Jan Rostislav Stehlík

  • sochař, malíř, grafický designér
Jan Rostislav Stehlík se narodil 15. června 1948 ve Znojmě.

Jeho prarodiče z otcovy strany a otec, malíř a novinář Antonín František Stehlík (1921-1989) působili v letech druhé světové války v Třebíči.

Jan Rostislav absolvoval v roce 1969 Střední kamenosochařskou školu v Hořicích v Podkrkonoší (prof. Jaroslav Kolomazník a Rudolf Šraibr). Měl tedy potřebný základ k samostatné sochařské tvorbě. Více jej ale přitahovala kresba a malba. Uvědomoval si ovšem, že má-li si vytvořit předpoklady k relativně nezávislé tvorbě, musí pominout otcův tvůrčí příklad (A. F. Stehlík byl již v šedesátých letech známým krajinářem) a vypracovat si postupem času vlastní kreslířský a malířský rukopis.

Bezprostředně po dokončení uměleckého vzdělání odešel na nejvzdálenější východ tehdejší Československé republiky, do Spišské Nové Vsi. Tam založil rodinu a usadil se natrvalo. Později se přestěhoval do sousedních Smižan. Byl výtvarníkem v tamějším kulturním středisku a současně rozvíjel samostatnou kreslířskou a malířskou tvorbu vyhraněného expresivního charakteru. Duchovně jej prostoupily nejskvělejší hodnoty slovenské výtvarné kultury 20. století. Nejvíce obdivoval, ba skláněl se před uměleckou velikostí Kolomana Sokola, Cypriána Majerníka, Vincenta Hložníka a Ferdinanda Hložníka. A nebránil se jistému ovlivnění jejich tvorbou.

Jan Rostislav Stehlík - ukázka malby

Přesto, že se relativně dobře sžil se slovenským prostředím a stal se členem Slovenské výtvarné unie, rozdělení republiky přijal se smutkem. Vždy připomínal, že je moravským výtvarníkem, zde také nejčastěji vystavoval. První samostatnou výstavu měl v roce 1983 v Třebíči, další dvě v tomtéž roce v Moravském Krumlově a v Galerii výtvarného umění v Havlíčkově Brodě (s otcem). S odstupem tří let, v roce 1986, přivezl na Moravu největší kolekci svých obrazů, prezentovanou spolu s tvorbou otce v Adamově. V roce 1994 se představil v Třebíči a v Domě umění v rodném Znojmě kolekcí skvělých figurálních kreseb perem tuší.

V roce 1997 ztratil zaměstnání. V dopise na Moravu to komentoval slovy: „Najít dnes na Slovensku práci, je zhola nemožné. A uživit se uměním, to vůbec nepřichází v úvahu. Na obrazy zde nikdo nemá peníze, situace je naprosto zoufalá“.

Ale tvořil dál. Nové abstraktní kresby a koláže vystavil ve dvoraně resocializačního centra léčebny v Brně-Černovicích. Zájem o Stehlíkovu tvorbu vzrostl i na slovenské výtvarné scéně. V Zemplínském muzeu v Trebišově uvedl kolekci jeho obrazů z let 1996-1998, nazvanou Temi e variazioni, a výstavu s titulem Příběhy měl v galerii Gremium v Bratislavě. Na Moravu oznámil s upřímnou radostí: „Konečně jsem se dostal do hlavního města a přijali mě tam vlídně…“.

Jan Rostislav Stehlík - ukázka malby

Stehlík přivítal s nadšením pozvání švýcarského podnikatele českého původu ke sponzorovanému tvůrčímu pobytu v Itálii. Ve skvělém duševním rozpoložení, okouzlen krajinou i neskonalou přízní venkovských lidí, maloval v Toskánsku (v šedesátých a sedmdesátých letech tam jeho otec vytvořil rozsáhlé cykly kreseb a řadu krajinářských olejomaleb). Tím více skličující byl pro Stehlíka návrat do aktuálních slovenských poměrů, existenčně přímo tragických. Proto se bez váhání chopil ojedinělé příležitosti k uplatnění v dalekém Izraeli. Především tam využil znalosti z oblasti grafického designu, kreslil a maloval a bylo-li to nezbytné pro obživu, pracoval i manuálně. V poslední zprávě domů vyjádřil k tomu pocity uspokojení a přidal nadšení z přibývajících nových poznatků a dojmů. Byl přesvědčen, že značnou měrou ovlivní jeho příští malířskou tvorbu. Nemohl tušit, že v daleké cizině nalezne i konečné naplnění osudu.

Jan Rostislav Stehlík zemřel náhle 2. listopadu 1999 v Izraeli.

LITERATURA:
  • DOČ. Obrazy a kresby J.R. Stehlíka. Znojemsko. Roč. 24, č. 18 (04.05.1983), s. 4.

Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.