Ödön von Horváth
Ödön von Horváth
  • rakouský dramatik a spisovatel

Ve 20.-30. letech 20. stol. byl vedle Bertolta Brechta nejvýznamnějším dramatikem v zemích německé kultury. Napsal 17 divadelních her (některé existují ve více variantách), 3 romány, drobnou prózu a lyriku. Byl rozhodným antifašistou, ale nepřikláněl se k žádné určité ideologii. Jeho humanismus měl křesťanský podklad. Předmětem jeho mnohovrstevného díla je napětí mezi individuem a společností, kritika maloměšťáctví i současného světa, varování před nacismem a militarismem.

Edmund (Ödön) Josef von Horváth

se narodil 9.12.1901 v Rijece jako prvorozený syn maďarského šlechtice v rakouských diplomatických službách Dr. Edmuda Josefa von Horvátha (1874-1950) a německé matky Marie Hermine rozené Prehnal (1882-1959). Rodina se často stěhovala – Horváth prožil dětství v Bělehradě, Budapešti, Bratislavě, Vídni a v Mnichově. Během svých školních let vystřídal čtyřikrát vyučovací jazyk a každou třídu navštěvoval v jiném městě. Získal tak vzdělání v maďarském i německém jazyce. Dlouho neovládal žádnou řeč zcela dokonale. Sám vzpomíná na svou první návštěvu Německa, kdy mu dělalo potíže přečíst noviny, psané starým gotickým písmem. Přesto se v tajích jazyka zdokonalil natolik, že svá díla psal pouze v němčině.

Začátek první světové války zastihl rodinu v Mnichově. Horváth zde studuje na gymnázium. V roce 1918 odjíždí celá rodina do Budapešti a prožívá tu poválečné zmatky, které v Horváthovi probouzejí silný zájem o politické dění. O rok později navštěvuje svého strýce ve Vídni a skládá zde maturitní zkoušku. Univerzitu však studuje opět v Mnichově. Zajímá se o divadelní vědu, filozofii a germanistiku. Seznamuje se s mnoha známými představiteli kulturního světa – se spisovateli, dramatiky, divadelními kritiky i herci. Začíná psát krátké texty. V roce 1923 se stěhuje ke svým rodičům do Murnau (Bavorsko) a tam začíná svou intenzivní spisovatelskou činnost. Prvním čtenářem a kritikem je jeho mladší bratr Lajos. Horváth sám je se svým dílem velmi nespokojen a vše neustále přepisuje a pozměňuje.

Koncem roku 1924, po delší návštěvě Paříže, se Horváth opět stěhuje, tentokrát do Berlína. Toto město mladých německých dramatiků (např. Bertolt Brecht, Arnolt Bronnen, Gerhart Hauptmann) a spisovatelů (Erich Kästner, Heinrich Mann, Alfred Döblin) začínajícího autora okouzlilo nejen svou atmosférou, ale i možnostmi. Nedá se však říct, že by první léta pobytu v Berlíně byla pro Horvátha příliš úspěšná. Jako první jsou publikovány tři krátké texty, které později shrnul spolu s dalšími do sbírky Sportmärchen. Ta byla během následujících sedmi let dále doplňována a vzniklo tak dílo, obsahující asi třicet různých textů, psaných často formou dialogu, jindy jako krátká dramata či scénky. Mezi tradičními fejetony vynikly svou lehkostí a výstižností.

V roce 1926 začíná pracovat na komedii Zur schönen Aussicht (drama morálky, lásky a lidské důstojnosti) a vychází další jeho dílo Das Buch der Tänze, jehož kritika není nijak příznivá. Ani následující divadelní hra se nesetkává s úspěchem. Teprve když ji přepracuje a uvede roku 1929 pod novým názvem Die Bergbahn, sklidí velký ohlas.

Roku 1928 vzniká pod vlivem spolupráce s Ligou pro lidská práva divadelní hra Sladek oder Die Schwarze Armee, která byla uvedena po přepracování pod názvem Sladek, der schwarze Reichswehrmann, ale ani ona není přijata příznivě. Roku 1930 vychází jeho první román Der ewige Spiesser (kritický pohled na dvojí morálku). Dokončuje práci na protifašistické komedii Italienische Nacht (česky vyšla r. 1979 pod názvem Benátská noc), která má o rok později úspěšnou premiéru a je nastudována také ve Vídni.

Prvním opravdu velkým úspěchem  je lidová hra Geschichten aus dem Wiener Wald  (Povídky z Vídeňského lesa, česky 1968). Tato hořká satira je dramatem všední malosti, kritikou společnosti v hospodářské i morální krizi. Horváth odhaluje v takřka kalendářovém příběhu lásky a zrady povrchnost a zdánlivou úctyhodnost a dobrotu všedních obyčejných lidiček. Naivnost zde jde ruku v ruce s bezcharakterností, upřímnost s brutalitou, sentimentalita s lhostejností. To vše podtrhuje také způsob zpracování tohoto díla. Horváth vychází z vídeňských lidových her 19. stol., jejichž vrchol představuje např. J. N. Nestroy, ale na rozdíl od lidové dramatiky, nutí diváka ne spoluprožívat, ale pozorovat a hodnotit probíhající děj.

Rok 1931 byl pro Horvátha úspěšný ještě z jednoho důvodu – byl poctěn prestižní Kleistovou literární cenou. Horváthova další divadelní hra Kasimkir a Karoline je uvedena v Lipsku a její kritika není jednoznačná.

V roce 1933 se dostává k moci Hitler. Plánovaná premiéra hry Glaube, Liebe, Hoffnung (Víra, naděje, láska, česky 1976), která obžalovává nelidský formalismus právního, a tím i společenského řádu, je nacisty zakázána. Horváth odjíždí z Berlína zpět do Murnau. Stává se však v Německu nežádoucí osobou a jeho díla se nesmějí vydávat. Dům jeho rodičů je prohledán oddíly SA a proto Horváth Německo opouští a odjíždí do Salzburgu a Vídně. Na podzim téhož roku přijíždí do Budapešti, aby si zde obnovil maďarské státní občanství, formalitu, kterou komentuje ve své hře Hin und her.

27. prosince se ve Vídni stává jeho ženou zpěvačka Maria Elsner. Manželství je však za několik měsíců rozvedeno. Hra Hin und her má úspěšnou premiéru v Zurichu. Horváthova finanční situace se v následujících letech zhoršuje, neboť velká divadla nemají zájem o jeho hry. Proto píše na zakázku hru Mit dem Kopf durch die Wand, která je uvedena v prosinci  1935 ve Vídni, ale zcela propadá. Horvát se stěhuje do Henndorfu u Salzburgu a zde dokončuje řadu již rozpracovaných děl, např. hru Don Juan kommt aus dem Krieg (Don Juan se vrací z války, česky 1968), Figaro lässt sich scheiden (Figarův rozvod, česky 1968) a Ein Dorf ohne Männer. Dvě posledně jmenované hry jsou roku 1937 uvedeny v Praze. Ve Vídni má premiéru přepracovaná hra Glaube, Liebe, Hoffnung a vzniká dramatická črta Der Lenz ist da. Ta slouží jako základ úspěšného a do mnoha jazyků přeloženého protifašistického románu Jugend ohne Gott (Mládež bez boha, česky 1984). Horváthův poslední román Ein Kind unserer Zeit vychází v Amstrodamu. Ve Vídni se hraje další jeho hra Himmelwärts a v Ostravě v Německém divadle Der jüngste Tag.

Roku 1938 se ztížila politická situace a mnoho Horváthových přátel odjíždí z Rakouska. Také Horváth opouští 13. března definitivně Vídeň a pak přes Prahu, Budapešť, Terst a Benátky prchá do Curychu. Navštěvuje Brusel a Amstrodam a 28. května přijíždí do Paříže, aby zde jednal s americkým producentem o zfilmování svého románu Jugend ohne Gott. Pak chtěl navštívit své známé v Curychu a odcestovat do Ameriky – do Hollywoodu, kde na něj čekalo množství přátel. Píše o tom v poznámkách ke svému plánovanému velkému románu Adieu Europa, který však již nestačil napsat. 1. června 1938 byl na procházce podvečerní Paříží při náhlé bouři zasažen ulomenou větví kaštanu a na místě zemřel. 7. června byl pohřben na hřbitově Saint-Ouen.  

Díla, která najdete v Knihovně rakouské literatury:

- od Ödöna von Horvátha

Don Juan kommt aus dem KriegDer ewige Spiesser (Sechsunddreissig Stunden, Der ewige Spiesser)Figaro lässt sich scheidenGeschichten aus dem Wiener WaldGlaube, Liebe, HoffnungItalienische Nacht (Ein Wochendendspiel, Italienische nacht)Jugend ohne GottDer jüngste Tag ( Ein Dorf ohne Männer, Ein Sklavenball, Pompeji)Kasimir und Karoline Ein Kind unserer ZeitMord in der Mohrengasse, Revolte auf Cote 3018Sladek (Sladek oder Die schwarze Armee, Sladek, der schwarze Reichswehrmann)Sportmärchen, andere Prosa und Verse (Das Buch der Tänze, Lieder für Siegfried Kallenberg, Sportmärchen, Weitere Sportmärchen, Kleine Prosa)Eine Unbekannte aus der Seine (Hin und her, Himmelwärts, Das unbekannte Leben, Mit dem Kopf durch die Wand)Zur schönen Aussicht und andere Stücke (Mord in der Mohrengasse, Revolte auf Cote 3018, Die Bergbahn, Zur schönen Aussicht, Rund um den Kongress)

- o Ödönu von Horváthovi:

Hildebrand, Dieter: Ödön von Horváth mit Selbstzeugnissen und BilddokumentenKrischke, Traugott: Horváth-ChronikKrischke, Traugott: Horváths “Geschichten aus dem Wiener Wald“Krischke, Traugott: Horváths StückeKrischke, Traugott: Horváths ProsaKrischke, Traugott: Ödön von Horváth. Leben und Werk in Daten und Bildern

Díla, která najdete v půjčovně pro dospělé čtenáře:

Povídky z Vídeňského lesa a jiné hry (Neznámá ze Seiny, Figarův rozvod)Století ryb (Mládež bez boha. Dítě naší doby)