Karel Nather

  • fotograf

Karel Nather se narodil 15. července 1896 ve Znojmě.

V roce 1914 ukončil studium v Císařsko-královském grafickém ústavu ve Vídni – obor fotograf. V roce 1915 nastoupil vojenskou službu ve Vojenském geografickém ústavu, kde působil jako balonový a později letecký fotograf.

Od roku 1917 byl vedoucím fotografické skupiny na italské frontě u Polního pluku č. 99. Po válce však obchod stagnoval, nebyla skoro žádná práce, a tak se Karel Nather začal věnovat také modelářství. Jako fotograf byl naučený přesnému vidění a jeho modely se vyznačovaly věrným podáním a přesným měřítkem.

Po smrti svého otce byl Karel Nather nucen vyplatit dědické podíly svým bratrům a protože 20. léta byla pro fotoobchod ta nejchudší, prodává zahradu i obytný dům Anně Slámové a 30. prosince 1926 s ní uzavírá nájemní smlouvu.

Práce na fotografiích a vydávání pohlednic se opět začíná dařit. Svoje pohlednice čísloval a označoval malým logem.

V roce 1942 byl povolán na vojnu, kde vykonával fotografické a dokumentační práce.

Sběrateli ceněny a vyhledávány jsou také fotopohlednice opevňovacích pevnůstek (bunkrů) v našem pohraničí. Je to vzácný dokument doby. V roce 1945 byl však Karel Nather za tyto fotografie vězněn v Brně na Špilberku, kde s ním velmi krutě zacházeli.

Po návratu z vězení je podobně jako většina německy hovořících Znojmáků odsunut. Odchází do  Wertheimu nad Mohanem a tam se s obtížemi snaží vybudovat fotoobchod. Byla to hladová léta, jaká bývají po válce. Nechat se vyfotografovat byl příliš velký luxus a tržní hospodářství znamenalo neúprosný konkurenční boj. Pro staršího člověka bez existenčního základu bylo téměř nemožné obstát.

Karel Nather měl také velké potíže prokázat, že měl mistrovské zkoušky, proto trvalo roky, než získal oprávnění vychovat alespoň jednoho učně. Jeho precizní způsob práce ale pomalu vešel ve známost. Městský úřad ve Wertheimu i zástupci různých průmyslových odvětví se začali zajímat o jeho fotografie i k dokumentačním účelům. Natherovi fotografie města i krajiny se později staly velmi žádanými a jsou uloženy i ve státním archívu včetně fotografií soukromého rázu.

V sedmdesátém roce svého života Nather ukončil práci ve svém malém fotoobchodě a žil skromně ze svého důchodu. Dál ale podnikal časté výlety do okolních obcí, aby vyfotografoval louku s potůčkem nebo oblaka nad temným obzorem. Tak činil s jasnou hlavou až do své smrti daleko od svého milovaného Znojma. Zemřel 16. října 1982 ve Wertheimu nad Mohanem.

DÍLO:

Své šťastné dětství ve Znojmě a dětské hry na zahradě za domem u městských hradeb s výhledem do údolí Dyje popsal v romantické básni – Otcovský dům.

Kolem roku 1914 vznikly jeho fotografie starého evangelického hřbitova na Dyjské ulici, bývalé budovy „ledkárny“ před postavením Krajského soudu.

Ve 30. letech 20. století vzniká řada fotografií dokumentující náš region. Jsou to jednak proměny našeho města, jednotlivé etapy stavby Vranovské přehrady, bourání a zatopování starého Bítova, dnes již neexistující budovy u Devíti mlýnů, Nový Hrádek a další. Podyjí bylo asi jeho velkou inspirací, což je zřejmé z pohlednic obcí Podhradí n/Dyjí, Popice, Konice, Dyje, ale také hradů Hardegg, Kaia (Chýje), Vranov a další.

Pozdrav ze Znojma, foto Karel Nather

 

V nejkrušnějších dobách vytvořil Karel Nather na skleněné desky asi 200 reprodukcí z fotografií, které mu přinášeli krajané. Byly to fotografie Znojma a okolí, které se jim podařilo zachovat. Karel Nather pak z desek dělal kopie pro známé jako vzpomínku na dobu před válkou. Dnes jsou tyto skleněné desky uloženy ve znojemském muzeu.

LITERATURA:

  • KLIMTOVÁ, Miloslava. Fotografové Znojma a Podyjí - Paul a Karel Nather.  Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 2004. (2005), s. 44-47.
 
Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.