Auer, Pius – spisovatel (210. výročí úmrtí)
* 26.08.1727 - Znojmo
+ 07.11.1805 - ?
Dílo:
Napsal sedmisvazkovou latinsky psanou Theologii polemickou a několik polemických náboženských spisů, které byly vydány v Praze v letech 1759-1761. Sbíral paměti servitského kláštera v Konojedech v Čechách.
Literatura:
- PEŘINKA, František Václav. Rodáci: znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres. Č. 76 (1904), s. 140-141.
Bořecký, Karel - literární historik (140. výročí narození)
* 18.11.1875 - Ctidružice
+ 07.03.1938 - Ctidružice
Životopis:
Pocházel ze starého usedlého selského rodu. V Třebíči absolvoval gymnázium (1896), po jednoroční vojenské službě ve Vídni studoval na pražské filozofické fakultě jako žák Masarykův a Gebauerův moderní filologii se zaměřením na češtinu a němčinu. Po promoci v r. 1902 a získání titulu doktora filozofie složil státní zkoušky a byl ustanoven suplujícím učitelem v Praze na české reálce v Ječné ulici. Již po půl roce přišel do Přerova na zdejší gymnázium, kde začal od druhého pololetí 1903 vyučovat němčinu a češtinu. Záhy se zapojil do veřejného života, zprvu se snažil spolu s některými dalšími vnést nový život do Čtenářského spolku, Národní Jednoty, Sokola, Občanského klubu, spolku státních úředníků a jiných. Dr. Bořecký byl činný v ředitelství Okresní záložny, podílel se na zahájení vydávání přerovských novin Obzor a byl zvolen v r. 1910 do obecního výboru. O tři roky později již při obecních volbách získal nejvíce hlasů při volbě starosty, ale pro nepřízeň ministerstva se úřadu vzdal, členem výboru však zůstal. Během 1. světové války sloužil jako dělostřelecký důstojník a zúčastnil se bitev u Gorlice, na Lovčenu a na Doberdu. Válečné utrpení mu natolik podlomilo zdraví, že v r. 1917 dostal zdravotní dovolenou a delší dobu pobýval na rodném statku. Dr. Bořecký byl po celou dobu svého působení v Přerově i literárně a publicisticky činný. V jubilejním almanachu vyšší hospodářské školy z r. 1925 podal stručnou, ale výstižnou historii Přerova v posledním padesátiletí. Proslul svou polemikou z r. 1923 s dr. Eduardem Kvasničkou ohledně významu Karla staršího ze Žerotína. Z jeho veřejných funkcí jmenujme především desetileté předsednictví spolku Pokrokové dívčí pedagogium v Přerově. Začátkem r. 1930 byl Karel Bořecký jmenován ředitelem gymnázia ve Valašském Meziříčí, v této funkci setrval až do svého penzionování v r. 1936. Poté se uchýlil do rodných Ctidružic, kde zemřel 7. března 1938.
Literatura:
- Kalendárium. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 10 (01.03.2010), s. 11.
Debreczeni, Jan – učitel (60. výročí narození)
* 09.11.1955 - Vyškov
+ 20.02.2013 - Miroslav
Životopis:
Narodil se ve Vyškově. Docházel na Základní školu v Šatově, kde strávil celé své dětství. Po maturitě na Gymnáziu Dr. Karla Polesného ve Znojmě odešel studovat na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Zde získal aprobaci na výuku dějepisu a ruštiny. Po absolvování vysoké školy začal učit nedaleko svého bydliště na Základní škole Hevlín na jižní Moravě. Později učil na Základní škole v Miroslavi, kde už zůstal natrvalo. V Miroslavi se neangažoval pouze jako učitel na základní škole, ale rovněž jako dlouholetý trenér národní házené, která po celý jeho život patřila k jeho nejoblíbenějším sportům. Díky házené byl samozřejmě také zapojen do činnosti TJ Sokolu Miroslav.
Literatura:
- JUREK, Pavel. Mgr. Jan Debreczeni. Miroslavský zpravodaj. Roč. 57, č. 1 (2014), s. 30.
Hildebrand, Jan Lukáš – architekt (270. výročí úmrtí)
* 14.11.1668 - Janov
+ 16.11.1745 - Vídeň
Životopis:
Studoval u Carlo Fontany V Římě. Jeho tvorba byla ovlivněna architekturou Fontanovou a Bernniniovou, ale najdeme v ní také prvky Borominiho či Quariniho tvorby. Na fasádě dominikánského kláštera ve Znojmě je použito hned několik hildebrandtovských prvků. Je to ornament vlnovky pod parapetem druhého patra. Takovýto ornament používal Johann Lukas Hildebrandt velmi často. Mezi lety 1713 - 1717 pracoval pro Hraběte Dauna a vytvořil pro něj po zámku Belvedér druhou nevětší stavbu, nynější palác Daun - Kinski ve Vídni na Freyungu. Tady je použit vlnovkový motiv pod parapety piana nobile. Na ploché desce ornamentu je uprostřed kruhový terč. Vlnovka pod parapety druhého patra je daleko plastičtější. Je zde také uplatněno velmi podobné ostění okenních šambrán se zavěšenými kapkami. Segmentově lomené nadokenní římsy a nadokenní římsy rovné, mají stejný tvar, jsou velmi výrazné a stejně dramatické. Obdobný motiv, jen modifikovaný použil poté Hildebrandt v nádvorním taktu říšského kancléřství v Hofburgu ve Vídni, pod okny středního rizalitu zahradního paláce Harrachů na Freyungu ve Vídni, podobný ornament se nachází i pod parapetní římsou zámku v Kuníně. Tato velmi plochá vlna na okenním parapetu se stala postupem času nejpoužívanějším dekorem. Jedná se o jen mělkou plochu, s různě tvarovaným spodním okrajem, v rozích nebo i uprostřed případně ještě ukončenou třemi kapkami. Je to specifická rakousko-uherská záležitost, ještě lépe záležitost Vídeňská, dolnorakouská, jihomoravská a podunajská, kterou snad uvedl v život Johann Lucas Hildebrandt. Umělci, kteří s ním spolupracovali nebo přišli do užšího kontaktu, ji velmi rychle použili na svých projektech. Motiv se natolik ujal, že jej můžeme vidět na domech postavených ještě v devatenáctém a začátkem dvacátého století. Používali ji již Hildebradtovi současníci a následně další řada vídeňských architektů, ať už s Hildebrantem spolupracujících, či nikoli. Podobný motiv používal např. ještě Palliardi kolem roku 1770. Fasáda dominikánského kláštera je souborem hildebrandtovských prvků, ale jaksi méně plastických. Z Hildebrandtovy plastičnosti zůstali jen římsy, velmi výrazné, dramatické a dominantní. O ostatních prvcích musím jen konstatovat, že jsou podobné. Klenáky s volutami pod římsami jsou také velmi podobné Hildebrandtovým, ale opět o něco ploší a jednodušší v dekoru. Pokud bych udělala výčet prvků na fasádě kláštera, které přináleží určitému umělci, nejvíc stylově příbuzných prvků nacházím právě u Johanna Lucasse Hildebrandta. Nemyslím si ovšem, že by se takto slavný architekt jako Jean Luca, jak jej nazýval arcibiskup Carl von Schönborn, jeden z největších stavebníků 18. století, neobjevil na čestném místě v klášterních análech. Zcela jistě by jej ve svých kronikách dominikáni uvedli. Je ale možné, že pro ně pracoval některý z podunajských architektů nebo stavitelů, tvořících v Hildebrandtově duchu.
Literatura:
- Johann Lucas von Hildebrandt. Neevidované materiály. Č. 840.
Horák, Josef – klarinetista (10. výročí úmrtí)
* 24.03.1931 - Znojmo
+ 23.11.2005 - Znojmo
Životopis:
Absolvent Státní hudební a dramatické konzervatoře v Brně (prof. F. Horák, klarinet, 1945-1952). Člen Symfonického orchestru Čs. rozhlasu v Brně (1951-1956), Státní filharmonie Brno (1956-1963), člen orchestru Divadla Na Vinohradech Praha (1963-1968), pedagog na Státní konzervatoři v Praze (1974-1979), komorní sólista České filharmonie (1979-1991). Od r. 1969 docent klarinetové a komorní hry Kulturamt Biberach ve Spolkové republice Německo. V r. 1955 uspořádal první celovečerní koncert na basový klarinet na světě a prvenství zopakoval na americkém kontinentě v Denveru na Světovém kongresu klarinetistů (1972). Jako první na světě objevil sólové koncertní možnosti basového klarinetu, který byl do té doby používán jako nástroj orchestrální. Spoluzakladatel souboru Musica Nova (1959). Po odchodu z Brna do Prahy (1963) založil spolu s pianistkou Emmou Kovárnovou komorní soubor Due Boemi di Praga, který je aktivní dodnes. Tvůrce české basklarinetové školy, která se rozšířila po celém světě. V r. 1994 obdržel od Výboru ředitelů American Biographical Institute titul Osobnost roku a stal se v USA součástí dokumentace Pět set osobností vlivu, která je určena pro životopisná doporučení a inspiraci pro občany 20. století. Zemřel po krátké těžké nemoci v listopadu 2005.
Literatura:
- TOMEŠ, Josef. Český biografický slovník XX. století. l. díl. A-J. Praha: Paseka 1999, 634 s.
Kindler, Karel – voják (140. výročí narození)
* 09.11.1875 - Jevišovice
+ 14.03.1935 - Střelice
Životopis:
Ještě před světovou válkou se oženil a přestěhoval do vedlejší obce Střelice. Jako vojín 34. domobraneckého pluku byl zajat 7. července 1915 na východní frontě u Krasniku. Dobu zajetí trávil na Sibiři ve městě Ufa. V jedné ze sibiřských základen čs. vojska v Omsku se 6. října 1918 přihlásil k legiím a byl zařazen k 9. rotě 1. záložního pluku Husitského. Zanedlouho byl přidělen k dispozici evidenčnímu důstojníkovi, a protože již překročil věkový limit 40 let, vojenská lékařská komise jej 28. ledna 1919 uznala neschopným činné služby. Z Vladivostoku odplul 24. června 1919 lodí Archer. Po příjezdu do vlasti se vrátil do Střelic.
Literatura:
- BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. (2002), s. 75-86.
Kübeck, Blanche – malířka (80. výročí úmrtí)
* 10.07.1873 - Vídeň
+ 30.11.1935 - Baden u Vídně
Životopis:
Narodila se jako dcera říšského a zemského sněmovního poslance Mace Freiherra von Kübeck. Než začali rozsáhle cestovat po Evropě, Severní Africe a Malé Asii, bydleli na rodinném statku v Lechovicích, kam se i vraceli. Byla spolupracovnicí v různých vážených novinách, například Neue freie Presse nebo Wiener Tagblatt.
Dílo:
Handbuch der englischen Geschichte, 1896; Tagebuchblätter aus Italien, 1911.
Literatura:
- Blanche Kübeck [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné na: http://www.suedmaehren.at/kulturdatenbank/Blanche_K%C3%BCbeck
Lněnička, Ladislav – voják (50. výročí úmrtí)
* 26.06.1895 - Jevišovice
+ 14.11.1965 - Jevišovice
Životopis:
V Jevišovicích vychodil obecní a měšťanskou školu a poté pracoval na rodinném hospodářství. Cvičil v místní sokolské jednotě. K odvodům do armády byl povolán 15. února 1915. Měsíc po odvodech, 15. března 1915, narukoval k 5. rotě 99. pěšího pluku ve Znojmě a spolu s ní odjel posledního květnového dne roku 1915 na haličskou frontu do okolí Mielce. Po krátkém výcviku se pluk zapojil do tvrdých bojů s ruskými vojsky. Jako ruský zajatec pracoval L. Lněnička v železárnách u vysokých pecí v Kramatorce v Charkovské gubernii. V létě 1917 se v běloruském městečku Bobrujsk přihlásil k legiím a později byl zařazen k 3. kulometné rotě 3. střeleckého pluku "Jana Žižky z Trocnova". S ním prodělal celou sibiřskou anabázi a boje s bolševiky. Na cestu do vlasti se vydal 13. dubna 1920 na lodi Mount Vernon, s níž doplul začátkem srpna do Terstu. Po pěti dlouhých letech se mohl vrátit domů. Po válce se L. Lněnička věnoval rodinnému hospodářství, oženil se a narodily se mu dvě dcery. V roce 1938 se přestěhoval s rodinou do Ostrova u Macochy, kde měl za úkol střežit vojenské zásoby yperitu v jeskyních Moravského krasu. Po mnichovských událostech a následné okupaci v březnu 1939 se vrátil do Jevišovic.
Literatura:
- BŘEČKA, Jan. Občané Jevišovic v zahraničním odboji 1914-1920. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2001. (2002), s. 75-86.
Roettiers, František – malíř (330. výročí narození)
* 03.11.1685 - Londýn
+ 10.06.1742 - Vídeň
Životopis:
Narodil se v Londýně a pocházel z rozvětvené umělecké rodiny. Přes Paříž a Mnichov přišel do Vídně, kde se prý v roce 1718 stal ředitelem Akademie a o dva roky později byl Karlem VI. povýšen do šlechtického stavu. 1724 vytvořil nákres hlavního sloupového portálu v dominikánském kostele sv. Kříže ve Znojmě.
Literatura:
- František Roettiers. Neevidované materiály. Č. 938.
Schweigl, Ondřej – sochař (280. výročí narození)
* 30.11.1735 - Brno
+ 23.03.1812 - Brno
Životopis:
Český sochař a řezbář rakouského původu, činný v Brně. Vyučen u otce, sochaře Antonína Schweigla, po němž v roce 1761 převzal dílnu, od roku 1775 na vídeňské akademii výtvarných umění. V kostele sv. Hipolyta na Hradišti ve Znojmě vytvořil inventář kostela.
Literatura:
- MLÁDKOVÁ, Ivana. Ondřej Schweigl - pomník maršála Laudona ve Veselí nad Moravou: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, 2007.
Vildomec, František – archeolog (40. výročí úmrtí)
* 06.02.1878 - Svatoslav
+ 03.11.1975 - Boskovštejn
Životopis:
Absolvent brněnského učitelského ústavu. Působil jako pedagog v Jaroměřicích nad Rokytnou, v Hostimi (1897-1900), poté jako řídící učitel v Boskovštejně. Již od roku 1906 spolupracoval při archeologických průzkumech a Jaroslavem Palliardim. Byl členem řady osvětových a vlastivědných spolků. Dlouhou dobu působil jako předseda a místopředseda Moravského archeologického klubu. Od roku 1936 byl členem kuratoria tehdejšího Jihomoravského krajského muzea a v roce 1945 se stal kustodem Muzea královského města Znojma. Čestný člen Musejního spolku, Brno.
Dílo:
Výsledkem jeho celoživotního úsilí bylo obrovské množství cenného archeologického materiálu, který je částečně uložen v badatelově domě na Boskovštejně, z části se nalézá v Zemském muzeu v Brně a v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Z archeologické praxe vešly do povědomí veřejnosti jeho výzkumy z osad z mladší doby kamenné ve Střelicích, Hlubokých Mašůvkách, Ctidružicích, hradiska Starého zámku u Suchohrdel, dále mohyl v lese Purkrábka u Suchohrdel a dalších lokalit. Je tvůrcem unikátní archeologické sbírky kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné. Nejznámější jsou jeho nálezy neolitických Venuší. Své proslulosti dosáhla ženská plastika z Hlubokých Mašůvek.
Literatura:
- PODBORSKÝ, Vladimír. František Vildomec (6.2.1878-3.11.1975), Vědomil Vildomec (27.9.1921-28.12.1998). 1. vyd. Brno: Ústav archeologické památkové péče v Brně; Ústav archeologie a muzeologie FF MU v Brně, 2005. 223 s.
Zima, Rudolf - umělecký fotograf (50. výročí úmrtí)
* 21.03.1873 - Znojmo
+ 27.11.1965 - Vídeň
Životopis:
Absolvent Odborné keramické školy ve Znojmě. Ve své tvorbě se zabýval ušlechtilými tisky (bromolej, gumotisk aj.)
Literatura:
- ŠTURC, Libor. Významní absolventi Odborné keramické školy ve Znojmě v letech 1872-1922. Odborná keramická škola ve Znojmě: 1872-1922. Znojmo: Jihomoravské muzeum, 1997. ISBN 80-902383-2-7. S. 15-16.
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová