Auersperg, Anton Alexander von – básník (140. výročí úmrtí)
* 11.04.1806 - Ljubljana
+ 22.09.1876 - Graz
Životopis:
Čestný občan města Znojma (1876).
Literatura:
- VRBKA, Anton. Gedenkbuch der Stadt Znaim 1226-1926 : Kulturhistorische Bilder aus dieser Zeit. Nikolsburg: A. Bartosch, 1927. 592 s.
Drlík, Vratislav – botanik (130. výročí narození)
* 17.09.1886 - Hrabová
+ 01.03.1955 - Znojmo
Životopis:
Absolvent gymnázia v Zábřehu. Účastník l. světové války, legionář. Pedagog ve Vikýřovicích (od r. 1920) a v Šumperku. Ředitel školy v Louce (1933-1938). Na podzim r. 1938 odešel s rodinou do Vrahovic u Prostějova. Od prosince působil jako ředitel školy v Brně. Dne l. dubna 1941 byl předčasně penzionován a pracovně přidělen do závodu Svět v Brně-Židenicích. V době 2. světové války za ilegální činnost vězněn. Do Znojma se vrátil dne 15. května 1945. Pracoval jako vedoucí zemědělského referátu Městského výboru ve Znojmě. Po odchodu do důchodu v r. 1946 byl jmenován ředitelem městského muzea ve Znojmě, kde založil vlastivědné oddělení (1946-1951).
Dílo:
Květena Znojemska (rukopis). Uspořádal přes 1500 herbářů, které jsou majetkem oddělení botaniky Jihomoravského muzea Znojmo. Pořádal přednášky a výstavy. Odborně pracoval v oboru geologie a botaniky.
Literatura:
- KLEJDUS, Julius; MAŇÁKOVÁ, Lea. Vratislav Drlík - učitel, přírodovědec a spoluzakladatel Jihomoravského muzea ve Znojmě. Thayensia-Supplementum. Č. 1 (2005), s. 3-6. ISSN 1212-2560.
Foetterle, Franz – geolog (140. výročí úmrtí)
* 02.02.1823 - Mramotice
+ 05.09.1876 - Vídeň
Životopis:
Vystudoval hornictví na štiavnické akademii. Po jejím absolvování nastoupil jako báňský praktikant v Gmundenu a po založení c. k. říšského geologického ústavu ve Vídni byl povolán do jeho služeb, jako jeden z prvních geologů. V roce 1856 byl jmenován báňským radou a o jedenáct let později šéf geologem. V roce 1873 se stal náměstkem ředitele geologického ústavu.
Dílo:
Jeho vědecké práce se týkaly Horního a Dolního Rakouska, západního Slovenska, v Čechách hlavně oblastí kamenouhelných a hnědouhelných pánví. V roce 1866 vyšla první geologická mapa Moravy a Slezska. Její sestavení bylo hlavním cílem brněnského Wernervereinu (spolku založeného u příležitosti 100. výročí narození mineraloga A. G. Wernera). Organizátorem byl v tomto sdružení geologů a laických nadšenců Franz Foetterle, který byl pověřen řízením terénních prací při mapování. Závěrem mu pak byla svěřena úloha konečného skreslení geologické mapy a sumarizace výsledků prací ve vysvětlivkách. Mapa vyšla u firmy Köcke ve Vídni. Na dvou barevně tištěných litografických listech (západní Morava, východní Morava a Slezsko) je rozlišeno 42 druhů hornin nebo jejich skupiny. Na mapě jsou vyznačena ložiska některých užitečných nerostů a hornin. Mapa nese název GEOLOGISCHE KARTE DER MARKGRAFSCHAFT MÄHREN UND DES HERZOGTHUMES SCHLESIEN.
Literatura:
- ŠMERDA, Jaroslav. F. Foetterle - známý neznámý. Znojemsko. Roč. 1, č. 37 (11.09.1991), s. 4.
Jaša, Václav – spisovatel (130. výročí narození)
* 27.09.1886 - Horní Vilímovice
+ 27.03.1976 - Plaveč
Životopis:
Absolvent třebíčského gymnázia Učitelského ústavu v Brně. Pedagog v Biskupicích (od 1907), Uherskohradišťsku a na Znojemsku. Účastník 1. světové války, legionář. Poslanec Národního shromáždění za sociálně demokratickou stranu (17 let). V době 2. světové války za odbojovou činnost vězněn v Kaunicových kolejích a v koncentračním táboře Terezín. Po válce pracoval na Okresním národním výboru ve Znojmě jako osídlovací referent, referent pro otázky kulturní a sociální a posléze církevní.
