1899–1977). Čestný občan města Znojma (1918).

Literatura:

Schwarzová,Irena – malířka (80. výročí narození)
* 08.06.1932 - Žerotice

Životopis:
Od mládí projevovala sklony a inklinovala k výtvarné tvorbě a literatuře. Nemá žádnou výtvarnou profesionální školu. Žije v Žeroticích.    

Dílo:
Maluje realisticky. Její náměty jsou čerpány z bezprostředního okolí, z života vesnice v průběhu ročních období, vesnických zvyků a obyčejů, Samostatnou výtvarnou oblastí jsou motivy církevní. Mnoho maleb a kreseb bylo vydáno na pohlednicích (např. Na půlnoční, Hrkači, Svatí tří králové, Stavění sněhuláka), které vydalo Kartuziánské vydavatelství v Brně. Je také autorka celé řady příležitostných veršů katolického zaměření. Po roce 1989 vydala kapesní vydání Básničky do kapsy, které sama doprovodila kresbami.

Literatura:
  • Narozeniny žerotické malířky. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 24 (07.06.2010), s. 13.
  • PAVLÍK, Josef. Malířka ze Žerotic. Znojemské listy. Roč. 5, č. 12 (30.03.1996), s. 4.

Stehlík,Alois – pedagog (135. výročí narození)
* 14.06.1877 - Brno
+ 27.04.1945 - Brno

Životopis:
V roce 1909 přišel jako odborný učitel z Brna do Moravského Krumlova. I přes odpor německého zastupitelstva se mu podařilo otevřít českou soukromou měšťanskou školu. Zápis se konal 16.9.1909 v půjčených prostorách Občanské záložny a již v prvním roce bylo přihlášeno 166 žáků. Péči Matice moravsko-krumlovské a za součinnosti Ústřední matice školské v Praze, Občanské záložny ve Vémyslicích byla v roce 1911 postavena nákladem 120 tisíc korun na dnešním Klášterním náměstí dvoupatrová školní budova. Byl prvním ředitelem české měšťanské školy. Tragicky zahynul při osvobozovacích bojích o Brno, zabila jej střela granátu. Čestný občan Moravského Krumlova. 

Literatura:
  • GRUNOVÁ, Eva. Osobnosti českého školství a vlastenecké spolky v Moravském Krumlově. Ke stému jubileu české měšťanky v Moravském Krumlově. Moravský Krumlov : Základní škola, 2009. S. 87-93.
  • JKR. Alois Stehlík čestným občanem. Znojemsko. Roč. 8, č. 27 (05.07.1967), s. 3.

Stloukal,Rudolf – obchodník (55. výročí úmrtí)
* 17.04.1888 - Boskovice
+ 08.06.1957 - Brno

Životopis:
Do Znojma přišel jako vyučený obchodní příručí v březnu roku 1907 a nastoupil k firmě Hašek. V roce 1911 si zařídil vlastní obchod v Kovářské ulici č. 7. Oženil se a s manželkou Annou budovali svou živnost. Za 1. světové války musela být místnost české knihovny vyklizena, R. Stloukal převzal knihy do svého obchodu a stal se tak i knihovníkem. V roce 1925 koupil dva renesanční domy v Kovářské ulici č. 12 a v Dolní České 2. Po stavebních úpravách byl v roce 1926 otevřen rozšířený obchod. Místo domu na České byl postaven nový moderní obchod. Byl též aktivním členem zastupitelstva města Znojma, redaktorem Národních novin a aktivním členem a funkcionářem Sokola. Rovněž se angažoval v Klubu českých turistů a v Okrašlovacím spolku.  

Literatura:
  • ŠVANDOVÁ-STLOUKALOVÁ, Anna. Znojmáci známí i méně známí. Znojemské listy. Roč. 7, 1998, (23.4.1998), s. 3.
  • MACOUN, Eman. Znojmo viděno dvojmo. Znojemsko. Roč. 15, 2005, (1.2.2005), s. 5.

Triml,František – legionář (125. výročí narození)
* 21.06.1887 - Mramotice
+ 26.05.1946 - ?

Životopis:
Od mládí pomáhal rodičům v zemědělství. Po vypuknutí 1. světové války narukoval k 99. pěšímu pluku ve Znojmě. Po nasazení na frontu byl 30. října 1914 zajat u Sánu. Byl odvezen do zajateckého tábora v Tomsku na Sibiři. Do československých legií se přihlásil 22. června 1918. Přijat byl 15. října téhož roku v hodnosti střelce u 3. čs. pluku Jana Žižky z Trocnova, rota osmá. Zúčastnil se mnohých bojů v tehdejším Rusku. Po návratu z Ruska byl demobilizován. Byl nositelem několika vyznamenání.

Literatura:
  • Bojovali za vlast : Legionář František Triml. Znojemské listy. Roč. 8, č. 25 (16.09.1999), s. 4.

Urbánková,Marie - zpěvačka lidových písní (125. výročí narození)
* 24.06.1887 - Plaveč
+ 26.01.1973 - Plaveč

Životopis:
Poměry, ze kterých pocházela byly nuzné. Její otec byl domkář a živil deset dětí. Proto musela odejít do služby do Vídně, což bylo tehdy běžné. Před první světovou válkou se vrátila zpět do Plavče, aby mohla pečovat o syna své sestry, která zemřela na tuberkulózu. Po válce se provdala za vdovce po své sestře a odstěhovala se do Znojma. Zde se setkala s. A. Pekem. Navštěvovala ho v hudební škole a předzpívávala mu písně, které znala. Po skončení 2. světové války se vrátila do Plavče, kde s krátkou přestávkou žila až do své smrti. Zmínku o ní najdeme v knize B. Pernici Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně.

Dílo:
V Plavči jí navštěvovali sběratelé lidových písní - Adolf Cmíral, Zdenka Jelínková, Richard Kubeš. O její písně se také zajímali učitelé ze Znojemska. Byl to učitel Kaláb, řídící učitel Černovský, Vratislav Bělík, Josef Čtrveráček a Zbyněk Mrkos. Zápisy J. Čtveráčka získal pan učitel Rudolf Stanislav. Upravil je, uspořádal a vydal pod názvem Lidové písně. Albert Pek zaznamenal 252 písní, které najdeme v jeho sbírce.
Lidové písně: Ach bože, rozbože, Ach má zlatá matičko, Hvězdičky, hvězdičky, Když jsem byla maličká, Ke Znojimu je cestička, Mám já zahrádečku aj. Mnohé písně pravděpodobně sama skládala.

Literatura:
  • Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 4 (24.01.2011), s. 11.  

Vafek,Cyril - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)
* 26.06.1901 - Vémyslice
+ 29.06.1942 - Brno

Životopis:
Zapojen ve vojensko-sokolském odboji. Pomáhal převádět přes Rakousko do Jugoslávie muže do československé zahraniční armády. Po příjezdu do Rajhradu je Vafek ukrýval ve svém zahradním domku až do doby, než je organizace vybavila padělanými doklady a valutami. Po vyzrazení odbojové práce přešel Vafek do ilegality, žil dočasně v Pardubicích, ve svém rodišti a nakonec v lesním krytu u Mohelna. Zatčen gestapem za použití lsti, dobrovolně ukončil život při výslechu na brněnském gestapu (skočil z okna budovy gestapa).  

Literatura:

Zita,Heinrich – medailér (130. Výročí narození)                                                                     
* 29.06.1882 - Nesechleby
+          1951 - ?

Životopis:
Narodil se v Nesechlebech u Znojma. V 15 letech odešel do Rakouska a stal se významným sochařem, i když bylo jeho jméno zapomenuto. Vedle umělecké činnosti byl také ředitelem tzv. Vídeňské Frauenakademie - umělecká škola pro ženy, která byla zrušena ve 2. světové válce a dnes existuje jen jedna třída - módní třída. Také jeho otec Johann Zita byl významnou osobností. Byl městským zahradníkem Znojma a vynálezcem tzv. Znaimer Gurkels - Znojemské okurky. 

Literatura:
  • Heinrich Zita. Neevidované materiály. Č. 699.

 

Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.