Dílo:
Z dějin podyjských hradů (1949), Bazilika, Veselý frejíř a bakalář, Ke kořenům, Z Kaunických kolejí na Malou pevnost v Terezíně, Osvobození jižní Moravy Rudou armádou (1969), Suchý čert (1970, historický román) aj. Publikoval v novinách a časopisech: Znojemsko, Jevišovické noviny.
Literatura:
- JŠ. V minulých dnech zemřel. Znojemsko. Roč. 17, č. 14 (07.04.1976), s. 4.
Jordán, František – historik (80. výročí narození)
* 22.09.1936 - Žerotice
+ 26.04.2007 - Vyškov
Životopis:
Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Působil v Bučovicích - ředitel muzea a později byl ředitelem ve Vyškově Muzea Vyškovska. Šest let působil jako pedagog latiny na vyškovském gymnáziu.
Dílo:
Publikoval odborné články ve Vlastivědném věstníku moravském a ve Vyškovských novinách. Je autorem Bibliografie okresu Vyškov.
Literatura:
- František Jordán [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné na: http://aleph.vkol.cz/rego/rg0922.htm
Koštuřík, Pavel – archeolog (70. výročí narození)
* 15.09.1946 - Brno
+ 15.04.1998 - ?
Životopis:
Pavel Koštuřík se narodil v Brně, vyrůstal však v Ketkovicích na Třebíčsku v učitelské rodině. Po maturitě na gymnáziu na Zastávce u Brna vystudoval obor prehistorie na Filozofické fakultě brněnské univerzity. Po krátkém působení (1971) v muzeu v Moravském Krumlově nastoupil od 15. 11. 1971 na místo asistenta na brněnské Katedře archeologie, kde působil postupně jako odborný asistent a docent až do své náhlé smrti. Zaměřil se na bádání neolitu a eneolitu, k čemuž jej přivedla dlouholetá účast a později vedení systematického terénního výzkumu osady lidu s moravskou malovanou keramikou u Těšetic-Kyjovic na Znojemsku. Účastnil se mnoha domácích i zahraničních konferencí a symposií. V roce 1988 zorganizoval mezinárodní symposium ve Znojmě, Kravsku a Těšeticích. Byl autorem dvou monografií o kultuře lidu s moravskou malovanou keramikou, iniciátorem a spoluautorem dalších tří monografií, autorem několika desítek studií, editorem sborníku ze symposia ve Znojmě-Kravsku-Těšeticích.
Literatura:
- KAZDOVÁ, Eliška. K úmrtí docenta PhDr. Pavla Koštuříka, CSc. [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné na:
https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/113857/M_Archaeologica_04-1999-1_2.pdf?sequence=1
Man, Bohumil – obchodník (110. výročí narození)
* 21.09.1906 - Znojmo
+ 13.06.1942 - Brno
Životopis:
V roce 1942 popraven v Brně, Kounicovy koleje.
Literatura:
- Bohumil Man [online]. [cit. 2014-06-11]. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4585
Morgenschön – sochař (290. výročí narození)
* 02.09.1726 - Littsch
+ 01.01.1790 - Vídeň
Životopis:
Od něj pochází oltář v kostele Jana Nepomuckého a Matky Boží ve farnosti Dyjákovice. Dokonce i hlavní oltář z roku 1780 pochází od něj.
Literatura:
- Morgenschön [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/kulturdatenbank/Morgensch%C3%B6n
Radler, Friedrich – malíř (140. výročí narození)
* 29.09.1876 - Znojmo
+ 1942 - Stuttgart
Životopis:
Akademický malíř, maloval hlavně květiny.
Literatura:
- Friedrich Edler von Radler [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/kulturdatenbank/Friedrich_Edler_von_Radler
Sedláček, Ignác – kněz (20. výročí úmrtí)
* 04.10.1920 - ?
+ 30.09.1996 - ?
Literatura:
- ADÁMEK, Zdeněk; PECHOVÁ, Eliška. Hluboké Mašůvky : cestami věků od minulosti k dnešku. Hluboké Mašůvky : Obecní úřad, 2001. 140 s.
Sedláčková, Klára – malířka (30. výročí úmrtí)
* 13.05.1909 - Crhov
+ 09.1986 - Brno
Životopis:
Studovala u F. Doubravy a F. Hlavici na FA VUT (1951) a výtvarnou výchovu u F. Bělohlávka, J. Vydry a V. Navrátila na PedF UP v Olomouci (1955). V malířské tvorbě se inspirovala hudbou, literaturou, krajinou Kunštátska a Brnem. Věnovala se také art protisku, textilnímu designu a keramice. Zastoupena ve sbírkách Městského muzea v Brně, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě a jinde.
Literatura:
- Kalendárium: Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. Roč. 7, č. 18 (07.05.1998), s. 1, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.
Schmitt, Eugen Heinrich – filozof (100. výročí úmrtí)
* 05.11.1851 - Znojmo
+ 14.09.1916 - Berlín
Životopis:
Narodil se v rodině vojenského kapitána. V roce 1855 mu zemřel náhle otec a byl pochován na dnes již neexistujícím vojenském hřbitově u dnešní Přímětické ulice. Čtyřletý chlapec se se svou matkou odstěhoval z města nad Dyjí daleko do jejího rodiště v mnohonárodnostních jižních Uhrách. Z malého Eugena Heinricha s stal Jenö Henrik a místem jeho dospívání Zombor v uherském komitátu Bácz-Bodrog (dnes součást srbské provincie Vojvodina). Předpokládaná vojenská kariéra vzala za své ze zdravotních důvodů, takže po maturitě na gymnáziu v Subotici (tehdy Szabadka) začal roku 1870 pracovat jako kancelářský písař v Zomboru. Své první články začal jako samouk publikovat pod pseudonymem Eugen Bulla v roce 1880 ve sborníku Die Neue Gesselschaft. Roku 1887 obdržel za svoji práci zabývající se aspekty Hegelovy dialektiky cenu Berlínské filozofické společnosti. Z iniciativy uherského ministra školství Augusta von Trefort obdržel státní stipendium na budapešťské univerzitě a roku 1888 - v poměrně pozdním věku - zde obhájil doktorát filozofie. V letech 1888-1889 Schmitt pokračoval ve studiu filozofie v Berlíně. Roku 1890 nastoupil na vcelku prestižní místo knihovníka uherského ministerstva spravedlnosti v Budapešti. Působil zde však jen do roku 1896, kdy se v otevřeném dopise ministrovi spravedlnosti své dobré pozice i pense vzdal, aby mohl zachovat nezávislost myšlení a projevu. O rok později - v roce 1897 - začal v Budapešti vydávat anarchistický sborník "Ohne Staat", s podtitulkem "Orgán idealistických anarchistů". Vydávání ukončili přibližně po dvou letech. Pro své radikální veřejně projevované anarchistické a antiklerikální názory, zejména v okruhu uherského rolnictva, byl několikrát postaven před soud, což vyvolalo kolem jeho osobnosti rozruch. Po svém odchodu ze státních služeb se živil jako soukromý učitel v Budapešti, od roku 1908 pak v liberálnějším Berlíně, kde se v posledních letech svého života natrvalo usadil. Zemřel v Berlíně-Schmargendorfu.
Literatura:
- TAJ. Pod zástavou anarchismu: Eugen Heinrich Schmitt. Znojemský týden. 10.9.2012, roč. 12, č. 37, s. 13.
Stehlík, Antonín – pedagog (20. výročí úmrtí)
* 10.09.1945 - Znojmo
+ 10.09.1996 - Znojmo
Životopis:
Společně se sourozenci Evou a Rostislavem prožíval nádherné dětství v umělecké rodině, kde se stal svědkem významných setkání s nejrozmanitějšími umělci, malíři, spisovateli i hudebníky, kteří navštěvovali jejich domov. Po otci, akademickém malíři Antonínu Františku Stehlíkovi, výtvarné sklony nezdědil. Osudovou nitkou života se mu stala láska k hudbě a radost rozdávat houslemi. Již v dětství přivoněl ke kouzlu lidové písně v cimbálové muzice, vedené učitelem Mianem Černým. Během studií na konzervatoři se stal primášem cimbálové muziky Znojemčan, jejíž historie je těsně spjata s bohatou činností Františka Koukala. V letech 1968 až 1971 hrával s kamarády k tanci v Corsu, odkud přešel do dechové kapely Znojemská desítka. Zde poznal svoji manželku Martu, se kterou později zpíval a hrál v cimbálové muzice Polajka. Od roku 1965 až do roku 1992 vyučoval Stehlík v Základní umělecké škole ve Znojmě hru na housle. V té době se mu v hlavě zrodil nápad založit cimbálovou muziku Polaječka. Dnes tato muzika nese jméno svého zakladatele. Zájem Stehlíka se nesoustředil výhradně na hudbu, ale také na chovatelství, kde byl znám velkými úspěchy v chovu králíků. Stal se členem Ústředního výboru Českého svazu chovatelů, předsedou odborné komise chovu králíků a posuzovatelem v celém tehdejším Československu. Stehlík rovněž snil o chovu koní. Tento sen se mu splnil v době, kdy odešel ze školství a stal se soukromým zemědělcem v Novém Šaldorfu.
Literatura:
- EIS. Vzpomínka na Antonína Stehlíka. Znojemsko. ISSN 1212-169X. Roč. 21, č. 47 (2011), s. 4.
Sudík, Karel - štábní kapitán (80. výročí úmrtí)
* 16.09.1894 - Běleč, okres Beroun
+ 07.09.1936 - Znojmo-Starý Šaldorf
Životopis:
V letech 1905-1908 navštěvoval maďarskou školu v Berouně, poté soukromou obchodní školu v Praze (1912-1913) a v roce 1914 navigační školu ve švédském Stockholmu. Do armády byl odveden 8. 9. 1914 v Grandville ve Francii - službu konal od 21. 11. 1914. Až do listopadu 1918 sloužil u 1. pluku cizinecké legie, s nímž se zúčastnil bojů na francouzské frontě. V listopadu r. 1918 byl zařazen k pěšímu pluku č. 24 československých legií ve Francii, se kterým se vrátil do Československa. Pluk byl po návratu dislokován ve Znojmě. V roce 1920 absolvoval jeden ročník Vojenské akademie v Hranicích. 1. dubna 1929 byl povýšen na štábního kapitána pěchoty a téhož roku obdržel francouzský řád Čestné legie - stupeň rytíř. Ve Znojmě sloužil u pěšího pluku č. 24 do 1. května 1934 jako velitel čety, později roty. Poté byl převelen do Lučence. Na podzim 1935 byl ze zdravotních důvodů uznán neschopným vojenské služby a dne 1. 12. 1935 byl přeložen do výslužby. Nositel celé řady vyznamenání: Dva československé válečné kříže 1914-1918, Revoluční medaile, Medaile vítězství, Řád Čestné legie - stupeň rytíř, Francouzský válečný kříž.
Literatura:
- ALEXA, V. Bojovali za vlast: Štábní kapitán Karel Sudík. Znojemské listy. Roč. 7, č. 16 (23.04.1998), s. 3, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.
Šťastný, Matěj – malíř (150. výročí úmrtí)
* 03.06.1794 - Praha
+ 13.09.1866 - Brno
Životopis:
Akademii v Praze ukončil v roce 1841, pak odešel na akademii do Vídně. Měl vlastní malířskou školu v Brně, kde učil malování a restaurování obrazů.
Dílo:
Pro kostel v Brně-Zábrdovicích namaloval oltářní obraz. Zabýval se i portréty. Na mnoha místech Moravy jsou pak od něj oltářní obrazy a fresky - v Modřicích, Rajhradě, ve staré Říši, Velkém Meziříčí, Křižanově, Kunštátě, Třebíči.
Literatura:
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění: dodatky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006. 985 s.
Vejmělka, František - protifašistický bojovník (70. výročí úmrtí)
* 28.03.1911 - Znojmo
+ 18.09.1946 - Saigon (Indočína)
Literatura:
- LÁTOVÁ, Milada. Oldskauti a trempové v Podyjí: František Vejmělka. Znojemské listy. Roč. 4, č. 43 (11.11.1995), s. 4.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová